Je Mick na fotce, aby uklidnil Kelly, zvonil na zvony, nebo se zasekl na hrušni?

Přivítejte prosím dnešního speciálního hosta, Micka. Tak Kelly, odkud znáš Micka? Tohle je Mick, mám jeho fotku v autě, abych se za jízdy nenaštvala. Dobře. Jo, odkud znáš Micka? Tohle je Mick, když jsme spolu v kostele zvolnili na zvony, tak mě vytáhl šest metrů vysoko. Lee, odkud znáš Micka?



Tohle je Mick, jeho příjmení je Koroptev, jednou jsem ho musel vysvobodit, když se zasekl na hrušni. Tady to máme. Davide, kde chceš začít? Dobře. Můžeš prosím začít s těma dvěma? Já budu potřebovat trochu času. Dobře. Kelly, proč máš fotografii Micka, abys ses za jízdy nenaštvala? Jak to pomáhá?



Mick mě zná hodně dlouho, takže už mě několikrát za jízdy uklidňoval. Pak přišel a sledoval závody, protože na to pozveš rodinu, přátele a tak. A protože mě Mick vždy rozesmál, když jsem byla vystresovaná, tak mi dal svou fotku. Co na té fotce dělá? Usmívá se. Je nějak oblečený?



Naštěstí má vyfocenou jen hlavu. Naštveš se někdy za jízdy, Ruth? Je to něco, co se ti stává? Občas jsem otrávená, ale nedávám svůj hněv najevo. Jen se usmívám nebo pošlu pusu nebo jim otráveně zamávám. Ironicky. Davide, představuji si, že ty vybuchuješ za volantem. Nemohu legálně řídit vozidlo. To znamená, že řídíš nelegálně? Nemám, jak je správný termín...



- Nedal jsi testy? - To je ono. Měl jsi vůbec lekce? Jo, jo, jo. Neefektivní ve smyslu, že můj mozek nedokáže přijmout informace o tom, jak řídit. Kolik jsi jich měl? 45 000. Dobře, koho byste se chtěli ptát dál?



Tak Jo, zvonění zvonů. Ano. Ráda zvoníš na zvony? Už ne. A ráda jsi zvonila zvony? Nikdy mě to moc nebavilo, upřímně. Zvonila jsi někdy zvonem? Kde to bylo a proč...



V kostele, Davide. Jak se ten kostel jmenoval? Nemohu si vzpomenout, u Svatýho někoho. To dává smysl. Pamatuješ si, kde to bylo? Bylo to ve vesnici v Kentu. Dobře, to je možné. Kdyby řekla Severní Korea, tak bychom se ptali dál.



Vyprávěj nám o tom. Byla jsem párkrát v kostele a nikdy se mi to nelíbilo. Kolik ti bylo? Asi dvanáct. Mohla jsem se buď přidat do sboru, nebo jít zvonit na zvony. Co se stalo, co Mick udělal, že... Byla ta taková srandička, která se dělala nováčkům u zvonů. Mick mi řekl, jestli to mohu na chvíli podržet.



Tak jsem se ani nekoukala, sáhla na ten provaz a vyletěla jsem. Šest metrů vysoko? - Ano. - Kolik bylo Mickovi? O něco starší než já? Tobě bylo dvanáct a jemu tak čtrnáct? On byl mladý, když to udělal? Myslel jsem, že mu bylo tolik jako teď. Bylo to před bohoslužbou? Před ní se zvonilo na zvony? Jo.



Proč nejsi u svého provazu? Co tam děláš, že ho můžeš poslechnout, když říká: "Chytni se toho?" Na to je nebezpečné reagovat bez ověření v mnoha situacích. Není to tak nebezpečné jako tvá imitace zvonění zvonů. To vypadá, jak kdybys dojil krávu. Já nejsem mim, ale vypadá to nějak takhle, ne? - Takhle nějak. - Je to... Šťastné a veselé.



Musíš to dostat z jedné pozice do druhé. A mezitím je to nebezpečné. A jak to děláš? Zatáhneš tím provazem, nebo... Zatáhneš provazem konkrétním způsobem. Můžeš předvést, jak se to dělá? Když zvoníš správně, tak chytneš konec provazu, což je asi takhle vysoko nad hlavou. Zatáhneš a chytneš tu načechranou část. Poté zatáhneš oběma rukama, jednu pustíš a necháš to vyjet nahoru. Tak se zvoní na zvon.



Abys dostal zvon na správnou pozici, tak zvoníš takhle. A když taháš... Proto si mě vzal. Co Lee a jeho příběh? To není pravda. Co dělal na hrušni, Lee? Zachraňoval kočku. Žádné další otázky.



Kde ta hrušeň byla? Vedle kočky. Hrušeň byla v areálu hospody. Takže to byla něco jako pivní zahrádka? Pili jsme venku na pivní zahrádce, vypili jsme hodně, vrátili se dovnitř, setmělo se, bylo pozdě. Měli jsme rezervovaný hotel, všichni vycházeli a jeli taxíkem domů. A pak jsem slyšel křik: "Pomoc, jsem na hrušni."



Vzpomínám si, že jsem si říkal: "Poslouchej." Znal jsi Micka? Byl to jeden z tvých přátel... Ne, neznal jsem ho, ale ukázalo se, že Mick vlastní tu hospodu. - Dobře. - Dobře. Čímž se vysvětluje, proč jsme nebyli obsluhováni, ale na to zatím zapomeňme. Jak velký to byl strom, Lee, a jak vysoko byl Mick? Hrušeň byla celkem vysoko, kdybych Micka použil jako jednotku délky, tak asi pět Micků.



Jak jsi ho zachránil? Zařval jsem: "Co tam děláš, chlape?" A já slyšel něco jako: "...nahoře..." Musíš řvát, chlape, jsi pět Micků vysoko. Je to pět Micků velká hrušeň a on je úplně na vrcholu? Myslel jsem, že bude tak 3,5 Micků vysoko. Ležel na větvi, takže jeho hlava byla jen čtyři Micky a trochu vysoko.



Řekl: "Sežeň pomoc." Zeptal jsem se: "Máš žebřík?" Řekl: "Jo." Odpověděl jsem: "Dobře, hodně štěstí." A odešel jsem. Jak se tam vůbec dostal? Vylezl tam, protože ta kočka byla úplně nahoře. Úplně, bylo to 5,5 Micků, protože nahoře byla slabá větev. Hrušeň je plná... Hrušek. Přesně.



Ale jen na krátkou dobu. Věřil bys tomu, že tu kočku zajímala hruška? Říkal: "Vždycky je taková." Je to vesničan. "Vždycky je taková." Ale nešla by za hruškou, která je blízko... Některá by spadla na zem. Davide, byla to poslední hruška, všechny ostatní snědl. Takže nebyla plná hrušek? Byla jedna na vrcholu jako anděl. Byla plná, když tam lezl, byl tam déle než půl roku.



Šel jsem, vzal žebřík, pomohl jsem Mickovi se na něj dostat a stali se z nás milenci. Potřebujeme odpověď, týme Davida, je Mick Kellyn uklidňující parťák, zvonař od Jo, nebo Leeho Koroptev na hrušni? Myslím, že Jo říká pravdu. Víš proč? Kvůli tomu provazu. Ty tipuješ Jo. Nevím, co by tebe uklidnilo, Kelly. Nemyslím si, že Mick.



Teď vypadá klidně, ale nechtěj ho vidět na hrušni s kočkou. Šílený. Co tipuješ, Davide? Tipuji Jo. Tipuješ zvony, Ruth taky, Bille? Jo, zvony. Dobře, všichni si myslí, že to je Jo. Micku, řekneš nám, ke komu patříš? Jmenuji si Mick a způsobil jsem, že Jo vyletěla šest metrů vysoko.



Ano, Mick je parťák u zvonů s Jo. Děkujeme, Micku. Děkuji.