Vlezl John Simm nahý do postele k tchánovi?

Jednou jsem se svlékl donaha a pak omylem vlezl do postele k tchánovi. - Tým Leeho. - Byls opilej? - Jo. - Byla to jeho postel nebo volná postel u vás doma? Byla to naše ložnice u nás doma a oni nám hlídali děti. Všiml jsem si, že je v posteli ještě někdo, ale myslel jsem, že je to má žena. To o svý ženě říkáš fakt pěkný věci. „Promiň zlato, ale vypadáš jak tvůj táta.“ Byla tma a ona šla do postele dřív a…



koukali jsme na telku. - Na co jste koukali? - To už nevím. - Kolik bylo? - Čtyři ráno. Čtyři ráno? To byly určitě reprízy tohohle. Takže to byla vaše postel? Kde jste spali vy? Na gauči? - Ne, ve volným pokoji. - To je hezký. - Vzdali jste se své lepší postele… - Jo. - …ve prospěch tchána. - Jo. Lee, co děláš ty, když přijede tchýně? Nachystám vážně krásnou, skvělou postel s úžasným hedvábným povlečením a strčím ji do kůlny.



- Takže jdeš do postele. - Jo. - Myslíš, že je to žena, která šla první. - Myslel jsem, že bude tvrdě spát. Tuhle cestu jsem potmě podnikl mnohokrát, protože je v posteli často přede mnou. - Jo. - A vím, co mám dělat. Zvládnu to potmě. Svléknout se… Svléknout se, obejít postel, skočit tam, přitulit se.



Takže ses… Přitulil ses? Chystal jsem se přitulit… Nahý? Na kterou stranu byl otočenej? Díkybohu na druhou stranu. Přitulil jsem se k němu zezadu. Zezadu? A to má být lepší? Podle mě je to ještě horší. - Myslím, že musíš zkusit obojí, abys mohl posoudit, co je horší.



- To je pravda. A přitulil ses, jako když se chceš pomazlit předtím, než jdeš spát, nebo jako když doufáš, že ji pošťouchneš a vzbudíš? - Naštěstí… - Je mezi nima jemnej rozdíl. Naštěstí jsem ještě nebyl tak vzrušenej. Ještě. Je hrozně rychlej. Jak když ho zmrskáš. Skočím, jdu se přitulit. A jak se přibližuju k tělu na posteli, slyším: „Johne?“ Doslova jsem vyletěl z postele.



- A pak se rozsvítila lampa a já se snažil natáhnout si spodky. - Byls úplně nahej? Jo, úplně. Snažil jsem se tam strčit nohu, zamotal se a spadl… Bylo to směšný. Proč by ses tak snažil natáhnout si spodky přímo před nima? Protože jsem byl nahej. - Ale ne před nima. Chris má pravdu. - Bereš je a zdrháš. To je typ strategického rozhodnutí, které děláš, když jsi zvyklý tohle dělat.



Napoprvé by sis úplně klidně mohl myslet „Chci odejít i obléct se“ a udělat tu chybu, že se snažíš udělat obojí zároveň. A co na to tchán říkal? Byl opravdu moc milej a řekl jen: „Včeras to trochu přehnal?“ A já na to: „Jo.“ - A to bylo všechno. - Co myslíte? - Zní to jako pravda? - Mohlo se to stát. Věřím, že má problémy s alkoholem.



- Tipuju pravdu. - Tipuješ pravdu. - Jo, já… Jo. - Dobře. - Dám na tým a svedu to na ně. - Tipujete pravdu. Dobře. Johne, byla to pravda, nebo lež? Je to… bohužel… pravda. Ano, je to pravda. John vlezl nahý do postele ke svému tchánovi.