Když byla Elizabeth Banks u Grahama naposledy, hrála se její desková hraUnveiled. Graham se rozhodl z toho udělat tradici a dnes se role jejich spoluhráčů zhostili Kylie Minogue a Ricky Gervais. Jedno kolo vyústí dokonce ve zpěv serenády na počest Rickyho. Ve druhém videu z jedné starší show se Ricky svěří, co všechno na svých vystoupeních nesnese a proč by nemohl hrát v divadle.
Dámy a pánové,
Elizabeth Banks je stále, co já vím, jediným naším hostem,
který vydal vlastní deskovou hru. Minule jsme to hráli taky,
rád bych z toho udělal tradici. Zahrajeme si jedno kolo. Tak tady máme
deskovou hru Elizabeth Banks - zvanou Unveiled. Ano, je skutečná.
- Jenom bych ráda vyjasnila, - že to vzniklo, než se stal internet.
- Toto je Unveiled, párty hra - vhodná na rozlučky se svobodou.
- Co myslíš tím, než se stal internet? No prostě to bylo v době,
kdy jsem chodila na hodně rozluček a přišlo mi, že by bylo fajn,
kdyby byly trochu organizované. - A z toho vznikla tahle hra.
- Vybrali jsme několik otázek… - Už teď jsem nervózní.
- Ty to můžeš vést. Dobře. Je to taková kombinace…
Má se to hrát s přáteli někde v baru, - když máte rozlučku.
- Pak tam sedíte v baru s kartama… - Tak jdeme na to.
- Jen prosím nedávej tu otázku jestli polykat, nebo plivat,
to jsme měli minule.
Cože? Tak to nehraju. - Nepřeháněj to s tou pruderií.
- S ní v týmu nebudu. Někdy musíte udělat něco
s nějakou jinou osobou, někdy musíte udělat něco sami.
Je to trochu jako pravda, nebo úkol. - Dobře.
- Takže tak ta hra funguje. Například. Dobře…
Tohle dáme Kylie. - Tohle bude přesně pro tebe.
- Dobře. Protože ty jsi zamilovaná,
máš partnera.
Ta otázka zní… Je to úkol Řekni,
takže nám musí povědět, co by řekla. - Otázka je…
- Právě jsem přestala dýchat. Ale není to zákonná povinnost,
ve skutečnosti nic říkat nemusíš. - Takovou moc nemá.
- Dobře. - Východy jsou na obou stranách…
- Přesně tak. Tohle je vlastně hezká
a jednoduchá otázka. Jak signalizuješ svému partnerovi,
že bys ráda měla sex? Proboha.
Jako nějaký hmyz. Jak jako signalizovat? - Prostě si pořiď nějaký bzučák.
- Stačil by nějaký zvoneček. - Prostě to přeskoč.
- Ale to je ta hezká, jednoduchá otázka. Kurva, to jako fakt? - Tak zadej něco Rickymu a potom…
- Dobře, Ricky… Neodpovím. Ale na tamtu jsi odpověděl skvěle.
Zmáčkneš bzučák, chápu. To mi přišlo skvělý.
Tohle se jmenuje Hra se jmény. Jak jsi nazval své přirození? Pamela. Pamela a kluci. - Božínku. Dobře.
- Vlastně to je Pamela a synové. Ano. Tahle je skvělá pro tebe,
Grahame. Připraven? - Ano.
- Jaká písnička - tě vždycky naladí?
- Reach od S Club 7. - Pohotová reakce.
- Bum! - Poslední.
- Dobře, tak poslední. - Tohle je přesně něco pro tebe, Kylie.
- Dobře. - Připravená?
- Ano. - Jmenuje se to Sexy zpěvák.
- Ideální. Najdi neatraktivního muže
a zazpívej mu serenádu. To je naprosto subjektivní.
Kamera právě zabrala
Rickyho Gervaise. - Proboha.
- Prostě zazpívej kousek písničky. - Ale nevím, musí to být někomu.
- Prostě koukni někam tam nahoru a my si budeme představovat,
komu zpíváš. - Tak zpíváš serenády ty?
- Zahrál bys pro mě tu roli? Dobře, zkusím se nějak zošklivit. - Nepřibližuj se. Mohla jsi tam zůstat.
- Ale já ti musím zazpívat serenádu. Tak jo.
Ale co mám zpívat? Byla bych tak šťastná. Počkej, už vím.
Můžeš mi dělat křoví. To zná každý,
tak mi s tím pomůžeš. Ty si na mě nepamatuješ,
ale já si pamatuju na tebe. Není to tak dávno,
zlomil jsi mi srdce v půli. Nádhera!
Dámy a pánové, Elizabeth Banks je stále, co já vím, jediným naším hostem, který vydal vlastní deskovou hru. Minule jsme to hráli taky, rád bych z toho udělal tradici. Zahrajeme si jedno kolo. Tak tady máme deskovou hru Elizabeth Banks - zvanou Unveiled. Ano, je skutečná. - Jenom bych ráda vyjasnila, - že to vzniklo, než se stal internet. - Toto je Unveiled, párty hra - vhodná na rozlučky se svobodou.
- Co myslíš tím, než se stal internet? No prostě to bylo v době, kdy jsem chodila na hodně rozluček a přišlo mi, že by bylo fajn, kdyby byly trochu organizované. - A z toho vznikla tahle hra. - Vybrali jsme několik otázek… - Už teď jsem nervózní. - Ty to můžeš vést. Dobře. Je to taková kombinace… Má se to hrát s přáteli někde v baru, - když máte rozlučku. - Pak tam sedíte v baru s kartama… - Tak jdeme na to. - Jen prosím nedávej tu otázku jestli polykat, nebo plivat, to jsme měli minule.
Cože? Tak to nehraju. - Nepřeháněj to s tou pruderií. - S ní v týmu nebudu. Někdy musíte udělat něco s nějakou jinou osobou, někdy musíte udělat něco sami. Je to trochu jako pravda, nebo úkol. - Dobře. - Takže tak ta hra funguje. Například. Dobře… Tohle dáme Kylie. - Tohle bude přesně pro tebe. - Dobře. Protože ty jsi zamilovaná, máš partnera.
Ta otázka zní… Je to úkol Řekni, takže nám musí povědět, co by řekla. - Otázka je… - Právě jsem přestala dýchat. Ale není to zákonná povinnost, ve skutečnosti nic říkat nemusíš. - Takovou moc nemá. - Dobře. - Východy jsou na obou stranách… - Přesně tak. Tohle je vlastně hezká a jednoduchá otázka. Jak signalizuješ svému partnerovi, že bys ráda měla sex? Proboha.
Jako nějaký hmyz. Jak jako signalizovat? - Prostě si pořiď nějaký bzučák. - Stačil by nějaký zvoneček. - Prostě to přeskoč. - Ale to je ta hezká, jednoduchá otázka. „Šukat, teď, slyšíš?“ - Tak zadej něco Rickymu a potom… - Dobře, Ricky… Neodpovím. Ale na tamtu jsi odpověděl skvěle.
Zmáčkneš bzučák, chápu. To mi přišlo skvělý. Tohle se jmenuje Hra se jmény. Jak jsi nazval své přirození? Pamela. Pamela a kluci. - Božínku. Dobře. - Vlastně to je Pamela a synové. Ano. Tahle je skvělá pro tebe, Grahame. Připraven? - Ano.
- Jaká písnička - tě vždycky naladí? - Reach od S Club 7. - Pohotová reakce. - Bum! - Poslední. - Dobře, tak poslední. - Tohle je přesně něco pro tebe, Kylie. - Dobře. - Připravená? - Ano. - Jmenuje se to Sexy zpěvák. - Ideální. Najdi neatraktivního muže a zazpívej mu serenádu. To je naprosto subjektivní.
Kamera právě zabrala Rickyho Gervaise. - Proboha. - Prostě zazpívej kousek písničky. - Ale nevím, musí to být někomu. - Prostě koukni někam tam nahoru a my si budeme představovat, komu zpíváš. - Tak zpíváš serenády ty? - Zahrál bys pro mě tu roli? Dobře, zkusím se nějak zošklivit. - Nepřibližuj se. Mohla jsi tam zůstat. - Ale já ti musím zazpívat serenádu. Tak jo.
Ale co mám zpívat? Byla bych tak šťastná. Počkej, už vím. Můžeš mi dělat křoví. To zná každý, tak mi s tím pomůžeš. Ty si na mě nepamatuješ, ale já si pamatuju na tebe. Není to tak dávno, zlomil jsi mi srdce v půli. Nádhera!