Skautem navždyPoslíček (S02E04)

- Ahoj, všichni! - Dobrý den. Všechno v pohodě? - Co děláte? - Čekáme na tebe. - Proč? - A je to tu. - Říkal jsem, že zapomene. - Ne, ne, já nezapomněl. - Na co? - No na odjezd. - A kam? No. Kam jedeme na víkendový teambuilding? Víte co, víkend, který každý rok pro zaměstnance organizuje majitel hotelu.

- Jo teamrunning! - Myslíte teambuilding? Building, ano. Organizovaný majitelem. To jsem já, takže o tom vím. Jsem majitel a zorganizoval jsem to. Takže se spočítáme. To je důležité. - Serge? - Ano. - Ne, Sergi. Musíš se vyjádřit přesně. Odpovídej „Přítomen“, prosím. - Serge?

- Přítomen. Pardon, ale jen se snažíte získat čas. Ale ne, jde o bezpečnost. - Cítím se zcela v bezpečí. - Ano. Jsme tu všichni. Je nás tu až moc. Je to víkendový teambuilding. Jsem součástí týmu. - Ne. - Tak pojedeme? Tak jedem. Řídím! Ano.

Zavolám ti, až dorazíme. Zavolám. Pac a pusinku, broučku, miláčku. Jedeme! Ale kam vlastně? Do nekonečna a ještě dál! Příběh hraček! Mám bod! POSLÍČEK Tak vidíte? Nedělal jsem si srandu. Ale vždyť je to les.

LES Ne. Ne. Není to les. Je to výjimečný zážitek. Protože tento víkendový teambuilding, o kterém jsem věděl, protože jsem šéf, je… hrou o přežití. - Skvělý!

- Tak! - Kurva. Tos nemoh říct dřív?! - To by nebylo překvápko. - Nejsme na to vybavení, taková blbost! S vybavením by nešlo o přežití! - To je fakt. - Dík. Ale stejně… Sergi, nemůžeš se do toho furt montovat. Prosím tě. Tak jdete za mnou? A tady dobrodružství začíná.

- Skvělý! - Díky. Miluju tě. Není tu dobrý signál, lásko. Posílám pusinku, napíšem si. Takže… Naší první aktivitou bude… že… Naší první aktivitou bude uhodnout, - co bude naší první aktivitou. - To nedává smysl. Pokud je první aktivitou, že hádáme první aktivitu, tak musíme hádat druhou. Dobře.

Takže druhou aktivitou je… - Vrátit se do hotelu, protože je škaredě? - Ne. - Rozbít tábor? - Ne. Asi vím: vrátit se do hotelu! Špatná nálada ne. Ne. - Hon na člověka? - Jsi blízko, ale ne. Takže druhou aktivitou je… rozbít tábor! - Mně jsi řekl ne.

- Uděláme skupinky. Martine, Sorayo, půjdete hledat dříví. Delphine a Serge nám postaví malou chýši. A já prohledám okolí s… Clémence. Co byste hledal? Však jste už vše připravil, ne? Budeme hledat kakabusy. To vy jste pěknej kakabus, Martine! A je důležité sníst vlastní hovínka, že jo, Delphine?

Co? No jasně, to je základ. - Neposlouchala jsi, s telefony je konec. - Ne, poslouchám, poslouchám. Takže mi dáš svůj mobil? Pusť. Pusť. No tak, pusť! Ne, nechám si ho pro případ nouze. Ale už žádný Enzo. Šmitec, Enzo. - Dobře, vše jasné? - A co já? No jo.

Nevím, můžeš… nám najít něco k večeři? Tak půjdeme? - No tak. Grand… - Hotel. - Grand… - Hotel. No vida. Tak kde to bylo? - Williame? - Ano? - Nikdy jsi tu nebyl.

- Ale byl. Jo aha. Už chápu. - Někdo ho odstranil. - Co? Provazový most. Odstranili provazový most, který jsem postavil odtamtud až sem. - O aktivitu míň. - Williame… - Nainstaloval jsem tam kladky… - Williame, můžeš přiznat, že nic nemáš. Není špatný v životě občas něco přiznat. Něco ti řeknu. To nemá s přiznáním co do činění. A na, podívej.

Tenhle kámen jsem sem položil, abych si pamatoval, kde ten most byl. - To byl skvělej nápad. - Díky. - Škoda, že už tam není. Velká škoda. Ale dobrá zpráva je, že tenhle kámen je teď tvůj. Na. - Nastav ruku. - No jo. A drobná rada: pokud dostaneš křeč, silně ho stiskni, dobře? - Dobře.

- Vrátíme se? - Díky. - Není zač. Abys vystopoval zvíře, musíš se jím stát. Třeba na skarabea musíš být skarabeem. Ale dneska nelovíme skarabea. To ne. Ne.

V Predátorovi nevíš přesně, kdo je predátor. Jsou to lidé, nebo Predátor? To je zajímavé. Podle mě je predátorem Predátor. No jo. Williame! Tohle je Balú, Baghíra, Ká a Šér Chán. - Ahoj! - Kdo? Mají skautský jména. Jinak François-Xavier, Apolline, Victor, Achille. - Aha.

- Dobrý den. - Ahoj! - Pomohli nám s chýší. - Nejenom! Taky nám ukázali, kde najít vodu a kde spát. O nic nejde, jsme tu každý týden. Pokud narazíte na problém, rádi vám pomůžeme. Ano, ano. A vítejte v lese Louvièresů, kterému přezdíváme… dárek od matky přírody! Zbožňuju, když tohle dělají. No…

Díky za oheň. A díky za tu chýši. Krásná stavba. - Ale teď budeme pokračovat v našich… - Ale ne. To je škoda. Přece se nerozdělíme. Zahrajeme si hru! - Ano, malou hru! - Malou hru! Malou hru! Malou hru! Malou hru! Malou hru! Takže si zahrajeme na zapichovanou. Ano, na zapichovanou!

Je to jednoduché. Hraje se s nožem, který hodíš do země co nejblíž k protivníkovi. Ale ne do něj. - Dávej pozor, ukážu ti to. - Ne. - Jdeme na to. No tak co? Tak co? - Viděli jste to? - Teď ty, Williame! Ne, ne, díky. Já na zapichovanou nehraju. Ani ostatní, protože jsme na teambuildingu a chceme zůstat spolu sami. Ale nevadí, třeba se uvidíme někdy příště, ale spíš ne.

Na shledanou! Tak jo, skvělé. Náš tábor je hned vedle. Svěřte se nám s jakýmkoliv problémem. Přijdeme, pomůžeme. Bez problému, jasný? Chceme pomoct a vyhodíš nás? Podáme si tě, zkurvysyne. No tak jdeme. Mějte se krásně! - Ahoj! - Ahoj, děkujeme! Jste skvělí.

Ach, ten Balú je fakt super kluk. - Dobrou chuť všem. - Promiňte, šéfe. Ty kopřivy jsou jen na ozdobu? Nejsem si jistý, že se to takhle jí. - Jí. - Ne, takhle se to nejí. - Jí. - Ne. Jí. Je to dobré?

Delikatesa. Kolik bodů z deseti? Delphine, nech toho. Co? O fotkách nikdo nic neřekl. - No tak, jezme. - A co Thomas? Na něj nečekáme, loví večeři. - Ťuk, ťuk, ťuk. - To jsme zase my! Omlouváme se za vyrušení během jídla, ale máme obrovský problém v našem táboře.

Ajajaj. - Co? - Není to zanedbatelné, máme příliš, až přespříliš francouzských brambor. Ajajaj. A pokud jich sníme moc, nebudeme mít místo na tiramisu. - A co je tedy za problém? - Já to naprosto chápu. Já vám to dojíst pomůžu.

To by od vás bylo opravdu moc pěkné. - Ne. Zrovna večeříme. - Dobře. Dojedla jsem a mám ještě hlad. Někdo další? Ne, díky. Jste milí. No tak. Dobrou chuť. - Sergi, nedojedl jsi! - Můžeš to dojíst ty! Aspoň je víc pro všechny!

Čím je provaz napnutější, tím je pád hrozivější. Potřeboval bych provazy z konopí nebo břečťanu, ale co se dá dělat. Vystačíme si. Promiň. Stéphane, děláš si poznámky, nebo ne? Nevím. Hichame, je mi líto, ale nepleť se do toho, jasný? Ještě vím, jak napnout lano. No dobře, jde se jíst.

Takže jste teď všichni proti mně? No jistě. No jistě. Ne, díky. Naší další teambuildingovou aktivitou je kopnout do tohodle stromu fakt silně, až se zlomí. Jako ve filmu Kickboxer. A co je na tom teambuildingového? Co je na tom teambuildingového?

Dobře, takže… Tenhle strom představuje building a… naše holeň představuje team. Dobře. Takže nevíte, co znamená teambuilding. A vy víte, co znamená teambuilding? - Jde o budování týmového… - …ducha. Takže je to jednoduchý, building, holeň…

Co děláte? - Budujeme týmového ducha. - Aha, super. - A co děláš ty? - Hledám poklad. Martine, Balú mi říkal, že by potřeboval chlapa jako ty. Jestli to říkal Balú. Počkejte! Martine! Martine! Tak, Delphine, pořádně do toho kopni. Williame, promiň, fakt potřebuju čůrat.

Můžu ke skautům? Mají fakt hezký záchody. - Dobře, ale vrať se. - Dík. - Mám ti to ukázat, Delphine? - Jasně. Pořádnou ránu… - Dobrý? - Počkej. - Počkej. - Nedobrý. Teď ty! Divný, že se Clémence nevrátila.

- Je pryč 15 vteřin. - Jdu se po ní podívat. - Vrátíš se? - Jasně. Jsme uprostřed teambuildingu! Jsi tu, Delphine? Hra není u konce! Williame? - Ano? - Slyšíš nás? - Ano.

- Pojď sem. Ne, dobrý. Je mi tu dobře. Mám pohodu. Ne tak nahlas! Nejste v lese sami, jasný? Má milá přijíždí z hor na koni… Má milá přijíždí z hor na koni… Má milá přijíždí z hor na koni, přijíždí z hor na koni, přijíždí z hor na koni. Výborně.

Ne, to… To na mě jen tak přišlo. To dělá ta hudba. Ale ne, bylo to skvělé, Martine. Krásná tercie. Není nám tu všem spolu dobře? Pořád tu ale chybí William. Co je? - Řekla jsi slovo, co začíná na W. - No William. No tak, klídek. Jen říkám, že si to bez něj tolik neužívám.

Je tam v lese sám, ve tmě, ne? - Chápu, máš naprostou pravdu, Clémence. - Vidíte. - A teď prosím odejdi. - Cože? Hele, Clémence… Tvá špatná aura narušuje rozpoložení skupiny. Takže prosím vezmi svou pochodeň - a pojď se mnou do středu. - Proč? Take a torch.

Please. Pospěš si. Tak. Členové smečky se tě rozhodli vyřadit a jejich rozsudek je nezvratitelný. Aha. Pusť. Počkej. Nono. Deku vrať. Dobře. Co dalšího si zazpíváme? - Bratře Kubo!

- Ano, takže Martine, Sorayo… Posloucháme. Bratře Kubo, bratře Kubo, ještě spíš? Ještě spíš? Venku slunce září… Kdo tam? Kdo tam?

Nepřibližujte se, mám bouchačku! Nabitou! Aha, Clémence. Pokud jsi mě přišla přemluvit, ať přijdu, nenamáhej se. Radši umřu. Navíc mám bouchačku, je to praktický. Ale ne, nechala jsem se odtamtud vyhodit. Můžu spát s tebou? Aspoň nebudeš sám. Před 5 minutama nikomu nevadilo, že jsem sám.

- Mně jo. - Stejně… Pro všechny se obětuju a takhle mi poděkujou. Ale zase nepřeháněj. Nic jsi nepřichystal. O tom nemluvím. O čem teda? O ničem. Řekni mi to. - Víš, jak jsem převzal hotel?

- No. Byla to jediná možnost, jak ho neprodat. Jak to? Firma je v krachu. Prodali všechny ostatní hotely. Nabídli mi 800 000 eur, ale odmítl jsem, aby nikdo nepřišel o práci. A proč jsi to neřekl ostatním? Protože se tajemství personálu prej neříkají.

Navíc po tomhle podělaným víkendu mi už nikdy neuvěří, to je jistý. Já jsem trochu zklamaná. Myslela jsem, žes mě tím chtěl ohromit. Počkej, ale… Ale jasně, že jsem tě tím chtěl taky trochu ohromit. - Fakt? - Jo. Trochu? Trochu jo. - Tak zašukáme?

- Cože? Ne, dělám si srandu. Podívej se na sebe. Jdeme spát? Jo, jo, jdeme spát. Ohledně toho… Udělal jsem si postel z kapradí. Hele. - No jo! - Ale… Taková potíž. Je jen pro jednoho.

Tak si říkám, jak to provedeme… - Je to pohodlný? - Jo. Jen si musím dávat bacha na kaštany a… dřevo. - Super. Tak dobrou noc. - Dobrou. Proč tě vlastně vyhodili? Ale kvůli ničemu.

Jen jsme se neshodli… na písničce. To jsou fakt tupci. Je ale dobře, že jsem tu, protože… sama by ses tu bála. - No tak dobrou noc. - Dobrou noc. Dobrou noc. Pomoc!

Pomoc! Hrůza! Je to hrůza, musíme pomoct ostatním. Rychle! Tamhle jsou. - Jak jsi utekla? - Využila jsem chvíle, když dělali koláč. Nutí nás za ně dělat všechnu práci. - Proč? - Protože jsou na hlavu. - Dokonce mi vzali mobil. - Pořád jsi byla na mobilu? - Jsi blbá? - Nechcete kladívko a talár, slečno soudkyně? Co uděláme?

Ve vhodnou chvíli se musíš Balúovi omluvit. Stejně je naštvanej kvůli tobě. Neříkej mu Balú. Je to podělanej François. - Xavier. - Podělanej François-Xavier. A nejdu zachránit ty, co se na mě vybodli. Děláš si srandu? Clémence tě bránila. Kvůli tomu ji vyrazili. - Co? - Ale nic. Nebránila jsem ho, řekla jsem, že mi chyběl. Teda nám. To je fuk. Vida, vida, vida.

Tak co, debílci? Na procházce? Dopředu! Podívejte, na koho jsme narazili. Koho to tu máme? Williama. Jsem rád, že jsi přišel. Povídej. - Co tě k nám přivádí? - Myslím, že nám chce něco říct. - Opravdu?

- Ne. Nemám vám co říct. Ale ano, William, omluv se. Jsou tu tací, co potřebují svůj mobil. - Ne fakt, Williame, omluv se. - Ne, neomluvím. - V tom případě máš papírovou službu. - Tak jo. Co je to papírová služba? Dobře, omlouvám se. Můžete ostatní nechat jít? Už se nikdy nemusíme vidět. Promiňte.

Omlouvám se. - To už jsi řekl. - Jo, ale už jsem použil všechna slova na omluvu. Omlouváš se a… - Aha, mrzí mě… - Ne. Omlouváš se a souhlasíš. A souhlasím s… Souhlasíš s tím, že si zahraješ na zapichovanou, kterou jsi včera odmítl! Zapichovaná, zapichovaná, zapichovaná!

Zapichovaná, zapichovaná, zapichovaná! - Zapichovaná, zapichovaná! - Pamatuješ, Williame? - Co nejblíž k noze. - Zapichovaná, zapichovaná! Nikdy jsem to nehrál, - neumím to. - Dělej. No tak, Williame! Zapichovaná, zapichovaná, zapichovaná! Dělej!

Hodit nožem není těžké! - Dělej! - Zapichovaná, zapichovaná! Já vám říkal, že to neumím! Utečte! Chyťte je! Rychle! Rychle! No tak, rychle! Dobrý? Jste tu všichni?

Jeďte. Já tu zůstávám. Odteď jsem součástí lesa a les je součástí mě, jako jsem jeho součástí já. Sbohem. Thomasi? V autě jsou sušenky. Do prdele! Kurva.

Mám skoro vybitou baterku. Vždyť už jsme skoro tam, nabiješ si ho v hotelu. Yes! Možná mám fakt problém. Tak co? Líbilo? - Bylo to nanic. - Nebylo to špatné. Kromě chvíle, když jste probodl osobu, která nás předtím unesla, - to bylo dobré.

- Počkejte. Vy jste to nepochopili. To vše bylo domluvené. Ale fakt. Já Françoise-Xaviera znám. Teď už asi odpočívá doma na gauči. To je… Nikdo mi nevěří. Tři měsíce příprav a nikdo mi nevěří. - Skvělý. - Tak jo. Aspoň přiznals, že neumíš hrát na zapichovanou. - Díky.

- Půjdeme? Počkej. Neumím ještě něco dalšího. Co? Nepolíbit tě. - Nechápu. - Aha. Řekl jsem to nešikovně, myslel… Já to pochopila. A je to tam.

Tady máš svejch 10 babek, Marco. A víš co? Máš zákaz vstupu. Spolu jsme skončili! Chodit se mnou není úplně v normě. Klienti se k ní nesmí chovat jako k hračce. Zakážem jim se s ní vídat. Host říká, že vypadáte jako děda. Děda?

- Nikdy jsi neslavil narozeniny? - Ne. Pokud mi nenajdeš herce, nakopu tě. Myslí si, že může píchat mou holku? Muž, který mě může porazit, se ještě nenarodil. Budou to ty nejkrásnější narozeniny! POSLÍČEK Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz