Výuka v USA vs. v ostatních zemích

Tohle je Anna.
Právě dokončila vysokou školu v USA. A tohle je Sofie. Také právě dokončila vysokou školu,
ale ve Finsku. Anna a Sofie obě chtějí učit
na druhém stupni. Je ale dost možné,
že jejich cesty budou velmi rozdílné. U Anny je dokonce dvakrát větší šance,
že učení navždy zanechá. A to je problematické. V USA ubývá
kvalifikovaných učitelek a učitelů.

Studentů veřejných škol je ale víc a víc. Extrémní úbytek učitelů… …hrozí úbytek učitelů… Úbytek učitelů v Coloradu
se považuje za krizi… Kvůli čemu Sofie stále učí a Anna ne? A jak může USA
udržet víc učitelů ve školách? V USA učitelky a učitelé pracují
zhruba devět a čtvrt hodiny denně. To je o hodinu a půl víc, než je průměr
v členských zemích Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj neboli OECD.

Ta sdružuje především bohaté země,
které ekonomové často srovnávají. Učitelky a učitelé v USA pracují o více než
dvě a půl hodiny déle než jejich kolegové v Jižní Koreji,
Finsku a Izraeli. V některých zemích učitelky a učitelé
pracují stejně dlouho jako v USA, například na Novém Zélandu,
v Singapuru a ve Spojeném království. Učitelky a učitelé v Japonsku například
pracují o skoro 2 hodiny déle. Ale ve všech těchto zemích je
mnohem kratší doba věnovaná učení.

Z devíti a čtvrt hodin, které
učitelky a učitelé v USA denně pracují, vyučují zhruba pět a půl hodiny. To je více, než je průměr OECD
a mnohem více v porovnání s Novým Zélandem, Spojeným královstvím,
Jižní Koreou, Japonskem a Singapurem. V těchto zemích mají víc času na plánování,
známkování a vzájemnou spolupráci. Vedou tedy všechny ty
hodiny výuky navíc k lepším výsledkům? Studenti v USA jsou
lehce nad průměrem OECD ve zkoušce PISA, která prověřuje patnáctileté studenty
po celém světě ve čtení, exaktních vědách a matematice.

Jejich skóre bylo ale nižší než studentů z Finska, Jižní Koreje,
Japonska a Singapuru, kde je počet hodin strávených učením
mnohem nižší. Kdybychom se podívali
do Anniny a Sofiiny třídy v USA a ve Finsku, viděli bychom, že Anna denně učí
o hodinu a půl více než Sofie. Anna také tráví více času plánováním hodin, známkováním úkolů
a vedením aktivit nad rámec výuky.

Ale tyto hodiny navíc
nemusí být nutně poznat na její výplatě. Když Sofii porovnáme
s ostatními Finy s vysokoškolským titulem, bude vydělávat zhruba 98 centů
na každý jejich dolar. To je stejné jako rozdíl mezi platem
učitelek a učitelů a absolventů vysokých škol
v podobných zemích. Anna a ostatní učitelé a učitelky
na 2. stupni v USA ale vydělají jen zhruba
65 centů na 1 dolar, který vydělají jejich
vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci.

Američtí politici ale stále zmiňují, že… „Utrácíme více peněz na jednoho studenta
než většina rozvinutých zemí.“ To se ale hodně liší podle státu. New York utratí za studenta
dvakrát tolik, co Kalifornie, Mississippi zase o polovinu méně
než Aljaška. A americké školy obecně
dávají více financí na bezpečnost a další mimovýukové výdaje
než školy v jiných zemích.

Když se navíc podíváme na podíl HDP,
který státy investují do vzdělání, uvidíme, že hodně
jich investuje více než USA. Mezi Annou a Sofií je ještě jeden rozdíl: když se jich někdo zeptá, zda si lidé
v jejich zemi váží učitelek a učitelů, 2 ze 3 finských učitelek
a učitelů řeknou, že ano. V Americe je to ale jen 1 ze 3. Lidé jako Anna
přestávají s učením z mnoha důvodů. Jestli si je ale USA chce udržet,
mohlo by se zkusit učit od Finska.

Překlad: alice
www.videacesky.cz