Výuka v USA vs. v ostatních zemích

Tohle je Anna. Právě dokončila vysokou školu v USA. A tohle je Sofie. Také právě dokončila vysokou školu, ale ve Finsku. Anna a Sofie obě chtějí učit na druhém stupni. Je ale dost možné, že jejich cesty budou velmi rozdílné. U Anny je dokonce dvakrát větší šance, že učení navždy zanechá. A to je problematické. V USA ubývá kvalifikovaných učitelek a učitelů.

Studentů veřejných škol je ale víc a víc. Extrémní úbytek učitelů… …hrozí úbytek učitelů… Úbytek učitelů v Coloradu se považuje za krizi… Kvůli čemu Sofie stále učí a Anna ne? A jak může USA udržet víc učitelů ve školách? V USA učitelky a učitelé pracují zhruba devět a čtvrt hodiny denně. To je o hodinu a půl víc, než je průměr v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj neboli OECD.

Ta sdružuje především bohaté země, které ekonomové často srovnávají. Učitelky a učitelé v USA pracují o více než dvě a půl hodiny déle než jejich kolegové v Jižní Koreji, Finsku a Izraeli. V některých zemích učitelky a učitelé pracují stejně dlouho jako v USA, například na Novém Zélandu, v Singapuru a ve Spojeném království. Učitelky a učitelé v Japonsku například pracují o skoro 2 hodiny déle. Ale ve všech těchto zemích je mnohem kratší doba věnovaná učení.

Z devíti a čtvrt hodin, které učitelky a učitelé v USA denně pracují, vyučují zhruba pět a půl hodiny. To je více, než je průměr OECD a mnohem více v porovnání s Novým Zélandem, Spojeným královstvím, Jižní Koreou, Japonskem a Singapurem. V těchto zemích mají víc času na plánování, známkování a vzájemnou spolupráci. Vedou tedy všechny ty hodiny výuky navíc k lepším výsledkům? Studenti v USA jsou lehce nad průměrem OECD ve zkoušce PISA, která prověřuje patnáctileté studenty po celém světě ve čtení, exaktních vědách a matematice.

Jejich skóre bylo ale nižší než studentů z Finska, Jižní Koreje, Japonska a Singapuru, kde je počet hodin strávených učením mnohem nižší. Kdybychom se podívali do Anniny a Sofiiny třídy v USA a ve Finsku, viděli bychom, že Anna denně učí o hodinu a půl více než Sofie. Anna také tráví více času plánováním hodin, známkováním úkolů a vedením aktivit nad rámec výuky.

Ale tyto hodiny navíc nemusí být nutně poznat na její výplatě. Když Sofii porovnáme s ostatními Finy s vysokoškolským titulem, bude vydělávat zhruba 98 centů na každý jejich dolar. To je stejné jako rozdíl mezi platem učitelek a učitelů a absolventů vysokých škol v podobných zemích. Anna a ostatní učitelé a učitelky na 2. stupni v USA ale vydělají jen zhruba 65 centů na 1 dolar, který vydělají jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci.

Američtí politici ale stále zmiňují, že… „Utrácíme více peněz na jednoho studenta než většina rozvinutých zemí.“ To se ale hodně liší podle státu. New York utratí za studenta dvakrát tolik, co Kalifornie, Mississippi zase o polovinu méně než Aljaška. A americké školy obecně dávají více financí na bezpečnost a další mimovýukové výdaje než školy v jiných zemích.

Když se navíc podíváme na podíl HDP, který státy investují do vzdělání, uvidíme, že hodně jich investuje více než USA. Mezi Annou a Sofií je ještě jeden rozdíl: když se jich někdo zeptá, zda si lidé v jejich zemi váží učitelek a učitelů, 2 ze 3 finských učitelek a učitelů řeknou, že ano. V Americe je to ale jen 1 ze 3. Lidé jako Anna přestávají s učením z mnoha důvodů. Jestli si je ale USA chce udržet, mohlo by se zkusit učit od Finska.

Překlad: alice www.videacesky.cz