Claudia Winkleman a vycpaná kočka

Claudia Winkleman. Tajemný předmět. Za stolem je krabice, Claudie, můžeš ji vzít... Dobře. Strpení. A vytáhni její obsah. Dobře. Uvnitř je má kočka z mládí. Otec ji pro mě vycpal, když zemřela. Tady je. Polož ji na stůl, Claudio.



Přejelo ji auto? Chtěla jsi po tátovi, aby ji vycpal? Ne, ale byla jsem tak zničená a naštvaná, když zemřela, tak můj táta mi ji dal vycpanou jako dárek. A šla na mou svatbu. Promiň, šla na tvou svatbu? Lee, ne z vlastní vůle. Byla to družička a přijela na vozíku svatební uličkou? Claudio, můžeš nám připomenout, jak tvá kočka zemřela?



Ano, onemocněla. A měla jsi radost z této mrtvé kočky? Hodně, měla celkem štěstí, když jsi... Štěstí? Nechci vědět, co se stalo té, co štěstí neměla. Co tipujeme? Chci, aby to byla pravda, bylo by vtipné, kdyby bylo. Nevěřím Claudii – ani v jejím světě, který miluji, ale tohle je už moc...



To je dost přesvědčivé. No co, vypadá jako velmi milá žena, ale lehce nevyrovnaná, tak tipuji pravdu. Tipujete pravdu, dobře. Claudio Winkleman, je to pravda, nebo lež? Je to... lež. Nesnáším kočky. Je to lež, není to Claudiina kočka, která byla vycpaná poté, co zemřela. Zvažoval jsem, že bych si vycpal svého kocoura, ale raději na něj vzpomínám, jak poklidně ujížděl nalepený na mřížku chladiče auta značky Hyundai.