Automatizace

Práce – ta věc, na kterou se ptáme dětí. Čím chceš být, až vyrosteš? Já chci být...
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. - Chci být právničkou.
- Právnička. -Pilotka.
-Pilot. -Pilot. A táta. Závodní pilotující táta. Chci být umělkyní,
která maluje na zdi.

- Chci být lékařkou.
- Lékařkou. - Lékařem. - Mořskou pannou.
- Doktorkou mořských panen. Páni, doktorkou mořských panen. Jistě, každý chce být
doktorkou mořských panen, ale jen dokud nemusíte
udělat první kolonoskopii. O zadku mořských panen
byste měli vědět dvě věci, děcka. Lepší, když se to dozvíte teď. Zaprvé, ať už si ho představujete
kdekoliv, tam není.

Zadruhé, nikdo pak už není
stejnou osobou jako předtím. Zemře tam část vašeho já a po zbytek
života se z toho budete vzpamatovávat. Práce byla hlavním tématem
prezidentské kampaně Donalda Trumpa. Samozřejmě mimo zeď, taco misku,
obvinění ze sexuálního napadení a přiznání k sexuálnímu napadení. Jako kandidát i prezident
se zaměřoval především na práci. Přesněji na to, kdo nám ji krade.

Ať už je to Čína, Japonsko,
Mexiko, všichni nám kradou práci. Nyní nově i Vietnam. Krade nám práci. Práci nám krade Indie. Berou nám práci
a přesouvají ji daleko do zámoří. Do států,
o kterých jste nikdy neslyšeli. Práci nám kradou státy,
o kterých jste nikdy neslyšeli. To říká muž, který měl
Nepál a Bhútán nazvat jako Nepil a Buran.

Takže pokud Trump říká, že jsou to země,
o kterých jste nikdy neslyšeli, může to být Bucharsko,
Barbakos, Baherák, Uretra, Hondaráz, Acola,
Tlustý křeček, Opuncie, Nacistsko, Bikini Faso, Rizoto,
Bosna a Herceprcina, Teplá voda, Bosana, Lichtenštrbsko, Pocahontas, Pocembursko,
Sexy holka s postříkanými vlasy, Má žená, Mé Taco, Granát,
To, co zní jako boty, Malárie, Slim Shady, Pokosovo, Na to seru, Tlustý křeček starší, Chaos, Lesbanon, Rusko.

Makaréna, Prostitutsko, Půlsko, Pamela, Marináda, Steven Segal, Panák, Rusko. Jaredovi přátelé,
Svatý Kryštof a Nevíš, Mauprsius,
Kvartál, Paragán, Samosa, Tóga, No-Go, Filipenis, Rumánsko, Urugay, Zumba, Xanadu, Mangoldsko, Hotel pro psy, ale ten druhý.

Ten, co není pro psy,
prostě ten hotel. Podle Trumpa o nich svět nikdy neslyšel, ale kradou nám práci.

Podívejte, některé výrobní pozice
jsou pryč, protože se odsunuly do zámoří. Ale Trump naprosto ignoruje další důležitý element
ztráty pracovních pozic – automatizaci. Její vliv je masivní. Z Trumpových prohlášení to nepoznáte,
ale výrobní odvětví nyní produkuje dvakrát tolik, co v roce 1984, přičemž k tomu potřebuje
o třetinu méně pracovníků. Jde tu o to, že mnoho
zaměstnání nebylo ukradeno, prostě samy zmizely,
protože je nahradily stroje.

Díky pokroku v UI a robotice se tato
ztráta pracovních míst může zrychlovat. Před pár lety z toho
někteří lidé měli obavy, když oxfordská studie
zveřejnila znepokojivá čísla. Oxfordská studie tvrdí, že až polovinu pracovních míst
v USA mohou nahradit stroje. Nová studie naznačuje, že mnoho
z nás může kvůli robotům přijít o práci. Roboti nám nejspíše seberou práci.

Tvrdí to nová studie
Oxfordské univerzity. Přijdeme téměř
o 50 % pracovních míst, protože na ně
nezbude žádná práce. Páni, 50 % pracovních míst zmizí. To je děsivé. Pro vás. Naštěstí robot nikdy nemůže
být moderátorem talk show. Dělal by takové chyby,
jako je věnování 90 vteřin vysílacího času hloupým jménům, kterými by
Trump mohl nazvat jiné státy.

To by bylo divné. Říká se tomu udržovat tempo,
dohledej si to. Nemůžeš vybalit seznam jmen ještě
předtím, než oznámíš, o čem díl bude. Takže tento díl bude o tom, že lidé často berou automatizaci
jako naprosto katastrofickou věc, ale pravdou je, že celé
je to mnohem komplikovanější. A to včetně té studie
"připraví vás o polovinu pracovních míst".

Dnes si promluvíme o automatizaci. Začněme faktem, že je často prezentována
jako nový děsivý problém, který však není úplně děsivý
ani úplně nový. Už od průmyslové revoluce
a počátků masové výroby automatizace měnila naši společnost takovým
způsobem, až to lidé obdivovali. I když někdy ne úplně vhodným způsobem. Elektřina a vysoká
standardizace součástek, společně s hromadnou
výrobou na lince vytvořily mnoho lidských
mechanických otroků.

Mechaničtí otroci v obráběcím průmyslu byli vytvořeni člověkem,
aby vytvářeli další mechanické otroky. Průměrný dnešní člověk v USA bude mít na povel
20 mechanických otroků. Otroci, otroci, otroci. Jak mi chyběli. Mechaničtí otroci.

Pokud přivřete obě oči,
ani vám nepřijde, že jsou mechaničtí. Podívejte, není pochyb o tom,
že mechaničtí otroci neboli stroje, jak je nazývají normální lidé, měli velmi pozitivní vliv. Zboží bylo levnější,
práce byla lehčí a někdy i bezpečnější. Tento muž vede společnost na těžbu dřeva
a vyvíjí stroj ke kácení stromů. Jeho vlastního syna
by to připravilo o práci. Ale má k tomu
celkem pochopitelný důvod.

Pokud stromy kácí muž
s motorovou pilou, nakonec se někdy zraní. Těžba dřeva má největší úmrtnost. Kvůli počtu zaměstnanců
tu zemře víc osob než v armádě. Došel jsem k názoru, že bezpečí svých zaměstnanců
nejlépe zajistím tak, že je mít nebudu. Zachránit život lesnímu dělníkovi se dá
nejlépe tak, že ho nebudete mít. Má pravdu.

Nejlepší způsob, jak nezabít lesního dělníka,
je ho vůbec nemít. Takže pokud chcete lesního dělníka zabít,
tak ho zaměstnáte. Pokud chcete zabít lesního dělníka, tak ho najměte a čekejte. Ale nedělejte to, nedělejte. Ale pokud byste fakt chtěli,
jděte na to takhle. Ale to byste neměli. I přesto, že jsem vám
právě dal dokonalý návod.

Ale opakuji,
aby to bylo úplně jasné, nikdo by neměl zabíjet lesní dělníky. Prostě počkáte, až zemřou při nehodě. Je to dokonalý zločin. Pravdou je, že z pohledu zaměstnavatele výhodou automatizace je
zvýšení produktivity a zisku. Ale postiženým zaměstnancům to
v průběhu dějin způsobilo mnoho starostí. A to nejen v továrnách.

Když se v 90. letech zlepšila
technologie rozpoznávání hlasu, telefonní operátoři se báli o práci. První myšlenkou bylo,
že se blíží potíže. Tohle mi jistě vezme práci. První mě napadlo,
že když se objeví roboti, nebude třeba
tolik operátorů a mě vyhodí. Bavila jsem se přáteli,
kteří za mnou přijeli ze Shreveportu, a všude kolovaly ty zvěsti.

"Proboha, testují ten přístroj,
který bude dělat tvoji práci." "Slyšeli jsme, že zavřou všechny pobočky
a úplně přejdou na stroje." Zaprvé, nevím,
jestli je tohle úplně podstatné, ale co se to sakra ve Shreveportu děje? Lisa Lee je vaše kamarádka. "Liso, slyšeli jsme,
že dostaneš padáka." Naser si, Shreveporte! Liso, zasloužíš si přátele,
kteří tě podrží a ne srazí na kolena.

Zamysli se, jak dalekou cestu jsi ušla. Shreveport nepotřebuješ.
Shreveport potřebuje tebe. Dej se dohromady a ukaž světu, co Lisa Lee dokáže. Do toho, holka! Do toho! Když se na tento problém podíváte z pohledu znepokojených zaměstnanců, dokážete pochopit lidskou touhu, bavit se poškozenými roboty.

Ať už retweetujeme
tuto fotku s popiskem: "Naše budova v D.C. koupila
bezpečnostního robota. Utopil se." Nebo pokud ničíme všechny roboty,
kteří se nám rozhodnou věřit. Myšlenkou bylo zjistit,
jak budou lidé reagovat na mluvícího,
sluncem poháněného robota, který stopuje napříč USA a je sledován přes GPS.

V neděli byl robot nalezen ve Filadelfii,
městě bratrské lásky, jak odpočívá rozebrán na součástky. Dnes se objevilo video útoku, ale tvůrci robota prý netouží po pomstě. Mohlo se to stát kdekoliv. Podle mě to nemá nic společného
s tím, že byl ve Filadelfii. To se pleteš.

S Filadelfií to má společné úplně všechno. Je to město, kde lidé mlátí policejní koně. Poslat stopujícího robota do Filadelfie je stejné, jako poslat jim
nádherný zvon symbolizující svobodu. Rozhodně nezůstane v jednom kuse a zřejmě se ho někdo pokusí ojet. Takže... V tento moment vás možná napadá, že i přes své výhody automatizace
připraví spoustu lidí o práci.

Ano, ale opakuji, že je to složitější. Navíc se často zaměňují dojmy s pojmy. Pamatujete tu zprávu, že nás připraví
o polovinu pracovních míst? Panují obavy ohledně použité metodologie a jiné studie přišly
s mnohem nižšími čísly. Avšak důležitější je, že se nikde netvrdí,
že nás připraví o polovinu pracovních míst, pouze říká, že některé pozice
jsou ohroženy možnou automatizací.

To je úplně něco jiného. Zautomatizovaná pozice
nutně neznamená, že je ztracená. Stroje často nenahrazují pozice,
spíš jednotlivé úkony. Dobrým příkladem jsou bankomaty. Jen těžko se představuje doba,
kdy neexistovaly. Když se v 80. letech zaváděly, bankéři se báli, že přijdou o práci. Samozřejmě se jich občas báli
i zákazníci, a to z různých důvodů.

- Bolí to?
- Jo, bolí. Zcela ignoroval rčení,
aby nekousal ruku, která ho krmí, a bankomat Bank of America
udělal přesně toto. Chytil Paulovu ruku,
který se snažil dokončit transakci. Myslel jsem,
že když tam sáhnu, tak to otočím. Že tam vložím peníze
a půjdu do práce. Teď se snažím pracovat tady. Ten muž zemřel.

Ne kvůli tomuhle, to by bylo směšné. Zemřel o dva roky později,
když uvízl v tomhle automatu. To je fakt. Na čem je založen? Na ničem, jen na mém přesvědčení,
že je to určitě pravda. A ačkoliv bankomaty
občas snědly klienta, strach ze ztráty práce
byl naprosto neopodstatněný. Počet bankéřů se během dalších 30 let zvyšoval.

Bankomaty převzaly úlohu vydávání peněz a bankéři se mohli věnovat
nabízení produktů a další práci. Jejich práce nevymizela, jen se změnila. V určitých sektorech vede
automatizace ke ztrátě pracovních míst, ale také často vytvoří nová místa. Vysvětlí vám to tento ekonom z MIT. Zkusme takové malé cvičení. Je rok 1900 a 40 % lidí pracuje v zemědělství.

Nějaký otravný ekonom z MIT se vrátí v čase a řekne, že za 100 let budou v zemědělství
pracovat jen 2 % lidí. Hádejte, co bude dělat
těch dalších 38 % lidí. Nevím. Optimalizaci vyhledávacího procesu,
zdravotní péči, software, mobilní zařízení...

Většina našich zaměstnání
existuje jen krátce. Přesně, ten "otravný ekonom" má pravdu. Za 50 let budou lidé vykonávat zaměstnání, které si nyní nedokážeme ani představit. Třeba cryptopekař, rehydrátor šneků nebo investičtí harfista. Netuším, jde tu o to,
že si to nedokážete ani představit. Přišli jsme o některá zaměstnání,
ale objevila se nová.

Mělo by to být tedy v rovnováze, že? Ale ne nutně, protože nová zaměstnání nemusí být úplně
tak podobná těm zrušeným. Rekvalifikace zaměstnanců
nemusí být zrovna snadná. Například nyní vzniká spousta
míst v technologickém sektoru, ale zároveň máme
3,5 milionu řidičů kamionů, kterým hrozí nezaměstnanost
kvůli autonomnímu řízení. V ideálním světě by se tito řidiči
přesunuli do nového odvětví.

Ale jak tento muž vysvětlí,
není to tak snadné. Jejich průměrný věk je 55 let.
Ti chlapi se mají stát programátory? Když nemají ani střední?
O tom pochybuju. Samozřejmě. Možná se někteří z 55letých řidičů
kamionů stanou webovými designéry, ale pokud si myslíte, že všichni, tak si vzpomeňte na svého otce,
který psal na Facebook místo do vyhledávače a pak se to snažil skrýt tím,
že obrazovku přejel bělítkem.

Největším problémem je, jak využít výhody automatizace a minimalizovat škodu
způsobenou zaměstnancům. Nejlepší by bylo, kdyby Spojené státy byly
v rukou někoho pohotového a pokrokového. Bohužel to nás přivádí k němu. Zřejmě tento problém moc nechápe. Podívejte se na společnost Carrier. Hned po volbách jí Trump
pomohl obří úlevou na dani, čímž přesvědčil ředitele Grega Haze, aby továrnu nepřesouval do Mexika.

Ze záchrany těchto pracovních
míst udělal obří téma. Byl nadšený z toho, co mělo následovat. Za renovaci továrny
utratí spoustu peněz. Já na něj, ať mi řekne to číslo.
A on, že 16 milionů. Minimálně 16 milionů,
podle mě to bude mnohem víc. Prý že radši říká ta nižší čísla.

Já radši říkám ta vyšší čísla,
takže takhle bych to asi neřekl. Je to jen odlišná filozofie. Oboje je v pohodě,
je to jen jiná filozofie. Utratí víc než 16 milionů.
Utratí spoustu peněz. Je to rozdílná filozofie. Já chci lhát, on nechce lhát.
Oboje je v pohodě. Budu vám lhát,
ale kvůli Gregovi budu mluvit nejasně. Lžu kvůli tobě, Gregu.

Greg za továrnu utratí
mnohem víc než 16 milionů. Ale pokud jde o těch 16 milionů dolarů, pro pracovníky
to nebyla úplně dobrá zpráva. Greg Haze to o pár dní
později řekl zcela jasně. Do automatizace továrny
v Indianapolis investujeme 16 milionů. Snížíme náklady,
abychom byli konkurenceschopní. To znamená,
že bude méně pracovních míst. Dobrá práce, pane prezidente.

Zaměstnanci Carrier přijdou o práci, ale ty roboty jim z nějakého
důvodu zaplatila vláda. Tohle je takový klasický Trumpův obchod, který je popsán v jeho bestselleru "Umění říkat to je jedno
a pak nechat jinou osobu, nebo možná i robota, vyřešit následky. Je to dobrý název?
Proč by ne. Je 11:45, což je vlastně poledne,
je čas na oběd."

Trumpova vláda následky automatizace nijak neřeší. Na někoho, kdo tvrdí,
že se stará o americké pracovníky, neudělal téměř nic pro to, aby pomohl
lidem postiženým automatizací. Dá se toho udělat spousta. Jeden z návrhů zahrnuje rekvalifikaci. Ideálně rekvalifikaci, která je ušitá
na míru nabídce práce v dané oblasti. To zní rozumně.

Stejně tak pomáhat starším pracovníkům,
kteří skončí u hůře placeného zaměstnání, skrz pojištění výše platu nebo skrz daňové úlevy
podle odpracovaných let. To vše by stálo hodně peněz, takže Trump se jistě vrátí
ke svému řešení, svalování viny na Čínu, Vietnam a na další státy,
o kterých jste nikdy neslyšeli. Mezitím musíme přestat
připravovat budoucí zaměstnance na práce, které přestanou existovat.

Technologické změny jsou tak rychlé, že podle některých expertů budeme
muset změnit naše chápání kariéry. Většina lidí zažije epizodickou kariéru. Je dobré se ptát dětí,
čím chtějí být, až vyrostou. Ale možná bychom se měli spíš zeptat, jakých pět povolání
chcete dělat, až vyrostete. Má pravdu.

Ta dívka, která řekla,
že chce být lékařkou mořských panen, by si měla najít záložní plán. Částečně proto, že ta práce
může být automatizována, ale také proto, buďme upřímní, zvyšování
teploty moří zabije všechny mořské panny. Prostě se uvaří zaživa. Dnes jsem vám
představil spoustu nepříjemností. Ale jisté je pouze to,
že automatizace se nezastaví. Někteří lidé přijdou o práci.

Měli bychom jim pomoct,
a hlavně připravit další generace na to, že možná budou muset být flexibilnější. Čím chceš být, až vyrosteš? Chci být vynálezce. Světoznámá balerína. Chci být hudebník. - Zdravotní bratr.
- Průvodkyně lidí na safari. - Lékařkou.


- Modní návrhářka. Bojíš se, že by roboti
převzali určité práce? Ne. Ale možná by ses
toho měl trochu obávat. Řekni nějaké zaměstnání
a já ti řeknu, zda by ho robot zvládl. Policistka. To robot zvládne.
To je zápletka Robocopa. Být servírkou. To roboti zvládnou, promiň, Zoey.

Může se robot počůrat? Jo, to může, ale to není práce. Ale robot se může počůrat. - Požárník.
- Robot s hadicí? - Jo...
- Jasně... - Bubeník.
- To robot určitě zvládne. Nejspíš by nehrál dobře basketbal. Robotům basketbal jde skvěle.

- Co?
- Jo. Podívej na to. Vyhledám si robotího bubeníka. Dobře? Zadal jsem tam "robotí b"
a ono to samo doplnilo. Jsem rozhodně rychlejší než oni. Jsi rychlejší než roboti? Bohužel rozhodně nejsi.

Podívej. Lauren, myslíš,
že roboti vezmou práci i mně? A co vlastně děláš? Vezmu složité téma,
snažím se zachovat co nejvíc podrobností... Vlastně se snažíme plně
ponořit do složitého tématu. A pak na konci týdne představím
naši práci divákům. Zvládl by to robot? Jo.

To je těžké. Co můžu dělat? Co můžeš dělat?
To je dobrá otázka. Můžeš dělat sérii nerutinních úkolů,
které vyžadují sociální inteligenci, kritické myšlení
a kreativní řešení problémů. Dobře... Můžeš to zopakovat? Chci dělat sérii nerutinních úkolů...

Chci dělat sérii nerutinních okovů... - Úkolů.
- Úkolů. Podle mě se snažíš o britský přízvuk. Která vyžaduje sociální inteligenci... Která vyžaduje sociální inteligenci... Komplexní kritické myšlení... Cože? Komplexní kritické myšlení...

A kreativní řešení problémů. A kreativní řešení problémů. Kreativní řešení problémů. To budeš dělat v budoucnu, Zoey. - Dobře.
- Jo? Platí? Zvládli jsme to. Vůbec netuším, co to znamená.

No bezva... Překlad: Mithril
www.videacesky.cz