Dostaňte bramboru do jamkyTaskmaster

Brambora! Ty mám ráda. Dostaňte tuto bramboru do golfové jamky. Nesmíte se dotknou červeného jamkoviště. Nesmíte se dotknou červeného jamkoviště. - Mám na to jen jeden pokus? - Ne. - Dobře. Když ji ale hodím, nemůžu na to pak stoupnout, že? To je chytré. Takže mám jen jednu…

Ty jo, to si ze mě děláte srandu. - Je tu jasně řečeno, že není dovoleno dotknout se jamkoviště, že? - Ano. Takže člověk by se měl vyhnout tomu, že by bramboru prostě jen tak hodil. - Ne, jinak by tam brambora uvízla. - Už se k ní nedostanete. - To nikdo nechce. - To by ale nikdo neudělal, ne? - Tak kým začneme? Katherine a Richardem? - Ano, prosím. - Dobře. - Jak ji mám teď dostat zpátky? - To nevím. Mohl bych to risknout. Něco si musím donést.

Pitomost. Mělo mě to napadnout hned, co? Ne! - Znovu ji neztratím. - Jaký je plán? Přivážu si tu bramboru v podstatě na vodítko, abych ji neztratila. Hru Dostaň bramboru do díry všichni milujeme. Je to stará irská hra. Jsi spokojen s tím, že ses nedotkl jamkoviště? Myslím, že nedotkl.

Nevyšlo to. V pohodě. Ano! - Máš z toho dobrý pocit? - Skvělý. - Chceš zpátky své kozačky? - Ano, prosím. Můžu už na jamkoviště? Moje první myšlenka byla, kde jsi sehnala ty skvělé kozačky? Tu pak ale rychle nahradila otázka, co se stalo, když jsi přišla na způsob, jak posunout jamkoviště, ale posunula jsi ho jen nepatrně.

„Jo, to bude stačit. Přivážu si bramboru na provázek.“ Já nevím. Řekla jsem si, že nebudu jako Richard Osman a budu respektovat jamkoviště a hrát hru. Každopádně jsi vymyslela skvělou hru, brambora na provázku. Bohužel autorská práva na ni teď mají tvůrci tohoto pořadu. Tohle je důvod, proč jsem tak špatná ve sportech. Prostě je nechápu. Prostě nedokážu… Většina sportů je… Můžu pro Katherine poprosit o oddechový čas?

Děkuju. Většina sportů… Mám pocit, že pointou každého sportu, na který narazím, - je dostat míč do díry. - To jo. Mně je ale jedno, kde ten míč skončí. Je mi to jedno. Nikdy bych neskočila před míč nebo… Nechápu to. Musím říct, že až se nevyhnutelně stanu králem této země, zakážu fotbal. Richard vede, 2 minuty a 13 vteřin.

- Katherine má 6 minut a 28 vteřin. - To jde. - Kdo je na řadě? - Doc a Jon. Ale ne. Copak, Docu? Skoč tam. Parchante! Na jamkoviště ale nesmím, že? Jak ji mám získat zpátky? Nad tím jsme nepřemýšlel. Ukvapil jsem se.

Teď jsem v háji. Tímhle si samozřejmě prodlužuji svůj čas, ale jestliže se ostatní netrefí napoprvé, měl bych být v pohodě. Parchante! - Ano! - Jsi zase na začátku. - Jo. Popiš mi svoji metodu. Jo, prostě jsem ji hodil do díry. Mám to.

Věřím si. Jo, kámo, tohle si nechám. Na další úkoly. - Skvělé. - Málokdo má koule na to, aby si na lidi troufal s berlí, která je izolačkou připevněná k holi, která je izolačkou připevněná k trychtýři. Jde o to, Gregu, že mám tak hrozně rád sporty… Jone, vážně takhle běháš? Trefil se na třetí pokus a stihl to za minutu a 9 vteřin. A jak dlouho to trvalo tady tomuhle ocasovi?

- Šest minut a 59 vteřin. - Páni, čekal jsem víc. Takže už nám zbývá… Už jen Joe Wilkinson. Nejrychlejší čas vítězí. Odpočet začíná teď. Aha, čas už jede. Co když to podělám a netrefím se napoprvé? A je to. Tohle jsi nečekal, co? Tvůj čas je 14,3 vteřin.

Tohle jsem nepromyslel. Prostě jsi ji hodil. Dobrá práce, Joe. Je to tak emotivní. To je asi to nejlepší, co se mi kdy povedlo. - Dobrý hod. - Díky, tohle tady nechám. - Hotovo. Zatím. - Na viděnou. Dobrá práce, Joe. - Zatím, Joe.

- Ahoj. Nevím, jaký z toho máš pocit ty, Katherine, ale já začal mít rád sport. Je to neuvěřitelné. Popiš nám, co jsi cítil. Instinkty. - Jsi přesný jako laser. - Jo. A pak jsem si řekl… bim, bam. Pak jsem to trefil ještě 17krát. Líbilo se mi, co jsi pak řekl Alexovi: „Tohle jsi nečekal, co?“ Ty jsi to ale čekal.

Neuvěřitelné. Tak moc, že bych to rád viděl znovu. - Chcete to vidět znovu? - Jo! Tak tady to je. To je nádhera. Přátelé, někdy je těžké být Taskmasterem. Někdy člověk musí zničit něčí sny. Tohle je ten nejvíce vzrušující sportovní okamžik, co jsem kdy viděl.

Hlavu vzhůru, kámo. Doma tě přece nečeká prázdnej dům. Prosím, neberte mi to. Prosím. Prosím. Na vteřinku jsem cítil opravdovou moc. Je to strašné, Joe. Očividně to doma nemáš lehké, to už jsme si vyjasnili. Jestli mohu jako soutěžící něco říct, podle mě šlo o neuvěřitelný výkon. Kdyby se mi podařilo to, co jemu, chtěl bych těch pět bodů za výhru.

To je můj pohled, takže jsem ochoten to Joeovi uznat. - Ale je to na vás. - Tohle je zvláštní. Takový vášnivý a výřečný argument, a přesto mě přesvědčuje spíš o tom, abych mu body odebral. Povím ti, co udělám. Je to neslýchané a nemyslete si, že se to bude opakovat. Dovolím ostatním soutěžícím, aby rozhodli. Hodně štěstí, kámo. - Měli bychom Joea poslat pryč a hlasovat.

- Jo, měl by jít pryč. Jste čtyři a každý má jeden hlas… Zvedněte ruku, pokud chcete, aby Joe vyhrál i přes… - Takže vy si nemyslíte, že by měl vyhrát? - Ne. Já si myslím, že když si pořádně rozebereme ten zpomalený záběr, těch pár centimetrů, které na jamkovišti získal, tak kdyby je neměl a házel čistý hod, ta brambora by šla o obroučku ven. To byla teda lyrika.

Ta brambora by šla o obroučku ven. Je to tak. Ty centimetry byly klíčovou výhodou. - Přivedeme Joea zpět, aby si vyslechl verdikt? - Jo. Může se vrátit, ale nesmí šlápnout na červenou. Tak pojď, Joe. Joe, dal jsem ostatním soutěžícím možnost tě zachránit, ale nedokázali se shodnout. Tím pádem jsem v tomto případě nucen prohlásit, že tvůj pokus je neplatný.

To je přísné. Jen říkám, že je to přísné. Prali jsme se za tebe, kámo. Váš úkol: Sledujte VideaČesky. Překlad: heindlik www.videacesky.cz