Gad Elmaleh u ConanaStand-up okénko

Moc děkuju. Poprvé vystupuju v Americe, moc díky, jsem rád, že tu můžu být. Jsem z Francie. Pokaždé, když to řeknu Američanům, mají k tomu podivné poznámky. Třeba: „Jo tak ty jsi z Francie. Můj bratranec byl loni v Itálii.“ Nevím, co jim na to říct. To je jiná země, ne snad? Zrovna jsem začal dělat stand-upy v angličtině. Ve skutečnosti anglicky nemluvím, jen jsem se celé vystoupení naučil nazpaměť. Všechno, co říkám, je podle scénáře. I to, že je to podle scénáře, vám říkám na základě scénáře.

Funguje to dobře, dokud nemluvím s publikem. Včera v klubu jsem mluvil s klukem a holkou v první řadě a zeptal jsem se, jak dlouho jsou spolu. On na to: „To je moje sestra.“ A já: „V posteli vám to pořád klape?“ Nevím, vše je podle scénáře. Přestěhoval jsem se do New Yorku, skvělé město. Šel jsem se úplně poprvé podívat na sochu Svobody. Chtěl jsem na vlastní oči vidět dárek, který jsme vám dali.

Nevěděli jsme, co jiného vám dát. Říkali jsme si: „Mají všechno, vždyť jsou to Američani.“ Byly tu návrhy jako zdravotnictví. „Ne, to se jim nebude líbit.“ Nebo bezplatné vzdělávání. „Ne! Mám lepší nápad. Velká socha, jo!“ „Američani? To se jim bude moc líbit. Bude to skvělý.“ A postavili jsme to ve Francii a poslali do Ameriky. Amazon Prime.

A vy jste za týden dostali od Amazonu e-mail: „Lidem, kteří si toto koupili, se také líbila Eiffelova věž.“ New York je skvělé místo, jenom je těžké sehnat si bydlení, zvláště když nejste Američan. Makléřka po mně chtěla devět doporučujících dopisů. V Americe devět lidí ani neznám. Tak jsem se jí zeptal: „Můžete být jednou z těch devíti? Vy a možná můj řidič z Uberu nebo někdo.“ Pak jsem si vzpomněl, že mám v Brooklynu bratrance.

Zavolal jsem mámě do Francie: „Mám mu zavolat?“ A ona: „Ne, je starej a schizofrenní.“ A já: „Paráda, víc lidí!“ V L. A. jsem moc rád a navíc jsem nezadanej. No jo, já vím, vím, jak se cítíte. Protože jste zadanej. Jsem singl, tak jsem si dost psal s Američankama.

Nevím, jestli už stárnu, ale nechápu ty nový emotikony v SMS. Nechápu je. Jedný holce jsem tu napsal: „Co takhle po show zajít na drink?“ A ona: „Proč ne?“ A pak tam byla španělská tanečnice, španělská tanečnice, kabelka, dvě budovy, sklenka šampaňského, dělbuchy, taxík, opička, co si zakrývá obličej, a lilek. Nevěděl jsem, co dělat.

Tak jsem jí zpátky poslal sanitku. Počkejte! A ona na to: „To zní jako plán.“ Díky, byli jste skvělí! Díky moc. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz