Hraji videohry se svým tátou

Dnes budu hrát videohry se svým tátou. - Nejsem tvůj táta. - Fakt? - Adoptoval jsem tě. A je pohyb dopředu, B je zpomalení. Co je A? Dopředu. - Teď jsi obráceně. - Ale motá se z toho hlava, že jo? - Najel jsi na banán. - Tak jsem se rozsekal na banánu. Pokus o vtip. Jako rozsekaný banán. Už jsem dojel, tak se podívám, jak hraješ.



- Musíš být rychlý, že? - To si řekni sobě, já tam zůstanu. - Nebudu se hýbat. - Aha, jo! Musíš zůstat na silnici. Dojel jsi. Jsem na tebe pyšný. Je to tvoje první hra. A dojel jsi. - A co znamenají ty kostky ledu? - To jsou malé dárky. - Počkám na tebe a připravím ti překvapení. - Dobře. - Pozor. - Jsem zpět na silnici. To já jsem to na tebe hodil.



Skvělý! - Rád šikanuju slabší, dělá mi to radost. - Jsem jak handicapovaný. - Jako bych byl handicapovaný. - Určitě nejsi handicapovaný. Jsi jen trochu starý. No tak! Mám pocit, že jsem změnil století. - Kterou videohru jsi měl rád jako dítě? - Pinball. - Aha, takže žádnou videohru. - Ne. Fakt ne. - Ty u toho dokážeš mluvit, diskutovat? - Jsem profesionální hráč. Umím dělat víc věcí v autě.



Telefonovat. Nezákonné. Ale v reálu jsem dobrý řidič, což je zvláštní. - To je další hra. Je jednoduchá, uvidíš. - Chodíme pomalu, to vypadá dobře. - Ještě to nezačalo. - Aha. - A ty jsi Luigi? - Jo. Luigi, bejby. - Fajn. - A Mario? - Mario, bejby. Fajn. Hop. Skáče. A proč skáče? - Skáčeš na boxy. - Aha, na boxy. Jednomu jsem se vyhnul. Jé, potrubí! Vyloženě máš rád potrubí, to je tvoje věc.



Cítím se handicapovaný, je to pořád to samé. Kde jsem? V bublině. - V bublině. - Tak se jmenuje album Diam's. Stala se z ní jeptiška. Je z ní muslimka, můžeme si o tom promluvit. Prostě je muslimka. Takže není jeptiška, ale muslimka. Koukni, nebyl jsem daleko! Ta sedla. - Jdeme na to.



(mluvíme ch'ti) - Koukni, jak vypadá! - Co to máš na sobě? - Koukni, co má na sobě! Co to děláš? Máš v očích hovno? - Hovno v oku? - Mluvíme o hovnech. - Můžu mluvit ngalsky, jestli chceš. - Umíš to? - Jo. "Nbote" je dobrý den. Umím dvě slova. A "Zoba". To znamená sráč. - Fajn, takže umíš "dobrý den" a "sráč". - To je vše. Takže řekneš "Dobrý den, sráči".



To je fakt jediná věc, co umíš. A tebe nikdy nezajímaly černé holky? Trapná chvíle. Opravdu o tom chceš mluvit před kamerou? To je fakt perfektní téma na diskuzi. - Jasně. - Mám rád všechny ženy. - Všech barev. - Když mě budou chtít. - Jdu pozpátku. Ne, aha, já jsem tady. Dáváš pauzu? V pohodě, dej si pauzu. - Ale já... - Proč to stopuješ? - Do háje. - Vylez nahoru. - Fajn, musím vyskočit. - No tak! Zase pauza! - Pauza.



Počkej, přepnu to. - Miluješ pauzy. - Máš víc bodů než já. To je super. - To ne. - Jsi s přehledem první. Do háje, mám toho dost! Odcházím. - Mám 4 zvonečky. - Nevím, kde jsme. - Všechno seber. Jako pevnost Boyard. - Nevím, kde jsem. - Jsi týpek s korunou. Po 4 hrách. - Jsi Mario. - Aha. - Skáču. Proč tu nejsou autíčka? - To už není Mario Kart, to je jiná hra. - Aha, není to vše dohromady.



- Udělám techniku Spidermana. Spiderman to fakt není. - Skončili jsme třetí fázi. - Já, vítěz. - Já, vítěz. - Já JSEM vítěz. Musíš žraloka takhle nasměrovat, aby mohl jíst mince. - Hrajeme na stejné desce? - Jo, desce, jak říkáš. - Deska jménem iPad. - Jo. - Fakt moc hezká. Takhle, nebo ne? Dostal jsem se mimo vodu. - V tomhle levelu už jsem byl.



- Ale je trochu... - surrealistický. - A proč? Držíš žraloka a nutíš ho, aby žral mince. - Poděkujeme divákům. - Díky. - Že jste se dívali. - Čau. A pokud se někdo chce měřit s mým tátou, myslím, že není proti. Je mu to úplně jedno. Tak jo, čau! Díky, tati. Překlad: alicevavri www.videacesky.cz