Turistická atrakce za 3 dolary – jedovaté jezero

Berkeley Pit navštíví
35 000 turistů ročně. Před sto lety tomu říkali
nejbohatší hora, byl to měděný důl
u města Butte v Montaně. Dnes už není bohatý
a hora to taky není. V 50. letech přestali kopat dolů
podél nejvýnosnějších měděných žil a prostě vykopali všechno,
takže z hory udělali otevřený důl, jehož velikost
se mi na kameru těžko zachycuje. Byly kvůli tomu zničené celé čtvrti, je to široké 1,5 kilometru
a hluboké tak, že by se tam vešlo stojící One World Trade Center.

Ovšem to pouze v případě,
kdyby nebyl důl zpola plný kyselé vody. Ta zabije každého ptáka,
co na ní delší dobu sedí. V roce 2016 jich za jednu noc
zemřely tisíce, zahnala je sem vánice. Místní tým mi umožnil
podívat se blíž, než kam chodí turisté. Proběhly studie, jak dlouho ptáci vydrží
na vodě v dole sedět, ukázalo se, že je to až 18 hodin.

Každý rok tudy táhne a odpočívá
na této nádrži 67 000 ptáků, leží totiž na průsečíku
dvou velkých tažných drah. - Co to bylo?
- To je propanové dělo, máme je nastavené na časovače
a běží neustále, každý den. Cílem je odradit ptáky,
aby vůbec zvažovali tady přistát. Pokud přistanou,
máme tu tým zaměstnanců, kteří situaci monitorují
odsud z přístřešku, zapíšou si to
a pak se je pokusí vypudit.

Používáme na to dalekonosné pušky, těmi můžeme zasáhnout
vodu v těsné blízkosti ptáků i z velké vzdálenosti. Nevyděsí je
ten výstřel, jak byste čekali, ale zásah kulky na hladině
a následné cáknutí. To obvykle zafunguje. Pokud víme, že se blíží velké hejno,
můžeme spustit nepřetržitý ohňostroj, abychom ptáky odradili
od příletu k dolu. Naprostou většinu zachráníme,
úspěšnost máme přes 99 %.

Pod městem Butte se táhne
kolem 16 000 km šachet a tunelů, nepřeháním, opravdu 16 000. Bylo potřeba odčerpávat
podzemní a dešťovou vodu, nedaleká čerpadla
měla kapacitu 300 litrů za vteřinu. Ale když důl v roce 1982 zavřeli,
vypnuli také čerpadla. Šachty i důl
začala zaplavovat voda. Hornina je tu plná pyritu, v kombinaci s kyslíkem a vodou
rezaví a vzniká kyselina sírová.

Ta dál rozkládá
kovy a nerosty v hornině a výsledkem je, že voda je tak kyselá
a tak kontaminovaná, že v ní nepřežije nic
než pár odolných brouků. Podzemní voda je tu kontaminovaná,
ale je to uzavřený systém. Kyselina sírová
se nedostane dovnitř ani ven. Aspoň zatím.
Je tu další háček. Do dolu dál přibývá voda,
a pokud překoná určitou hladinu, dostanou se ty toxiny ven.

Tady máme čerpací stanici
našeho dolu Berkeley Pit. Berkeley Pit momentálně funguje
jako jakási jímka, hydraulická regulace celého systému. V podstatě tu čerpáme,
čistíme a odvádíme vodu z toho systému. To znamená také
přivedení té vody do potrubí a vyčištění v už používané čističce. Kdyby se Berkeley Pit neudržoval, překročili bychom
kritickou hladinu v červnu 2023.

Ph tu jednu dobu
kleslo až k 2,2 nebo 2,3. Dnes ho máme na 4,1. Z dolu vypouštíme ven čistou vodu,
odtéká jí 26,5 milionu litrů denně, tedy skoro 8 000 litrů za minutu.
Od roku 1982 se hladina zvyšovala
zhruba o 2 metry ročně. Na konci tohoto roku,
poprvé od roku 1982 dosáhneme toho, že hladinu udržíme na stejné výši. Turisté sem jezdí,
pojedou totiž kamkoli, kde je to zajímavé, a tohle zajímavé je.


V roce 2007 zavedla dr. Phaedra Pezzullo z coloradské univerzity
pojem toxický turismus. Popisuje, že lidé se přijdou
pohoršovat, zírat nebo vyfotit sem, aby mohli říct, že viděli obří jezero
plné jedovatého odpadu. Ale není to nejhorší způsob,
jak šířit osvětu, říct světu: Tohle je fakt problém
a musíme s tím něco dělat. Vstupné 3 dolary,
to je prostě kapitalismus, v USA, zemi, která zavedla
představu atrakce u cesty, to vypadá skoro normálně, zaplatit,
abyste viděli obří jedovaté jezero.

Moc děkuji týmu z Montana Resources
a Berkeley Pit za pomoc s videem. Více zjistíte v popisku. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz