V předposledním díle série Drakorozený zčeří vody stahovatelného obsahu a utká se s upíry.
Překlad: Maty
www.videacesky.cz Upíři jsou starobylá nadřazená rasa nočních predátorů.
Jejich ohoz tedy stojí za starou bačkoru. Zdravím, rád bych se
přidal k Dawnguardu. Dobře. Čím více
vojáků, tím lépe. Ty... Ty jsi Drakorozený! No... Jsem.
Ty mě znáš? Jasně. Tebe zná každej. No, drby se šíří. Ty jsi ten šulin,
co ještě nezabil Alduina. Alduina? No tě pic! Úplně jsem na to zapomněl. - A sypej odsud, sráči.
- No jo, no jo, sorry. Nemůžeš řešit upíří krizi,
dokud ses nezbavil draků! - Nemůžeš dělat obojí!
- Fajn, jestli ti to pomůže, - nejdřív půjdu na něj.
- Jo. A nevracej se, dokud-- Neskolím Alduina, no jo furt! Ty vole, věřil bys tomu? Co? Co tady zase děláš? - Co? Říkals, že se můžu přidat--
- Až bude Alduin po smrti. - Takžé... - Tvrdíš mi,
že už je po něm?! - To to fakt není jasný?
- Alduin? - Jo.
- Mrtvej? - A jak.
- Ty kokso! Jo jo. Ani to nebylo tak těžký. Sejmul jsem mu i bráchu... I když byl docela fajn... Teď si připadám jako zmrd. Co že má bejt tohle? A) Obří hůl
B) Kyj C) Dračí kladivo
D) Dračí dildo E) Všechno z toho Zdravím!
Co pro
vás můžu udělat? Slyšel jsem, že tu máte
opancéřovaný trolly. - Je to pravda?
- Je to tak, cvičíme je k boji a prodáváme členům Dawnguardu. Hustý, jednoho si vezmu. - Zaplatit mám vám, nebo...
- Jediný problém je, že zrovna nemáme
žádné skladem. Musíme je vycvičit,
čili nejdřív musíme ukrást trollí mládě. A vzhledem k tomu,
že na tom neděláte moc dlouho... Máme tu jen pár necvičených. Ne! Ne! Přestaň! Péťo! Ahá... No... Kolik za něj chcete?
Aurielův luk je
nepřekonatelně krutá mýtická zbraň. Těš se, až ji budeš
ládovat socanskými elfími šípy. Á, vzal jsi s sebou
luk i mou dceru. - Ušetřils mi cestu.
- Přišli jsme tě zastavit, otče. Jo. A beztak bys odsud
tu svoji línou prdel nevytáhl. Ale vytáhl! Časem. Heleď, doufal jsem,
že když už jsem tady, mohl bys nám požehnat.
- Já... - Víš jak, abych
s ní mohl chodit, vzít si jí... A mít spoustu upířátek. - Co?
- Protože je fakt vostrá! Vidíš? Já ti říkala,
že je to debil. Jo, no. Mělas recht. Hlupáci! Stejně tady umřete. My že jsme hlupáci?
To ty tady
šílíš kvůli nějakýmu proroctví. Hej! To není nic hloupýho. - Ale nečekám, že to pochopíš.
- A co mám chápat? Že bez slunce
chcípnou všechny rostliny, což zabije zvířata,
což zabije zas lidi, a tak postupně vymřou i upíři? Čekej, zpomal. Můžeš to zopakovat? Navíc ti slunce ani nevadí!
S tvou dcerou chodím na přímým slunci už týdny. Jo, no... Jde to... ale kurevsky mě to prudí. Takže... Když je teď z tvýho fotříka kouřící
trocha krve tamhle v rohu, chci se tě na něco zeptat. Hele, já vím, co chceš říct.
Odpověď je pořád ne. - No jo, dobře! A vezmeš
si mě aspoň? - Ne! - Proč ne?
- Ani nevím, jak vypadáš! Já taky ne!
Víš proč? - Nejsem náfuka a neprohlížím se
denně v zrcadle. - A já jako jo? Jasně že ne,
vždyť ani nemáš odraz. Jen chci říct... že je mezi náma alchymie. Nemyslíš chemii?
Né. Je v tom mnohem víc.
Zachránili jsme spolu svět! - Nejsem připravená.
- Fakt? Já ze sebe kvůli tobě
nechal udělat obludu. Upíři nejsou obludy! Že ne? A co má být tohle? Nejspíš jsem
smíchal moc krví.