Tucker CarlsonLast Week Tonight
235
Tucker Carlson je obdivován bílými nacionalisty, volenými zástupci i úplně obyčejnými lidmi. Vzhledem k tomu, kolik Američanů mu naslouchá, John Oliver vysvětluje, odkud Tucker pochází, jaká je jeho základní rétorická taktika a co ztělesňuje.
Přepis titulků
S lítostí konstatuju, že se dnešní pořad
věnuje Tuckeru Carlsonovi. Muži, co jméno Tuckerů
špiní ještě víc, než už je. Ostatně jako každý týden, Tucker i tento týden
rozpoutal vášnivou debatu. Takže máme nové účesy,
těhotenské letecké kombinézy. Budou za nás bojovat těhotné ženy. To je výsměch americké armádě. Zatímco díky největšímu námořnictvu světa
je čínská armáda maskulinnější, podle Bidena má ta naše být ženštější.
Ať už ženský znamená cokoli, když muži a ženy neexistují. O čem to mluvíš, ty naoko pobouřený saláte? Namíchal tam toho hodně: od transfobie, divné chvály maskulinity čínského námořnictva až po zcela nemístnou kritiku Joe Bidena za letecké kombinézy, což byla iniciativa spuštěná za Trumpa. Ta měla za cíl zajistit, aby výstroj ženám v armádě opravdu seděla.
Což je zjevně dobrý nápad. Tím komentářem začal koloběh odsuzování, obhajování se a mediálního humbuku a zdá se, že Tucker přichází s těmito kontroverzemi týden co týden. Minule ta blbost o Dr. Seussovi. A já bych byl neskutečně rád, kdybych se nemusel věnovat jeho urážkám. Možná si zrovna říkáte: „Proč mu dopřát pozornost, kterou chce?“ Nicméně je to tak, že Tuckerovi nevěnujeme víc pozornosti, než kolik jí už má.
Když komentoval ty kombinézy, byl v nejsledovanějším televizním pořadu. Průměrně má přes tři miliony zhlédnutí a je populární u věkových skupin 25 až 54 let. Takže ho sledují nejen mladí, ale i průměrní diváci Foxu. Tedy důchodci se svými nebohými mazlíčky. Pro tu televizi je tak důležitý, že mu poskytnou víc prostoru.
Spouští videopodcast a sérii celovečerních dokumentů. K tomu všemu byl Tucker označen za potenciálního kandidáta na prezidenta. Vážně znepokojivé. Přes to všechno, čím Tucker je – zastánce konspiračních teorií, nepřítel žen, islamofob a troll – k tomu nejhoršímu patří, že je hlásnou troubou příznivců hnutí nadřazenosti bělochů. Je jasné, co by na to Tucker řekl.
Kdykoli se tohle téma otevře, reaguje stejně: „Co je to bílý nacionalismus?“ Bílý nacionalismus. Podívejme se na to zblízka. Co to přesně je? Já nevím, co bílý nacionalismus je, a nebudu to tu řešit. Proč nikdo nedefinuje bílý… Co je to nadřazenost bělochů? Ať někdo přesně vysvětlí, co to ta nadřazenost bělochů je. Tak jo.
„Přesně popsat“ mi přijde jako velký požadavek od někoho, kdo se 85 % času tváří jako farmář ze 13. století, co zjišťuje, co je to bitcoin. Slibuju, že Tuckerovi za chvíli poskytneme přesnou definici nadřazenosti bělochů. Zdá se, že ji potřebuje, protože když s definicí přijde on, tak bývá účelově úzká.
Náš pořad se vysílal necelý půlrok, když se spustila cílená a agresivní kampaň prominentních demokratů, co nás označili za bílé šovinisty. Potom se mnoho lidí včetně dětí, co na pořadu pracují, nad tím pohoršovalo a byli zděšení. Bílí šovinisté? Existuje něco horšího? Vyvolává to představy hořících křížů a lynčování. Hrozné. Tak jo.
Tuckere, upřímně se omlouvám. Já si neuvědomil, že na tom pořadu pracují jen děti. Rozhodně nebylo mým záměrem mířit na ně. Ze srdce se těm malým zlobidlům omlouvám. Nicméně „nepálím kříže a nelynčuju lidi, takže nejsem bílý šovinista“ je pěkně slabý argument. Neříkáte „nejsem antisemita, nepodílel jsem se na holocaustu“ nebo „nejsem sexuální predátor, já Dobrého Willa Huntinga netočil“.
Hrozným člověkem můžete být ve více ohledech. A Tucker, jak příhodné pro něj, nezapadá do většinového vnímání bílého šovinisty. Obzvlášť pokud si myslí, že to vyžaduje pálení křížů, bílou kuklu a cedulku s textem „Ahoj, jsem rasista“. Třeba si i vaši přátelé myslí: „Tucker není rasista.
Nepoužívá to slovo na N.“ Jako by to bylo to hlavní. Ale pro zajímavost, sami bílí nacionalisté jsou Tuckerovými velkými příznivci. Třeba bývalý nacionalista Derek Black, jehož otec založil Stormfront, největší a nejstarší nadřazenecký web, vylíčil, jak jeho rodina Tuckerův pořad ráda sleduje. Má rodina se podívá na Tucker Carlson Show poprvé a pak si to pustí znova. Mají totiž pocit, že bílý nacionalismus vysvětluje lépe než oni, a snaží se tak získat inspiraci, kam to dále posouvat.
Jo. První zhlédnutí si užívají a z druhého se snaží poučit. Sledují Tuckera jako já pořad Drew Barrymore. Poprvé pro zábavu, podruhé abych zjistil, jak natočit záběr, kde si dítě spořádaně hraje, zatímco Stanley Tucci si na pozadí v klidu popíjí víno. Drew, nevím, jak to děláš, ale chci to zjistit.
Posouváš hranice umění. Když Tucker sklízí obdiv bílých nacionalistů a milionů vašich příbuzných, spolupracovníků a volených zástupců, zaměřili jsme se dnes na něj. Odkud pochází, na jeho taktiku a proč je nebezpečné to, co symbolizuje. Vezměme to od začátku. Vyrůstal v Kalifornii, kde si jeho otec vzal dědičku Swansonových TV večeří.
Už toto je zajímavé. Pokud se Tucker dostal k prachům za jídlo zoufalců ze 70. let, tak dělal pořady, jako třeba „zahýbání je, když zoufalec sleduje poměr své ženy“, jen tak, ze srandy. Tucker nám tvrdí, že „vyrůstal v prostší, lepší době“, o níž říká: „V mém rodném městě rasová solidarita nefungovala.
Většina lidí měla stěží příjmení, natožpak etnickou identitu.“ Což je divné tvrzení, když jste celým jménem Tucker Swanson McNair Carlson a vaše etnikum se dá popsat jako „můj bratr se jmenuje Buckley Swanson Peck Carlson“. Etnicky bělejší by mohl být, jen pokud by kýchal majonézu. V dětství Tuckera poslali na internát, kde ihned dosáhl dvou věcí: nezaujal žádnou z prestižních univerzit a začal chodit s dcerou ředitele, který ho za to dostal na Trinity College.
Stal se reportérem poté, co mu otec řekl, že na žurnalistiku vezmou kohokoli. Uznejme, že v tom se jeho otec nezmýlil. Tuckerovo angažmá v TV začalo díky náhodě. V 90. letech volali z nějakého TV pořadu do časopisu, kde pracoval, a chtěli rozhovor o soudu s O. J. Jejich recepční mu řekla: „Všichni jsou na obědě.
Skočíš tam?“ Což může být nejbělejší historka ze začátků, jakou jsem slyšel. Hej! Ty! Ty s tou kůží a obličejem! Válí se nám tu kariéra navíc. Zajímá tě to? Navzdory nedostatku přípravy Tucker ihned zabředl do témat, která opakuje dalších 25 let. Zde je po soudu s O.
J. jedno z jeho prvních vystoupení v TV. Táži se, pane Carlsone, jsou k sobě rasy upřímné? Jistěže ne. Víte, všichni mají obavy… z něčeho. Běloši se bojí být označení za rasistu, černoši se zase obávají znevažování. Vlastně se domnívám, že potřebujeme o rasách hovořit méně. Bylo by dobré to téma mírně ignorovat a chovat se k druhým tak, jako by nebyla barva něco, co nás odlišuje. Myslím, že by to bylo užitečné a že o tom hovoříme až moc.
Zaprvé, černoši se podle mě obávají znevažování méně než zabití, vězení, ekonomického útlaku nebo špatného přístupu ke zdravotní péči, když puknou po vyslechnutí tvrzení chlapa v motýlku a kostkovaném saku o tom, že označit někoho za rasistu je stejně zlé jako rasismus zažít. Krátce se vrátím k tomu motýlku. Já neodsuzuji motýlky jako takové. Hodí se pro děti na svaté přijímání a pro animátory, co neumí nakreslit krk.
Ale tento motýlek je prostě příliš malý. Buď pořádný, nebo nic, Tuckere. Neberte si malého motýlka s tím, že si ho nikdo nevšimne. Tucker pak měnil svá působiště po zrušených pořadech na CNN a MSNBC. Ačkoli v CNN dokázal vyprodukovat, neříká se mi to snadno, nejkurióznější klip roku 2003. S Pepsi spolupracujete dlouho.
Upřímně a mezi námi dvěma, odhadem kolik Pepsi denně vypijete? - Pepsi mám ráda. - Jakou máte nejradši? Jakou? Prostě Pepsi od Pepsi. - Nepijete dietní Pepsi nebo… - Prostě normální Pepsi. Nevím, jak to dostatečně zdůraznit. Prostě nechte Britney na pokoji! Zkoušet ji nachytat na konzumaci Pepsi?
Nejenže má hodně zkušeností, ale je legendou a primadonou roku 2000! Garantuju vám, že neexistuje člověk, kterému by nezvedlo náladu to kvílení houslí z Toxic. Přesně tak! Trochu respektu k tomu jménu, Tuckere, a samozřejmě… #OsvoboďteBritney V roce 2016 se Tucker dostal do hlavního vysílacího času na Foxu. Fascinující na tom je, že když se podíváte na ty prvotiny, vidíte, že se tam učí všechny svoje triky.
Vzal si Pata Buchanana, republikánského buřiče, zastánce antiimigrace, a rozebral Buchananův trik s pečlivostí premianta. Pat otevírá témata, která jsou podle mě… důležitá. Bohužel to Pat Buchanan dělá způsobem, který je zdiskreditovaný.
Když je napadený, tak vždy může reagovat hláškou: „Znáte tu kliku, co má americkou politiku pod palcem. Nesnáší mě, protože říkám pravdu.“ Je to vlastně skoro doslova to, co pronesl onehdy. Že urážím plutokracii, že po mně jdou lidi z Washingtonu. A v mnoha ohledech se staví do role oběti, která je Karen Silkwoodovou politiky.
Někým, kdo je tak pravdomluvný, že se ho snaží odstranit konspirátoři ovládající Washington. Trošku přehnané. Jo, máš pravdu, Tuckere. To je. A to je celkem podstatný bod. Je ale těžké ho přijmout s ohledem na to, kdo ho říká. Stejně jako poslouchat o zbraních a bezpečnosti od Takashi69. Je mi fuk, jak dobrá tvoje rada je, ale od tebe ji nepřijmu.
Protože „ta malá klika, co hýbe americkou politiku, mě nesnáší, protože říkám pravdu“ je teď Tuckerovou mantrou. Používá ji pokaždé, kdykoli ho kritizují. Před lety ztratil inzerenty po prohlášení, cituji: „Kvůli imigrantům naše země chudne, je špinavější a víc rozdělená.“ Odpověděl na to takto: Ti, co nemlčí, jsou umlčení.
Viděli jste to milionkrát, děje se to pořád. Pohůnci na Twitteru křičí „rasista“, dokud všechny nezastraší. Je to osvědčená taktika. Nikdo to nepovažuje za pravdu. Ale na náš pořad to nezabere. Nás nezastrašili. Až do posledního dne chceme říkat pravdu a pravdou je, že neregulovaná masová imigrace poškodila přirozený vzhled této země.
Běž se vycpat, Tuckere, ty věčně pobouřený maloměšťáku. Jak ses dostal od kritizování taktiky Pata Buchanana až k jejímu napodobování? To je, jeho vlastními slovy, „trošku přehnané“. Ta technika tvoří absolutní základ Tuckerova pořadu. Dělá ze sebe člověka, co pokládá těžké otázky. Ty, o kterých „oni“ nechtějí hovořit.
Otázky typu: „Je afirmativní akce rasistická?“ „Má Amerika imigranty selektovat?“ „Stali se demokrati antibělošskou a antimužskou stranou?“ Jen kladu otázky, zatímco významně naznačuju, že odpovědí na ně je „ano“. Ale když naopak někdo klade otázky jemu, tak omezuje svobodu slova a navíc útočí na základy naší demokracie a rozsáhlou dělnickou třídu, kterou toto skromné princátko najednou zastupuje.
Na tom, jak se Tucker staví do pozice hrobníka elit a hrdiny obyčejných lidí, mě nejvíc zaráží to, že pro Tuckera je definice obyčejných lidí velmi selektivní. Tak třeba Ilhan Omar. Sledujte, jak se rozohní u klipu o tom, co řekla. Jestli má někdo milovat Ameriku, tak Ilhan Omar. Tato země ji vysvobodila z uprchlického tábora a udělala z ní celebritu.
To je ale osud. Ale Ilhan Omar za to vděčná není. Nenávidí nás. Sledujte, jak nám Omar doporučuje zrušit naši zemi. Dokud naše ekonomika a politický systém upřednostňují zisk bez ohledu na to, kdo z toho těží, koho to poškozuje, tuto nerovnost budeme uchovávat. Nemůžeme se zastavit u soudního systému.
Musíme začít pracovat na zrušení celého systému útlaku, kdekoli na něj narazíme. Zrušení americké ekonomiky a amerického systému vlády. Instituce po staletí budované generacemi Američanů. Dobře. Je to plné blahosklonné povýšenosti, že má navždy mlčet a být vděčná, protože jako dítě obdržela azyl. Jen si povšimněte rozdílu mezi tím, co řekla ona, a tím, co on slyšel.
Protože podle Tuckera zrušení systému útlaku znamená zrušení celé americké ekonomiky a systému vlády. Neúmyslně zde poukázal na to, že systematický útlak je vetkán do každé vrstvy a součásti tohoto systému? Ano, to udělal. Udělím mu za to pochvalu? Ani náhodou! Hlavně kvůli tomu, co řekl dál: Problém je v tom, že mnozí z nás tuto zemi mají rádi.
Žijeme zde. Nechceme, aby byla zničena. Máme právo bojovat za zachování našeho národa, našeho dědictví a naší kultury. No teda! Zachování našeho dědictví a kultury. To je na rovinu. Je to i na připraveném titulku: „Musíme bojovat za zachování národa a dědictví.“ Mnoho z toho se shoduje se 14 slovy, proslulým sloganem bílých nacionalistů: „Musíme zajistit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti.“ A když obojí srovnáte, tak je tam…
mírná podobnost. Vložte jeho hlášky do nového dokumentu a v 90 % případů se vás sponka zeptá: „Zkoušíte napsat 14 slov?“ Sponka se na to ptá víc od doby, kdy začala trávit hodně času na YouTube. Pozor na to, kolik času se Sponkou trávíte.
Promění vás v hlupáka. Jestli si říkáte, že je to přitažené za vlasy, nemůžete vědět, jak Tucker chápe dědictví a kulturu, tak vězte, že ve svých sděleních nebyl vždy tak ukázněný. Před dekádou volával do vysílání kontroverzního Bubíka Mazlíka a v těch hovorech závoj, kterým zastírá svůj rasismus, v podobných okamžicích občas odložil: Irák je všivá díra plná primitivních, skoro negramotných opic. Nemám žádné pochopení pro ně nebo pro jejich kulturu, která nezná toaletní papír a vidličku.
Tak jo. Je to nejenom neskutečná urážka, je to kulturní míchanice bez faktů, což je základem všeho od Tuckera Carlsona. A ačkoli to není na tom tvrzení to nejdůležitější, jezení vidličkou bylo vynalezeno na Blízkém východě a v Byzanci a po mnoho staletí v Evropě zřetelně chybělo, zatímco si je do Benátek v 11.
století dovezla neteř byzantského císaře na svou svatbu a byla za to duchovními odsuzována kvůli přesvědčení, že „Bůh dal ve své moudrosti lidem přirozené vidličky, a to prsty. Proto ho musí urážet, pokud jsou při jídle nahrazeny kovovými vidličkami.“ Což je fascinující, protože to nejen zcela vyvrací Tuckerův líný rasismus, ale je to i zajímavý fakt o vidličkách. Fakta o vidličkách jsou zábava. Když víte, jak Tucker hovoří, když se neomezuje, ukáže se filtr, přes který ukazuje svět svým divákům, v celé své kráse.
Je totiž dost chytrý na to, aby neříkal přímo do kamery, že jisté rasy si zaslouží víc pohrdání nebo jsou méně hodné respektu, jen to nepřímo naznačí s ohledem na to, ke komu hovoří. Třeba nepokoje ve Washingtonu. Tucker řekl, že odsuzuje násilí, ale opakovaně přesvědčoval diváky, ať se pokouší pochopit, co k tomu protestující vede. Ve Washingtonu došlo 6.
ledna k nepokojům. Proč? Protože miliony amerických voličů nabyly dojmu, že poslední volby nebyly spravedlivé. Proč je to napadlo? Ne proto, že jim to minulý prezident řekl. Říká se to teď. Jako by to byla cvičená zvířata, ale zvířata to nejsou. Jsou to američtí občané, kteří vidí, co se děje, a mají na to vlastní názor.
Viděli ohromný nárůst hlasování na dálku. Tak volily miliony. Nahlodalo to důvěru jejich i veřejnosti. A to v náš volební systém. Zadržte, prosím. Volby za zfalšované nepovažovali proto, že vzrostla míra hlasování na dálku, ale proto, že jim lidé jako vy opakovaně tvrdili, že jsou zfalšované. Ta výzva k porozumění se tráví hodně těžko, když si ji porovnáte s jeho reakcí na letní protesty Black Lives Matter.
Tito lidé nehodlají pracovat, nevěnují se dobrovolnictví, neplatí daně, aby pomohli ostatním. Žijí jen sami pro sebe. Dělají jen to, na co mají chuť. Říkají to, co jim přijde na jazyk. Své názory sprejují na budovy. Každou hodinu v televizi vidíme, jak tyto kriminální živly ničí to, co jsme my ostatní vytvořili.
Nemají na to právo. Nepřispívají ke společnému dobru. Nikdy. Přesto najednou mají veškerou moc. Tak to je trochu jiný tón. A je zajímavé pátrat po tom, kdo jsou američtí občané s vlastními názory a kdo kriminální živly ničící to, co vytvořili všichni ostatní.
Zdá se, že pro Tuckera dělicí čáru tvoří to, jak snadno se spálíte. Já neříkám, že je Tucker nedůsledný a že se k těm protestům staví naprosto odlišně. Je vlastně neuvěřitelně konzistentní, protože v obou případech říká, že by se běloši měli bát jakékoli ideje nebo situace, kdy nejsou u moci. Tuckerův pořad se točí okolo toho, že vy, jeho diváci, jste obíráni o moc a že je třeba se tomu vzepřít.
Natáčel o tom, tedy jen kladl otázky, zda je diverzita naší silnou stránkou, a tvrdil nejen, že není, ale že je hrozbou pro existenci jednotné země. A často vyzýval k odporu vůči této hrozbě pomocí zajímavých frází. Západní civilizace je naše přirozené právo. Přináší nám jen samé dobré věci.
Bez obrany se zhroutí. Musíme bojovat za její zachování. Jde o válku, v níž se jedna strana zcela snaží vyhladit svého oponenta. Tedy západní civilizaci. Je to kultura, do které vstupují. Bavíme se o západní civilizaci, která je nadřazená kulturám, které si s sebou tito imigranti nesou. Považujete přesun velké muslimské populace na Západ a úspěšnou integraci do západní kultury za možné?
Viděl jste to někde? Jo. Pro Tuckera je západní civilizace mocný, základní kámen, na němž stojí moderní lidská existence, ale zároveň i křehký dům z karet, co se zřítí, když do něj fouknete. A znova. Bude si dávat pozor, aby verbálně nepropojil rasu s civilizací tak, jak to dělá roku 2006 v Mazlíkově vysílání.
Ale občas okolo toho našlapuje neskutečně blízko. Potvrzuji, že jsem za soužití, přehlížení barvy, pro toleranci, ale taky pokud dojde v zemi k velké změně, tak se můžete ptát: „O co jde?“ Třeba nechci žít v zemi, která se nepodobá té, kde jsem vyrůstal. Je to úzkoprsé? No… Jo! Jo, je. Je to jako říct: Mám deset prstů, špičatý nos, růžovou hubu, dlouhý ocas a žeru odpadky.
Dělá to ze mě vačici? Ano, dělá. Je to doslovná definice věci, kterou jsme tady popsali. Tak to prostě Tucker dělá. Neříká černý nebo bílý. Bude trvat na tom, že na barvě mu nesejde. Tím, že věci postaví jako otázku, je může popřít. Třeba: „Jak vypadá rasismus?“ Tím pak předjímá odpověď.
Ale když to poskládáte dohromady, vzorec je jasný. Děsí ho země, co vypadá jinak než ta, ve které vyrůstal, protože diverzita není silnou stránkou, kvůli imigrantům jsme chudší, špinavější a rozdělenější a snaha o změnu té kultury je útokem na západní civilizaci. Což všechno dohromady ukazuje, že když se Tucker ptá, co je nadřazenost bělochů, odpovědí je přesně tohle.
Přesvědčení, že země, v níž dominují běloši, je plodem jejich přirozených a vrozených vlastností a jakákoli snaha o změnu je pohanou přirozeného řádu. Takže vlastně není divu, že se rodina toho muže na Tuckera dívá. Samozřejmě že Tuckera bílí nacionalisté uznávají. James Allsup, pravicový aktivista z pochodu v Charlottesville, pronesl na konferenci plné bílých nacionalistů toto: Ukázkou velmi účinné rétoriky je, samozřejmě, Tucker Carlson.
Tucker mění způsob vnímání politiky mainstreamovými konzervativci a mnohé Trumpovy voliče nutí k hlubším úvahám nad věcmi, o kterých mluvíme. Levice ví, co dělá, i on ví, co dělá. Funguje to skvěle.
Fuj. To bylo to nejodpornější pousmání, co jsem kdy slyšel. A to říkám jako člověk, co si skoro nepamatuje, jak smích zní. V Casperově zadku vězím už 12 měsíců a zoufale toužím po reakci živého publika, ale ten neonacistický úsměšek, co se odráží od stěn hotelového sálu, tak bez toho se obejdu. A pokud vám stále nestačí všechno to, co jsem vám dnes ukázal, poslechněme si to z úst bývalého vůdce bílých nacionalistů, Davida Dukea.
Nejenže kdysi o Tuckerovi pochvalně tweetnul: „Tucker má pravdu a Tucka podvést nemůžete.“ Což, jak Tuckerovi diváci ví, odkazuje na ponížení muže, který ví o románku své ženy. Duke má i podcast, kde občas rekapituluje úryvky z Tuckerova pořadu. Loni, když chválil Trumpovu vládu, Duke navrhl, ať mu Tucker dělá viceprezidenta, když popsal Tuckerův přínos pro bílý nacionalismus takto: „Slovo ‚bílý‘ často nepoužívá, ale jde o zprávu skrytou pod povrchem.
A demonstruje, že rasismus vůči bělochům v Americe existuje, ale říká i to, že systémový rasismus neexistuje. Ale lidi to chápou. Jo, lidi to opravdu chápou.
Upřímně, není to zašifrované složitým kódem. Je to chodící jachtový klub. Hodinu denně zírá do kamery a konzervativním divákům říká, že „oni“ jdou po „vás“, hlasem v různých polohách. Nejde o tajuplné hádanky od sfingy. Cílem toho všeho, ač je lákavé odmítnout spory, které každý týden vyvolává, jako prvek naší bouřlivé kultury, je důležité mít na paměti, že to, co Tucker říká, je sakra nehorázné.
Příčetný člověk si totiž nesedne se sluchátkama v uších, nepustí si Dukeův podcast a neřekne si: Hej, nejsem bílý nacionalista. Ale miliony lidí každý večer sledují Tuckera v televizi, jak vypouští ven učesanou verzi v podstatě toho samého. A to je skutečně škodlivé. Bílý nacionalismus je očividně nebezpečný, když je propagován samozvanými nacionalisty. Nicméně ještě nebezpečnější může být, když není. A to, co Tucker Carlson Show prodává, kromě otřesných polštářů, je velmi lákavé.
Je to představa, že tato země je zásadně barvoslepá, že kdo zmíní rasu, tak chce jen vyvolávat potíže, že historický útlak již není relevantní a že vy, jeho diváci, jste ti, kdo je v současnosti utlačován. Pokud dokáže svým divákům prodat svou politiku bílé identity, pokud je přesvědčí, že hlavní hrozbou pro Ameriku je nyní diverzita, nesejde na tom, pokud řekne, co je podle něj tím nejlepším řešením, a ač je hrozné slyšet, jak si rodiny bílých nacionalistů Tuckerův pořad pouštějí dvakrát, faktem je, že miliony diváků ho sledují jednou.
A jednou je víc než dost. Překlad: kacaba www.videacesky.cz
Ať už ženský znamená cokoli, když muži a ženy neexistují. O čem to mluvíš, ty naoko pobouřený saláte? Namíchal tam toho hodně: od transfobie, divné chvály maskulinity čínského námořnictva až po zcela nemístnou kritiku Joe Bidena za letecké kombinézy, což byla iniciativa spuštěná za Trumpa. Ta měla za cíl zajistit, aby výstroj ženám v armádě opravdu seděla.
Což je zjevně dobrý nápad. Tím komentářem začal koloběh odsuzování, obhajování se a mediálního humbuku a zdá se, že Tucker přichází s těmito kontroverzemi týden co týden. Minule ta blbost o Dr. Seussovi. A já bych byl neskutečně rád, kdybych se nemusel věnovat jeho urážkám. Možná si zrovna říkáte: „Proč mu dopřát pozornost, kterou chce?“ Nicméně je to tak, že Tuckerovi nevěnujeme víc pozornosti, než kolik jí už má.
Když komentoval ty kombinézy, byl v nejsledovanějším televizním pořadu. Průměrně má přes tři miliony zhlédnutí a je populární u věkových skupin 25 až 54 let. Takže ho sledují nejen mladí, ale i průměrní diváci Foxu. Tedy důchodci se svými nebohými mazlíčky. Pro tu televizi je tak důležitý, že mu poskytnou víc prostoru.
Spouští videopodcast a sérii celovečerních dokumentů. K tomu všemu byl Tucker označen za potenciálního kandidáta na prezidenta. Vážně znepokojivé. Přes to všechno, čím Tucker je – zastánce konspiračních teorií, nepřítel žen, islamofob a troll – k tomu nejhoršímu patří, že je hlásnou troubou příznivců hnutí nadřazenosti bělochů. Je jasné, co by na to Tucker řekl.
Kdykoli se tohle téma otevře, reaguje stejně: „Co je to bílý nacionalismus?“ Bílý nacionalismus. Podívejme se na to zblízka. Co to přesně je? Já nevím, co bílý nacionalismus je, a nebudu to tu řešit. Proč nikdo nedefinuje bílý… Co je to nadřazenost bělochů? Ať někdo přesně vysvětlí, co to ta nadřazenost bělochů je. Tak jo.
„Přesně popsat“ mi přijde jako velký požadavek od někoho, kdo se 85 % času tváří jako farmář ze 13. století, co zjišťuje, co je to bitcoin. Slibuju, že Tuckerovi za chvíli poskytneme přesnou definici nadřazenosti bělochů. Zdá se, že ji potřebuje, protože když s definicí přijde on, tak bývá účelově úzká.
Náš pořad se vysílal necelý půlrok, když se spustila cílená a agresivní kampaň prominentních demokratů, co nás označili za bílé šovinisty. Potom se mnoho lidí včetně dětí, co na pořadu pracují, nad tím pohoršovalo a byli zděšení. Bílí šovinisté? Existuje něco horšího? Vyvolává to představy hořících křížů a lynčování. Hrozné. Tak jo.
Tuckere, upřímně se omlouvám. Já si neuvědomil, že na tom pořadu pracují jen děti. Rozhodně nebylo mým záměrem mířit na ně. Ze srdce se těm malým zlobidlům omlouvám. Nicméně „nepálím kříže a nelynčuju lidi, takže nejsem bílý šovinista“ je pěkně slabý argument. Neříkáte „nejsem antisemita, nepodílel jsem se na holocaustu“ nebo „nejsem sexuální predátor, já Dobrého Willa Huntinga netočil“.
Hrozným člověkem můžete být ve více ohledech. A Tucker, jak příhodné pro něj, nezapadá do většinového vnímání bílého šovinisty. Obzvlášť pokud si myslí, že to vyžaduje pálení křížů, bílou kuklu a cedulku s textem „Ahoj, jsem rasista“. Třeba si i vaši přátelé myslí: „Tucker není rasista.
Nepoužívá to slovo na N.“ Jako by to bylo to hlavní. Ale pro zajímavost, sami bílí nacionalisté jsou Tuckerovými velkými příznivci. Třeba bývalý nacionalista Derek Black, jehož otec založil Stormfront, největší a nejstarší nadřazenecký web, vylíčil, jak jeho rodina Tuckerův pořad ráda sleduje. Má rodina se podívá na Tucker Carlson Show poprvé a pak si to pustí znova. Mají totiž pocit, že bílý nacionalismus vysvětluje lépe než oni, a snaží se tak získat inspiraci, kam to dále posouvat.
Jo. První zhlédnutí si užívají a z druhého se snaží poučit. Sledují Tuckera jako já pořad Drew Barrymore. Poprvé pro zábavu, podruhé abych zjistil, jak natočit záběr, kde si dítě spořádaně hraje, zatímco Stanley Tucci si na pozadí v klidu popíjí víno. Drew, nevím, jak to děláš, ale chci to zjistit.
Posouváš hranice umění. Když Tucker sklízí obdiv bílých nacionalistů a milionů vašich příbuzných, spolupracovníků a volených zástupců, zaměřili jsme se dnes na něj. Odkud pochází, na jeho taktiku a proč je nebezpečné to, co symbolizuje. Vezměme to od začátku. Vyrůstal v Kalifornii, kde si jeho otec vzal dědičku Swansonových TV večeří.
Už toto je zajímavé. Pokud se Tucker dostal k prachům za jídlo zoufalců ze 70. let, tak dělal pořady, jako třeba „zahýbání je, když zoufalec sleduje poměr své ženy“, jen tak, ze srandy. Tucker nám tvrdí, že „vyrůstal v prostší, lepší době“, o níž říká: „V mém rodném městě rasová solidarita nefungovala.
Většina lidí měla stěží příjmení, natožpak etnickou identitu.“ Což je divné tvrzení, když jste celým jménem Tucker Swanson McNair Carlson a vaše etnikum se dá popsat jako „můj bratr se jmenuje Buckley Swanson Peck Carlson“. Etnicky bělejší by mohl být, jen pokud by kýchal majonézu. V dětství Tuckera poslali na internát, kde ihned dosáhl dvou věcí: nezaujal žádnou z prestižních univerzit a začal chodit s dcerou ředitele, který ho za to dostal na Trinity College.
Stal se reportérem poté, co mu otec řekl, že na žurnalistiku vezmou kohokoli. Uznejme, že v tom se jeho otec nezmýlil. Tuckerovo angažmá v TV začalo díky náhodě. V 90. letech volali z nějakého TV pořadu do časopisu, kde pracoval, a chtěli rozhovor o soudu s O. J. Jejich recepční mu řekla: „Všichni jsou na obědě.
Skočíš tam?“ Což může být nejbělejší historka ze začátků, jakou jsem slyšel. Hej! Ty! Ty s tou kůží a obličejem! Válí se nám tu kariéra navíc. Zajímá tě to? Navzdory nedostatku přípravy Tucker ihned zabředl do témat, která opakuje dalších 25 let. Zde je po soudu s O.
J. jedno z jeho prvních vystoupení v TV. Táži se, pane Carlsone, jsou k sobě rasy upřímné? Jistěže ne. Víte, všichni mají obavy… z něčeho. Běloši se bojí být označení za rasistu, černoši se zase obávají znevažování. Vlastně se domnívám, že potřebujeme o rasách hovořit méně. Bylo by dobré to téma mírně ignorovat a chovat se k druhým tak, jako by nebyla barva něco, co nás odlišuje. Myslím, že by to bylo užitečné a že o tom hovoříme až moc.
Zaprvé, černoši se podle mě obávají znevažování méně než zabití, vězení, ekonomického útlaku nebo špatného přístupu ke zdravotní péči, když puknou po vyslechnutí tvrzení chlapa v motýlku a kostkovaném saku o tom, že označit někoho za rasistu je stejně zlé jako rasismus zažít. Krátce se vrátím k tomu motýlku. Já neodsuzuji motýlky jako takové. Hodí se pro děti na svaté přijímání a pro animátory, co neumí nakreslit krk.
Ale tento motýlek je prostě příliš malý. Buď pořádný, nebo nic, Tuckere. Neberte si malého motýlka s tím, že si ho nikdo nevšimne. Tucker pak měnil svá působiště po zrušených pořadech na CNN a MSNBC. Ačkoli v CNN dokázal vyprodukovat, neříká se mi to snadno, nejkurióznější klip roku 2003. S Pepsi spolupracujete dlouho.
Upřímně a mezi námi dvěma, odhadem kolik Pepsi denně vypijete? - Pepsi mám ráda. - Jakou máte nejradši? Jakou? Prostě Pepsi od Pepsi. - Nepijete dietní Pepsi nebo… - Prostě normální Pepsi. Nevím, jak to dostatečně zdůraznit. Prostě nechte Britney na pokoji! Zkoušet ji nachytat na konzumaci Pepsi?
Nejenže má hodně zkušeností, ale je legendou a primadonou roku 2000! Garantuju vám, že neexistuje člověk, kterému by nezvedlo náladu to kvílení houslí z Toxic. Přesně tak! Trochu respektu k tomu jménu, Tuckere, a samozřejmě… #OsvoboďteBritney V roce 2016 se Tucker dostal do hlavního vysílacího času na Foxu. Fascinující na tom je, že když se podíváte na ty prvotiny, vidíte, že se tam učí všechny svoje triky.
Vzal si Pata Buchanana, republikánského buřiče, zastánce antiimigrace, a rozebral Buchananův trik s pečlivostí premianta. Pat otevírá témata, která jsou podle mě… důležitá. Bohužel to Pat Buchanan dělá způsobem, který je zdiskreditovaný.
Když je napadený, tak vždy může reagovat hláškou: „Znáte tu kliku, co má americkou politiku pod palcem. Nesnáší mě, protože říkám pravdu.“ Je to vlastně skoro doslova to, co pronesl onehdy. Že urážím plutokracii, že po mně jdou lidi z Washingtonu. A v mnoha ohledech se staví do role oběti, která je Karen Silkwoodovou politiky.
Někým, kdo je tak pravdomluvný, že se ho snaží odstranit konspirátoři ovládající Washington. Trošku přehnané. Jo, máš pravdu, Tuckere. To je. A to je celkem podstatný bod. Je ale těžké ho přijmout s ohledem na to, kdo ho říká. Stejně jako poslouchat o zbraních a bezpečnosti od Takashi69. Je mi fuk, jak dobrá tvoje rada je, ale od tebe ji nepřijmu.
Protože „ta malá klika, co hýbe americkou politiku, mě nesnáší, protože říkám pravdu“ je teď Tuckerovou mantrou. Používá ji pokaždé, kdykoli ho kritizují. Před lety ztratil inzerenty po prohlášení, cituji: „Kvůli imigrantům naše země chudne, je špinavější a víc rozdělená.“ Odpověděl na to takto: Ti, co nemlčí, jsou umlčení.
Viděli jste to milionkrát, děje se to pořád. Pohůnci na Twitteru křičí „rasista“, dokud všechny nezastraší. Je to osvědčená taktika. Nikdo to nepovažuje za pravdu. Ale na náš pořad to nezabere. Nás nezastrašili. Až do posledního dne chceme říkat pravdu a pravdou je, že neregulovaná masová imigrace poškodila přirozený vzhled této země.
Běž se vycpat, Tuckere, ty věčně pobouřený maloměšťáku. Jak ses dostal od kritizování taktiky Pata Buchanana až k jejímu napodobování? To je, jeho vlastními slovy, „trošku přehnané“. Ta technika tvoří absolutní základ Tuckerova pořadu. Dělá ze sebe člověka, co pokládá těžké otázky. Ty, o kterých „oni“ nechtějí hovořit.
Otázky typu: „Je afirmativní akce rasistická?“ „Má Amerika imigranty selektovat?“ „Stali se demokrati antibělošskou a antimužskou stranou?“ Jen kladu otázky, zatímco významně naznačuju, že odpovědí na ně je „ano“. Ale když naopak někdo klade otázky jemu, tak omezuje svobodu slova a navíc útočí na základy naší demokracie a rozsáhlou dělnickou třídu, kterou toto skromné princátko najednou zastupuje.
Na tom, jak se Tucker staví do pozice hrobníka elit a hrdiny obyčejných lidí, mě nejvíc zaráží to, že pro Tuckera je definice obyčejných lidí velmi selektivní. Tak třeba Ilhan Omar. Sledujte, jak se rozohní u klipu o tom, co řekla. Jestli má někdo milovat Ameriku, tak Ilhan Omar. Tato země ji vysvobodila z uprchlického tábora a udělala z ní celebritu.
To je ale osud. Ale Ilhan Omar za to vděčná není. Nenávidí nás. Sledujte, jak nám Omar doporučuje zrušit naši zemi. Dokud naše ekonomika a politický systém upřednostňují zisk bez ohledu na to, kdo z toho těží, koho to poškozuje, tuto nerovnost budeme uchovávat. Nemůžeme se zastavit u soudního systému.
Musíme začít pracovat na zrušení celého systému útlaku, kdekoli na něj narazíme. Zrušení americké ekonomiky a amerického systému vlády. Instituce po staletí budované generacemi Američanů. Dobře. Je to plné blahosklonné povýšenosti, že má navždy mlčet a být vděčná, protože jako dítě obdržela azyl. Jen si povšimněte rozdílu mezi tím, co řekla ona, a tím, co on slyšel.
Protože podle Tuckera zrušení systému útlaku znamená zrušení celé americké ekonomiky a systému vlády. Neúmyslně zde poukázal na to, že systematický útlak je vetkán do každé vrstvy a součásti tohoto systému? Ano, to udělal. Udělím mu za to pochvalu? Ani náhodou! Hlavně kvůli tomu, co řekl dál: Problém je v tom, že mnozí z nás tuto zemi mají rádi.
Žijeme zde. Nechceme, aby byla zničena. Máme právo bojovat za zachování našeho národa, našeho dědictví a naší kultury. No teda! Zachování našeho dědictví a kultury. To je na rovinu. Je to i na připraveném titulku: „Musíme bojovat za zachování národa a dědictví.“ Mnoho z toho se shoduje se 14 slovy, proslulým sloganem bílých nacionalistů: „Musíme zajistit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti.“ A když obojí srovnáte, tak je tam…
mírná podobnost. Vložte jeho hlášky do nového dokumentu a v 90 % případů se vás sponka zeptá: „Zkoušíte napsat 14 slov?“ Sponka se na to ptá víc od doby, kdy začala trávit hodně času na YouTube. Pozor na to, kolik času se Sponkou trávíte.
Promění vás v hlupáka. Jestli si říkáte, že je to přitažené za vlasy, nemůžete vědět, jak Tucker chápe dědictví a kulturu, tak vězte, že ve svých sděleních nebyl vždy tak ukázněný. Před dekádou volával do vysílání kontroverzního Bubíka Mazlíka a v těch hovorech závoj, kterým zastírá svůj rasismus, v podobných okamžicích občas odložil: Irák je všivá díra plná primitivních, skoro negramotných opic. Nemám žádné pochopení pro ně nebo pro jejich kulturu, která nezná toaletní papír a vidličku.
Tak jo. Je to nejenom neskutečná urážka, je to kulturní míchanice bez faktů, což je základem všeho od Tuckera Carlsona. A ačkoli to není na tom tvrzení to nejdůležitější, jezení vidličkou bylo vynalezeno na Blízkém východě a v Byzanci a po mnoho staletí v Evropě zřetelně chybělo, zatímco si je do Benátek v 11.
století dovezla neteř byzantského císaře na svou svatbu a byla za to duchovními odsuzována kvůli přesvědčení, že „Bůh dal ve své moudrosti lidem přirozené vidličky, a to prsty. Proto ho musí urážet, pokud jsou při jídle nahrazeny kovovými vidličkami.“ Což je fascinující, protože to nejen zcela vyvrací Tuckerův líný rasismus, ale je to i zajímavý fakt o vidličkách. Fakta o vidličkách jsou zábava. Když víte, jak Tucker hovoří, když se neomezuje, ukáže se filtr, přes který ukazuje svět svým divákům, v celé své kráse.
Je totiž dost chytrý na to, aby neříkal přímo do kamery, že jisté rasy si zaslouží víc pohrdání nebo jsou méně hodné respektu, jen to nepřímo naznačí s ohledem na to, ke komu hovoří. Třeba nepokoje ve Washingtonu. Tucker řekl, že odsuzuje násilí, ale opakovaně přesvědčoval diváky, ať se pokouší pochopit, co k tomu protestující vede. Ve Washingtonu došlo 6.
ledna k nepokojům. Proč? Protože miliony amerických voličů nabyly dojmu, že poslední volby nebyly spravedlivé. Proč je to napadlo? Ne proto, že jim to minulý prezident řekl. Říká se to teď. Jako by to byla cvičená zvířata, ale zvířata to nejsou. Jsou to američtí občané, kteří vidí, co se děje, a mají na to vlastní názor.
Viděli ohromný nárůst hlasování na dálku. Tak volily miliony. Nahlodalo to důvěru jejich i veřejnosti. A to v náš volební systém. Zadržte, prosím. Volby za zfalšované nepovažovali proto, že vzrostla míra hlasování na dálku, ale proto, že jim lidé jako vy opakovaně tvrdili, že jsou zfalšované. Ta výzva k porozumění se tráví hodně těžko, když si ji porovnáte s jeho reakcí na letní protesty Black Lives Matter.
Tito lidé nehodlají pracovat, nevěnují se dobrovolnictví, neplatí daně, aby pomohli ostatním. Žijí jen sami pro sebe. Dělají jen to, na co mají chuť. Říkají to, co jim přijde na jazyk. Své názory sprejují na budovy. Každou hodinu v televizi vidíme, jak tyto kriminální živly ničí to, co jsme my ostatní vytvořili.
Nemají na to právo. Nepřispívají ke společnému dobru. Nikdy. Přesto najednou mají veškerou moc. Tak to je trochu jiný tón. A je zajímavé pátrat po tom, kdo jsou američtí občané s vlastními názory a kdo kriminální živly ničící to, co vytvořili všichni ostatní.
Zdá se, že pro Tuckera dělicí čáru tvoří to, jak snadno se spálíte. Já neříkám, že je Tucker nedůsledný a že se k těm protestům staví naprosto odlišně. Je vlastně neuvěřitelně konzistentní, protože v obou případech říká, že by se běloši měli bát jakékoli ideje nebo situace, kdy nejsou u moci. Tuckerův pořad se točí okolo toho, že vy, jeho diváci, jste obíráni o moc a že je třeba se tomu vzepřít.
Natáčel o tom, tedy jen kladl otázky, zda je diverzita naší silnou stránkou, a tvrdil nejen, že není, ale že je hrozbou pro existenci jednotné země. A často vyzýval k odporu vůči této hrozbě pomocí zajímavých frází. Západní civilizace je naše přirozené právo. Přináší nám jen samé dobré věci.
Bez obrany se zhroutí. Musíme bojovat za její zachování. Jde o válku, v níž se jedna strana zcela snaží vyhladit svého oponenta. Tedy západní civilizaci. Je to kultura, do které vstupují. Bavíme se o západní civilizaci, která je nadřazená kulturám, které si s sebou tito imigranti nesou. Považujete přesun velké muslimské populace na Západ a úspěšnou integraci do západní kultury za možné?
Viděl jste to někde? Jo. Pro Tuckera je západní civilizace mocný, základní kámen, na němž stojí moderní lidská existence, ale zároveň i křehký dům z karet, co se zřítí, když do něj fouknete. A znova. Bude si dávat pozor, aby verbálně nepropojil rasu s civilizací tak, jak to dělá roku 2006 v Mazlíkově vysílání.
Ale občas okolo toho našlapuje neskutečně blízko. Potvrzuji, že jsem za soužití, přehlížení barvy, pro toleranci, ale taky pokud dojde v zemi k velké změně, tak se můžete ptát: „O co jde?“ Třeba nechci žít v zemi, která se nepodobá té, kde jsem vyrůstal. Je to úzkoprsé? No… Jo! Jo, je. Je to jako říct: Mám deset prstů, špičatý nos, růžovou hubu, dlouhý ocas a žeru odpadky.
Dělá to ze mě vačici? Ano, dělá. Je to doslovná definice věci, kterou jsme tady popsali. Tak to prostě Tucker dělá. Neříká černý nebo bílý. Bude trvat na tom, že na barvě mu nesejde. Tím, že věci postaví jako otázku, je může popřít. Třeba: „Jak vypadá rasismus?“ Tím pak předjímá odpověď.
Ale když to poskládáte dohromady, vzorec je jasný. Děsí ho země, co vypadá jinak než ta, ve které vyrůstal, protože diverzita není silnou stránkou, kvůli imigrantům jsme chudší, špinavější a rozdělenější a snaha o změnu té kultury je útokem na západní civilizaci. Což všechno dohromady ukazuje, že když se Tucker ptá, co je nadřazenost bělochů, odpovědí je přesně tohle.
Přesvědčení, že země, v níž dominují běloši, je plodem jejich přirozených a vrozených vlastností a jakákoli snaha o změnu je pohanou přirozeného řádu. Takže vlastně není divu, že se rodina toho muže na Tuckera dívá. Samozřejmě že Tuckera bílí nacionalisté uznávají. James Allsup, pravicový aktivista z pochodu v Charlottesville, pronesl na konferenci plné bílých nacionalistů toto: Ukázkou velmi účinné rétoriky je, samozřejmě, Tucker Carlson.
Tucker mění způsob vnímání politiky mainstreamovými konzervativci a mnohé Trumpovy voliče nutí k hlubším úvahám nad věcmi, o kterých mluvíme. Levice ví, co dělá, i on ví, co dělá. Funguje to skvěle.
Fuj. To bylo to nejodpornější pousmání, co jsem kdy slyšel. A to říkám jako člověk, co si skoro nepamatuje, jak smích zní. V Casperově zadku vězím už 12 měsíců a zoufale toužím po reakci živého publika, ale ten neonacistický úsměšek, co se odráží od stěn hotelového sálu, tak bez toho se obejdu. A pokud vám stále nestačí všechno to, co jsem vám dnes ukázal, poslechněme si to z úst bývalého vůdce bílých nacionalistů, Davida Dukea.
Nejenže kdysi o Tuckerovi pochvalně tweetnul: „Tucker má pravdu a Tucka podvést nemůžete.“ Což, jak Tuckerovi diváci ví, odkazuje na ponížení muže, který ví o románku své ženy. Duke má i podcast, kde občas rekapituluje úryvky z Tuckerova pořadu. Loni, když chválil Trumpovu vládu, Duke navrhl, ať mu Tucker dělá viceprezidenta, když popsal Tuckerův přínos pro bílý nacionalismus takto: „Slovo ‚bílý‘ často nepoužívá, ale jde o zprávu skrytou pod povrchem.
A demonstruje, že rasismus vůči bělochům v Americe existuje, ale říká i to, že systémový rasismus neexistuje. Ale lidi to chápou. Jo, lidi to opravdu chápou.
Upřímně, není to zašifrované složitým kódem. Je to chodící jachtový klub. Hodinu denně zírá do kamery a konzervativním divákům říká, že „oni“ jdou po „vás“, hlasem v různých polohách. Nejde o tajuplné hádanky od sfingy. Cílem toho všeho, ač je lákavé odmítnout spory, které každý týden vyvolává, jako prvek naší bouřlivé kultury, je důležité mít na paměti, že to, co Tucker říká, je sakra nehorázné.
Příčetný člověk si totiž nesedne se sluchátkama v uších, nepustí si Dukeův podcast a neřekne si: Hej, nejsem bílý nacionalista. Ale miliony lidí každý večer sledují Tuckera v televizi, jak vypouští ven učesanou verzi v podstatě toho samého. A to je skutečně škodlivé. Bílý nacionalismus je očividně nebezpečný, když je propagován samozvanými nacionalisty. Nicméně ještě nebezpečnější může být, když není. A to, co Tucker Carlson Show prodává, kromě otřesných polštářů, je velmi lákavé.
Je to představa, že tato země je zásadně barvoslepá, že kdo zmíní rasu, tak chce jen vyvolávat potíže, že historický útlak již není relevantní a že vy, jeho diváci, jste ti, kdo je v současnosti utlačován. Pokud dokáže svým divákům prodat svou politiku bílé identity, pokud je přesvědčí, že hlavní hrozbou pro Ameriku je nyní diverzita, nesejde na tom, pokud řekne, co je podle něj tím nejlepším řešením, a ač je hrozné slyšet, jak si rodiny bílých nacionalistů Tuckerův pořad pouštějí dvakrát, faktem je, že miliony diváků ho sledují jednou.
A jednou je víc než dost. Překlad: kacaba www.videacesky.cz
Komentáře (0)