Greg Davies vymyslel vlastní jazyk

Jednou jsem vymyslel jazyk, abych mohl potají mluvit se sestrou. Dokonce jsem tento jazyk pojmenoval. Jak se jmenuje? Není to slovo, které bys kdy slyšel. Jmenuje se kušin. - Cože? - Kušin. - Podobně jako slovo kuše, ale kušin? - Ano. - A můžeš něco říct v kušinštině?



- Anošk. Co jsi to řekl? Tak se řekne „ano“ v kušinštině? Netvrdil jsem, že jde o sofistikovaný jazyk. Prostě náhodným slovům nakonec přidáváš „šk“. - Řekni větu. - Dobře. Zeptejšk sešk… Jášk jsemšk… Už to pochopitelně bylo dávno.



Velmišk si užívámšk… tutošk chvílišk ve Would I Liešk to You? Zníš jako kuchař ze Sezame, otevři se. Pokud je to tak snadné, tak co jsem říkal? Řekl jsi: „Dost si užívám tuto chvíli ve Would I Lie to You?“ Ne, řekl jsem, že si velice užívám tuto chvíli ve Would I Lie to You? Takže to vypadášk, že to není tak snadnéšk, jak si myslíšk. Jak jsi vymyslel ten název kušin?



Upřímně si to nepamatuji. Ale jmenoval se kušin a můžu říct, a také si nepamatuji proč, občas uprostřed věty nebo na konci se nahlas řeklo „kušón“! Kušin je o tom říct náhodně „šk“, když to jde, a občas kušón, uprostřed věty nebo na jejím konci? Víš, moji rodiče… Moji rodiče… nerozluštili kušin.



I když si myslíš, že je snadný, nerozluštili ho. Nevěděli, co jsi řekl, když jsi řekl: „Jášk chcišk jíšk nakoupitšk.“ Ptali se: „Co to sakra říkal?“ Počkej, Davide. Kušón! Davide, řekl toho hodně, spoustu detailů, ale je to pravda, nebo lež? Co tipuješ?



Věřila jsem, dokud neřekl „kušón“! - Potom… - Užívá si kušón až moc. Ale mohl by si to užívat, protože jeho sestra se dívá a užívá si, že se tu propírá jejich tajný jazyk. Nebude jí to vadit. Bude naprostošk nadšenášk. A to, moji přátelé, je zatím největší kušón ze všech. Není to nemožné, ale nepravděpodobné.



Co tipuješ? Pravdu, nebo lež? - Lež. - Tipujeme lež. Tipujete lež, dobře. Gregu, pravda, nebo lež? Říkalšk jsemšk… pravdušk. - Kušón! - Kušón! Překlad: Markst www.videacesky.cz