Jak hrát členy královské rodinyThe Graham Norton Show

Jako herci se musíte vcítit do emocí té scény a podobně, ale zároveň opravdu musíte být jako Charles a Diana. Máte nějaké pomůcky, jak se jimi stát? Třeba u Charlese? - Dobře. - Tak jdeme na to. Jen do nich, nešetřete je. Je pár věcí, které… Tedy, netrávil jsem tolik času zkoumáním těch povrchních věcí, ale jedné věci jsem si všiml.

Kdykoli vystupuje z auta, má rituál, dělá to doteď. Nedávno jsem ho viděl… To je fuk. Prostě vystoupí, nahmatá knoflíček, ten druhý, zkontroluje manžetové knoflíčky, potom kapesník a zamává. Úplně pokaždé, když přijede na veřejnou akci, knoflíčky, kapesník, zamávat. Kdyby ten kapesník někdy zapomněl, to by ho vykolejilo. - Nevěděl by, co dál. - Zpátky do auta. - Zní to jako Nadal před podáním.

- No jo. Jen méně chaotický. Bez toho heknutí, když zamává. A mluví tak nějak… Musí být těžké ho neparodovat, spousta lidí to dělá. Myslím, že k seriálu Koruna to trochu patří, co myslíš, Emmo? Musíme najít nějaké drobnosti, které lidi ujistí, že nehrajeme jen tak někoho, že v nás poznají třeba právě Charlese. Zrovna u něj jsem viděl, že obvykle…

Má specifický hlas, mluví nějak takhle. - Všechno jde skrze zuby. - Ano, ano. Přesně. Emma to umí úplně skvěle. Soutěžíme, kdo zvládne lepšího Charlese nebo Dianu. - Mně Diana strašně nejde. - Jaké máš pomůcky pro Dianu? No, u jejího hlasu je to především to, že vždycky na konci klesne hlasem. Je to specifický vzorec projevu.

Když jsem se do ní chtěla vcítit, říkala jsem slovo „dobře“ jejím hlasem. Dobře. Tak nějak to zní. Ale úplně u všeho na konci klesá hlasem, takže i kdyby se hodně bavila, nejspíš by to znělo trochu smutně. To je velmi přesné. - Tobě to taky šlo. - Většinu času jsem se zdokonaloval - v tom slově dobře. - Ukaž. - Vždycky nakloníš tu hlavu.

- Dobře.