Stručný vývoj času

Před začátkem 16. století
byly hodiny nepřesné. Typicky v centru města stály jedny
mechanické hodiny, které se denně resetovaly. Na konci dne se čas lišil až o 20 minut. Čas byl hrubým odhadem,
ale nikdo s tím neměl problém, protože přesnost nebyla třeba. Tehdy lidé v běžném životě
přesný čas nepotřebovali. Potřeba přesného času se objevila
s počátkem zámořských objevů v 16. století. Nejlepší způsob, jak vypočítat
svou polohu, bylo mít dvoje hodiny.

Na jedněch byl čas z výchozího přístavu, na druhých byl čas
naměřený slunečními hodinami. Každé 4 minuty rozdílu odpovídaly vzdálenosti 110 km,
čili 1 stupni zeměpisné délky. Problémem byla přesnost hodin. Podobně jako ve městech, původní hodiny
se na konci dne rozcházely o 20 minut. Po pár dnech cesty byla
tato metoda nepoužitelná. To ztěžovalo objevy.

Vlády z celého světa nabízely odměny,
které odpovídaly dnešním milionům dolarů, pro toho, kdo vytvoří přesné hodiny. Tehdy do toho vstoupil Galileo. Podle legend se v roce 1593 19letý Galileo
nudil při bohoslužbě v Duomo of Pisa. Začal sledovat lustry nad sebou. Všiml si, že pokud se kývají, tak lampy potřebují stejný čas
k dokončení jednoho zhoupnutí. Nezáleželo na tom, jestli se
houpaly v rozmezí 30 cm nebo 2,5 cm ke zhoupnutí bylo vždy
potřeba stejného času.

O 50 let později tento objev
využily kyvadlové hodiny. Přesně odměřené kyvadlo
dokončí jedno zhoupnutí za 1 vteřinu. Hodiny toto houpání
využívají k měření času. Tyto hodiny byly velmi přesné. Za týden chodu
se rozcházely asi o 1 minutu. 100 let po vynalezení měla
každá domácnost své kyvadlové hodiny. Mnoho lidí tvrdí, že bez tohoto vynálezu
by průmyslová revoluce nebyla možná.

Mohli jste někomu
navrhnout schůzku v přesný čas a on se tam v tu dobu ukázal. Lodě tyto přesné hodiny
využívaly k přesné navigaci. Už nebylo tak riskantní posílat lodě
k obchodování se surovinami po celém světě. Přesný čas taky změnil
způsob lidské práce. Před kyvadlovými hodinami lidé
byli odměňováni za výsledek. Na konci dne byli placeni
za množství odvedené práce, ne za hodiny strávené v práci.

S přesnými hodinami dělníci měli
danou pracovní dobu a byli za ni placeni. S novým rozvojem produkce výrobci žádali
o možnost rychlé a levné přepravy. Zrodila se železnice. Ale tím vznikl nový problém. Čas byl stále řízen sluncem. Každé město počítalo místní čas
podle postavení slunce na obloze. Ale to znamenalo,
že každé město mělo svůj čas. V jedno městě mohlo být 8:10,
ale ve vedlejším městě mohlo být 8.15.

Oba časy přesně
odpovídaly pozici města a protože cesta mezi městy
trvala hodiny, nezpůsobovalo to problémy. V USA existovaly tisíce
různých místních časů. Ale při použití nové železnice
se lidé pohybovali mezi městy rychle. Nikdo však nevěděl, kdy vlak odjíždí,
protože používali odlišný čas. Železnice mohla používat jeden čas,
výchozí město mohlo používat jiný a cílové město mohlo používat ještě jiný čas. Británie to vyřešila zavedením
standardního času Greenwich Mean Time.

Tento čas přenášeli po telegrafu. Kvůli velké rozloze USA
by standardní čas nefungoval. Byly vytvořeny čtyři časové zóny. Stejně jako v Británii,
přesný čas byl přenášen telegrafem. Zavedení časových zón způsobilo
vznik nejpodivnějšího dne v dějinách. Nový východní čas byl 4 minuty pozadu
oproti času používanému v New Yorku. V neděli 18. listopadu 1883
hodiny odbyly poledne a o 4 minuty později znovu odbyly poledne,
protože se zavedl nový čas.

Další vylepšení v měření času
přišlo na začátku 20. století. Pierre a Jacques Curie,
dva francouzští fyzici, zjistili, že když křemen
vystavíte elektrickému proudu, tak vibruje neuvěřitelně stabilní frekvencí. S vědomím toho, že křemen vibruje
32768krát za vteřinu hodináři použili tento krystal
k vytvoření neuvěřitelně přesných hodin. Tyto hodiny s křemenem se
za měsíc zpožďovaly jen o 15 vteřin. Podobně, jako kyvadlové hodiny
umožnily vznik průmyslové revoluce, křemíkové hodiny umožnily
technologickou revoluci.

Bez křemíkových hodin
by počítače nemohly vzniknout. Ke koordinaci všech mikroprocesorů
potřebujete přesné vnitřní hodiny. S těmito přesnými hodinami
si lidé začali všímat, že rotace Země není
zase až tak pravidelná. Občas se odchyluje o pár vteřin. V 50. letech 20. století vznikly
první velice přesné atomové hodiny. Čas měřily za pomoci
rozpadu radioaktivní prvků.

To dovolilo v roce 1967
Mezinárodnímu úřadu pro míry a váhy změnit definici času. Rozhodli, že den už
není jednou rotací Země. Den nyní byl 86 400 atomových sekund. Protože rotace Země
netrvá přesně 86 400 atomových vteřin, vytvořili jsme přestupné dny
a přestupné vteřiny. Atomové hodiny nám dovolily měřit
čas s přesností na nanosekundy. Pro mnoho technologií je to velmi důležité.

Především pro GPS. GPS funguje tak, že se tří různých satelitů zeptá na čas na jejich atomových hodinách. Když přijde odpověď,
každý čas se o pár nanosekund liší. Satelity jsou různě daleko
a signál uletí různou dráhu. GPS na základě určení polohy satelitů,
které krouží po předvídatelných orbitách, určí vaši polohu. Takto se čas vyvíjel.

Snad už nyní vidíte,
jak lidské vnímání času bylo velmi důležité pro rozvoj společnosti. Jedná se o jeden
z největších vynálezů lidstva. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz