LORIS – Nošení muslimského šátku ve Francii
Nošení hidžábu či jiných typů muslimských šátků je ve Francii mnohem rozšířenější jev než u nás, ale debaty se o tom vedou skoro stejně vypjaté jako v Česku. Loris Giuliano je francouzský youtuber, který dělá netradiční průzkumy veřejného mínění na kontroverzní témata. Jeho videa pravidelně zajímají miliony diváků, ale právě toto patří mezi jeho nejúspěšnější – k tomuto datu má přes 3,5 milionů zhlédnutí.
Poznámky:
búbú – dlouhý volný africký oděv
nikáb – závoj, který zakrývá celý obličej mimo očí
Národní fronta – bývalé pojmenování Národního sdružení, nacionalistické strany, kterou vede Marie Le Penová
SACEM/OSA – SACEM je francouzské sdružení, které distribuuje práva k hudebním dílů, česká OSA je proto v titulcích uvedena jako její ekvivalent
Laura Hallyday – francouzská herečka, dcera populárního zpěváka Johnnyho Hallydaye, který je v českém kontextu přirovnáván ke Karlu Gottovi
Chimène Badi – poměrně známá francouzská zpěvačka
Rabín Hood – vtip o rabínovi, který zazní ve videu, odkazuje na francouzské hackera, který si přezdívá Rabbin des bois (v doslovném překladu Rabín z lesů), který chce hackerskými útoky (např. na Pařížský institut politických věd) upozornit na nepřipravenost některých významných institucí na hrozbu kybernetického útoku; a zároveň Robin des bois je francouzské pojmenování Robina Hooda
Přepis titulků
- Mluvíme o nošení šátku. Je to důležité. - Ale ne. Není. - Proč? - Protože je to blbost. - Proč si to myslíte? Jste pro, nebo proti? A to je blbá otázka. ŠÁTEK Mluvíme o nošení šátku, co si o tom myslíte? Každý si může dát na hlavu, co chce. Já nosím čepici, někdo jiný šátek. - Nosíte ji z náboženských důvodů? - Ne. Búbú nebo šátek, já nevím…
Já cítím spolu s ptáky, víte? Ptáci, to je mezi nebem a zemí. Tam jeden letí, podívejte se tam. Neuvěřitelné. Unbelievable v angličtině. - Jste pro, nebo proti nošení šátku? - To mi nepřísluší říct. Já vyučuji jógu, píšu knihy o józe, takže v Nalezte energii mluvím o prstech u nohou. Jak říká můj manžel: „Unavuješ nás s tvou prstovou gymnastikou.“ Ale v prstech u nohou je vše, takže, víte co, šátek…
Já jsem pro prsty u nohou. Chápu to, ale některým reakcím nerozumím. - Jakým? - Třeba násilí. - Aha. Pokud máte názor, můžete ho vyjádřit v klidu, není potřeba vyvíjet násilí. - Takže když někdo na ulicích strhává šátky, to vám vadí? - No jistě. No jo. - Jak dlouho ho nosíš?
- Dva měsíce. Dva měsíce? To sis vybrala blbou chvíli. - Rovnou… - Rovnou do doby, kdy se to řeší. No jo. - Se toho nebojíš. - Ne. - Proč ho nosíte? - To není šátek, to je durag. - Co? - Durag. - Co to je? - To je na zvlnění vlasů. Pochází to z Ameriky, je to druh účesu. - Jsem myslel, že…
- Ale ne. Bral jsem v životě všechny možné drogy, ale byl jsem zachráněn Pánem Ježíšem. Ve všem vidím Boha. Každý člověk se stará o lidské bytosti. - Naslouchej ptákům. - To jsou stavaři. Ne, to jsou ptáci. Rozumíš? A především… A zlepší se to jednou, nebo ne? Zlepší?
Možná si jednoho dne lidé uvědomí, že jako lidé čelí lidem. - Promiňte? - Lidé čelí lidem. - Chápete, co tím chci říct? - Ne. - Tak na shledanou. Hezký den. Lidé? Pokud si žena chce dát na hlavu šátek, je to její volba. - To je příliš složité, nevím, co na to říct. - Jste spíš pro, nebo proti? Nejsem pro ani proti, o to nejde.
Ženy mají být svobodné a nejsem si jistá, jestli ty v šátku jsou. - A pokud to chtějí? - To se říká, to je něco jiného. Pro tyto ženy mám velký obdiv. - Rodiče nechtěli, abys nosila šátek? - Ne, nikdy. - Tvá matka ho nosí? - Ne. Jsem jediná, kdo ho nosí. - Co ti řekla, když jsi ho začala nosit? - Měla radost. - Dobrý den. Jak se vede? - Jdi do prdele. Dlouho jsme se neviděli.
Mluvíme o nošení šátku, je to velmi důležité. Máte na mě dvě minutky? Taktika pekárny, neuvěřitelný. Každý ať si žije po svém. Chviličku, vaše dítě chce něco říct. Říká, že je zaskočeno tím, co se děje. Tomu jsem nerozuměl. Dobrý den, pane, máte chvilku? Promiňte, omlouvám se.
Neuvědomil jsem si, že vás už jsem se ptal. - Jste jasnozřivý? - Ano. - Můžeme to vyzkoušet? Jsem si jistý, že pracuje pro PPL. On to ale nepřizná. To byly mé anténky. - A něco dalšího? - Něco dalšího předpovědět? - Další věci, co o mně víte. - O tobě? Je ti 32 let? - Ne, vůbec. Je mi 25. - Tak vidíš. - Dnes mluvíme o nošení šátku.
- Skvělý, asi se mě to trochu týká. - To nevím. - Ne? - Mám mokré vlasy. - Aha, tak proto. A priori proti tomu nic nemám. Nosím, co chci. Když někdo chce nosit šátek - nebo jarmulku, tak je nosí. - A jste pro, nebo proti? Ani jedno, jsem neutrální. - Já mám strach z nikábu. - No jo, no jo. Nikdy nevíme, kdo se pod ním schovává, jestli nemá…
Jestli pod ním někdo nemá zbraň. - Pod nikábem. - No jo, ona z toho má trochu strach. - Promiňte? - Má strach. - Toho se hodně bojím. - Ale bojí se všeho. - Opravdu? - Má to v povaze. Pokud chtějí nosit šátek, mají na to právo. O nic… - Ale beze zbraní. - Promiňte? - Beze zbraní.
- Ano. O tom slýcháme pořád, strach z toho, že vyděsíme druhé. A oni schovávají zbraň pod šátkem? - Možná tady. - Ne, nebojte se, já jí to vysvětlím. - Jsi pro, nebo proti? - Jsem silně proti. - To už se nedá. - Proč? - Jsou úplně všude. - Jsou všude? - Je to nesnesitelný. - A vy pod šátkem schováváte zbraně? - Zbraně ne, ale jídlo ano. Ano, není to k zahození.
V MHD a podobně, - schovat si tam lízátko. - Nebo rožeň na kebab? - Neuvěřitelný. - Po stranách máme taková udělátka. Výplody fantazie a strach, které si lidé do šátku promítají, - to je jiný problém. - Máte strach ze zahalených lidí? - Děláte si srandu? - Ne. Vy se jich bojíte? Když jich je víc… - Máte strach ze zahalených žen?
- Když jsou ve skupince. Děláte si srandu, že jo? Podle mě si děláte srandu. Nebo ne? Když se vedou diskuze o nošení šátku, vystupují v nich pouze běloši nad 60 let, kteří mluví o něčem, o čem nic neví. Zatímco zahalené ženy nedostávají prostor se vyjádřit. Takže podle mě by se o tom takhle mluvit nemělo. - Pro koho to točíte? - Pro Národní frontu. - Ne!
- Ale ano. - Aha. Do prdele s Národní frontou! Můžu říct, že nečelím stroji. Nechal jsem zmizet déšť i slunce. Odendávám filtr, nandávám filtr. Freestyle. OSA je má. Úplně přede všemi jí řeknu: „I kdyby ses tu začala dávit, úspěchu dosáhneš jen ty!“ Nikdo není velký, ani Laura Hallyday. Věci se mají uskutečnit. Říkej si, že tu nejsem, že jen přebývám.
Elysejská pole jsou má. - Jsem tu od toho, abych se bil. - Elysejská pole? Jde zde, převtělen. Od 1. listopadu. Láska se vrátila na Zemi, aby řekla, že mi nepřineseš mír. Opravdu? - Od kolika let? - Od 13. - Máš mokré vlasy od 13 let? - Ano. - Strašný, co? - Ale co to způsobilo? Co to způsobilo?
Osobní rozhodnutí. Hledala jsem, chtěla jsem porozumět. Jsem muslimského vyznání, takže… To mi došlo, nejsem úplnej debil. - Za koho mě máš? - No já nevím, někteří to nechápou. Hledala jsem, pochopila jsem, bylo to mé osobní rozhodnutí. Nikdo mě k tomu nenutil. Ani táta, ani brácha, nejsem vdaná. Jsem proti, protože někde… Ukazuje se, že… Jak to říct? Je to hloupé, protože to může spustit vlnu agresivních reakcí, a já jsem zcela zásadně proti jakýmkoli formám agrese.
Co je za problém, když ty ženy nejsou agresivní, ale reakce jsou agresivní? - Problém je jinde? - Můžou takové být. Každý ať si žije po svém. Přestaňte útočit na lidi pro kus látky. Je to jen kus látky. - To není jako někoho zabít. - Už jsi někoho zabila? - Zatím ne. Tak v pohodě. Hádáme se o blbostech.
Já si myslím, že jde o blbosti. Vzhledem k debatám v novinách, v televizi a v médiích se tomu věnuje pozornost. Možná jen chtějí, aby se o nich mluvilo, o tom to třeba je. Prostě a jednoduše. Nevíme. Kdo to ví? Jak to vnímali rodiče, když jsi ve 13 začala nosit šátek? Měli strach, ale ne ze mě, ale z ostatních lidí. - My se zase bojíme vás. - Já vím, přitom jsem tak hodná! Druhou takovou nenajdete.
Mám už album, spolupracoval jsem s Elodie Alveau a Géraldine Potron, těm děkuji. Vokály nazpívaly Chimène Badi a Hélène Ségara. - Chimène Badi? - Nazpívala číslo na albu Hélène Ségary. Géraldine, děkuji. 250 eur, bylo to dražší. Chtěla 500, aby spolupráce pokračovala. - Aha. - Tak jsem jí řekl, že… - Co děláš? - Jsem prodavačka. - Mělas se šátkem problém sehnat práci? Ne, pracuju se šátkem.
Pracuju v prodejně Nike. Přišla jsem na pohovor v šátku. Vycházím z toho, že se okolo toho točí tolik debat, že začínáme mít strach být sami sebou, což je smutné. Musíme se přijmout takoví, jací jsme, jinak nás takové nepřijme nikdo. Náboženství je opium lidstva. A o tom jsem přesvědčena, protože ve jménu náboženství se vedly války, které byly podle mě úplně směšné.
Koho to tu máme? Návrat! - No to teda. - Jak se vede, Yvesi? Vám to sekne! Takhle to dřív nebývalo. Ale ne, to je nové sako! - To není nové sako, mám jich aspoň 20… - Ale tohle je nové. - Není to nové sako.
- Moc pěkný nový sako. - Ne, není nové. - Jste fešák! - Jsem, co? - Chtěla byste se zahalit? - Určitě ne, nikdy. Chtěla bych jet do Íránu, ale nepojedu, protože se tam musíte zahalit. - Jen kvůli tomu bych se zahalila. - Nikdy jste si nezakryla obličej? Upřímně, to jsou debilní otázky. - Přestaňte. - Dělám, co můžu. Jak se říká rabínovi, který žije v lese? - Jejda.
- No? Rabín zálesák. Ten je povedenej, ne? Není? Se vám nelíbí? Pořád chrochtáte? - Ano. Jste se nějak zakulatil, ne? - Jsem podle vás tlustej, nebo ne? - Ztloustl jsem? - Ne, jen jste se zakulatil. To jsem dřív nebyl?
Zakulatil se, ne? Souhlasíte se mnou? Je nový rok, ne rok 2019, ale 2020. V roce 2019 jsme používali slovo ženská, což ženám škodí, takže s rokem 2019 ještě ženy ponižujeme a ponižujeme sami sebe… Volby žen v roce 2019 nejsou vždy diktovány muži, z velké většiny nejsou, ve Francii a naší generaci zvlášť. Musíme přestat říkat, že pokud žena něco dělá, je to proto, že ji k tomu nutí muž.
To je přežitek. Tady nejsou teroristi. Ubližujeme sami sobě. - Bavíme se jen o nošení šátku. - Nošení šátku… Musíte nést svůj hlas. Dobře. - Jo. - Oukej. Máte nějaké sdělení pro ty, kteří jsou proti? Popravdě…
Nevím. Aha. Nevím. Nevím. To je podle mě jako kvadratura kruhu. - Cože? - Kvadratura kruhu. Je to neřešitelný problém. Tak. - Odpověděl jsem na vaši otázku?
- Jo. Asi. Chápu, že se o tom vedou diskuze, ale nechápu, proč se diskutuje o tématu, kde ty, kterých se to týká, nejsou… - Jé, mám zelený filtr. Jako šátek. - Ano. I jako taška. Neuvěřitelný. Stylový. - Stylový. Pardon. - Říká se: „Trpí, tak pro ně uděláme toto.“ - Ty trpíš, nebo ne? - Vůbec. Mám skvělý život. - Opravdu? - Naprosto. - A nosíš ho pořád? - Pořád. - Spěchám, špatně parkuju.
Příště! - Nevadí. Hezký den. Nashle! Rozloučíme se? Rozloučíme se? - Mějte se. Pro který kanál to je? - Pro internet. - Internet? - Uděláme… - A konec. - Pusu na tvář? Tak jo. - Tak jo. - Nashle. - Mějte se. - Nashle. - Hezký den. - Tak jo.
Nashle. - Čau. - Čau. - Pusu. - Nashle příště! - Mějte se. - Čau, chlape. - Čau. - Pusu. Tak jo. Hezký den. - Běžte. Nashle. - Nashle. - Poslední pusu? - Ne, to stačí. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Já cítím spolu s ptáky, víte? Ptáci, to je mezi nebem a zemí. Tam jeden letí, podívejte se tam. Neuvěřitelné. Unbelievable v angličtině. - Jste pro, nebo proti nošení šátku? - To mi nepřísluší říct. Já vyučuji jógu, píšu knihy o józe, takže v Nalezte energii mluvím o prstech u nohou. Jak říká můj manžel: „Unavuješ nás s tvou prstovou gymnastikou.“ Ale v prstech u nohou je vše, takže, víte co, šátek…
Já jsem pro prsty u nohou. Chápu to, ale některým reakcím nerozumím. - Jakým? - Třeba násilí. - Aha. Pokud máte názor, můžete ho vyjádřit v klidu, není potřeba vyvíjet násilí. - Takže když někdo na ulicích strhává šátky, to vám vadí? - No jistě. No jo. - Jak dlouho ho nosíš?
- Dva měsíce. Dva měsíce? To sis vybrala blbou chvíli. - Rovnou… - Rovnou do doby, kdy se to řeší. No jo. - Se toho nebojíš. - Ne. - Proč ho nosíte? - To není šátek, to je durag. - Co? - Durag. - Co to je? - To je na zvlnění vlasů. Pochází to z Ameriky, je to druh účesu. - Jsem myslel, že…
- Ale ne. Bral jsem v životě všechny možné drogy, ale byl jsem zachráněn Pánem Ježíšem. Ve všem vidím Boha. Každý člověk se stará o lidské bytosti. - Naslouchej ptákům. - To jsou stavaři. Ne, to jsou ptáci. Rozumíš? A především… A zlepší se to jednou, nebo ne? Zlepší?
Možná si jednoho dne lidé uvědomí, že jako lidé čelí lidem. - Promiňte? - Lidé čelí lidem. - Chápete, co tím chci říct? - Ne. - Tak na shledanou. Hezký den. Lidé? Pokud si žena chce dát na hlavu šátek, je to její volba. - To je příliš složité, nevím, co na to říct. - Jste spíš pro, nebo proti? Nejsem pro ani proti, o to nejde.
Ženy mají být svobodné a nejsem si jistá, jestli ty v šátku jsou. - A pokud to chtějí? - To se říká, to je něco jiného. Pro tyto ženy mám velký obdiv. - Rodiče nechtěli, abys nosila šátek? - Ne, nikdy. - Tvá matka ho nosí? - Ne. Jsem jediná, kdo ho nosí. - Co ti řekla, když jsi ho začala nosit? - Měla radost. - Dobrý den. Jak se vede? - Jdi do prdele. Dlouho jsme se neviděli.
Mluvíme o nošení šátku, je to velmi důležité. Máte na mě dvě minutky? Taktika pekárny, neuvěřitelný. Každý ať si žije po svém. Chviličku, vaše dítě chce něco říct. Říká, že je zaskočeno tím, co se děje. Tomu jsem nerozuměl. Dobrý den, pane, máte chvilku? Promiňte, omlouvám se.
Neuvědomil jsem si, že vás už jsem se ptal. - Jste jasnozřivý? - Ano. - Můžeme to vyzkoušet? Jsem si jistý, že pracuje pro PPL. On to ale nepřizná. To byly mé anténky. - A něco dalšího? - Něco dalšího předpovědět? - Další věci, co o mně víte. - O tobě? Je ti 32 let? - Ne, vůbec. Je mi 25. - Tak vidíš. - Dnes mluvíme o nošení šátku.
- Skvělý, asi se mě to trochu týká. - To nevím. - Ne? - Mám mokré vlasy. - Aha, tak proto. A priori proti tomu nic nemám. Nosím, co chci. Když někdo chce nosit šátek - nebo jarmulku, tak je nosí. - A jste pro, nebo proti? Ani jedno, jsem neutrální. - Já mám strach z nikábu. - No jo, no jo. Nikdy nevíme, kdo se pod ním schovává, jestli nemá…
Jestli pod ním někdo nemá zbraň. - Pod nikábem. - No jo, ona z toho má trochu strach. - Promiňte? - Má strach. - Toho se hodně bojím. - Ale bojí se všeho. - Opravdu? - Má to v povaze. Pokud chtějí nosit šátek, mají na to právo. O nic… - Ale beze zbraní. - Promiňte? - Beze zbraní.
- Ano. O tom slýcháme pořád, strach z toho, že vyděsíme druhé. A oni schovávají zbraň pod šátkem? - Možná tady. - Ne, nebojte se, já jí to vysvětlím. - Jsi pro, nebo proti? - Jsem silně proti. - To už se nedá. - Proč? - Jsou úplně všude. - Jsou všude? - Je to nesnesitelný. - A vy pod šátkem schováváte zbraně? - Zbraně ne, ale jídlo ano. Ano, není to k zahození.
V MHD a podobně, - schovat si tam lízátko. - Nebo rožeň na kebab? - Neuvěřitelný. - Po stranách máme taková udělátka. Výplody fantazie a strach, které si lidé do šátku promítají, - to je jiný problém. - Máte strach ze zahalených lidí? - Děláte si srandu? - Ne. Vy se jich bojíte? Když jich je víc… - Máte strach ze zahalených žen?
- Když jsou ve skupince. Děláte si srandu, že jo? Podle mě si děláte srandu. Nebo ne? Když se vedou diskuze o nošení šátku, vystupují v nich pouze běloši nad 60 let, kteří mluví o něčem, o čem nic neví. Zatímco zahalené ženy nedostávají prostor se vyjádřit. Takže podle mě by se o tom takhle mluvit nemělo. - Pro koho to točíte? - Pro Národní frontu. - Ne!
- Ale ano. - Aha. Do prdele s Národní frontou! Můžu říct, že nečelím stroji. Nechal jsem zmizet déšť i slunce. Odendávám filtr, nandávám filtr. Freestyle. OSA je má. Úplně přede všemi jí řeknu: „I kdyby ses tu začala dávit, úspěchu dosáhneš jen ty!“ Nikdo není velký, ani Laura Hallyday. Věci se mají uskutečnit. Říkej si, že tu nejsem, že jen přebývám.
Elysejská pole jsou má. - Jsem tu od toho, abych se bil. - Elysejská pole? Jde zde, převtělen. Od 1. listopadu. Láska se vrátila na Zemi, aby řekla, že mi nepřineseš mír. Opravdu? - Od kolika let? - Od 13. - Máš mokré vlasy od 13 let? - Ano. - Strašný, co? - Ale co to způsobilo? Co to způsobilo?
Osobní rozhodnutí. Hledala jsem, chtěla jsem porozumět. Jsem muslimského vyznání, takže… To mi došlo, nejsem úplnej debil. - Za koho mě máš? - No já nevím, někteří to nechápou. Hledala jsem, pochopila jsem, bylo to mé osobní rozhodnutí. Nikdo mě k tomu nenutil. Ani táta, ani brácha, nejsem vdaná. Jsem proti, protože někde… Ukazuje se, že… Jak to říct? Je to hloupé, protože to může spustit vlnu agresivních reakcí, a já jsem zcela zásadně proti jakýmkoli formám agrese.
Co je za problém, když ty ženy nejsou agresivní, ale reakce jsou agresivní? - Problém je jinde? - Můžou takové být. Každý ať si žije po svém. Přestaňte útočit na lidi pro kus látky. Je to jen kus látky. - To není jako někoho zabít. - Už jsi někoho zabila? - Zatím ne. Tak v pohodě. Hádáme se o blbostech.
Já si myslím, že jde o blbosti. Vzhledem k debatám v novinách, v televizi a v médiích se tomu věnuje pozornost. Možná jen chtějí, aby se o nich mluvilo, o tom to třeba je. Prostě a jednoduše. Nevíme. Kdo to ví? Jak to vnímali rodiče, když jsi ve 13 začala nosit šátek? Měli strach, ale ne ze mě, ale z ostatních lidí. - My se zase bojíme vás. - Já vím, přitom jsem tak hodná! Druhou takovou nenajdete.
Mám už album, spolupracoval jsem s Elodie Alveau a Géraldine Potron, těm děkuji. Vokály nazpívaly Chimène Badi a Hélène Ségara. - Chimène Badi? - Nazpívala číslo na albu Hélène Ségary. Géraldine, děkuji. 250 eur, bylo to dražší. Chtěla 500, aby spolupráce pokračovala. - Aha. - Tak jsem jí řekl, že… - Co děláš? - Jsem prodavačka. - Mělas se šátkem problém sehnat práci? Ne, pracuju se šátkem.
Pracuju v prodejně Nike. Přišla jsem na pohovor v šátku. Vycházím z toho, že se okolo toho točí tolik debat, že začínáme mít strach být sami sebou, což je smutné. Musíme se přijmout takoví, jací jsme, jinak nás takové nepřijme nikdo. Náboženství je opium lidstva. A o tom jsem přesvědčena, protože ve jménu náboženství se vedly války, které byly podle mě úplně směšné.
Koho to tu máme? Návrat! - No to teda. - Jak se vede, Yvesi? Vám to sekne! Takhle to dřív nebývalo. Ale ne, to je nové sako! - To není nové sako, mám jich aspoň 20… - Ale tohle je nové. - Není to nové sako.
- Moc pěkný nový sako. - Ne, není nové. - Jste fešák! - Jsem, co? - Chtěla byste se zahalit? - Určitě ne, nikdy. Chtěla bych jet do Íránu, ale nepojedu, protože se tam musíte zahalit. - Jen kvůli tomu bych se zahalila. - Nikdy jste si nezakryla obličej? Upřímně, to jsou debilní otázky. - Přestaňte. - Dělám, co můžu. Jak se říká rabínovi, který žije v lese? - Jejda.
- No? Rabín zálesák. Ten je povedenej, ne? Není? Se vám nelíbí? Pořád chrochtáte? - Ano. Jste se nějak zakulatil, ne? - Jsem podle vás tlustej, nebo ne? - Ztloustl jsem? - Ne, jen jste se zakulatil. To jsem dřív nebyl?
Zakulatil se, ne? Souhlasíte se mnou? Je nový rok, ne rok 2019, ale 2020. V roce 2019 jsme používali slovo ženská, což ženám škodí, takže s rokem 2019 ještě ženy ponižujeme a ponižujeme sami sebe… Volby žen v roce 2019 nejsou vždy diktovány muži, z velké většiny nejsou, ve Francii a naší generaci zvlášť. Musíme přestat říkat, že pokud žena něco dělá, je to proto, že ji k tomu nutí muž.
To je přežitek. Tady nejsou teroristi. Ubližujeme sami sobě. - Bavíme se jen o nošení šátku. - Nošení šátku… Musíte nést svůj hlas. Dobře. - Jo. - Oukej. Máte nějaké sdělení pro ty, kteří jsou proti? Popravdě…
Nevím. Aha. Nevím. Nevím. To je podle mě jako kvadratura kruhu. - Cože? - Kvadratura kruhu. Je to neřešitelný problém. Tak. - Odpověděl jsem na vaši otázku?
- Jo. Asi. Chápu, že se o tom vedou diskuze, ale nechápu, proč se diskutuje o tématu, kde ty, kterých se to týká, nejsou… - Jé, mám zelený filtr. Jako šátek. - Ano. I jako taška. Neuvěřitelný. Stylový. - Stylový. Pardon. - Říká se: „Trpí, tak pro ně uděláme toto.“ - Ty trpíš, nebo ne? - Vůbec. Mám skvělý život. - Opravdu? - Naprosto. - A nosíš ho pořád? - Pořád. - Spěchám, špatně parkuju.
Příště! - Nevadí. Hezký den. Nashle! Rozloučíme se? Rozloučíme se? - Mějte se. Pro který kanál to je? - Pro internet. - Internet? - Uděláme… - A konec. - Pusu na tvář? Tak jo. - Tak jo. - Nashle. - Mějte se. - Nashle. - Hezký den. - Tak jo.
Nashle. - Čau. - Čau. - Pusu. - Nashle příště! - Mějte se. - Čau, chlape. - Čau. - Pusu. Tak jo. Hezký den. - Běžte. Nashle. - Nashle. - Poslední pusu? - Ne, to stačí. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Komentáře (0)