Tahle země je má

+vintasonMáš pravdu... Európske národy sú povestné svojou vzájomnou nevraživosťou... Takisto náš šťát vznikol podporou čínskej komunistickej strany... A takisto sme v neustálom konflikte s väčšinou naších susedov...Izrael a Slovensko je nachlp rovnaké

+Kilianmě se líbí jak jsi z izraelců šmahem udělal zloduchy bylo to naše OSN(nebo jeho předchůdce) kdo je tam nacpal a to ještě s tím že podmínky nastavili silně nevýhodně pro židovskou stranu - minimum území v tehdejším státním celku a z většiny v nebydlené poušti :)(v duchu asi chtěli aby vznik židovského státu neuspěl) to nevyšlo, a Izrael se osamostatnil a odolával mnoha pokusům o svou likvidaci, tam se možná v Izraeli vyvinula snížená tolerance k jakékoliv hrozbě což dle mého názoru je naprosto pochopitelné chápu že dle tvého názoru si už na začátku měli lehnout a nechat se podřezat jak jehňata bylo to jejich okolí co je donutilo používat sílu ale chápu že ty to chceš vidět černobíle :)

+KilianNastuduj si něco o životě v moderním Izraeli. Např. jak Izrael propustil asi 500 arabských zločinců za jednoho svého vojáka, jak je jižní Izrael neustále odstřelován a napadán arabskými teroristy a Evropa na něj stále tlačí, aby vykonával politiku appeasementu.

+SaduloObávám se, že situace ani zdaleka není tak černobílá, jak mnozí v naší zemi věří. Náboženství je fenomén, který má mnohem větší záběr, než jaký zde prezentujete. Kdyby náboženství skutečně bylo jen záminkou bez reálného užitku pro společnost, tak by již dávno zaniklo. Tuhle myšlenku formuloval již francouzský sociolog Emile Durkheim. Ten viděl roli náboženství zejméma v rovině sociální, tedy kdy náboženství spojuje lidi v dané kultuře. Sice je to starší teorie a mnohé její myšlenky byly již nahrazeny novějšími je to dobrá ukázka toho, kdy lidé v osvícenství, kde vzniká kritika náboženství, si uvědomovali nedostatky zaslepenosti této kritiky.
Dnešní věda vidí význam náboženství jak při vytváření identiy jednotlivce tak i společnosti. Ať si to připouštíme nebo ne Evropská kultura stojí na kultuře náboženské, v tomto případě křesťanské. Stejně taj to bylo náboženství, které přeneslo kulturu starověku do dnešní dob a to jak skrze křesťanství, islám nebo židovství. Doporučuji zejména příslušnou kapitolu o filosofii knize Židovské náboženství v proměnách věků.
Přesto nelze upřít, že náboženství může sloužit i k mocenským účelům. Ostatně lidé dokáží zneužít jakouokoli myšlenku - národ, snaha o zdokonalení lidské rasy (zejména eticky) atd. To dokládají i skandály kolem katolické církve či islámský terorismus. Přesto se často u nás, a do značné míry díky mediální masáži, zapomíná na všechny ochranné dílny, domovy důchodců, charity, které církve a náboženské organizace zakládají a udržují. Problém nedůvěry Čechu a Moravanů vůči církvím je ale jiné téma, které má i jiné kořeny. Pro zájemce mám asi 2 stránkové shrnutí, které jsem vypracoval pro potřeby jedné krátké prezentace.
V případě náboženství platí stejné pravidlo jako pro všechno jiné, dřív než si člověk udělá názot a začne kategoricky odsuzovat (tím nechci říct, že by někdo z diskutujících něco takového dělal, hovořím hypoteticky) měl by si zjistit co nejvíce informací a pokud možno z ůrzných zdrojů, aby dostal plastičtější obraz.

Přeji krásný den a omlouvám se, že jsem se tak rozepsal - profesionální deformace :D

+AnekaA jsme u mého oblíbeného paradoxu. Ano, Bůh nám nechal volnost a násilí je tudíž jen naše vina... ovšem Bůh je vševědoucí tzn. když nás tvořil, tak musel vědět jak to dopadne => a jsme zpátky u toho že to dopustil on :D.

+AnekaObávám se, že největší problém je v pletení si pojmů a výrazů a doporučuji si něco o tom přečíst. A nemusí to být zrovna učená pojednání. Úloha náboženstzví a jeho role ve společnosti je třeba pěkně popsána v Asimově Nadaci a Egypťanu Sinuhetovi od Waltariho. Pěkné jsou také Hovory s TGM a rozhodně zajímavé jsou přednášky a mše Tomáše Halíka nebo Zbygněva Czendlika.

Teprve poté člověk trochu pochopí, že brát jakékoliv písmo doslovně je nerozumné. Už jen proto, že například Bible je původně psaná hebrejsky, aramejsky a řecky a to ještě v kontextu tehdejších dějin a společnosti a mi si prostě nemůžeme myslet, že např. otec svatý je nějaký rodinný příslušník.

Když už jsme u toho, chápání boha jako osoby je podle mě mylné. Bůh je princip, ideál, myšlenka a je třeba jej chápat v širším kontextu...

Člověk pak přijde na to, že víra není náboženství a náboženství není církev a vše je poněkud složitější. Bohužel plno lidí soudí a míní na základě znalostí leporela s biblickými příběhy.

+Anekaerazmus : Krásne si zhrnul jeden z dôvodov prečo považujem náboženstvo za niečo zlé a nebezpečné. V podstate náboženstvo je jedna prispôsobivá kopa hmoty ,kt. si každý môže vytvarovať ako sa mu hodí.. V minulosti bol Boh osoba... dnes už je to len princíp lebo ako osoba už len tak ľahko neobstojí. ďalej tie rozpory viera - cirkev . Keby nebola viera , nie je ani cirkev..takže také to " ja verím v Boha ale nepodporujem cirkev ! " je p******a. Každý kto verí , podporuje cirkev . Priamo alebo nepriamo.

PS: video super :D

+AnekaPokud tedy bůh to svinstvo co se děje ignoruje, protože dal člověku svobodnou vůli, proč je tedy v bibli jeden příběh za druhým, kde se bůh vměšuje a snaží se korigovat směřování světa?

Jen pár příkladů:

Bohovi se nelíbilo chování Adama a Evy, tak je vyhnal z ráje.
Bohovi se zdáli lidé moc zkažení, tak na ně seslal potopu.
Bohovi se zdálo, že lidí málo věří, tak poslal Ježíše.

Ono vlastně o ničem jiném než o božím vměšováním starý ani nový zákon není.
Tak proč s tím tedy před dvěma tisíci lety přestal?

+AnekaTiTR: S tím co jsi napsal poslední nesouhlasím. Ježíš měl přijít aby za nás vykoupil naše hříchy, ne proto že lidé málo věřili. A ve starém zákoně je plno odkazů na Mesiáše tzn věděli už dávno že přijde. A aky se píše že bude takováhle doba do které Bůh nebude zasahovat, jako zasahoval dříve.

+damyxVlastně jsou to dějiny Izraele - vlastně Palestiny pojmenovaných Římany podle Filištínů, kteří už staletí tehdy neexistovali jenom aby naštvali Židy, kteří tam tehdy žili a byli pod Římskou okupací.

+damyxStaří egyptné psali o té oblasti jako Peleset, Asiřané mluví píšou o Palaštu a už Herodotos mluví o blasti mezi fenicií a egyptem jako o palestině dobrých pět století před narozením toho hipíka co chodil po vodě...římané v tý době byli rádi že ovládají alespon jedno město řím

+damyx"Jejich pozdější „návrat“ v roce 135 n. l. je již spíše symbolický, jelikož se nejedná o skutečný návrat, nýbrž spíše o memento. Poté co Římané, v té době vládci nad Erec Jisra'el, potlačili protiřímské povstání Bar Kochby, přejmenoval pohanský císař Hadrián území Izraele (Erec Jisra’el) v protižidovském duchu po úhlavním nepříteli Izraelitů"

http://cs.wikipedia.org/wiki/Palestina#Historie_a_etymologie