Turistická atrakce za 3 dolary – jedovaté jezeroTom Scott

Berkeley Pit navštíví 35 000 turistů ročně. Před sto lety tomu říkali nejbohatší hora, byl to měděný důl u města Butte v Montaně. Dnes už není bohatý a hora to taky není. V 50. letech přestali kopat dolů podél nejvýnosnějších měděných žil a prostě vykopali všechno, takže z hory udělali otevřený důl, jehož velikost se mi na kameru těžko zachycuje. Byly kvůli tomu zničené celé čtvrti, je to široké 1,5 kilometru a hluboké tak, že by se tam vešlo stojící One World Trade Center.

Ovšem to pouze v případě, kdyby nebyl důl zpola plný kyselé vody. Ta zabije každého ptáka, co na ní delší dobu sedí. V roce 2016 jich za jednu noc zemřely tisíce, zahnala je sem vánice. Místní tým mi umožnil podívat se blíž, než kam chodí turisté. Proběhly studie, jak dlouho ptáci vydrží na vodě v dole sedět, ukázalo se, že je to až 18 hodin.

Každý rok tudy táhne a odpočívá na této nádrži 67 000 ptáků, leží totiž na průsečíku dvou velkých tažných drah. - Co to bylo? - To je propanové dělo, máme je nastavené na časovače a běží neustále, každý den. Cílem je odradit ptáky, aby vůbec zvažovali tady přistát. Pokud přistanou, máme tu tým zaměstnanců, kteří situaci monitorují odsud z přístřešku, zapíšou si to a pak se je pokusí vypudit.

Používáme na to dalekonosné pušky, těmi můžeme zasáhnout vodu v těsné blízkosti ptáků i z velké vzdálenosti. Nevyděsí je ten výstřel, jak byste čekali, ale zásah kulky na hladině a následné cáknutí. To obvykle zafunguje. Pokud víme, že se blíží velké hejno, můžeme spustit nepřetržitý ohňostroj, abychom ptáky odradili od příletu k dolu. Naprostou většinu zachráníme, úspěšnost máme přes 99 %.

Pod městem Butte se táhne kolem 16 000 km šachet a tunelů, nepřeháním, opravdu 16 000. Bylo potřeba odčerpávat podzemní a dešťovou vodu, nedaleká čerpadla měla kapacitu 300 litrů za vteřinu. Ale když důl v roce 1982 zavřeli, vypnuli také čerpadla. Šachty i důl začala zaplavovat voda. Hornina je tu plná pyritu, v kombinaci s kyslíkem a vodou rezaví a vzniká kyselina sírová.

Ta dál rozkládá kovy a nerosty v hornině a výsledkem je, že voda je tak kyselá a tak kontaminovaná, že v ní nepřežije nic než pár odolných brouků. Podzemní voda je tu kontaminovaná, ale je to uzavřený systém. Kyselina sírová se nedostane dovnitř ani ven. Aspoň zatím. Je tu další háček. Do dolu dál přibývá voda, a pokud překoná určitou hladinu, dostanou se ty toxiny ven.

Tady máme čerpací stanici našeho dolu Berkeley Pit. Berkeley Pit momentálně funguje jako jakási jímka, hydraulická regulace celého systému. V podstatě tu čerpáme, čistíme a odvádíme vodu z toho systému. To znamená také přivedení té vody do potrubí a vyčištění v už používané čističce. Kdyby se Berkeley Pit neudržoval, překročili bychom kritickou hladinu v červnu 2023.

Ph tu jednu dobu kleslo až k 2,2 nebo 2,3. Dnes ho máme na 4,1. Z dolu vypouštíme ven čistou vodu, odtéká jí 26,5 milionu litrů denně, tedy skoro 8 000 litrů za minutu. Od roku 1982 se hladina zvyšovala zhruba o 2 metry ročně. Na konci tohoto roku, poprvé od roku 1982 dosáhneme toho, že hladinu udržíme na stejné výši. Turisté sem jezdí, pojedou totiž kamkoli, kde je to zajímavé, a tohle zajímavé je.

V roce 2007 zavedla dr. Phaedra Pezzullo z coloradské univerzity pojem toxický turismus. Popisuje, že lidé se přijdou pohoršovat, zírat nebo vyfotit sem, aby mohli říct, že viděli obří jezero plné jedovatého odpadu. Ale není to nejhorší způsob, jak šířit osvětu, říct světu: Tohle je fakt problém a musíme s tím něco dělat. Vstupné 3 dolary, to je prostě kapitalismus, v USA, zemi, která zavedla představu atrakce u cesty, to vypadá skoro normálně, zaplatit, abyste viděli obří jedovaté jezero.

Moc děkuji týmu z Montana Resources a Berkeley Pit za pomoc s videem. Více zjistíte v popisku. Překlad: jesterka www.videacesky.cz