Zamkl Romesh Ranganathan žáka ve skříni?

Když jsem byl ještě učitel
a snažil jsem se vysvětlit ošidné učivo, omylem jsem zamkl žáka ve skříni. Davidův tým. Dobře. O jaké učivo šlo? O odnětí svobody? Byla to hodina matematiky. - Učil jsem děti pravděpodobnost.
- Pravděpodobnost zavření do skříně? Tohle se naučili navíc.

To nebylo v osnovách. Snažil jsem se jim ukázat… - Narnii.
- Jo. Chtěl jsem,
aby to učivo zvládli vysvětlit sami. Ta myšlenka byla,
že kdyby nějaký mimozemšťan… dorazil sem na Zemi, jak mu vysvětlíte pravděpodobnost? Což byste udělali jako první.

„Přestaň na mě mířit laserem,
pojďme se bavit o matematice.“ Jo. - O jak starých dětech tu mluvíme?
- Jedenáctileté, dvanáctileté děti. Stalo se to takhle.
Potřeboval jsem nějakého mimozemšťana. - Jo.
- Tak jsem vybral jedno dítě. Ze třídy, ne na ulici. Vybral jsi to zelené se špičatýma ušima? Ne, popravdě jsem myslel,
že dělám dobrou věc.

Některé děti… mají problém spřátelit se. Jedno takové jsem měl ve třídě.
Chtěl jsem mu pomoct to změnit. Chtěl jsi, aby dítě, které šikanují,
předstíralo, že je mimozemšťan? Aby na něho ostatní mohli ukazovat
a volat: „Mimozemšťan!“ Popravdě jsem to prostě pokládal za hru,
nevěděl jsem, že jde o školní inspekci. Chtěl jsem to mít realistické. - Jo.
- Tak jsem mu řekl: „Co kdybychom předstírali,
že ta skříň je transformační komora?

Vlezeš dovnitř… jako kluk…“ Je to horší a horší, co? Kdyby moje dítě
přišlo domů ze školy a popsalo tohle, tak do té školy vlítnu jako blesk. Jak moc by tě pak překvapilo,
kdybys toho učitele za pár let viděl v BBC? V dnešní době
by mě to nepřekvapilo vůbec. V podstatě jsem mu řekl: „Vlezeš do skříně
a proměníš se v mimozemšťana.“ Zopakuješ, o jaké učivo tu šlo?

Pravděpodobnost. - Nepředbíhej. Musí vylézt ze skříně.
- Teď se teprve mění v mimozemšťana. A my se těšíme, až vyleze.
Ale k tomu nikdy nedojde, co to plácám? Příští školní inspekce
objeví ostatky dítěte… „Jaká je pravděpodobnost, že se to stane?“
„To je zajímavé, že se ptáte…“ Co se mělo dít dál? To zajímá mě.
Kdyby tam neskončil zamčenej. Měl vylézt ven a hrát mimozemšťana a ostatní děti mu měly…

- Totiž…
- Ostatní děti mu měly… Důvěřuj si. Ostatní děti mu měly vysvětlit,
co je to pravděpodobnost. Měl prostě hrát
hloupého mimozemšťana a říkat: A pak… Už žádná šikana! Přijde mi,
že jsem tu trochu pod útokem. To je v pořádku.


Možná lžeš a tím pádem jsi z obliga. Jak to dětem pomůže pochopit to učivo,
když vysvětlí mimozemšťanovi, o co jde? Aby měl učitel představu o tom,
jestli děti chápou probírané učivo, tak když to učivo ty děti musí vysvětlit
a zvládnou to, tak vidí, že to chápou. Takže jsme skončili u skříně.
Kluk vlezl dovnitř. Co se stalo? Nemohl jsem otevřít dveře… Pustit ho ven. Tak jsem šel pro pomoc,
pro další učitele.

A ti mi řekli,
že ta skříň se dá otevřít zevnitř. Problém nastal, když jsem mu řekl: „Skříň se dá otevřít zevnitř,
vylez ven.“ A on odpověděl: Protože už byl mimozemšťan. To tomu nepomohlo. Byl tam 20 minut. Nakonec ale tu skříň otevřel
a vylezl ven a… Bylo po hodině.

- Co myslíte, Davide?
- Romesh opravdu učil matematiku. A školství na tom sice prodělalo,
ale showbyznys zase vydělal. Ta historka byla děravá jak cedník. Na to, že učil matematiku,
mu ten výsledek moc nevycházel. Vypadá to, že tipujeme lež. Všichni tři tipujete lež.
Romeshi, pravda, nebo lež? Tahle historka je… pravdivá.

Ano, je to pravda. Romesh
omylem zamkl jednoho svého žáka ve skříni. Překlad: Snoopadoop
www.videacesky.cz