Zapálil Bob Mortimer svůj dům?Would I Lie to You?

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 75
98 %
8. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:190
Počet zobrazení:5 218

Bob Mortimer se vrací s příběhem z dětství. Je v týmu Leeho s Davidem Harewoodem. U Davida je Sarah Millican a Jon Richardson.

Přepis titulků

Jednou jsem zapálil svůj dům krabičkou rachejtlí. Tým Davida Mitchella. Bylo to schválně? Byl jsem hloupý. Kolik ti bylo? Bylo mi kolem sedmi let. Chtěl bych vědět, kde jsi vyrůstal, když si tam sedmiletý kluk může koupit rachejtle.

Koupil jsem je v obchodě blízko našeho domu v Middlesbrough. Byla to krabička rachejtlí značky Standardní rachejtle. Standardní značka? To zní zajímavě. Standardní rachejtle. Normální úroveň vzrušení bude zajištěna. Pro zážitek, na který nebudete vzpomínat. Je tam napsáno standardní, ale pak je to… To ale je u rachejtlí standardní. Takže jsi u sebe doma?

- Jo. - A bylo ti sedm nebo osm? - Ano, je mi sedm a jsem sám. - Co se stalo? Na jedné rachejtli, myslím, že na prskavce, bylo napsáno: „Není určeno k použití uvnitř.“ V tom věku si řekneš: „To znamená, že to je v pohodě.“ Neznal jsi slovo „není“, když jsi byl dítě? Myslel sis, že „Není“ je značka? Mám moc rád značku „Není“.

„Není“ určeno ke konzumaci. Znáš to, když si říkáš, že lidi to už určitě zkusili uvnitř… A zjistili, že to tam není vhodné. Jo. Tak proto to nebudu používat uvnitř, protože chci žít. Ale když se podíváš na velké rachejtle, tak tam není napsáno: „Není určeno k použití uvnitř.“ Tam je to jasné. Ne každému.

Ale na ty prskavky se to rozhodli napsat. Co se tedy stalo? Zapálil jsem tu prskavku a jiskry se dostaly do té krabičky s rachejtlemi. To zapálilo tu krabičku a já ji vzal, začala hořet, tak jsem to hodil do kuchyně. Myslel jsem, že to bude vhodnější. Myslím, že máš pravdu, kuchyň je ze všech místností nejvhodnější pro ohňostroj, že?

Ano. Kvůli troubě, plynu a sporáku. V kuchyni je přirozeně oheň. Ano, je tam hodně studených povrchů a méně koberců. A co se stalo pak? Vzplály. Jaký to udělalo zvuk? Ne, tyhle byly jen standardní.

Vzpomínám si, jak tam sedím, utírám spáleniny z podlahy a říkám si, že mě máma zabije. - Jo. - A že budu mít velký problém. Pak jsem šel do obýváku a nevšiml jsem si, že jsem jednu upustil. A obývák byl v plamenech. Přijde mi, že když jsi sám doma v sedmi letech, tak je tvoje máma celkem pohodová.

Řekla: „Synku, počkej tady a dávej pozor na rachejtle, já jdu na bingo.“ Takže jsi zapálil prskavku, jiskra vlétla do standardní krabičky. Ano. Krabička vzplála a ty na to: „Musím je dát do nejvhodnějšího pokoje pro rachejtle.“ - Jo. - Což je kuchyň. Není třeba jít ven. Jo, máma říkala, že nemám chodit ven. Je dobré vědět, že jste doma měli aspoň jedno pravidlo.

Kolik bylo, když se to stalo? Stalo se to během odpoledne. - Bože, tak to jsi z toho ani nic neměl. - Ne. Kdo to uhasil? Šel jsem k sousedům, kde žila paní Nejlepší. Bůh jí žehnej, bylo jí kolem 80, zaklepal jsem jí na dveře a řekl: „Můj dům hoří.“ A ona: „Víš co? Já jsem si to myslela.“ A co se stalo pak?

Zavolala hasiče. Oni postříkali celý dům hadicemi. Zničili ho. I ty pokoje, kde nebyl oheň? - Nezničili. - Jo. Víš, že než uhasili oheň, tak byl dům zničený? „Kvůli vám je celý dům mokrý, bylo tu nádherně a teplo.“ Lee, voda poškodila celý dům. - Vážně?

Ne ten oheň? - Ne, oheň ne. Kdyby použili boty, aby ho uhasili… Musím říct, že bylo po domě. Byl jsem z rodiny čtyř dětí a byli jsme bezdomovci. - Bobe, nekaž tu srandu. - Jen říkám. Kde byly ostatní děti? Vzala tři děti a tebe nechala doma? Hlídaly rachejtle u někoho jiného. Takže říkáš, že jste byli bezdomovci, kolik toho ten oheň spálil?

- Všechno. Celý dům. - Celý dům? - Celý dům? - Celý dům. Kolik jsi jich nechal v obýváku? V kuchyni byla jen spálenina. - Jo. - Co jsi nechal v obýváku? A necítíš se blbě, že jsi říkal standardní ohňostroj? Ani ne. Ty jsi hloupý, že jsi je zapálil doma. Jestli nevíš, co jsi upustil v obýváku, není možné, že to byla jen náhoda?

- Možná. - Takže to nemusela být tvá vina. - To jsem řekl novinářům. - Není to tvá vina. Novinářům? Jakým? S kým jsi mluvil? - Od městských novin. - Přišli k domu, když hořel? Jo, s čepicemi na hlavě čmuchali kolem. S kousky papíru na klobouku? - Měl psací stroje a tak.

- Měli jména jako Scoop McLean? Myslím, že se jmenoval Ron Vafle. Cože, Ron Vafle? Byl to buď on, nebo jiný reportér z toho deníku, John Karamel. Jeden z nich. Karamel a Vafle? Skutečně. Otázkou je, jestli si myslíte, že Bob říká pravdu? No, mně to přišlo dost uvěřitelné, dokud jsem neslyšel o Karamelovi a Vaflovi.

Podle mě si myslí, že říká pravdu, ale spíš kdysi viděl film, kde se tohle stalo. Viděl film Oheň. A teď si myslí, že se to stalo jemu. Podle mě to je lež. Saro? Chtěla jsem říct, že si přeji, aby to byla pravda, ale zní to hrozně. Myslím si, že by to mohla být pravda. Myslím, že to je pravda.

- Takže tipujete pravdu? - Ano. Dobře. Bobe, říkal jsi pravdu, nebo lež? Říkal jsem… pravdu. Překlad: Markst www.videacesky.cz

Komentáře (4)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Bob má úžasné historky; resp. ich vie skvelo podať :)
Možno by nebolo na škodu preložiť aj tento kompilát, kde sú povystrihované scény, kde Bob uvádza mená ľudí z historiek.
[WILTY] The Many Names of Bob Mortimer

40

Odpovědět

Krása, jako vždy

70

Odpovědět

S každým jeho přidaným detailem jsem si říkal to musí být lež. Ale zase je pravda, že tohle by asi nikdo nevymyslel. :D

121

Odpovědět

Borec

221