Katherine Ryan a její mottoWould I Lie to You?

- Katherine, dnes začínáš první. - Dobře. Mé motto zní – "Nikdy nedávej dítěti jednoslabičné jméno, protože mě život naučil, že lidi s jednoslabičným jménem nejsou zrovna chytří." - Počkat, počkat, počkat. - Lee. - Hugh, já a ty. Ne, ty jsi v pohodě. - Warwick, takže já ne. Myslíš své děti, nebo nikdo by neměl dávat dítěti jednoslabičné jméno? Je to moje motto.

Nikdo by to neměl dělat. Kvůli komu to tak máš? – Každej, koho jsem poznala... – Počkat, počkat. Neříkej každej, koho jsi poznala. Řekni, co jsi chtěla říct, a pak uvidíme. Každej, koho jsi poznala... s jednoslabičným jménem? – Ano. – Pokračuj. – V mým státě. – Tak takhle. Jsem zachráněn. Jsem z Kanady a začalo to u přítelů, chodila jsem s Bobem, Stevem a oba byli...

Kdy to bylo? 1970? Promiň, Robe, máš hezký jméno. Bob je... – Proč je Bob jméno ze sedmdesátek? – Protože Bob není jméno... Hádám, že to bylo před několika lety. Není tak moderní jako Lee, to souhlasím. Nevybavíš si z toho bídu městské ulice z roku 1970, že ne? Je mi líto tamhle Dava uprostřed. A co John?

John je fajn chlap. Má jednoslabičný jméno. Jsem v téhle show. Máš tenhle přístup i k lidem z Británie? To jsi říkala, ne? Že věříš, že každý s jednoslabičným jménem... Myslím si, že když čekáš dítě, tak máš dost času to zvážit. Chceš dát dítěti jméno, které může použít kdekoliv v životě. Hughu, jak se ty, jednoslabičný blb, cítíš? Jsi uražený?

Nejsem jednoslabičný, protože to je moje druhé jméno. To je jak v EastEnders, že jo? Mé skutečné jméno je Peter. Proč si říkáš Hugh? Protože když se přidáš k asociaci herců... jsi tam taky? Jasně, že jo. Jak se opovažuješ? Jakmile se tam přidáš, tak tam nemůžou být dva herci se stejným jménem. A byl tam další Peter Dennis, mně bylo 23 a jemu nad 60.

Můj agent jim napsal: "Mohl by se náš Peter Dennis jmenovat Peter Dennis? Protože není žádná šance, že by se pletl s Peterem Dennisem, který jde do důchodu." A odepsali: "Za normálních okolností by to nebyl problém, jenže Peter Dennis je předseda komise pro změnu jmen v herecké asociaci. Takže sebe nevnímáš jako jednoslabičného? Ne, ne, ne. Jak se jmenuje tvůj partner? Můj partner dnes ráno odletěl do Japonska, takže...

– Jak se jmenoval? – Myslím, že jsme se rozešli. Skutečně? Myslíš, že ses dnes rozešla? – Myslím si to, protože... – Myslíš si to? Lee, Lee, v klidu. Měl jednoslabičné jméno? Ne, jmenuje se Alex. – Alex? – Jo. A teď mu říkáš Al.

Nebo Ex. – Pěkně, to bylo dobrý. – Jsem dost dobrej. Můžu se tě zeptat? Žiješ tímhle pravidlem, ale zamyslela ses někdy nad tím z psychologického hlediska? Proč se to děje? Přemýšlela jsem nad tím. Myslím si, že neinteligentní rodiče mají neinteligentní děti. Jen řeknu, že oba mí rodiče mají jednoslabičné jméno. Začíná se to hromadit.

Co myslíš, Lee? Říká pravdu, nebo si to celý vymyslela? Za normálních okolností bych řekl, že říká starou báchorku, ale teď je ve stresu, protože se rozešla. Jenže ne před týdnem... ale dnes. To tomu trochu přidá, ne? No, víš, když je to její hlavní motto a je mi líto, že Alex je pryč, ale on má dvě slabiky, takže to úplně nefunguje, že? Protože je blb, když nechal tebe. – To bylo dobrý.

– Děkuju. – Myslíš, že to je lež? – Jo jo, myslím. – A ty? – Myslím, že to je lež. – Říkáme lež. – Říkáte lež. Doufám. Katherine, byla to pravda, nebo jsi říkala lež? Byla to lež, všechno to byla lež. Překlad: Markst www.videacesky.cz