Claudia Winkleman nechala syna na houpačce s pytlem bramborWould I Lie to You?
81
Posadila Claudia Winkleman vlastní dítě na houpačku s pytlem brambor, aby od něj měla chvíli klid? Je u Davida v týmu spolu s Guzem Khanem, u Leeho jsou Greg Davies a Lucy Worsley.
Přepis titulků
Abych měla 15 minut klidu, posadila jsem jednou své dítě na jeden konec houpačky a pytel brambor na druhý. Dobře. Kdy to bylo? - Když mu byly tři. - Tři? - Byly mu tři? Jo. Děti mám ráda, nechápejte mě špatně, ale na hřišti mi to vůbec nejde. - Bylo to na hřišti? - Jo. - Proč jsi brala brambory na hřiště? Protože…
Dobře. Protože jsem… Nemějte strach. Ne, protože to bylo na venkově. Tam jsou brambory všude. Je tam spousta věcí. Takže to nebyly kupované brambory? Prostěs posbírala divoké brambory? Byl tam farmářský obchod, v Bedfordshire, kde žije moje teta Bridget. Nelžu.
Najděte si ji. A… - Claudio, ty ale lžeš, že? - Ne! - Kolikrát se tohle stalo? - Byl to pytlík. Dělo se to celý víkend, od chvíle, kdy jsme přijeli na její oslavu, až do odjezdu v neděli odpoledne. Není náhodou zábava na houpačce založena na neustálém pohybu? Ten tam ale byl. Jak to? Brambory jsou známé svou nehybností. Ne.
Vykopl by se nahoru a houpačka by šla dolů. Pak by šla pomalu… On se chichotal. „Mami“ a zatleskal, teda vlastně ne. „Drž se!“ - Tak zní. - Jak daleko bys to nechala zajít? Že byste si třeba ty a tvá polovička řekli: „Večer bychom mohli zajít na drink do Wetherspoons.“ „Ale nemůžeme ho nechat samotného.“ „Neboj, necháme ho tu s bramborama.“ Bylo nás tam hodně…
- Tak proč jeden z vás nešel na houpačku? - Protože dospělý by se na ni nevešel. - Je asi taková… - Zmenšuje se. Ať je to… Já z toho slyším, že ve tvé rodině není jediný člověk, který by si chtěl hrát s tvým dítětem, a tak jsi mu musela pořídit přítele v podobě pytlu brambor. - Ne. Stydím se za to. - Co na to říkáte, Lee? Co tipujete? Co si myslíme?
- Tipuju pravdu. - Cože? Opravdu? Slyšelas tu historku? Přece jen… - Tak ať to zpytlíkujeme… - Neříkej zpytlíkujeme… - No jo. Vůbec tomu nevěřím a řeknu vám proč. Nemyslím, že by Claudiu její dítě znudilo natolik, aby ho strčila na houpačku s bramborama. Myslím, že by se mu plně věnovala. Je to zajímavé, zní to pravdivě, protože Claudia působí - jako zanedbávající typ.
- Jo. Ne, šlo jen o tu houpačku. Všechno ostatní… Ulízávala jsem ho ke spánku. Ulízávala ke spánku? - Tak jak? - Myslím, že Claudia je dobrá máma, takže dáme lež. - Já bych tipla pravdu. - Dobře. - Neexistují dobré a špatné mámy. - Jen mámy, co mají dobré dny a co mají špatné dny. - Jo, a… No tak. - Jo, máš úplnou pravdu.
- Lucy, povím ti pár věcí o mé mámě. Jednou mě posadila na židli, cigaretu v jedné ruce, sklenku vína v druhé. A řekla: „Synu, je tu něco, co ti musím říct. Tohle není tvůj opravdový táta.“ A ukázala na velký pytel brambor. Tak mi řekni, jestli tohle není špatný rodič. Tipneme lež. - Tipují lež. Claudio? - Prosím, ať je to lež. Ať je to lež… Je to…
lež. Mám velkou radost.
Dobře. Protože jsem… Nemějte strach. Ne, protože to bylo na venkově. Tam jsou brambory všude. Je tam spousta věcí. Takže to nebyly kupované brambory? Prostěs posbírala divoké brambory? Byl tam farmářský obchod, v Bedfordshire, kde žije moje teta Bridget. Nelžu.
Najděte si ji. A… - Claudio, ty ale lžeš, že? - Ne! - Kolikrát se tohle stalo? - Byl to pytlík. Dělo se to celý víkend, od chvíle, kdy jsme přijeli na její oslavu, až do odjezdu v neděli odpoledne. Není náhodou zábava na houpačce založena na neustálém pohybu? Ten tam ale byl. Jak to? Brambory jsou známé svou nehybností. Ne.
Vykopl by se nahoru a houpačka by šla dolů. Pak by šla pomalu… On se chichotal. „Mami“ a zatleskal, teda vlastně ne. „Drž se!“ - Tak zní. - Jak daleko bys to nechala zajít? Že byste si třeba ty a tvá polovička řekli: „Večer bychom mohli zajít na drink do Wetherspoons.“ „Ale nemůžeme ho nechat samotného.“ „Neboj, necháme ho tu s bramborama.“ Bylo nás tam hodně…
- Tak proč jeden z vás nešel na houpačku? - Protože dospělý by se na ni nevešel. - Je asi taková… - Zmenšuje se. Ať je to… Já z toho slyším, že ve tvé rodině není jediný člověk, který by si chtěl hrát s tvým dítětem, a tak jsi mu musela pořídit přítele v podobě pytlu brambor. - Ne. Stydím se za to. - Co na to říkáte, Lee? Co tipujete? Co si myslíme?
- Tipuju pravdu. - Cože? Opravdu? Slyšelas tu historku? Přece jen… - Tak ať to zpytlíkujeme… - Neříkej zpytlíkujeme… - No jo. Vůbec tomu nevěřím a řeknu vám proč. Nemyslím, že by Claudiu její dítě znudilo natolik, aby ho strčila na houpačku s bramborama. Myslím, že by se mu plně věnovala. Je to zajímavé, zní to pravdivě, protože Claudia působí - jako zanedbávající typ.
- Jo. Ne, šlo jen o tu houpačku. Všechno ostatní… Ulízávala jsem ho ke spánku. Ulízávala ke spánku? - Tak jak? - Myslím, že Claudia je dobrá máma, takže dáme lež. - Já bych tipla pravdu. - Dobře. - Neexistují dobré a špatné mámy. - Jen mámy, co mají dobré dny a co mají špatné dny. - Jo, a… No tak. - Jo, máš úplnou pravdu.
- Lucy, povím ti pár věcí o mé mámě. Jednou mě posadila na židli, cigaretu v jedné ruce, sklenku vína v druhé. A řekla: „Synu, je tu něco, co ti musím říct. Tohle není tvůj opravdový táta.“ A ukázala na velký pytel brambor. Tak mi řekni, jestli tohle není špatný rodič. Tipneme lež. - Tipují lež. Claudio? - Prosím, ať je to lež. Ať je to lež… Je to…
lež. Mám velkou radost.
Komentáře (11)
Vikander (anonym)Odpovědět
11.03.2021 18:24:03
Prostě nádherná ženská..Kam se na ní hrabou všechny tuctovky
Vikander (anonym)Odpovědět
11.03.2021 18:39:53
Nechápu jak je možné že je tak snědá:)..To je solárko, make-up? s tou papulou a očima je prostě k sežrání
Pety (anonym)Odpovědět
11.03.2021 07:26:48
Nejsem špatná matka, ale taky si pamatuji, že jsem nechala syna na houpačce na stromě, kde jsem si houpačku přivázala provázkem a důmyslnou cestou přes bludiště zahrady provázek provedla, pak hodila špulku provázku oknem do domu, abych mohla sedět v křesle obýváku, dívat se na živý přenos jedné důležité události a provázkem zajišťovat houpání na zahradě.
Verbal (anonym)Odpovědět
09.03.2021 21:07:53
Strašně falešný lidé co předstírají svůj smích vlastně jen čtou nacvičený text z hlavy a publikum se směje podle toho kdi dostanou znamení.... trapas dávám půlku hvězdyčky za snahu o překlad
Čuk (anonym)Odpovědět
09.03.2021 23:27:59
Je fajn, že se schováváš za touhle přezdívku, ale nemáš na to ani slovní zásobu, ani znalost pravopisu.
MililiVantili (anonym)Odpovědět
09.03.2021 15:41:14
Vlastně to není úplně špatný nápad. Teda hlavně ten pytel musí být trochu lehčí než dítě, ale stále je to funkční...
kilobyteOdpovědět
09.03.2021 17:09:52
Neměl by ten pytel být naopak těžší než dítě? Když bude lehčí, tak bude pořád nahoře.
nejsem fyzik, ale (anonym)Odpovědět
09.03.2021 17:56:58
+kilobyteRekl bych, ze by se meli co nejvice blizit stejne homotnosti, protoze jak je znamo, brambory se nedokazou odkopnout od zeme, takze kdyby byly tezsi, tak je dite porad nahore a v opacnem pripade porad dole. V dokonale rovnovaznem stavu muze dite vyvinout silu a houpacku rozpohybovat.
nemusíš být fyzik (anonym)Odpovědět
10.03.2021 13:04:34
+nejsem fyzik, aleMyslím, že se to bralo někdy na základce. Kdo se kdy houpal na houpačce ale ví, že jde regulovat moment náklonem dopředu (menší mmnt) a náklonem dozadu (větší mmnt). Takže ano pytel by mohl být lehce těžší nebo lehčí ale ne natolik aby pořád zvládlo dítě regulovat náklon.
lehkoživka (anonym)Odpovědět
14.03.2021 13:00:37
+nemusíš být fyzikSouhlas. Nicméně je třeba hlavně počítat s tím, že pytel po cca 1. zhoupnutí spadne.
kilobyteOdpovědět
09.03.2021 20:35:00
Ok, beru zpět. Zase jsem jednou nepřemýšlel.