Příští pandemieLast Week Tonight

Náš dnešní hlavní příběh se týká pandemií. Toho, čím se jednou může stát každý malý virus. - Co? Dokonce i já? - Jo. - Dokonce i ty, tajemný vire. - To je paráda! Díky za podporu, Johne! Nyní mě omluvte, musím do obchoďáku. Dobře, jen se bav. Nejspíš toho budu litovat. Možná si říkáte: Johne, zavři klapačku.

Nikdo o koronaviru už slyšet nechce! To chápu, proto se dnes o aktuální pandemii bavit nebudeme. Budeme se místo toho bavit o té příští, což asi zní ještě hůř, ale podívejte, naše show je taková, jaká je. Chcete vidět sexy a zajímavého Brita? Mrkněte na Bridgertonovi. Hodně se tam stříká do peřin. A i když to očekáváte, je tam toho vždycky víc. Teď je ale možná nejvhodnější doba se o tom bavit, protože vědci se nás snažili před příští pandemií varovat dlouho před tím, než ta aktuální přišla.

Ale neposlouchali jsme. Před 17 lety po zkrocení epidemie SARS přední vědec v pořadu 60 Minutes vyslovil mrazivé varování. Nejvíc mě děsí, že přehlédneme tu další vznikající nemoc. Že najednou najdeme virus jako SARS, který se pohybuje po světě a u toho lidi usmrcuje. Obáváte se, že by byl smrtelnější než SARS? Ano, to by vás mělo budit ze sna.

To jo, protože je to děsivě přesná předpověď. Mohl by pokračovat. Co když se ten týpek z The Apprentice stane prezidentem? Nebo co když nějaký samotář z Harvardu vytvoří web, který rozloží společnost? To by vás taky mělo budit ze sna. Možná se aktuální pandemie zdá jako jednorázová noční můra, ale je součástí globálního trendu. Protože celkové číslo epidemií infekčních nemocí od roku 1980 významně vzrostlo.

Měli jsme tu epidemie jako SARS roku 2003, H1N1 roku 2009, série ebol, ta nejvýznamnější roku 2014, MERS roku 2015, zika ve stejném roce a samozřejmě náš drahý aktuální virus, což je důvod, proč k vám teď mluvím sám z místnosti, která vypadá jako řiť Pillsbury Doughboye. A pravdou je, že pokud si nedáme pozor, příští pandemie by mohla být ještě horší. V divoké přírodě právě kolují viry, které v podstatě zabíjí 60 až 70 % lidí, které nakazí.

Virus, který způsobuje covid-19, může být jen generálkou pro ten pozdější větší? Tohle není v žádném případě to nejhorší, co nám matka příroda může provést. To nezní moc fajn. Asi to není to nejdůležitější, ale proč experti na nemoci dělají předpovědi o pandemiích na lodích? To je hrozné využití lodě. Lodě mají být na odpočinek. Lodní pravidla: 1) Kapitán má vždy pravdu; 2) Rybařte jen v dny, kdy vychází slunce; 3) Žádné chmury nad virovými katastrofami. Slyšíš?

To je lodní faul, doktore Otravo. LODNÍ FAUL Je to tak. A i když by pro nás měl být uplynulý rok budíčkem, epidemiologové jsou o tom, co jsme se naučili, skeptičtí. Z historie a zkoumání těchto patogenů jsem se naučila, že se většinou vracíme hned k normálu. Jakmile to skončí, jakmile máme lék nebo vakcínu, jakmile se nám podaří tyto nemoci odsunout do okrajových populací, nepodnikneme zásadní společenskou změnu, jakou bychom mohli.

Přesně. Bohužel je tu velká šance, že jakmile to skončí, budeme koronavirus řešit asi jako hodně odporný prd u večeře. Trpělivě počkáme, dokud nevyprchá, nikdy o něm už nepromluvíme a budeme předstírat, že právě nezabil babičku. Když tohle vezmeme v potaz, promluvme si o příští pandemii. Konkrétně o tom, odkud se nemoci berou, proč jich přibývá a jak je omezit. A začněme tím, jak jsme se dostali do současné situace.

Pandemie covidu-19 je způsobena novým koronavirem jménem SARS-CoV-2, který pocházel ze zvířat, než skočil na člověka, a to není vůbec nezvyklé. Odhaduje se, že až 75 % nových nebo vznikajících infekčních nemocí pochází ze zvířat. Říká se jim zoonotická onemocnění, zoonózy. Nepleťte si to se zoo nosy, což je opravdu zraňující přezdívka pro kluka, který má už tak dost starostí. A covid není jediná zoonotická choroba, odhaduje se, že existuje 1,7 milionů neobjevených virů v savcích a ptácích, z nichž by mezi 600 a 800 tisíci mohlo nakazit člověka.

A spousta zvířecích druhů jsou hostiteli zoonóz. Ptáci a prasata mohou přenášet chřipku, šimpanzi přenesli na člověka HIV a želvy mohou přenášet salmonelu, což si pamatujeme jako jednu z temných epizod seriálu Želvy Ninja. Přesně tak. Jednou z jejich želvích schopností bylo bezděčné zabití April O'Neil. Jeden z největších vektorů pro přenos virů jsou netopýři.

Jsou spojováni s ebolou, virem nipah a covidem-19. Tady máte toho děsivě přesného experta z dřívějška, jak varuje před netopýří turistickou atrakcí už v roce 2016. Netopýři v této jeskyni jsou ti samí, co přenášejí virus SARS. Seshora močí a kálejí přímo na turisty, co chodí pod nimi. Stačí, abyste byl tou jedinou osobou, co to ve špatný okamžik vdechne, a najednou jste nakažen virem, který není jenom potenciálně smrtelný, ale mohl by způsobit i budoucí pandemii.

To je strašné. A nejenom ta část s nemocí, ale celý ten koncept průchozího netopýřího záchodu, z kterého je turistická atrakce. To je možná ta nejhorší turistická atrakce od robota Johnnyho Deppa v Disneylandu. No tak, Disney, jsou tu děti! Chtějí vidět srdečné pirátské násilníky a zloděje, ne smutné milionáře, co předstírají, že jsou Keith Richards. Existují důvody, proč jsou netopýři tak dobrými přenašeči.

Umí létat, takže zabírají rozlehlé oblasti. Vyvinuli si imunitní systém, který nereaguje přehnaně na infekce, takže neonemocní, a je jich hrozně moc: skoro čtvrtina druhů světových savců jsou netopýři. A možná si říkáte: Paráda, to má snadné řešení. Prostě zabijeme všechny netopýry. Ale to není tak skvělý nápad, a to hned z několika důvodů. Jsou nejenom důležitou složkou našeho ekosystému, jsou také mnohem roztomilejší, než si lidé myslí.

Podívejte se na tohohle chlupáče, jak papá banán. Nebo tohohle, jak hltá meloun. A co tenhle mrňous, jak se snaží spolknout celý hrozen. Podívejte. Kdopak se trápí s hroznem? Ty! Ty se trápíš s hroznem, ty jedna gotická myško. Musíme si taky uvědomit, že pokud jsme chytili covid od netopýrů, není to jejich vina, ale naše vina, protože epidemie netopýřích virů nevychází z toho, že oni hledají nás, ale většinou se stanou, když člověk vezme netopýra někam, kam by sám nešel, nebo když člověk pronikne na jeho území.

A to nás dovádí k tomu, co děláme, co může způsobit další pandemii: stíráme hranici mezi civilizací a divočinou. Vědci nás opakovaně varovali před nebezpečími odlesňování, urbanizace, těžby, obecně vytlačování přírodního prostředí, což se provádí v mnohem větší míře, než si možná myslíte.

Mnoho lidí si představuje, že tu máme nedotčenou divočinu, protože to vidí v televizi. Ale ve skutečnosti nám už moc divočiny nezbývá. Ztratili jsme už téměř 90 % světových mokřadů, Přeměnili jsme lesy, travnaté pláně, transformovali jsme 75 % území, které nepokrývá led. 3/4 suchozemského prostoru se proměnily, velká část jen na nasycení jednoho druhu.

Je to pravda. Proměnili jsme tři čtvrtiny zemské pevniny. A i když část z toho byla nezbytná, postavili jsme i hloupé zbytečnosti, které nikdo nechce ani nepotřebuje, jako paintballová hřiště, obchody s tričky s popisky nebo Salt Lake City. A tato mizející hranice přináší větší riziko: přes 30 % nových nemocí se pojí s odlesňováním a změnami ve využití půdy. Třeba Amazonský prales: studie doložily, že odlesňování vytváří ideální prostředí na okraji lesů pro druh komára, který je tamním nejběžnějším přenašečem malárie.

Nebo západní Afrika: první oběť epidemie eboly v roce 2014 byl chlapec, který si hrál poblíž stromu zamořeným netopýry, než onemocněl. Žil v malé vesnici, kde většina okolního lesa byla zničena zahraničními těžařskými zásahy, a dle důkazů právě to do jeho vesnice přivedlo netopýry. A než vás napadne, že je to jen zámořský problém, vzpomeňte si, že jasný příklad toho, jak ničení prostředí vede k epidemii, se stal právě tady v USA, když byla lymeská borrelióza poprvé zaznamenána v Connecticutu v 80.

letech a poháněla ji suburbanizace. Zjistili jsme, že pravděpodobnost, že se klíště nakazí, když je přisáté na křečkovi bělonohém, je asi 90 %. Tím, jak tříštíme území, souvislý les rozdělujeme na malé kousky, ztrácíme druhy, mizí.

Jedno z posledních zvířat, které zůstává, je křeček bělonohý. Tím, jak snižujeme diverzitu, ztrácíme druhy, které nás ochraňují, a pomáháme těm, které nás mohou nakazit. Přesně tak. Tříštíme krajinu, tím jsme vyhnali predátory, což nám nechalo křečky bělonohé, kteří jsou největší viníci za přenosem lymeské borreliózy. A to znamená co?

Jebat křečky bělonohé! Pojebte se, na rozdíl od krys, které by se měly ojebat navzájem. Ale není to jen o tom, že se stěhujeme blíže ke zvířatům, ale vnášíme je víc a víc do svých životů přes trh s divokými zvířaty. Někdo má divoké mazlíčky: třeba Paris Hilton má kynkažu jménem Baby Love. Nebo tento náhodný pán z Británie má extrémně neuváženého spolubydlícího. Obyčejná ulice v Kentu a domek na předměstí s běžnou zimní zahradou, která v sobě drží něco, co má k běžnému daleko. Je krokodýl vhodným mazlíčkem, kterého chovat v domě na předměstí?

Je naprosto klidný, není takový, jaký by byl, protože je zvyklý na lidský způsob života. Vlastnit něco, co nikdo jiný nemá, je moc zajímavé. Jakože… Jasně, to je asi pravda, ale i kdybyste chtěli vlastnit divoké zvíře, což byste neměli, proč krokodýla? Pomazlit se s ním nemůžete. Zaplavujete si kumbál, abyste měli místo na masožravý surf. Jediné přijatelné využití krokodýla nebo aligátora člověkem je jako hvězdy nejlepšího hudebního videoklipu na internetu.

Je placatý podělaný pátek, podělaný nuly. HEZKÝ PLACATÝ PODĚLANÝ PÁTEK Je placatý podělaný pátek. JÁ A teď všichni! Tohle je vynikající. Tahle písnička je chytlavější než SARS v dobrém slova smyslu.

Jde o to, že vlastnění exotických zvířat přináší problémy. Roku 2003 47 lidí v 6 státech chytilo opičí neštovice, které do té doby mimo Afriku nikoho nenakazily, po kontaktu s nakaženými psouny, které si pořídili jako mazlíčky. Roku 2006 musela Paris Hilton do nemocnice poté, co ji kousl její kynkažu. Těžko říct, co bylo horší: epidemie opičích neštovic v USA, nebo šokující zrada Baby Love? I ty, kynkažu? Ale jako způsob přenosu nemocí se nejvíc proslavil prodej divokých zvířat ke konzumaci.

A slovní spojení, na které už teď asi myslíte, jsou mokré trhy. Třeba jako ty ve Wu-chanu, kde možná začalo šíření covidu-19. A měli byste vědět, že termín mokrý trh se používá v mnohých významech a často nesprávně. Mnohé mokré trhy jsou prostě místa, kde koupíte čerstvé maso, mořské plody a plodiny, podobně jako farmářské trhy, a můžou být klíčovými zdroji čerstvého, cenově dostupného jídla po celém světě, zvláště v rozvojových oblastech, kde nemají za rohem Lidl.

Nicméně některé z těchto trhů prodávají divoká zvířata, např. netopýry nebo hady. A podmínky v některých z těchto trhů můžou být ideální pro šíření nemocí. V těchto klecích máme vedle sebe dospělé mývaly, vedle je kapybara, která pochází z Jižní Ameriky. Mývalové jsou ze Severní Ameriky. Tohle je největší hlodavec na světě. A navíc tu máme podle mě…

Co to je? …kosmany k té kapybaře. To, co jsme právě viděli, je biologická válečná laboratoř. Kterékoliv zvíře může přenést patogen na jiné. Někdo si ho koupí, vezme si ho domů jako mazlíčka nebo ho sní a bum – je tu další pandemie. Když jsou zvířata z různých částí světa držena v blízkosti s oslabenými imunitními systémy kvůli stresu, patogeny mohou snadno přeskočit z jednoho druhu na jiný a potenciálně na člověka, což by vás mělo minimálně donutit přehodnotit svůj ostrov v Animal Crossing.

Pořád si myslíte, že je dobrý nápad žít v těsné blízkosti s mývalem, sovou, gorilou, tygrem, ovcí, koalou, chobotnicí, křečkem, tučňákem, nosorožcem a slepicí jménem Husa, když všichni přijeli z jiné části světa? To není rajský ostrov, ale Černobyl mezi nemocemi, který čeká na den D. Zrušte tu věc! A hele, vím, že to nezní bůhvíjak, když někdo, zvlášť s tímhle přízvukem, začne brblat o tom, co lidé v cizině jí a čím se živí.

Koneckonců, než začneme říkat ostatním, co mají dělat, měli bychom uznat, že naše počínání v této oblasti taky není nic moc. Mezi hlavní obavy jednoho z našich expertů patří veletrhy, což dává smysl. Veletrhy a zemědělské trhy se pojí s vícero epidemiemi, jedna se stala roku 2012, která nakazila přes 300 lidí, většinou dětí, napříč 10 státy.

Nejspíš právě proto návštěvníky opakovaně varují, aby nepusinkovali prasata. Určitě jste si hned pomysleli: No tak, prase bych nikdy nepolíbil. Ale jste si tím vážně jistí? Co třeba tohle? Už si nejste tak jistí, co? A co třeba tohle? A jste ještě zmatenější. Co tohle? No jo. To jsem si myslel. Mám pro vás skvělé zprávy: tahle sexy kotletka po vás háže očko celý večer. Dala by si říct.

A USA můžou být epicentrem kvůli další nebezpečné praktice: velkochovům. My jsme s nimi začali, ale od té doby se masivně rozšířily po světě a dnes velkochovy dodávají více než 90 % masa celosvětově a 99 % masa přímo v USA. Ve velkochovech jsou hospodářská zvířata chována a držena způsobem, který virům značně usnadňuje šíření mezi nimi. Máme několik tisíc vepřů namačkaných u sebe a geneticky jsou z velké části stejní.

To si říká o ty nejprudčeji nakažlivé patogeny vůbec. A tak zároveň s industrializací produkce hospodářských zvířat dochází k industrializaci patogenů, které mezi nimi kolují. Přesně tak. Vím, že se tomu těžko věří, ale chladné, zmechanizované továrny, kde se mačkají zvířata, než se z nich stanou plastové karbanátky, které se objeví v mrazácích po celé zemi, možná dělají něco špatného. A když si tohle všechno pospojujete, trochu to vypadá, jako bychom se aktivně snažili pandemie započít, což nás přivádí k očividné otázce: Jak s tím můžeme přestat?

Nejefektivnější by bylo zavřít trhy s divokými zvířaty, zakázat velkochovy, přestat jíst maso úplně, zastavit odlesňování, zavřít veletrhy a určitě vzít Paris Hilton kynkažu. Ale samozřejmě se nic z toho nestane. Předně: víme, že kynkažu kouše. Ale drakonická opatření stejně fungovat nebudou. Pokud zrušíte trhy s divokými zvířaty, mohlo by to přinést nedostatek potravy a nejspíš by to vedlo k posílení černého trhu.

A to víme, protože to se údajně stalo, když se Čína přesně o takový zákaz pokusila roku 2003 v odpovědi na SARS. Ale to neznamená, že bychom škodlivé praktiky neměli omezovat. Měli bychom. Mnoho expertů se zastává tzv. pohledu jednoho zdraví, který uznává, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí jsou propojená a bere to v potaz v environmentálních směrnicích nebo při městském plánování.

A zrovna tak budeme potřebovat množství menších řešení, která budou všude vypadat trochu jinak, protože to všude funguje trochu jinak. Například Thajsko: daří se jim v prevenci epidemií, protože farmářům poskytli aplikaci, kterou můžou upozornit na problém. Je to taková chudší verze Instagramu bez filtrů, která dobrovolníkům ve vesnici umožňuje v reálném čase nahlásit nezvyklé jevy, které se pojí se zdravím.

Nemůžete z každého udělat odborníka na zdraví, ale můžete každého naučit pozorovat své okolí. To je chytré, protože s touto aplikací mají farmáři možnost zpozorovat potenciálně nakaženého ptáka, což může informovat širší veřejnost, což není jen účinná prevence nemocí, ale také pracovní název tohoto pořadu. Tento projekt byl úspěšný, protože to lidem udrželo živobytí a propojilo zájmy farmářů se zájmy širší veřejnosti.

A tisíce drobných nápadů, jako je tento, můžou vést k opravdové změně. A hele, nikdo nepopírá, že to bude stát peníze, a bohužel někteří vědci pochybují o tom, že se nám to bude chtít financovat dlouho. Poslechněte si badatelku v Brazílii, jak tohle zmiňuje, zatímco odebírá vzorky z netopýrů. Je nesmírně těžké získat na náš typ výzkumu finance. Během pandemie to teď bylo trochu snazší. Ale jakmile bude tato krize za námi, obavy o financování se vrátí.

Nevidím to optimisticky. To není moc dobré, co? Protože „nevidím to optimisticky“ nechcete slyšet od někoho, kdo z netopýra stírá mikroby. To je žena, která ví, o čem mluví, takže potřebujeme utratit, kolik je třeba, aby její odpověď zněla jinak. A neříkám, že to bude levné. Jeden odhad nákladů na globální prevenci se pohybuje mezi 22 a 31 miliardami ročně.

Ale myslete na to, že i kdyby to byl dvojnásobek, odhaduje se, že covid-19 jenom Ameriku stál přes 16 bilionů. Takže mírně řečeno, stojí to kurva za to. A vím, že se to asi teď zdá očividné. Jde o to, že jakmile se z této pandemie vymaníme, skutečně tu hrozí, že začneme mít pocit, že už není třeba nic dělat. Takže pro dobro budoucích generací, a pravděpodobně i naše vlastní za pár let, si musíme pamatovat, jak nám teď zrovna je, a dle toho investovat.

Protože popravdě nikdy nevíte, odkud se vezme příští pandemie. Čauky, pamatujete si mě? Jsem zpátky! A udělám to, co koronavirus nedokázal. Zabiju Toma Hankse! - Co? To prosím nedělej, vire. - A Ritu Wilson taky. Budou mi říkat Oliverův mor. Fakt nechci, aby ti říkali takhle. Já si myslím, že to má šmrnc. Já teda ne.

Jde o to, že si musíme pamatovat své pocity. Je to naše jediná naděje. To byl náš pořad, díky za zhlédnutí. Dobrou noc! Johne, až propuknu, myslíš, že o mně celebrity natočí video, ve kterém zpívají Imagine? - Upřímně, nejspíš jo. - Mám pro tebe překvápko. - Co je to? - Umím se šířit přes Zoom! Jak se můžeš šířit přes Zoom? - Fuj!

- Příroda je plná zázraků. A teď mě omluvte, jdu do Disneyworldu a všem způsobím krvavý průjem! Nesnáším tě. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz