Proč v USA zacházejí s migranty tak špatně?

O deportacích imigrantů z USA
se v médiích mluví už několik měsíců. Ale není to poprvé,
co se dozvídáme o násilných zadrženích. A proto se ptáme,
proč se v USA chovají k přistěhovalcům tak, jak se chovají? V lednu 2025 žilo v USA
53 milionů migrantů především z Mexika,
ale i Indie, Číny, Filipín, Kuby a jiných zemí. Celkem tvoří přistěhovalci 15 % obyvatelstva USA. Proč ale vlastně ve Spojených státech
žije tolik Mexičanů?

Během 2. světové války
potřebovaly Spojené státy levnou pracovní sílu, aby dokázaly zásobovat válku
a udržet zemi v chodu. V roce 1942 spustilo Mexiko program Bracero
a vyslalo do USA 4,5 milionu pracovníků na práci v americkém zemědělství. Američané byli s novými pracovníky spokojení.
Platilo se jim málo, a odvedli hodně práce. Ale s programem byla spousta papírování, tak začali Mexičany
zaměstnávat na vlastní náklady a postupně se tak vyhýbat
právním povinnostem.

Mexičané viděli, že navzdory nepříjemnostem jim plat v USA vystačí na živobytí,
a ještě můžou posílat peníze domů. Od té doby příliv přistěhovalců neustával. Dnes šest z deseti Američanů
považuje migranty za problém. Ale proč? Podívejme se,
čím argumentují. Mnozí jsou přesvědčení, že migranti
berou práci lidem s méně příležitostmi. Studie think tanku Brookings z roku 2023
ale prokázala, že migranti obsazují pouze ty pracovní pozice,
které Američané nezaplňují.

A podle Institutu pro hospodářskou politiku
a Federálního rezervního systému nemají vliv na mzdy místních obyvatel. Podobně se prokázalo,
že zavádění restriktivních migračních politik nezvedá platy místním. Kromě toho má čím dál více migrantů
alespoň jeden vysokoškolský titul. Ani přítomnost takto vysoce kvalifikovaných
přistěhovalců nemá na trh negativní vliv. Ve skutečnosti právě díky nim
vzniká v USA více inovací a patentů.

Také založili
více než polovinu nových firem jejichž hodnota se odhaduje
na miliardy dolarů. V USA je porodnost nižší
než hodnota prosté reprodukce Takže dochází ke stárnutí
místního obyvatelstva. Naopak přistěhovalci jsou většinou
mladí lidé v produktivním věku, kteří hledají zaměstnání,
a jak přicházejí, pracovní síla a ekonomika USA rostou,
což situaci vyvažuje. Migranti tedy Američanům práci neberou,
naopak tvoří pracovní sílu USA.

A ano, samozřejmě, platí daně. V roce 2022 migranti bez dokladů
odvedli na daních více než 96 miliard dolarů. Třetina z těchto peněz
jde na programy, jichž migranti nejsou součástí. Přestože na nich stojí ekonomika
a platí daně, za stejnou práci
dostávají menší mzdy, nemají sociální pojištění
a často vykonávají nebezpečné práce. Nedávný výzkum ekonoma
Marka Zandiho zjistil, že některé státy USA
jsou v ekonomické recesi nebo k ní mají nakročeno
v důsledku zavádění vysokých cel a přísných migračních politik.


Před tím ekonomové už dříve varovali. Často lidé migranty odmítají také s tím,
že jsou to zločinci. Už od 80. let se přistěhovalcům
dává za vinu vysoká kriminalita. Vyšetřování ale prokázala,
že migranti páchají méně zločinů než místní. Neexistuje ani spojitost mezi
ilegálními migranty a vyšší kriminalitou. V některých oblastech dokonce
při nárůstu počtu přištěhovalců zaznamenali pokles zločinnosti.

Migranti do USA většinou přicházejí
hledat lepší život, a bojí se deportace
v případě porušení zákona. Časté protimigrační argumenty
jsme sice vyvrátili, ale vinit ty, kteří přišli „odjinud“,
je často nejjednodušší. To přispívá k přístupu,
jakému teď migranti v USA čelí. V jednom texaském vězení v roce 1916
nutili mexické trestance koupat se v petroleji,
„aby se zbavili vší". Kvůli jedné sirce
zahynulo 27 lidí, většinou Mexičanů.

Dvěma vězňům se podařilo uprchnout
a později potvrdili, že nešlo o nehodu a že sirkou škrtli strážníci.
Případ nikdy nedošel spravedlnosti! O rok později se 17letá Carmelita Torres
chystala přejít most v Santa Fe. Žila v Mexiku, ale pracovala
v USA jako komorná, takže hranici překračovala každý den,
což bylo v té době zcela běžné. Už několik dní nutili strážníci
všechny přecházející pracovnice svlékat a omývat se petrolejem
s odůvodněním, že mají vši. Během toho je zdravotníci obtěžovali
a pořizovali si fotografie, které pak vyvěšovali v místních barech.

28. ledna se Carmelita vzepřela
a přiměla ostatní k protestu. Ke třídenní demonstraci
se přidala spousta žen. Carmelitu nakonec zatkli
a už o ní nikdy nikdo neslyšel. I přes protesty pak
procesy pokračovaly po desetiletí. V roce 1954, byla na zastavení
příchodu Mexičanů mimo program Bracero, spuštěna operace Mokrá záda,
neboli Wetback. Autority zajímaly legální i ilegální
mexické přistěhovalce a někdy i severoamerické občany, zamezily jim přístup k osobním věcem
a znemožnily kontakt s rodinou, odvážely je na neznámá místa,
odkud přicházely zprávy o bití, věznění a úmrtích.

V roce 2018 se zjistilo,
že na hranicích došlo k zatýkání migrantů a tisíce dětí od dvou let věku
byly odloučeny od rodičů a umístěny do chladných cel
bez dozoru či péče a trávily týdny v zajetí
bez přístupu k hygienickým potřebám, čistému oblečení či postelím,
zatímco jejich rodiče byli nuceni podepisovat právní dokumenty
v jazyce, kterému nerozuměli.

V poslední době slýcháme
o násilí, kterého se při zátazích dopouští ICE –
migrační policie Spojených států. Zatkli dokonce i turisty.
A takových případů je mnohem více. Vinit cizince ze všeho špatného,
co se v zemi děje, je forma nadřazenosti,
které se říká „xenofobie“. Je snadné apelovat na bazální emoce,
jako je strach z jinakosti, a prosazovat rasistické stereotypy.


To všichni politici dobře vědí. Jen je třeba najít si podmět,
který tuto nenávist rozdmýchá. Pokud chcete vědět víc,
podívejte se na naše další video. Tato forma diskriminace
nestojí pouze na nenávisti. Je motivovaná také ekonomicky. Držet přistěhovalce
v neustálém strachu z deportace umožňuje platit jim méně
a přitom stále využívat jejich práci jako oporu americké ekonomiky. Navíc se na ně pak dá shodit
všechno špatné, co se ve Státech děje.

K vykořisťování migrantů
samozřejmě nedochází jen ve Spojených státech. Šest z deseti Mexičanů
považuje za problém migranty ze střední a Jižní Ameriky
a myslí si, že všichni, kdo se snaží přechodem mexické hranice
dosáhnout azylu v USA, by měli být deportováni. Na celém světě,
včetně Spojených států, je přitom spousta příkladů
toho, že dá-li se jim příležitost, mohou migranti přispět
k hospodářskému růstu a rozvoji národní identity.

Migrace je jednou z cest
ke zlepšení ekonomického a sociálního statusu. Hledání příležitostí v jiných zemích
není nic neobvyklého: Nomádi dorazili kvůli jídlu až do Ameriky,
polovinu Holandské východoindické společnosti tvořili migranti z chudých oblastí Německa,
kteří hledali lepší podmínky, libanonští křesťané odešli
do různých koutů světa, aby mohli praktikovat svou víru
bez hrozby diskriminace. Vlastně i samy Spojené státy
vznikly díky přistěhovalcům z celého světa. Když znemožníme lidem přesouvat se
ve snaze nalézt lepší život, nutíme je zkoušet to jinými,
nezákonnými cestami a vystavujeme je riziku vydírání,
zneužívání a diskriminace.

A co s tím můžeme dělat? Nejdříve je potřeba si uvědomit,
že každý si zaslouží dostat šanci. Musíme prosazovat
spravedlivou migrační politiku a nemlčet tváří v tvář
násilí na našich bratrech migrantech. Curiosamente! Jestli se vám video líbilo,
pošlete nám superdík – tedy jednorázový příspěvek,
díky němuž můžeme dál tvořit.

Nebo můžete kliknout na tlačítko
„Přidat se“ a stát se tak naším benefaktorem. Tak nás budete podporovat pravidelně
a získávat exkluzivní výhody.