David Mitchell četl 1984 v obchoďáku místo oběda

Přečetl jsem 1984 po částech v obchodním řetězci WHSmith, abych si ho nemusel kupovat. Věříš tomu, Lee? Kdy to bylo? V roce 1992. Takže 8 let potom, co to vyšlo? Zaťukal jsi v půl deváté, když otevírají, a byl jsi tam do pěti: „Tohle je dobrý.“ Nebo jsi tam chodil a četl po kouskách?



Četl jsem to při několika přestávkách na oběd. A všiml sis, že později toho dne máš pořádný hlad? Vzal jsem si i sendvič. Jedl jsi a četl zároveň? Nemůžeš jíst sendviče v WHSmith, ty barbare. Jak se v 1984 jmenovala Winstonova přítelkyně? Byla to Julie. Říkal: „Udělejte to s Julií!“ Že jo? Myslím. Čím ses tou dobou živil?



Pracoval jsem u vydavatelství. Platili hodně špatně? Celkem jo, ale koupit jsem si to nejspíš mohl. Proč jsi to neudělal? - Mám celkem rád… - Máš rád to napětí. Žiju nebezpečně, zlato, nahlížím do WHSmith a neplatím za to. Je to typ krádeže, ale s duševním vlastnictvím. Kradeš myšlenky.



Je to v duchu 1984, to se mi líbí. Děkuji. Co tipujeme? V 1992 jsem to měl velký, on tancoval na pódiu a on četl knihy při přestávkách na oběd. Je dost divný na to, aby to udělal. Můžu se tě zeptat, co jsi měl velký? Všechno. Brambůrky, koktejly, všechno. Lee, je čas tipnout.



Pravda. - Tipuješ pravdu. Ty lež. - Lež. Komu věřím nejvíc? No, nebude to zloděj šperků z Manchesteru, který se z toho dostal. - Nebyl jsem zloděj šperků, že ne? - Jasně, tvrď to dál. Dám na Terryho a tipneme lež. Tipujete lež, dobře. Davide, byla to lež, nebo jsi říkal pravdu? Je to lež.



Dobrá práce. Byla to lež. Z 1984 pochází termín Velký bratr. Protagonista Winston Smith se snaží svrhnout fašistický režim tím, že sedí v místnosti s Ulrikou a tím malým z Austina Powerse.