Kdo za to zaplatí?
V dnešní době má mobilní telefon nebo počítač téměř každý. A pro nikoho asi není překvapením, že většina této elektroniky byla sestavena v Číně. Možná vás ale překvapí, jaké otřesné podmínky musí dělníci snášet. A co hůř, pracovní prostředí je velmi nebezpečné pro jejich zdraví!
Přepis titulků
Na tomhle záleží. Na zážitku z výrobku. Na tom, co zlepšuje život. ...na telefonu. - Mohou se rychle spojit.
- Všichni moji studenti mají nový Surface. - Přináší technologii do života.
- Každá myšlenka, které se dotknete. Obohatí každý život. KDO ZA TO ZAPLATÍ?
LIDSKÁ CENA ELEKTRONIKY Když jsme byla ve třetí třídě, matka odešla pracovat do zahraničí. V sedmé třídě s námi přerušila kontakt. Chtěla jsem ji najít a zachránit. Rozhodla jsem se vydělat co nejvíce peněz. Mým snem bylo opustit domov. Nechat venkov a hory daleko za sebou. V továrně jsem začala pracovat ve 14 letech.
Šla jsem pracovat, protože moji rodiče celý rok dřeli, aby mi zaplatili vzdělání. Každý rok v Číně kvůli práci opustí domov 12 milionů náctiletých. Patří mezi 260 milionů Číňanů, kteří za prací cestují daleko od domova. Pracovní den mi začínal v 8 ráno a končil v 11 večer. Dovolená neexistovala, měli jsme jen jeden volný večer měsíčně. Celý den jsme čistili čipy mobilů za pomoci chemikálií. Viděla jsem tam obrazovky pro Apple a Nokii.
Když jsem nejedla nebo nespala, tak jsem něco čistila. Dělala jsem jen tyhle tři věci. Nebyla tam žádná vzduchotechnika ani okna. Zápach byl ze začátku nesnesitelný, ale zvykla jsem si. Můj syn se jmenuje Ming Kunpeng. Nedávno mu bylo 26 let. Měla by to být jeho nejlepší léta. Ale v květnu roku 2009 mu diagnostikovali leukémii.
Během tří vyšetření během 12 měsíců zjistili, že se jedná o nemoc z povolání. Je to agresivní forma rakoviny způsobená benzenem. Benzen je karcinogenem prvního stupně a ve většině západních zemích je jeho průmyslové využití zakázáno. Čína, která ročně vyrobí přes polovinu mobilních telefonů, je výjimkou. Po 28 chemoterapiích mě velmi bolí kosti. Jako by mě zevnitř požíraly tisíce mravenců.
Je to velmi bolestivé. V této nemocnici žiju už přes 6 let. Je to jako vězení, ze kterého není úniku. Přijde mi, jako bych už byl mrtvý. Netuším, co mám dělat. Trvalo mi 19 měsíců, než jsem dokázal, že leukemii mám z práce. Úřadům jsem psal mnohokrát. Byl jsem násilím poslán domů.
Manažer si zavolal mého spolupracovníka a zakázal mu mluvit o tom, co se děje. Po diagnóze mě do nemocnice přišlo navštívit několik lidí. Měli s sebou tašku. Byla plná peněz. Během mé nepřítomnosti to projednali. Dospěli k závěru, že rakovina nemá spojitost s prací v továrně. Odmítli mi dát kompenzaci. Když jsem byla na ulici, dívala jsem se po každém, kdo připomínal mou matku.
Bála jsem se o ni. Bála jsem se, že trpí. Proto jsem pracovala tak tvrdě. Ale teď je vše... ...vše je pryč. Víte co? V nemocnici jsem nemohla ani chodit. Ale neodvážila jsem se to říct mé matce. Očekávala jsem, že se stanu zodpovědnou a sejmu část břemena ze svých rodičů.
Ale nakonec jsem sama skončila jako břímě. Schází ti domov? Chceš se tam vrátit? Pojďme domů. ŠEST TÝDNŮ PO NAŠEM ROZHOVORU MING KUNPENG SPÁCHAL SEBEVRAŽDU. Skočil ze střechy. Rozhodl se ukončit svůj život.
Už to nemohl vydržet. Takový tlak na něj vytvářela jeho nemoc, továrna a otrava benzenem. Proto všichni vstaňme a uctěme Minga minutou ticha. Všechny nás má na svědomí benzen. My, kteří jsme přežili, musíme bojovat za naše práva, za spravedlnost a musíme dál žít. Benzen je hrozivým jedem, který způsobuje rakovinu.
Chceme na to upozornit veřejnost. Benzen může být nahrazen bezpečnějšími chemikáliemi. Chceme, aby na sebe značky vzaly odpovědnost za pracovní podmínky v továrnách dodavatelů. A také odpovědnost za dobré pracovní zdravotní standardy a postupy. Zákaz benzenu je součástí té odpovědnosti. Je to součást odpovědnosti dodavatelského řetězce. Benzen se používá v mnoha odvětvích.
Sportovním vybavení, v tisku, v elektronice a také v dokončování materiálů. Nejenže pracovníci pracují ve velmi jedovatém prostředí, ale benzenu jsou vystaveni i zákazníci. V tuto chvíli zákazníci nemají žádnou alternativu bez benzenu. Elektronika bez benzenu neexistuje. Nemůžete si v obchodě říct o tu bez něj. Ale zákazníci se mohou spojit s majiteli značky a zeptat se: "Jak je to s tím benzenem?
Bojím se otravy benzenem." Trochu na ně zatlačit. V ČÍNĚ PRACUJE V NEBEZPEČNÉM PROSTŘEDÍ PŘES 200 MILIONŮ LIDÍ. PODLE ČÍNSKÉ VLÁDY SE KAŽDÝCH 5 HODIN OTRAVÍ JEDEN ČLOVĚK. VĚTŠINOU JE ZA OTRAVU ODPOVĚDNÝ BENZEN. PODLE EXPERTŮ JSOU ČÍSLA JEŠTĚ MNOHEM VYŠŠÍ. ELEKTRONIKA BEZ BENZENU BY ZÁKAZNÍKA VYŠLA ASI O DOLAR DRÁŽ. Mami a tati, jak se máte?
Mrzí mě, že se o vás nemůžu postarat. Odpustíte mi to? Přemýšlela jsem o sebevraždě. Přemýšlela jsem o skoku ze střechy, ale nemám sílu tam vylézt. Už jsem ušla kus cesty a jsem dost silná, abych to přežila. Budu myslet pozitivně. Každý den pro mě bude mít význam. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
LIDSKÁ CENA ELEKTRONIKY Když jsme byla ve třetí třídě, matka odešla pracovat do zahraničí. V sedmé třídě s námi přerušila kontakt. Chtěla jsem ji najít a zachránit. Rozhodla jsem se vydělat co nejvíce peněz. Mým snem bylo opustit domov. Nechat venkov a hory daleko za sebou. V továrně jsem začala pracovat ve 14 letech.
Šla jsem pracovat, protože moji rodiče celý rok dřeli, aby mi zaplatili vzdělání. Každý rok v Číně kvůli práci opustí domov 12 milionů náctiletých. Patří mezi 260 milionů Číňanů, kteří za prací cestují daleko od domova. Pracovní den mi začínal v 8 ráno a končil v 11 večer. Dovolená neexistovala, měli jsme jen jeden volný večer měsíčně. Celý den jsme čistili čipy mobilů za pomoci chemikálií. Viděla jsem tam obrazovky pro Apple a Nokii.
Když jsem nejedla nebo nespala, tak jsem něco čistila. Dělala jsem jen tyhle tři věci. Nebyla tam žádná vzduchotechnika ani okna. Zápach byl ze začátku nesnesitelný, ale zvykla jsem si. Můj syn se jmenuje Ming Kunpeng. Nedávno mu bylo 26 let. Měla by to být jeho nejlepší léta. Ale v květnu roku 2009 mu diagnostikovali leukémii.
Během tří vyšetření během 12 měsíců zjistili, že se jedná o nemoc z povolání. Je to agresivní forma rakoviny způsobená benzenem. Benzen je karcinogenem prvního stupně a ve většině západních zemích je jeho průmyslové využití zakázáno. Čína, která ročně vyrobí přes polovinu mobilních telefonů, je výjimkou. Po 28 chemoterapiích mě velmi bolí kosti. Jako by mě zevnitř požíraly tisíce mravenců.
Je to velmi bolestivé. V této nemocnici žiju už přes 6 let. Je to jako vězení, ze kterého není úniku. Přijde mi, jako bych už byl mrtvý. Netuším, co mám dělat. Trvalo mi 19 měsíců, než jsem dokázal, že leukemii mám z práce. Úřadům jsem psal mnohokrát. Byl jsem násilím poslán domů.
Manažer si zavolal mého spolupracovníka a zakázal mu mluvit o tom, co se děje. Po diagnóze mě do nemocnice přišlo navštívit několik lidí. Měli s sebou tašku. Byla plná peněz. Během mé nepřítomnosti to projednali. Dospěli k závěru, že rakovina nemá spojitost s prací v továrně. Odmítli mi dát kompenzaci. Když jsem byla na ulici, dívala jsem se po každém, kdo připomínal mou matku.
Bála jsem se o ni. Bála jsem se, že trpí. Proto jsem pracovala tak tvrdě. Ale teď je vše... ...vše je pryč. Víte co? V nemocnici jsem nemohla ani chodit. Ale neodvážila jsem se to říct mé matce. Očekávala jsem, že se stanu zodpovědnou a sejmu část břemena ze svých rodičů.
Ale nakonec jsem sama skončila jako břímě. Schází ti domov? Chceš se tam vrátit? Pojďme domů. ŠEST TÝDNŮ PO NAŠEM ROZHOVORU MING KUNPENG SPÁCHAL SEBEVRAŽDU. Skočil ze střechy. Rozhodl se ukončit svůj život.
Už to nemohl vydržet. Takový tlak na něj vytvářela jeho nemoc, továrna a otrava benzenem. Proto všichni vstaňme a uctěme Minga minutou ticha. Všechny nás má na svědomí benzen. My, kteří jsme přežili, musíme bojovat za naše práva, za spravedlnost a musíme dál žít. Benzen je hrozivým jedem, který způsobuje rakovinu.
Chceme na to upozornit veřejnost. Benzen může být nahrazen bezpečnějšími chemikáliemi. Chceme, aby na sebe značky vzaly odpovědnost za pracovní podmínky v továrnách dodavatelů. A také odpovědnost za dobré pracovní zdravotní standardy a postupy. Zákaz benzenu je součástí té odpovědnosti. Je to součást odpovědnosti dodavatelského řetězce. Benzen se používá v mnoha odvětvích.
Sportovním vybavení, v tisku, v elektronice a také v dokončování materiálů. Nejenže pracovníci pracují ve velmi jedovatém prostředí, ale benzenu jsou vystaveni i zákazníci. V tuto chvíli zákazníci nemají žádnou alternativu bez benzenu. Elektronika bez benzenu neexistuje. Nemůžete si v obchodě říct o tu bez něj. Ale zákazníci se mohou spojit s majiteli značky a zeptat se: "Jak je to s tím benzenem?
Bojím se otravy benzenem." Trochu na ně zatlačit. V ČÍNĚ PRACUJE V NEBEZPEČNÉM PROSTŘEDÍ PŘES 200 MILIONŮ LIDÍ. PODLE ČÍNSKÉ VLÁDY SE KAŽDÝCH 5 HODIN OTRAVÍ JEDEN ČLOVĚK. VĚTŠINOU JE ZA OTRAVU ODPOVĚDNÝ BENZEN. PODLE EXPERTŮ JSOU ČÍSLA JEŠTĚ MNOHEM VYŠŠÍ. ELEKTRONIKA BEZ BENZENU BY ZÁKAZNÍKA VYŠLA ASI O DOLAR DRÁŽ. Mami a tati, jak se máte?
Mrzí mě, že se o vás nemůžu postarat. Odpustíte mi to? Přemýšlela jsem o sebevraždě. Přemýšlela jsem o skoku ze střechy, ale nemám sílu tam vylézt. Už jsem ušla kus cesty a jsem dost silná, abych to přežila. Budu myslet pozitivně. Každý den pro mě bude mít význam. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)