Kritická rasová teorie

Jdeme dál. Dnešní hlavní téma se týká škol. Jde o jediné místo, kde dítě pitvající žábu nevyvolá okamžitý poplach. Děti toho ve školách učíme spoustu: čtení, dělení se zbytkem a z nějakého důvodu i hru na flétnu. Ale v poslední době vzrostly obavy ohledně jedné věci, co se děti mají učit. Ve školách je vyučována kritická rasová teorie. Kritická rasová teorie je blbost. Kritická rasová teorie je lež.



Od prvního slova do posledního. Rasistická kritická rasová teorie. Kritická rasová teorie na školách a principy woke. Říkám vám, že kritická rasová teorie je fanatická, je to lež a je tak rasistická jako členi Kukluxklanu v bílých prostěradlech. Nemám rád Teda Cruze, nemám rád, jak řve „klan“ tuze. Nemám ho rád v pokojíku, nemám ho rád v Mexiku.



Nemám ho rád, když sporty hraje, nerad mu koukám do obličeje. Kéž by o své teplé místečko přišel, kéž by Ted Cruz, blbej otrava, už zmizel. Ale jde o tohle. Lidi pokřikující v televizi o kritické rasové teorii vídáte už asi rok. A lidé to poslouchali, zvláště soudě podle toho, co se děje na schůzích školských rad v zemi. Demisi! Demisi, zbabělci!



Západní kultura, ve které vzniklo křesťanství a zakladatelské listiny, je nazývána zlou a rasistickou. Vláda není rodič. Nepřísluší vám tyto názory vnucovat mému dítěti. Šíří narativ, že jsme všichni z podstaty rasisté, a já toho mám dost. Je to marxistická ideologie a všichni to víme. Záměrem těchto hodin je v našich dětech vyvolat odpor k našemu národu. Tato země není rasistická země.



Dvakrát jsme zvolili Obamu. Zadržte. Amerika nemůže být rasistická kvůli Obamovi? Možná si nepamatujete volby v roce 2008, ale tehdy to bylo docela rasistické. Lidé říkali, že se narodil v Keni nebo že byl utajený muslim, a ty lidi jsme pak zvolili prezidentem. Takže se shodněme, že se na tom neshodneme, jo? To první setkání proběhlo ve Virginii.



A tak se zvrhlo, že ho museli zrušit předčasně, a jeden vášnivě protestující byl zatčen za vstup na cizí pozemek. Ale už druhý den si ho pozval Tucker Carlson. Takže zřejmě má spousta lidí s kritickou rasovou teorií problém. A instinktivně asi víte, že je to uměle vyvolaná panika. Ale je fakt, že strach kolem toho má skutečné dopady. Loni vyhrál guvernérské volby ve Virginii G. Youngkin poté, co sliboval, že po zvolení zakáže, aby se KRT vyučovala na školách.



Několik států přijalo zákony, které vyučování KRT staví mimo zákon, a republikáni z toho nejspíš udělají středobod voleb. Uvažujte o kritické rasové teorii jako o Rihannině těhotenství. I když si myslíte, že se vás to nijak netýká, určitě o tom v tomto roce často uslyšíte. Vzhledem k tomu všemu jsme se rozhodli, že se podíváme na to, co KRT je a není, proč se kolem toho šíří panika a jaké to může mít následky pro všechny. A jsem si vědom, že někteří z vás už ví, co KRT je.



Články, co KRT vysvětlují, se ostatně staly běžnými úkazy internetu stejně jako průměrné skóre na Wordle a ošklivé opičí jpegy prodávané kokoty kokotům. Ale spousta lidí je pořád zmatená. Nedávný průzkum zjistil, že drtivá většina obyvatel USA nedokáže přesně formulovat, co KRT je. A to platí i pro ty, co se do ní naváží nejhlasitěji. Ani nevím, co kritická rasová teorie je, ani rok poté, co se o ní mluví.



Říká, že určité rasy jsou morálně nadřazené, některé jsou hříšné a jiné ctnostné. To je nemorální, protože je to špatně. Teda, nevím, jestli jsem kdy viděl někoho si tak sebejistě stěžovat pár vteřin poté, co přiznal, že o tom ví hovno. Upřímně jsem nikdy nepochopil, jak funguje motor, ale pod kapotou šimpanz točí klikou, a když šlápnete na plyn, začne točit rychleji, a to je nemorální, protože je to špatně.



Ale to samozřejmě kritická rasová teorie není. Nazýváme tak právní nauku, která se zrodila v 70. letech s cílem pochopit, proč rasismus a nerovnost přečkaly hnutí za občanská práva. V základu stojí myšlenka, že rasismus není jen výsledkem předpojatosti jednotlivce, ale také něčím, co je zakořeněné v legálních systémech a politikách. Co se týče Tuckerova dojmu, že učí to, že určité rasy jsou nadřazené, nebo tvrzení tohoto rodiče, že učí děti nesnášet Ameriku, tak nic z toho není pravda ani zdaleka.



Na to poukazuje i přední odbornice na KRT Kimberle Crenshaw. Kritická rasová teorie říká jen to, ať si všímáme toho, co se v zemi dělo, a jak to, co se stalo, dál vede k vytváření odlišných výsledků, abychom se mohli stát zemí, co tvrdíme, že jsme. Kritická rasová teorie tedy není protivlastenecká, ve skutečnosti je vlastenečtější než její odpůrci, protože věříme ve 13., 14.



a 15. dodatek, věříme ve slibovanou rovnost a víme, že jí můžeme dosáhnout, pokud budeme mluvit upřímně o nerovnosti. Ano, má pravdu, a pokud jste se náhodou zamysleli, co 13., 14. a 15. dodatek je, možná už jen to je známka toho, že o tom ve školách nemluvíme dost. A aby bylo jasno, KRT je právní teorie na úrovni magistra, takže pokud vaše pětileté dítě zrovna nestuduje práva, nebude číst Kimberle Crenshaw.



Ale kritikové tvrdí, že myšlenky KRT se ve školách učí, a často představují přehnaně zkreslenou verzi těchto myšlenek. A zásadní postavou je zde tento muž. Konzervativní aktivista Christopher Rufo. Tvrdí, že KRT je ve skutečnosti revoluční program, který má zvrátit principy Deklarace a zničit stávající skladbu Ústavy. Což není.



Prostě to tohle není. Ale po protestech po smrti George Floyda, když USA začaly systémový rasismus řešit, Fox News si Rufoa začaly hojně zvát do vysílání ve snaze dostat diskuzi zase na druhou stranu. V jednom výstupu poukázal na vládní školení o diverzitě jako na důkaz vlivu KRT. A přes kameru prezidentu Trumpovi přímo řekl, co chce, aby se dělo.



Prezident má ve své moci a kompetenci okamžitě vydat vládní nařízení, kterým by zrušil školení o KRT ve federální vládě. A vyzývám prezidenta, aby tento rozkaz okamžitě vydal a zlikvidoval tuto ničivou, polarizující a pseudovědeckou ideologii u kořene. Viděl to Trump? Nevím. Je papež katolík?



Umřel pan Božský, protože Carrie nezavolala pomoc dost rychle? Odpovědí na všechny tyto otázky je ano a navíc je dobře, že to neudělala. Žádná ztráta. Protože Mark Meadows, Trumpův velitel štábu, řekl, že Trump video viděl, a když Rufo řekl, že prezidenta vyzývá, aby rozkaz okamžitě vydal, prý „to přesně udělali“. Což je podivné. Mělo by to zahrnovat více kroků.



Postup by neměl být: 1. Zařvěte své přání na prezidenta a pak 2. Stane se to. V ideálním světě by výkonná moc měla být do prdele složitější než Siri. A od té doby byla KRT, nebo spíš Rufoova definice KRT, najednou úplně všude. Fox News o tom nepřestávaly mluvit, jenom loni spojení kritická rasová teorie zmínily 5 000× a zaměřily se na její údajné používání ve školách.



Rufo divákům Fox tvrdil, že se KRT stala výchozí ideologií veřejného vzdělávacího systému. A Rufo vychytrale vybíral ty nejhorší příklady školních hodin nebo didaktických materiálů pro učitele a tvrdil, že to je KRT. A otevřeně přiznal, že mu šlo o to, vytvořit o tom novou představu.



Na Twitter napsal: „Úspěšně jsme dostali kritickou rasovou teorii do veřejné debaty a postupně rozšiřujeme negativní názory. Cílem je, aby si veřejnost v novinách přečetla něco šíleného a hned si to spojila s KRT.“ A věc se má tak, že to zafungovalo, do prdele. Ať už se dnes o KRT mluví kdekoliv, není řeč o akademické disciplíně, ale o pojmu, co je tak široký, že do něj spadá „to nejšílenější v novinách“ i jakákoliv rozprava o rase, které se někdo nechce účastnit.



A neříkám, že mluvit o rase ve třídě je jednoduché nebo že se to vždy dělá dobře. Experti v oboru to bez váhání přiznají. Zažila jste špatné příklady? Samozřejmě. Můžete se rovnou zeptat, jestli jsem zažila špatnou hodinu matiky.



Jasně. Učitelé jsou lidé. A zvlášť to platí zde, když se snažíme přijít na to, jak učit o rase a rasismu. Přesně tak, učitelé jsou lidé a můžou dělat chyby. Vlastně jsem překvapen, že je nedělají častěji. Musí vstávat hrozně brzo a celý den se nechávají dobírat teenagery za peníz, který můžu nejlépe popsat jako mučivý. To, že nějaký student v USA ví, co je to kovalentní vazba, je kurva zázrak a každý dospělák, co se na tom podílel, si zaslouží Medaili cti.



A je pravda, že můžete najít příklady nešikovných, hrozných hodin. V jedné škole hráli bingo s tabulkou privilegií, což je lehkovážný přístup k závažnému tématu. Jiný klasický příklad je učit o předsudcích metaforicky tak, že třídu rozdělíte podle barvy očí. Třeba hnědoocí představují nejnižší třídu a ostatní se k nim mají chovat příšerně.



A pokud to uděláte v rozmanité třídě a jen chvilku se zamyslíte nad tím, kdo spíš bude mít hnědé oči, ihned si uvědomíte, jak snadno by se hodina mohla zvrhnout. To se doopravdy stalo aspoň v jedné škole u Chicaga a vím to, protože tohle děvče v té třídě bylo a teď je jednou z našich scenáristek. Ali, co sis o té hodině myslela? - Bylo to docela zvrácený. - Jo! To jsem si myslel.



Ale věc se má tak, že mnoho pedagogů se aktuálně velmi snaží nalézt vhodné způsoby, jak ve třídě o rase a rasismu mluvit. A dělat to dobře znamená nezastavit se u hnutí za občanská práva, ale dovyprávět to až do současnosti, což děti chtějí a potřebují. Mají otázky o tom, co se kolem nich děje. A zaslouží si dobré odpovědi. A je pro ně mnohem lepší tyto diskuze vést v bezpečném vzdělávacím prostředí než při jiné potenciální situaci: během souboje ve řvaní o Dni díkůvzdání.



Ale kvůli panice okolo KRT můžou být tyto diskuze umlčeny. A tam se to nejspíš nezastaví. Protože někteří z těch, co vyvolávají největší paniku, to využívají k prosazení vlastního dlouhodobého zájmu. A tím je tzv. School Choice. To rodičům umožňuje vzít peníze určené na vzdělávání dítěte ve veřejné škole a zaplatit jimi školu dle svého výběru.



Tady máte znovu Chrise Rufoa, jak tuto strategii vysvětluje. Zaprvé to musíme dostat ze škol. Musíme to zakázat a zrušit. Ale v dlouhodobé perspektivě musíme každému rodiči dát právo opustit selhávající školy. Žádné dítě by nemělo být uvězněno ve veřejné škole, která porušuje jeho mravní zásady, nedodržuje hodnoty jeho rodičů. Všichni rodiče by měli být možnost použít tyto finance tam, kde chtějí. School Choice lidi osvobodí, dá jim moc jednat a depolarizuje některé z národních roztržek z poslední doby.



Aha, tak ty to, Chrisi, děláš proto, abys uklidnil stranické boje? To jseš hodnej. Nejspíš sis všiml té uvolněné atmosféry, která zemi v poslední době ovládla. Pokud bych měl popsat fotky ze zasedání školských rad jedním slovem, řekl bych: depolarizace. Ale nejde jen o Rufoa. Konzervativní organizace, které School Choice dlouho protlačují, třeba Heritage Foundation nebo FreedomWorks, do toho lily peníze.



Samozřejmě, žádná snaha o School Choice by nebyla taková bez celoživotního boháče a občasné ministryně školství Betsy Devos, která napsala názorový sloupek s názvem Osvoboďme děti před rasovou indoktrinací se School Choice. A uvědomte si, že to není nic nového. Reagování na rasovou paniku protlačováním School Choice má dlouhou historii. Kořeny hnutí za School Choice sahají až k rozhodnutí v případu Brown v.



školní rada, kdy jižní státy zavedly programy, které pomohly vytvořit soukromé školy, tzv. segregační akademie. A někteří z těch, kteří School Choice protlačují nyní, se sami dopouští těžké indoktrinace. Například Florida je stát, který umožňuje využít veřejné finance v soukromých školách, a při vyšetřování některých z nich našli běžně užívané učebnice, které zlehčují hrůzy otroctví.



Jedna z nich je tato. Amerika – má milovaná zem. Jsou v ní kraviny, co byste čekali, že se občanská válka vedla za práva států, ale také se v ní píše, že v předválečné době byl otrok, který poznal Krista, svobodnější než svobodný člověk, který nepoznal Spasitele. To není jenom urážlivé, je to i neskutečně stupidní.



Dítě, které si tuhle natvrdlou větu přečte, se okamžitě propadne o dva stupně. Nezní to jako něco z učebnice, spíš něco, co byste našli vyháčkované na polštáři v obýváku Pauly Deen. Takže pokud se chcete bavit o rasové indoktrinaci školáků, tohle může být pro začátek lepší. Ale jde o to, že i uměle vyvolaná panika je panika.



Ti rodiče na zasedáních školské rady jsou opravdu naštvaní. A jak ví každý trenér dětské ligy, jakmile dosáhnete kritického počtu naštvaných bílých rodičů, bude to mít následky. V Texasu byl tento ředitel střední školy z pozice vytlačen poté, co byl na zasedání školské rady obviněn z podpory KRT někým, kdo ani nebyl rodičem jeho žáka. A v Tennessee byl tento učitel občanky vyhozen kvůli tomu, že studentům nepředkládal odlišné názory, když jim dal článek Ta-Nehisiho Coatese a báseň Kyly Jenee Lacey Bílé privilegium.



A na tuto kritiku měl poměrně slušnou odpověď. Podle mě jsou ty odlišné názory pohledy Kyly Janee Lacey a Ta-Nehisiho Coatese. To jsou pohledy na věc, se kterými se mí studenti běžně nesetkávají, protože žijeme v dominantně bělošském evangelikálním prostředí.



Přesně tak. Když žijete v převážně bělošském prostředí, hlasy černochů můžou být těmi odlišnými názory. A nemusí jít jen o názory na současné dění, může to být i o jiných věcech, i banálních, třeba jestli je oukej vyjít do vánice v šortkách, jestli když se s tímhle policistou pohádám, vyhnu se pokutě, a jestli by cestování časem byla zábavná bezstarostná aktivita. 30.



léta! Nemůžu se dočkat, až se porozhlídnu kolem. Bohužel takové případy budou nejspíš stále běžnější. 37 států od ledna minulého roku přijalo zákony nebo jiná opatření s cílem omezit výuku kritické rasové teorie nebo způsob, jakým učitelé můžou mluvit o rasismu. A tyto kroky jsou často odůvodňované jen chabě. Tady jeden zákonodárce z Tennessee vysvětluje, proč prosazoval jejich zákon. Vyslechněte následující řádky z e-mailu, který se týká sedmileté dívky z okresu Williamson.



Dívenka řekla matce: „Stydím se za to, že jsem běloška.“ Dívka se pak matky zeptala: „Je se mnou něco špatně? Proč mě tolik nenávidí?“ Dobře, to je hrozné, ano. Ale to, co v takové situaci dělat, není bránit ve třídách diskuzím o rase, ale zeptat se na jedinou navazující otázku. Třeba: Proč máš pocit, že tě ostatní nenávidí? Nebo: Řešil tu situaci někdo dospělý?



Nebo: Jsi vůbec skutečná? Protože když to novináři začali zkoumat, zjistili, že nikdo s takovou stížností nepřišel za ředitelem té školy, učiteli ani okresními úřady. A tamní pracovníci nebyli schopní určit žáka, který mohl být rozrušen, nebo výuku, která tak mohla působit. Takže pokud se teď takhle argumentuje, měl bych zmínit, že i já mám čirou náhodou e-mail od jiné bělošské dívenky.



A to roztomilejší. Píše se v něm, že e-mail té první holky je naprostý blábol. A podle tennesseeského práva jí zřejmě prostě musím věřit. Ale ukazuje to problém, kterému zákonodárci teď čelí: snaží se postavit mimo zákon něco, co nedokážou definovat. Co jako mají dělat? Přijmout zákon, že se děti nesmí cítit špatně? Kupodivu ano.



Protože to v Tennessee udělali. Přijali zákon, který zakazuje výuku, která způsobuje rozpaky, pocity viny, utrpení nebo tíseň výhradně na základě rasy nebo pohlaví jedince. Což je velmi vágní. A nebudete tomu věřit, ale zrovna jsem obdržel další e-mail od třetí tennesseeské bělošské dívky, která říká: „Jací idioti píšou tyhle zákony? A kolik fiktivních dětí si vymyslí, aby je ospravedlnili?



P. S. Více se mi líbil nový Zazu.“ To je teda moc milá zpráva od určitě skutečné holčičky. A hele, jde o to… Už jsme tu mluvili o tom, proč je problematické učit děti přikrášlenou verzi historie USA a jak tu před sto lety skupiny jako Spojené dcery Konfederace v učebnicích zlehčovaly její hrůzy. Ale vypadá to, že si to dáme znovu.



Protože zákonodárci se snaží školní osnovy ovládnout dost nešikovně. Zákon navržený ve Virginii obsahuje seznam zakladatelských listin, které je v pořádku učit, a patří tam Deklarace nezávislosti, Ústava a první debata mezi Abrahamem Lincolnem a Frederickem Douglassem, což, jak doufám víte, je něco, co se nestalo. Debaty Lincoln–Douglas se konaly mezi senátorem Stephenem Douglasem a jeho soupeřem Lincolnem Navigatorem 2020. Zopakujte si dějiny, lidičky, na faktech záleží.



Ale nejurážlivější překroucení historie je nejspíš citát, který všichni aktivisté protestující proti KRT očividně rádi připomínají. Vzpomeňte si, co si přál Martin Luther King. Říkal, že nechce, aby byli lidé souzeni podle barvy kůže, ale podle jejich charakteru. Myslím, že to říkal Martin Luther King, když mluvil o svých dětech, že nechce, aby jeho děti byly posuzovány podle barvy kůže, ale podle jejich charakteru.



Podle charakteru, ne barvy kůže. Podle charakteru, ne barvy kůže. Nesmrtelná slova dr. Martina Luthera Kinga neustále zní. Ostatní máme posuzovat ne podle barvy kůže, ale podle charakteru. Levice chce, abychom se neustále zaměřovali na barvu kůže. To je ničivé.



Martin Luther King jr. se obrací v hrobě. Víte co, podle mě se fakt obrací. Jsem si jistý, že když někdo jeho slova použije takhle, ostatky dr. Kinga se obrací tak rychle, že by tím šlo pohánět východní pobřeží. Ale jde o to, že proslov Mám sen byl o něčem, čeho máme dosáhnout, nešlo o popis tehdejší situace. A dokonce sám King k tomu později přidal významný dodatek. Musím přiznat, že sen, který jsem tehdy měl, se v mnoha ohledech změnil v noční můru.



A uvědomil jsem si, že nás čeká spousta dalších těžkých dní a můj dřívější optimismus byl v něčem trochu povrchní. Nyní musí být zmírněn tvrdým realismem. Jo, přesně tak. A v knize, která vyšla ve stejném roce, napsal, že i když „se většina bílých Američanů považuje za upřímné zastánce spravedlnosti pro černochy a věří, že americká společnost je místem, kde se může hrát férově a kde lze dosáhnout středostavovské utopie rasové harmonie, je to ale bohužel fantazie postavená na sebeklamu a pohodlné ješitnosti.“ Takže i když je lákavé vytvořit verzi dějin, ve kterých byl MLK milým chlapíkem, který žil jen proto, aby bělochům pomáhal vyhrávat debaty, věc se má tak, že se později nad svým poselstvím pozastavil a vyzval bělochy, aby se nad sebou hlouběji zamysleli, a o tom by se děti rozhodně učit měly!



Ale nebudou, pokud tyhle zákony budou dál procházet.



Bílý rodič by mohl tvrdit, že čtení Kingových textů v jeho dítěti vyvolávalo rozpaky na základě jeho rasy. A některé z těchto zákonů se zdají navržené tak, aby ohýbaly školní osnovy dle požadavků nejkonzervativnějších vyděšených rodičů. Na Floridě se Ron DeSantis zasazuje o zákon „Zastavte woke“. Před chvilkou jste ho viděli, jak ho představuje s Chrisem Rufoem za zády. Zákon by dal rodičům právo podat žalobu, pokud mají pocit, že se jejich děti ve škole učí KRT.



A tyto zákony už mají důsledky, ze kterých mrazí. Zakazování knih je na vzestupu a jeden školský okrsek v Oklahomě dokonce učitelům řekl, ať se vyhýbají výrazům jako diverzita a bělošské privilegium. Ale věc se má tak, že si můžete zakázat, kolik knih chcete, můžete si přijmout jakýkoliv zákon, ale jak vám potvrdí kterákoliv černoška z Vem si mě!, mluvit o rase je nevyhnutelné.



A není to jen nevyhnutelné, je to důležité, zvláště tam, kde lidé z KRT nejvíce panikaří. A to nás dovádí tam, kde tento příběh začal, do okresu Loudoun ve Virginii. Tam, kde se zasedání školské rady vymklo z ruky. V tomto video jedna z vedoucích protestní skupiny proti KRT vysvětluje, proč je tak důrazně proti její výuce. Okres Loudoun je nejbohatší okres v zemi.



Není tu moc rasismu. Jsou tu pošetilci, kteří říkají hloupé věci, ale pokud o tom budete mluvit méně, nebudete si těch rozporů tolik všímat. Nevnímám člověka podle barvy jeho kůže, ale podle jeho charakteru. Dobře, je tam spousta varovných signálů. Už věta „Není tu moc rasismu“ nebo „Nevnímám barvu kůže“ nebo „Nebudete si všímat rozporů, když o nich nebudete mluvit“. A jasně, pokud je problém s rasismem v USA jen o tom, že skličuje Patti Mendersovou, pak jo, držet o něm hubu by to nejspíš vyřešilo.



Ale zkuste odhadnout, jak dlouho trvalo, než se to zvrhlo. Myslím si, že by s tímto spousta lidí souhlasila. Ale na druhou stranu existují lidé, zvláště mladí černoši, kteří by řekli: „Kéž by mě nesoudili podle barvy kůže.“ Myslíte si, že je to o barvě jejich kůže, nebo spíš o jejich chování? Jak se oblékají, jak věci vnímají, jak respektují ostatní? Když mladíka zastaví policista, opravdu záleží na jeho barvě, nebo na úctě, kterou strážníkovi projeví?



Teda. Když si poté, co někdo řekne, že si mladí černoši přejí lepší zacházení, okamžitě představíte tyto muže ve strašném oblečení a jak neuctivě mluví s policií při zatýkání, tak jste se prozradila, Patti. Nabonzovala jste svou vlastní duši. A co se týče jejího tvrzení, že v okresu Loudoun není moc rasismu, nejspíš jste si rovnou řekli, že je to blbost, ale posudek tamních veřejných škol říká, že je šokující, v jaké míře žáci nahlašují používání slova na N.



A společnost už se myslím shodla na tom, že by běloši neměli používat slovo na N v šokující míře, tedy pokud nemají lukrativní podcastovou smlouvu se Spotify. Ale tím to hasne. A to nás dovádí ke klíčové myšlence. Se všemi zákony, které se snaží předejít rozpakům či tísni na základě rasy jedince, čí že rozpaky tu upřednostňujeme?



Protože nebělošské děti vám řeknou, že ony nemají na výběr, zda chtějí mluvit o rase, či ne. Jako tento absolvent školy v okresu Loudoun. Mnoho rodičů nechce, aby se jejich děti tak brzy učily o rase, ale dovolím si nesouhlasit. Když jste ve třídě jediný, kdo není běloch, učíte se o rase každý den. Učíme se o otroctví, všichni se na nás otočí.



Někteří studenti se tedy o rase učí i tak. Bylo by tedy spravedlivé, kdyby se všichni o rase učili ve stejném kontextu, abychom mohli společně zlepšit budoucnost. Ano, nebělošské děti se o rase začínají učit velmi brzy. Když si uvědomí, že slaví jiné svátky nebo je varují před jinými věcmi, nebo když prvně navštíví bílého kámoše a dostanou ragú. V té chvíli si rychle uvědomíte, že jste rozdílní lidé s rozdílnými kulturami. Teď už by mělo být zřejmé, že debata okolo KRT je velmi hlasitá a velmi, velmi hloupá.



Ale bohužel je důležité se do ní zapojovat. Jinak míříme do bodu, kdy budou otevřené rozhovory o rase ve veřejných školách zakázány, i když můžou někteří rodiče vypadnout do soukromých škol, kde se děti učí historii ve formě předválečné fanfikce. A neříkám, že diskuze o rase budou vždycky příjemné pro všechny zúčastněné. Ale přemýšlejte o tom takhle: Kdy bylo dospívat a učit se příjemné?



Od těchto diskuzí nemáme utíkat nebo je zakazovat zákony, máme se učit, jak je vést lépe. Protože po několik generací jsme dětem ve školách o rase v této zemi vyprávěli pohádky a možná je načase s tím přestat. Dostalo nás to jen tam, kde jsme teď. Dospělí Američané trvají na tom, že nejsme rasisti, protože jsme 2× zvolili Obamu, že rasismus zmizí, když o něm budeme mlčet, a že projev Martina Luthera Kinga nebyl snem, který teprve máme naplnit, ale zaklínadlem, které v tu chvíli zrušilo předsudky.



To je naše show, díky za zhlédnutí, uvidíme se za týden, dobrou noc. Johne, mám víc historek. Ve třetí třídě jsme se učili o Oregonské stezce a učitel mně a druhému černošskému spolužákovi řekl, že jsme rodina osvobozených černochů mířících na západ za zlatem.



Co s tím jako mám dělat? V šestce jsem učitelce řekla, že je pro mě nepříjemné číst Horký vítr nad Mississippi. A ona: „Ale skončí to dobře.“ Na konci jednu postavu málem zlynčují. Jak tohle může být šťastný konec? Jindy jsem řekla, že moje rodina nejsou imigranti a nevíme, odkud z Afriky jsme, a úča řekla: „Tipni si.“ A já na to: „Ty si tipni, blbko.“ Ve třídě byly jen dvě černošské děti a my měly hrát otroky?



Tak jo no. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz