Co je to systémový rasismus?

Toto je Jamal. Jamal je kluk, který žije v chudé čtvrti. Má kamaráda Kevina, který žije v bohaté čtvrti. Všichni Jamalovi sousedi jsou černoši, všichni Kevinovi jsou běloši. Jamalův školský obvod je financován z majetkových daní, takže nemá dost peněz. Třídy jsou přeplněné, učitelé nedostatečně placení a nemá přístup k dobrým doučovatelům nebo mimoškolním aktivitám. Kevinův školský obvod je také financován z majetkových daní, takže má peněz dost. Jeho třídy nejsou přeplněné, učitelé dostávají dobře zaplaceno a má přístup k dobrým doučovatelům a spoustě mimoškolních aktivit.



Kevin a Jamal bydlí jen pár ulic od sebe. Jak to, že vyrůstají v tak jiných světech s tak odlišnými možnostmi, jak uspět? Odpověď najdeme v americké historii systémového rasismu. Abychom to lépe pochopili, podíváme se na životy prarodičů obou kluků. Několik desítek let po občanské válce mnoho vládních úřadů začalo kreslit mapy měst rozdělených do sekcí, které byly vhodné, či nevhodné k investicím.



Tomuto přístupu se říkalo redlining a běžně odřízl celé černošské čtvrti od přístupu k soukromým a veřejným investicím. Banky a pojišťovny tyto mapy užívaly desítky let, aby černochům odmítly poskytnout půjčku či další služby jen na základě rasy. Historicky je pro americkou rodinu vlastnit dům a dosáhnout vyššího vzdělání nejsnazší způsob, jak budovat bohatství. Když si Jamalovi prarodiče chtěli koupit dům, banka to zamítla kvůli jejich čtvrti. Jamalovi prarodiče si tedy nemohli koupit dům a na univerzitu se nedostali kvůli legální segregaci, přístup k vyššímu vzdělání pro ně byl tedy omezený.



Kevinovi prarodiče dostali nízkoúrokovou půjčku na první dům a dostali se na spoustu špičkových univerzit, které tradičně přijímaly jen bělochy. To jim otevřelo spoustu příležitostí, které přenesli na své děti a vnoučata. Ještě v 80. letech průzkum atlantského trhu s realitami ukázal, že banky by půjčku daly spíš nízkopříjmové bělošské rodině než středně- či vysokopříjmové černošské rodině.



Výsledkem toho dnes je, že na každých 100 dolarů, které vlastní bělošská rodina, má černošská rodina 5 dolarů a 4 centy. Průzkum z roku 2017 potvrzuje, že redlining ovlivňuje cenu nemovitostí ve velkých městech jako Chicago dodnes. To vysvětluje, jak Kevin a Jamal zdědili tak odlišné životní podmínky. Tím to bohužel nekončí. Součástí systémového rasismu jsou i skryté předsudky.



To jsou předsudky, o kterých lidé netuší, že je mají. Vraťme se za kluky. Navzdory všemu je Jamal jediným studentem z jeho střední školy, který se dostane na skvělou univerzitu. Na tu samou jako Kevin a jeho kamarádi. Ale poté, co oba dostudují, si Jamal všimne, že jeho životopis nevzbuzuje takový zájem jako Kevinův. I když studovali ten samý obor se stejnými výsledky.



Naneštěstí pro Jamala průzkumy ukazují, že životopisy s „bělošskými“ jmény obdrží 2× více pozvání na pohovor než identické životopisy s „černošskými“ jmény. Skryté předsudky jsou jedním z důvodů, proč úroveň nezaměstnanosti mezi černochy je 2× větší než mezi bělochy. I mezi absolventy univerzity. Doklady o systémovém rasismu můžete vidět v každé oblasti života. Rozdíly v rodinném bohatství, uvěznění, politickém zastoupení a vzdělávání jsou všechno příklady systémového rasismu. Největší problém systémového rasismu je, že za něj není zodpovědná jedna osoba nebo subjekt, proto je velmi obtížné jej vyřešit.



Co tedy s tím? Nejprve můžete pracovat na tom, abyste si uvědomili vlastní skryté předsudky. Jaké předsudky máte, aniž byste si jich byli vědomi? Poté zkusme uznat, že otroctví a zákony Jima Crowa mají dodnes dopady na přístupy k příležitostem. Nakonec bychom měli podpořit systémové změny, které všem zajistí rovnější příležitosti.



Větší financování veřejných škol bez závislosti na majetkových daních by byl skvělý začátek, aby měly bohaté i chudé obvody rovný přístup ke zdrojům. Systémové problémy vyžadují systémové změny. Naštěstí jsme toho systému všichni součástí, proto se všichni můžeme podílet na jeho zlepšení. Mír!



Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz