Stopař se bál, že ho Lee Mack zabijeWould I Lie to You?
81
U Davida je Jo Brand a Larry Lamb. U Leeho Russell Howard a Carol Vorderman.
Poznámky:
Život je krásný (v originále It's a Wonderful Life) – slavný americký film z roku 1946 režiséra Franka Capry, který bývá řazen mezi nejlepší filmy všech dob
Přepis titulků
Jednou jsem nabral stopaře
a vyděsil ho tak moc, že se rozbrečel. Věříš mu, Davide? Kam jsi jel? Jel jsem myslím
odněkud poblíž Norwiche. - Poblíž Norwiche?
- Okolo Norwiche či Yarmouthu. Jak jsi ho vyděsil? Jeli jsme, on nastoupil a řekl… On nastoupil, když jsi jel?
Už to je nebezpečné. - Musel běžet, aby tě dohnal? - Jo. Měl jsem zmrzlinářský vůz, chytil jsem ho za vlasy a přitáhl dovnitř. Takhle je nabírám. Mé auto mělo problémy, protože to bylo problémové auto. Zastavil jsem a šel dozadu. Musel jsem praštit do motoru, aby se znovu rozjelo. Vše se pokazilo, zastavili jsme, řekl jsem: „Půjdu dozadu, protože potřebuju kladivo, abych do toho praštil.“ Když jsem šel dozadu, myslel jsem, že bude vtipné říct: „Neboj, nezabiju tě.“ Šel jsem kolem auta, vytáhl kladivo, vrátil se dopředu, cestou kolem se na něj podíval a viděl ho, jak dělá tohle.
Utíral slzu. Fakt si myslel, že ho zabiju. Bál se. Brečel? To je zvláštní reakce na smrtelné nebezpečí. Jen trochu plakat.
To je spíš reakce na konec Život je krásný. „Zdá se, že zemřu.“ Namísto: „Uteč z auta!“ Jen trocha pláče: „Všechno končí.“ Co tedy tipuješ, Davide? Ta část, že má poruchové auto, které musí nějak udeřit kladivem, aby jelo, mi přijde pravdivá. Tak to nechme u toho.
Zrovna tomu já nevěřím. Blaf. Co tipuješ, Larry? Ty jsi dobrý v rozeznávání blafů. Myslím si, že blafoval. Myslím si, že by to mohla být pravda, ale nejsem přesvědčený. Dám na tým a tipneme lež. Nechceš trhat partu, dobře. Lee Macku… Je to…
pravda. Je to pravda, Lee jednou nabral stopaře a vyděsil ho tak moc, že se rozbrečel. I Lee teď ví, že nebyl dobrý nápad ho zavřít do kufru k ostatním stopařům.
Už to je nebezpečné. - Musel běžet, aby tě dohnal? - Jo. Měl jsem zmrzlinářský vůz, chytil jsem ho za vlasy a přitáhl dovnitř. Takhle je nabírám. Mé auto mělo problémy, protože to bylo problémové auto. Zastavil jsem a šel dozadu. Musel jsem praštit do motoru, aby se znovu rozjelo. Vše se pokazilo, zastavili jsme, řekl jsem: „Půjdu dozadu, protože potřebuju kladivo, abych do toho praštil.“ Když jsem šel dozadu, myslel jsem, že bude vtipné říct: „Neboj, nezabiju tě.“ Šel jsem kolem auta, vytáhl kladivo, vrátil se dopředu, cestou kolem se na něj podíval a viděl ho, jak dělá tohle.
Utíral slzu. Fakt si myslel, že ho zabiju. Bál se. Brečel? To je zvláštní reakce na smrtelné nebezpečí. Jen trochu plakat.
To je spíš reakce na konec Život je krásný. „Zdá se, že zemřu.“ Namísto: „Uteč z auta!“ Jen trocha pláče: „Všechno končí.“ Co tedy tipuješ, Davide? Ta část, že má poruchové auto, které musí nějak udeřit kladivem, aby jelo, mi přijde pravdivá. Tak to nechme u toho.
Zrovna tomu já nevěřím. Blaf. Co tipuješ, Larry? Ty jsi dobrý v rozeznávání blafů. Myslím si, že blafoval. Myslím si, že by to mohla být pravda, ale nejsem přesvědčený. Dám na tým a tipneme lež. Nechceš trhat partu, dobře. Lee Macku… Je to…
pravda. Je to pravda, Lee jednou nabral stopaře a vyděsil ho tak moc, že se rozbrečel. I Lee teď ví, že nebyl dobrý nápad ho zavřít do kufru k ostatním stopařům.
Komentáře (0)