Maz Jobrani je americký stand-up komik. Proslavil se především jako člen komediální skupiny The Axe of Evil. Ve všech vystoupeních si dělá srandu ze svého íránského původu. Následující skeč je záznam z The Late Late show with Craig Ferguson. Mimo jiné se dozvíte, jak těžké je nastoupit do letadla, když jste z Blízkého východu. Doufám, že se vám bude video líbit.
Mého dalšího hosta můžete znát z filmů
Další hroznej pátek a Tlumočnice. Více se o něm dozvíte
na jeho webových stránkách. Prosím, přivítejte Maze Jobraniho. Ano, přesně tak.
Jmenuju se Maz Jobrani. Lidé se mě často ptají:
"Co je to za jméno - Maz Jobrani?" A já říkám, že je to íránské jméno. Děkuju, to už by stačilo. Díky. Závidíte.
Já jsem z Osy zla a vy ne. Tak to prostě je. Já vlastně ani nechápu,
jak se Írán dostal do Osy zla. Fakt to nechápu. Pamatuju, jak Bush říkal, že existuje Osa zla.
Jistě, že existuje. A že do ní patří Severní Korea.
To teda jo! "Spolu s Irákem."
Svatý to muž. "A s Íránem."
A já: "Co to sakra...?" Co jsme komu udělali?
Vždyť letadla unášejí Arabové a Egypťani. Jak se mohl Írán dostat do Osy zla? Teda, fajn,
možná máme jaderný program. Možná, že jo. Ale nepřiznáme se k tomu. Díváte se na zprávy? "Možná, že máme jaderný program.
Možná, že ne." "Definujte slovo jaderný." "Můj příteli."
Takoví my Íránci jsme. Na otázky
odpovídáme otázkami a jsme v tom dobří. vždycky, když ukazují Íránce v televizi, je to šílenec zapalující
americkou vlajkou, který křičí: "Smrt Americe!"
Vždycky je to on. Aspoň jednou bych chtěl vidět
Íránce v televizi, který třeba... peče sušenky. Aspoň jednou. Já jsem v Íráku byl a taky tam
máme sušenky. Přísahám. Alespoň jednou by to mohli udělat jinak.
"Teď se podíváme k Mohamedovi do Íránu." A bude tam chlápek, co řekne: "Ahoj, já jsem Mohamed." "Právě peču sušenky." Přísahám Bohu, žádné bomby,
žádné vlajky, nic. "Předávám ti slovo, Bobe." Změnilo by to pohled na zprávy. Ale to se nestane.
Víte, kdo se poslední dobou vyprošťuje
ze stereotypů v mainstreamových mediích? Asiati. Asiati ničí stereotypy.
Zatleskejte jim. Přišel jsem na to, když jsem se díval
na nějakou reklamu na auto. A kdo byl ten řidič v reklamě na auto? No kdo? Asiat. Což je skvělé, protože stereotyp je,
že Asiaté neumí řídit. To znáte. Ale podle té automobilky
řídit umějí. A budou řídit.
Budou řídit naše auta. Není to skvělé?
I když, pokud byste četli mezi řádky, mohli byste namítnout,
že je to od té automobilky rasistické. "Naše auta jsou bezpečná." "Dost na to,
aby je mohli řídit i Asiati." Ale pořád jsou to Asiati,
kdo se vyprošťuje ze stereotypu v reklamách. Lidé z Blízkého východu
se do reklam nedostanou. V televizi nikdy neuvidíte
íránského pilota v reklamě na aerolinky. Nikdy mě tam neuvidíte říkat:
"S námi si užijete bezpečný let."
To se nestane. Jde tu o to, že lidé jsou v pohodě. Ale politici nám to kazej. Nemám rád žádné z nich.
Nemám rád republikány ani demokraty. Prostě je nemám rád. Když vidím Bushe v televizi,
nemůžu uvěřit, že je náš prezident. Protože se jako prezident nechová.
Pokaždé, když ho vidím, myslím si, že se jedná o žert. Když je Bush v televizi, jen čekám,
až přijde Ashton Kutcher a řekne: "Nachytali jsme vás!" Pak vyleze Usáma z jeskyně:
"Já v tom jel taky!"
Já jsem taky občan.
Bojím se Al-Káidy stejně jako ostatní. Ale taky se bojím,
že mě lidi budou považovat za člena Al-Káidy. Protože jsem z Blízkého východu.
Nedávno jsem byl na letišti a měl jsem vousy kvůli představení. Být z Blízkého východu
a objevit se s vousy na letišti... To není dobrý nápad. Připadal jsem si tam provinile. Věděl jsem, že mě zavřou,
jenom jsem netušil za co.
Pořád jsem si říkal:
"Vypadám jak terorista!" Potom jsem došel k detektoru kovů,
u kterého si každý připadá provinile. "Mám u sebe zbraň?
Nemyslím si." "Žádnou nemám.
Uvidíme, co se stane." Tak jsem tím prošel, zapípalo to a říkám si:
"Sakra, jsem terorista. Věděl jsem to!" A oni: "Pane, to je jen váš pásek." "Jak si můžete být jistý?
Radši mi zkontrolujte zavazadla!" "Se sebou do letadla nenastoupím.
Naháním si strach." Potom jsem došel k pultu
a mluvil jsem tak dobře anglicky jako nikdy v životě. Pokud jste z Blízkého východu,
máte vousy a jste na letišti, musíte mluvit dobře anglicky
a bez přízvuku. Nechcete znít takhle:
"Ahoj, já chtít do letadla." To není dobrý. I když nemám žádný přízvuk,
přišel jsem k pultu a řekl: "Zdravím, můj americký příteli,
rád bych nastoupil do aeroplánu." "Zavazadla?"
"Moje jediné zavazadlo
je tahle americká vlajka! To je všechno.
Jmenuju se Maz Jobrani. Díky. Maz Jobrani! Dobrou noc. Překlad: Lemmii
Korekce: scr00chy
www.videacesky.cz