Greg Davies o trapasu během své učitelské kariéryThe Graham Norton Show

Ale to je bohužel založené na tvém životě, tyhle věci... No jo, ale... - Opravdu jen volně, Grahame. - No, ale to s tou pračkou se ti stalo. - Co? - S tím prádlem. Měl jsi hroznou kocovinu. Aha. Jo... Řekni Jodie Foster tenhle příběh. Ale všechny ty historky jsou super, Grahame. Když jsem učil, na tom je založený ten seriál, tak jsem jeden víkend jel domů.

A to mi bylo přes 30, asi tak 33. Přijel jsem domů za mámou a potom jsem se zase vracel. A když jsem byl doma, máma mi vyprala, protože mi bylo jen 33. Pak jsem se vrátil. Tu neděli jsem se večer fakt opil a potom jsem šel na kari. Další den jsem šel do školy. Vrací se to. Šel jsem do školy, byla to škola ve Slough a byla docela drsná, ale měli tam skvělou třídu pro sluchově postižené, děti s poruchami sluchu, které by jinak nezvládaly, tam měly dobrou péči.

No, měl jsem strašnou kocovinu a o přestávce jsem se cítil hrozně nepříjemně, něco bylo špatně. Tak jsem šel na záchod, stáhnul jsem kalhoty a kalhotky mojí mámy se musely zamíchat do mého prádla. Měl jsem na sobě spodní prádlo své matky. A říkal jsem si: "Proboha, to snad ne, ty seš takovej ubožák. To je úplný dno, zasranej ubožáku."

A potom se ohlásilo to kari a ten chlast z předešlého večera. Vyšlo z toho takové fekální dílo jak od Jacksona Pollocka. Začal jsem vykřikovat: "To snad ne! Ještě tohle k tomu, proboha!" Tak jsem se utřel, natáhnul kalhotky svojí mámy a vešel zpátky do třídy, kde jsem uviděl jedno z těch dětí s poruchou sluchu, jak na mě takhle zírá. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem měl připnutý mikrofon, který byl propojený s jeho naslouchátkem.

Takže Man Down možná není až tak vzdálený realitě. Překlad: jesterka www.videacesky.cz