Proč v USA zacházejí s migranty tak špatně?

O deportacích imigrantů z USA se v médiích mluví už několik měsíců. Ale není to poprvé, co se dozvídáme o násilných zadrženích. A proto se ptáme, proč se v USA chovají k přistěhovalcům tak, jak se chovají? V lednu 2025 žilo v USA 53 milionů migrantů především z Mexika, ale i Indie, Číny, Filipín, Kuby a jiných zemí. Celkem tvoří přistěhovalci 15 % obyvatelstva USA. Proč ale vlastně ve Spojených státech žije tolik Mexičanů?

Během 2. světové války potřebovaly Spojené státy levnou pracovní sílu, aby dokázaly zásobovat válku a udržet zemi v chodu. V roce 1942 spustilo Mexiko program Bracero a vyslalo do USA 4,5 milionu pracovníků na práci v americkém zemědělství. Američané byli s novými pracovníky spokojení. Platilo se jim málo a odvedli hodně práce. Ale s programem byla spousta papírování, tak začali Mexičany zaměstnávat na vlastní náklady a postupně se tak vyhýbat právním povinnostem.

Mexičané viděli, že navzdory nepříjemnostem jim plat v USA vystačí na živobytí, a ještě můžou posílat peníze domů. Od té doby příliv přistěhovalců neustával. Dnes šest z deseti Američanů považuje migranty za problém. Ale proč? Podívejme se, čím argumentují. Mnozí jsou přesvědčení, že migranti berou práci lidem s méně příležitostmi. Studie think tanku Brookings z roku 2023 ale prokázala, že migranti obsazují pouze ty pracovní pozice, které Američané nezaplňují.

A podle Institutu pro hospodářskou politiku a Federálního rezervního systému nemají vliv na mzdy místních obyvatel. Podobně se prokázalo, že zavádění restriktivních migračních politik nezvedá platy místním. Kromě toho má čím dál více migrantů alespoň jeden vysokoškolský titul. Ani přítomnost takto vysoce kvalifikovaných přistěhovalců nemá na trh negativní vliv. Ve skutečnosti právě díky nim vzniká v USA více inovací a patentů.

Také založili více než polovinu nových firem, jejichž hodnota se odhaduje na miliardy dolarů. V USA je porodnost nižší než hodnota prosté reprodukce. Takže dochází ke stárnutí místního obyvatelstva. Naopak přistěhovalci jsou většinou mladí lidé v produktivním věku, kteří hledají zaměstnání, a jak přicházejí, pracovní síla a ekonomika USA rostou, což situaci vyvažuje. Migranti tedy Američanům práci neberou, naopak tvoří pracovní sílu USA.

A ano, samozřejmě platí daně. V roce 2022 migranti bez dokladů odvedli na daních více než 96 miliard dolarů. Třetina z těchto peněz jde na programy, jichž migranti nejsou součástí. Přestože na nich stojí ekonomika a platí daně, za stejnou práci dostávají menší mzdy, nemají sociální pojištění a často vykonávají nebezpečné práce. Nedávný výzkum ekonoma Marka Zandiho zjistil, že některé státy USA jsou v ekonomické recesi nebo k ní mají nakročeno v důsledku zavádění vysokých cel a přísných migračních politik.

Před tím ekonomové už dříve varovali. Často lidé migranty odmítají také s tím, že jsou to zločinci. Už od 80. let se přistěhovalcům dává za vinu vysoká kriminalita. Vyšetřování ale prokázala, že migranti páchají méně zločinů než místní. Neexistuje ani spojitost mezi ilegálními migranty a vyšší kriminalitou. V některých oblastech dokonce při nárůstu počtu přištěhovalců zaznamenali pokles zločinnosti.

Migranti do USA většinou přicházejí hledat lepší život a bojí se deportace v případě porušení zákona. Časté protimigrační argumenty jsme sice vyvrátili, ale vinit ty, kteří přišli „odjinud“, je často nejjednodušší. To přispívá k přístupu, jakému teď migranti v USA čelí. V jednom texaském vězení v roce 1916 nutili mexické trestance koupat se v petroleji, „aby se zbavili vší". Kvůli jedné sirce zahynulo 27 lidí, většinou Mexičanů.

Dvěma vězňům se podařilo uprchnout a později potvrdili, že nešlo o nehodu a že sirkou škrtli strážní. Případ nikdy nedošel spravedlnosti! O rok později se 17letá Carmelita Torres chystala přejít most v Santa Fe. Žila v Mexiku, ale pracovala v USA jako komorná, takže hranici překračovala každý den, což bylo v té době zcela běžné. Už několik dní nutili strážníci všechny přecházející pracovnice svlékat a omývat se petrolejem s odůvodněním, že mají vši. Během toho je zdravotníci obtěžovali a pořizovali si fotografie, které pak vyvěšovali v místních barech.

28. ledna se Carmelita vzepřela a přiměla ostatní k protestu. Ke třídenní demonstraci se přidala spousta žen. Carmelitu nakonec zatkli a už o ní nikdy nikdo neslyšel. I přes protesty pak procesy pokračovaly po desetiletí. V roce 1954 byla na zastavení příchodu Mexičanů mimo program Bracero spuštěna operace Mokrá záda neboli Wetback. Autority zajímaly legální i ilegální mexické přistěhovalce a někdy i severoamerické občany, zamezily jim přístup k osobním věcem a znemožnily kontakt s rodinou, odvážely je na neznámá místa, odkud přicházely zprávy o bití, věznění a úmrtích.

V roce 2018 se zjistilo, že na hranicích došlo k zatýkání migrantů a tisíce dětí od dvou let věku byly odloučeny od rodičů a umístěny do chladných cel bez dozoru či péče a trávily týdny v zajetí bez přístupu k hygienickým potřebám, čistému oblečení či postelím, zatímco jejich rodiče byli nuceni podepisovat právní dokumenty v jazyce, kterému nerozuměli.

V poslední době slýcháme o násilí, kterého se při zátazích dopouští ICE – migrační policie Spojených států. Zatkli dokonce i turisty. A takových případů je mnohem více. Vinit cizince ze všeho špatného, co se v zemi děje, je forma nadřazenosti, které se říká „xenofobie“. Je snadné apelovat na bazální emoce, jako je strach z jinakosti, a prosazovat rasistické stereotypy.

To všichni politici dobře vědí. Jen je třeba najít si podnět, který tuto nenávist rozdmýchá. Pokud chcete vědět víc, podívejte se na naše další video. Tato forma diskriminace nestojí pouze na nenávisti. Je motivovaná také ekonomicky. Držet přistěhovalce v neustálém strachu z deportace umožňuje platit jim méně a přitom stále využívat jejich práci jako oporu americké ekonomiky. Navíc se na ně pak dá shodit všechno špatné, co se ve Státech děje.

K vykořisťování migrantů samozřejmě nedochází jen ve Spojených státech. Šest z deseti Mexičanů považuje za problém migranty ze střední a Jižní Ameriky a myslí si, že všichni, kdo se snaží přechodem mexické hranice dosáhnout azylu v USA, by měli být deportováni. Na celém světě, a to i ve Spojených státech, je přitom spousta příkladů toho, že dá-li se jim příležitost, mohou migranti přispět k hospodářskému růstu a rozvoji národní identity.

Migrace je jednou z cest ke zlepšení ekonomického a sociálního statusu. Hledání příležitostí v jiných zemích není nic neobvyklého: Nomádi dorazili kvůli jídlu až do Ameriky, polovinu Nizozemské východoindické společnosti tvořili migranti z chudých oblastí Německa, kteří hledali lepší podmínky. Libanonští křesťané odešli do různých koutů světa, aby mohli praktikovat svou víru bez hrozby diskriminace. Vlastně i samy Spojené státy vznikly díky přistěhovalcům z celého světa. Když znemožníme lidem přesouvat se ve snaze nalézt lepší život, nutíme je zkoušet to jinými, nezákonnými cestami a vystavujeme je riziku vydírání, zneužívání a diskriminace.

A co s tím můžeme dělat? Nejdříve je potřeba si uvědomit, že každý si zaslouží dostat šanci. Musíme prosazovat spravedlivou migrační politiku a nemlčet tváří v tvář násilí na našich bratrech migrantech. Curiosamente! Jestli se vám video líbilo, pošlete nám superdík – tedy jednorázový příspěvek, díky němuž můžeme dál tvořit.

Nebo můžete kliknout na tlačítko „Přidat se“ a stát se tak naším benefaktorem. Tak nás budete podporovat pravidelně a získávat exkluzivní výhody. Překlad: Tantar www.videacesky.cz