Dlouholetý manažer klubu Arsenal FC Arsène Wanger se u Grahama rozpovídal o půtkách s manažery jiných klubů. Pak si na něj Graham připravil hru: poznávání maskotů různých anglických klubů. A na závěr je tu video s Ianem Wrightem, fotbalistou, který zažil Arsènovy přísné metody. Dokonce i čaj musel do svého pokoje pašovat.
Arsène, v té knize jsi psal o rivalitě mezi manažery. Kdo byl tvůj největší rival? Byl to Alex Ferguson? Ano, samozřejmě. Celých 10 let. - Tady na tebe řve. - Jo, to asi řve na mě. Ale ty ho naprosto ignoruješ. Řve: „Chci svoje marsky!“ „Kde jsou ty marsky?“ Já vypadám jako ten, kdo je pro něj nekoupil.
„No jo, na marsky jsem zapomněl.“ Ale byl opravdu nějak agresivní, nebo to bylo spíš na oko? Ne, tohle je vážné. Ta soutěživost, Andrew by to potvrdil, ta je naprosto opravdová. Buď ty, nebo já. A třeba José Mourinho, mám dojem, žes ho ve své knize nezmínil… - Hm, ne? - Já se chtěl zeptat, to se tady fakt perete? Vypadá to jako dost ubohá rvačka. Jako Hugh Grant a Colin Firth v Deníku Bridget Jonesové.
Člověk hráčům pořád opakuje, že musí ovládnout své emoce, - ale někdy to prostě nejde. - Pamatuješ, proč jste se prali? - Jo, pamatuju. - Kvůli fotbalu? Ne, ale nic moc jsme neříkali, bylo to hodně fyzické. Ale v podstatě šlo o to, že jsem já ztratil kontrolu. - Tys tu rvačku začal? - Ano. Teda Arsène… Ale divákům to nevadí.
Můžeš vytáhnout žlutou kartu. Možná dokonce červenou.
Arsène, v té knize jsi psal o rivalitě mezi manažery. Kdo byl tvůj největší rival? Byl to Alex Ferguson? Ano, samozřejmě. Celých 10 let. - Tady na tebe řve. - Jo, to asi řve na mě. Ale ty ho naprosto ignoruješ. Řve: „Chci svoje marsky!“ „Kde jsou ty marsky?“ Já vypadám jako ten, kdo je pro něj nekoupil.
„No jo, na marsky jsem zapomněl.“ Ale byl opravdu nějak agresivní, nebo to bylo spíš na oko? Ne, tohle je vážné. Ta soutěživost, Andrew by to potvrdil, ta je naprosto opravdová. Buď ty, nebo já. A třeba José Mourinho, mám dojem, žes ho ve své knize nezmínil… - Hm, ne? - Já se chtěl zeptat, to se tady fakt perete? Vypadá to jako dost ubohá rvačka. Jako Hugh Grant a Colin Firth v Deníku Bridget Jonesové.
Člověk hráčům pořád opakuje, že musí ovládnout své emoce, - ale někdy to prostě nejde. - Pamatuješ, proč jste se prali? - Jo, pamatuju. - Kvůli fotbalu? Ne, ale nic moc jsme neříkali, bylo to hodně fyzické. Ale v podstatě šlo o to, že jsem já ztratil kontrolu. - Tys tu rvačku začal? - Ano. Teda Arsène… Ale divákům to nevadí.
Můžeš vytáhnout žlutou kartu. Možná dokonce červenou.
Arsène, v té knize jsi psal o rivalitě mezi manažery. Kdo byl tvůj největší rival? Byl to Alex Ferguson? Ano, samozřejmě. Celých 10 let. - Tady na tebe řve. - Jo, to asi řve na mě. Ale ty ho naprosto ignoruješ. Řve: „Chci svoje marsky!“ „Kde jsou ty marsky?“ Já vypadám jako ten, kdo je pro něj nekoupil.
„No jo, na marsky jsem zapomněl.“ Ale byl opravdu nějak agresivní, nebo to bylo spíš na oko? Ne, tohle je vážné. Ta soutěživost, Andrew by to potvrdil, ta je naprosto opravdová. Buď ty, nebo já. A třeba José Mourinho, mám dojem, žes ho ve své knize nezmínil… - Hm, ne? - Já se chtěl zeptat, to se tady fakt perete? Vypadá to jako dost ubohá rvačka. Jako Hugh Grant a Colin Firth v Deníku Bridget Jonesové.
Člověk hráčům pořád opakuje, že musí ovládnout své emoce, - ale někdy to prostě nejde. - Pamatuješ, proč jste se prali? - Jo, pamatuju. - Kvůli fotbalu? Ne, ale nic moc jsme neříkali, bylo to hodně fyzické. Ale v podstatě šlo o to, že jsem já ztratil kontrolu. - Tys tu rvačku začal? - Ano. Teda Arsène… Ale divákům to nevadí.
Můžeš vytáhnout žlutou kartu. Možná dokonce červenou.
jesterkaPublikováno: 5 let
