BingoPoslíček (S02E10)

POSLÍČEK Vítejte v Grand Hotelu. Uvelebte se v oáze pohody. Lépe než kdokoliv jiný dokážeme zahnat vaše chmury. Deset. Náš personál, vždy k vašim službám, se drží tradičních hodnot hotelnictví. Pod činorodým a dynamickým vedením nového prezidenta společnosti Mazières. William Mazières.

Takovou jsi asi ještě nedostal. Na co mě tu držíte? Co je váš plán? Zabít mě nemůžete. To je pravda. Tvá máma to řekla jasně, zabít tě nemůžu. Tak vidíš. Ale můžu tě dál fackovat, pokud nezavřeš klapačku! Tomu říkáš facka? Já tomu říkám pohlazení. Ne! Přestaň. - Nejsi náhodou adoptovanej?

- Kéž by. Zavři… Opravdu si myslíš, že si můžeš dovolovat na poldu? Poldu? Slyšel jsi dobře, synáčku. Inspektor Thomas. Patricku, říká, že je polda. Prej inspektor Thomas. Říkal jsem ti, ať nepoužíváš pravý jména. Promiň, Patricku. Prej je to inspektor… Daniel. - Polda mýho ražení, to vás přijde draho.

- Chce tvý ražení vrazit? - Nešahej na něj, do prdele! - Zmlkni. Není to polda, ale debil. A ty taky, jestli jsi mu věřil. Pohneme. - Lhát se nemá. - Byl to spíš sarkasmus. - Mám strach o Williama. - Hotel je psanej na něj, ten je v klidu. - Ale my… - Nás hodí z mostu, protože si William chtěl hrát na šéfa. - Nechtěl si hrát na šéfa. - A co teda dělal? - No… - Ptám se, protože jsem nic nevěděl - a teď sedím spoutanej v dodávce.

- Dělal, co mohl. Postavení, prachy, fajn. Ale jsi padavka a ostatním jde o krk. Jaký prachy? Prachy už nemá ani hotel, ani koncern Mazières. Tak proč nezavřeli hotel? Protože to nedovolil kvůli vám. - Aby vás zachránil. - Zachránil tak sebe. Do prdele, víš, kolik mu nabídli? 800 000 babek. - Co? - No jo. No jo. Kdyby se chtěl zachránit, makal by dál v hotelu, co visí na vlásku?

Do prdele. Udělal pár bot, ale všechno to dělal pro nás. Nikdo nemohl tušit, že to skončí takhle. To je ale hajzl. Thomasi, drž krok. Na shledanou. Jak ses osvobodil? Čau, guys!

Bydlíte ve sklepě? Jo, s Proustem. Byla jsem za hotelem. Vyvezla jsem si motorku, není hotová. Chtěla jsem ji vyleštit, aby se blyštila. A pak jsem se vrátila. Díky. A co se stalo? Vrátím se a koho nevidím? Big Boss Willy, přivázanej k židli jak podsvinče.

Co jsme s Proustem udělali? Přešli jsme do útoku. Dostal jsem vás do průseru. Chtěl jsem to napravit. - Tak se mějte. - Počkej, počkej. - Co budeš dělat? - Zachráním, co mi zbylo. - Sám? - No jo. No ne. Jdu s tebou. - Já taky.

- Já taky. Já taky. Tvá pochybení nebyla plody sobectví, ale šlo o neblahé a nepředvídatelné důsledky nezištného jednání z náklonnosti, kterou k nám chováš. Stručně řečeno. Tak co uděláme? Rozpoutáme peklo. Voláte na policii, nezavěšujte. Voláte na policii, nezavěšujte.

- Tísňová linka, dobrý den. - Chci nahlásit vraždu. - Kde se to stalo, pane? - V Grand Hotelu. - Tam se vám toho děje. - Prosím? Před dvěma dny jste nám volali kvůli šotkovi v záchodě. - Šotek? - Nebo minulý týden ten mluvící albatros. - Byl to pelikán. - Já se z něj picnu. - Přeji hezký den, pane. - Ne, počkejte! - No paráda.

- Jseš ale osel, dělat planý poplachy. - Osel je skvělej nápad. Volej! - Ne, už nikam nevoláme. - Bez důkazu nic nezmůžem. - Kde vezmeš důkaz? Jediný důkaz je mrtvola investora. - A ta je v hotelu. - Jo. Takže půjdeme do hotelu, vyfotíme mrtvolu a ukážeme to poldům. - Dobře? - Dobře. - Grand! - Hotel! Díky, díky.

Vítejte na velkém bingu Grand Hotelu, události ve znamení zábavy, samozřejmě, elegance, jistě, a štědrosti. Štědrosti, protože jde o možnost vybrat peníze pro Asociaci zapomenutých dětí. Pouze v hotovosti. Pojďte. No tak, přidej. Připravte se, že uvidíte mrtvolu. Ne každý na to má, tak pokud jste citliví, můžete se otočit.

- Do prdele. - Co tam je? Je to hrozný? Nechci to vědět. Ne, chci to vidět. Ne, nechci. Je to hrozný? Jo, je to hrozný. - Myslíte na to samé co já? - To těžko. - Přemístili ho na méně nápadné místo. - Tak to jo. A do pusy mu dali reprák se snímačem pohybu. Takže když projdete kolem, ozve se: Dobrý večer.

Tak to ne. Co teď? Na bingu je policejní prefekt. - To by se mohlo hodit. - Jak to víš? Řekněme, že rád poutá nejenom zápěstí. - To je nechutný. - No jo, hnus. - Proč? - S pouty? - Fízla? - Jen jsem chtěla pomoct.

- Je to nanic. Nemáme mu co ukázat. Něco možná jo. Sorayo, Clémence, potřebuju, abyste se dostaly k projektorům v sále s bingem. Dobře. - Ostatní, v 1. patře je ochranka. - Týpek v kvádru. - Ne, ten v růžovejch lacláčích. - Aha. - Jasně že ten v kvádru. - Všichni jsou v kvádru! Prostě ten v 1. patře. Musíte ho ode mě držet tak dlouho, jak to půjde. A my máme dělat co?

Protože my jsme s Proustem natěšení for the battle. Captain Willy Boy, kámo! - Půjdete se mnou. Grand! - Hotel! - Tišeji. Grand! - Hotel! - Jdeme na to. Tak do toho. - Do čeho? - Bouchni ho. - To je tvůj plán? - Jo. Ne, já do nikoho bouchat nebudu. - Proč ne?

- Jsem svědek Jehovův, na násilí nevěřím. To není možný. Všechno si tu musím zařídit sama. - Yes! Skvělá práce, kamarádi. - Díky. Běž se oblíct. Osmdesát šest. To nejde, všude je ochranka. - Když vezmem jednoho po druhým, půjde to. - Jak? Já je oslním svým šarmem a ty je pak zpacifikuješ fyzicky. - Jak je zpacifikuju?

Akupunkturou? - Ale ne. Jen jsem… No tak, oslň ho šarmem teď. Běž. - Není to tak, jak myslíte. - Zmlkni. - Ne… - Fakt to není tak, jak… - Zavři hubu. Zkusila jsem to. Vidím, že jste naživu. To je dobrá zpráva, protože vás teď můžu odkrouhnout sám. Na kolena.

No tak! Musíte být fakt blbý, uniknete jistý smrti a vlkovi se vrátíte do chřtánu. - Nejsme blbý, jsme věrný. - Prašť jak uhoď. - A komu jste věrný? - Williamovi. Mladými Mazièresovi? Jste věrný jemu? Ale proč? Protože je šéf.

Dobrý? Jo. Proč jste se vrátil, Martine? Nikdy jsem vás nepřestal milovat. To ne… Ne, moc mě to mrzí, ale… To byl vtip. Tohle jsem našel ve městě. Zahrajte si na Al Pacina na bingu v Grand Hotelu. Al Pacino v kasinu, to je blbost.

William dělá hodně chyb, ale ne takové. - Co tu teda děláte? - Potřebujeme se dostat k projektoru, ale všude jsou stáže. Fajn, mám nápad. Za 5 minut přijďte nahoru a počkejte na můj signál. Jakej signál? To poznáte. Děkujeme. Děkujeme mnohokrát. Děkujeme, že jste přišli v hojném počtu a v dobré náladě. Děkujeme za vaši štědrost, ale bohužel se s vámi už musíme rozloučit.

Jak víte, vše dobré jednou končí. Hey, hey, za velkým love se honí darebáci. Darebáci, dare, dare, darebáci. Pověz mi, jak se máš? Už jsme se potkali. Pamatuješ na mě? To jsem já, velký love. Pomohl jsem ti sbalit tvou holku Anitu, nahoru mi nepomohl Yves Montand. Bandita, škvára, Manny, kufr, šťára, šerif, promiň, lásko. Zabal si kufry, Rotterdam, Benátky. Půjdeš se mnou, nebo nashle za deset let. Znáš to, znáš to, znáš to.

Zatímco jsem byl v klidu, mnohé se započítalo. S tou akupunkturou sis nedělala srandu? Za velkým love se honí darebáci. Darebáci, dare, dare, darebáci. Velký love, černý auto, jsou to darebáci. Velký love, tenhle život se nezměnil. A pořádně zatleskáme. Děkujeme! Děkujeme.

Bravo! - A po hudební vložce už opravdu musíme… - Ne, ne, ne. Počkej, mami. To nestačilo. Martine, vraťte se na pódium. Ještě jednou pro Martina Gambiera. Pořádně zatleskáme. Dámy a pánové, Martin Gambier. Děkujeme, Martine, děkujeme. A také zatleskáme mé matce za tuto krásnou událost, bingo! Je skromná. Je skromná. Protože jsi uspěla.

Jsi na vrcholu. Ale nezapomínejme, že umírají lidé. Ve světě, chci říct. Bohužel lidé po celém světě umírají. Někdy nedaleko od nás. Nemám pravdu, mami? A to je záležitost, ve které se má matka velmi angažuje. A proto vám chci ukázat krátké video. Takže v tomto videu vidíte, jak sedím vedle své matky. Zatím se nic moc neděje, ale měl by vás zajímat závěr videa. Odpoj to.

Odpoj to! Ještě chviličku. A tady to je. No jo, odkrouhla jsem ho. A kdo se pohne, toho odkrouhnu taky. To druhý. Mami, podívej se. Točili jsme to narychlo, ale jestli chceš kopii, pošlu ti ji.

Teda… pokud budeš mít televizi ve vězení. Do prdele, Williame! Nikdy mě nedostanete! Slyšíte? Nikdy! Tak jeď. Tak jeď, ty kraksno. Tak jeď! Dobře. Já to říkala.

Já říkala, že není hotová. Je mi líto, motorku musíte piplat. Když není hotová, není hotová. Ale však to vy znáte. Fízlové motorky mají. - Policie ano, ta je má. - Policajti na kolech. A pokud nemáte opravenej karburátor, můžete startovat, jak chcete, neodjedete. Ano. Omlouvám se, mám práci. Zatáčky vám ale v rozjezdu nezabrání. No… - Konec dobrý, všechno dobré.

- No jo. - Ale dobré to úplně není. - Řeknu něco hezkého a vy… Ne, není to špatné. Ne moc dobré pro vás. Chápu, proč jste odešel. A já chápu, proč jste mě nedržel. S obnovou se vám bude hodit pomoc. Nejspíš jo. Budete potřebovat někoho rozhodného, přísného.

Někoho, kdo hotel dobře zná. Vzácné kusy, co? - Jestli se chcete vrátit, stačí říct. - Ne, to neříkám. Já jen… Tak. Ale pokud mě chcete znovu zaměstnat, zvážím to. Beru na vědomí. - Promiňte. - Ano? - Proč mu dáváte ruce na hlavu?

- Podívejte se. Kdybych ji tam neměl, mohl by se praštit. - Říkal jsem vám, ať to neděláte. - Říkal jsem vám, ať to neděláte. Promiňte, mám dotaz, proč mu dáváte… - Takže o násilí nic nevíš? - Ne. Chceš něco přiučit? Tak co, Willy? Taky jseš schopnej obětovat rodinu, abys uspěl. - Nejsme tak rozdílní.

- Ne. Protože má pravá rodina jsou mí kolegové. Ty bych nikdy neobětoval. - Ani Martina? - Ani Martina. Stojím tady, slyším vás. Tohle jsem chtěl udělat už dávno. Tak ji naložte. Gratuluji. - Měli jsme štěstí, že jste tu byl.

- To nebylo štěstí. - Osobně mě kontaktovali. - Kdo? Já, synáčku. Nathalie. Micheli. No jo. Nechtěl jsi mě poslouchat. Tak jsem musel vymyslet, jak tě ochránit. Co jsem až do této chvíle dělal? Snažil se tě ochránit. Prodat hotel…

Tak jsme se měli vyhnout tomuto. A dodatečně… jsem si domluvil prominutí trestu. Tatínek, jak ho znám. - Jsem na svobodě. - Skvělý. - Tvůj plán se vydařil. - O nic nešlo. - Fakt? - Plánovat, to je pro šéfy denní chleba. Aha. - Je to působivý.

- Já vím. Chtěl jsem s tebou mluvit ještě o jiným plánu. - Povídej. - Zahrnoval by jen nás dva. Aha. A proč by to tentokrát mělo vyjít? Nevím. Ale… fakt to chci zkusit. Williame Mazièresi, můžete nám říct něco o budoucnosti Grand Hotelu?

- Ano, asi je ještě brzy… - Promiňte. To je spíš otázka pro mě. Pro prezidenta koncernu Mazières. - Ne, já jsem prezident koncernu Mazières. - Ne, můj milý, ne. To nejsi ty. Je teď trochu v šoku. V šoku možná ano, ale jsem prezident koncernu Mazières. - Ne, já. - Ne, já. Myslím, že tento spor mezi otcem a synem předznamenává řadu zvratů pro hotel a pro skupinku přátel haldu nových dobrodružství, pokud by se osud rozhodl nás znovu svést dohromady.

Stejně jako budoucnost ani minulost neochutnáváme najednou, ale doušek po doušku. Ne. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz