Vlivem několika událostí přišel v 17. století do Svaté říše římské krutý hladomor, a zatímco chudí byli nuceni pojídat se navzájem, jejich bohatí spoluobčané ještě bohatli.
Ať už to byla Paraguay a outfity jako pro pěvecké kvarteto, lucemburské hologramové bundy nebo ten chlapík z Tongy, komička Dulcé Sloan na nikom z nich nenechá nit suchou.
Třicetiletá válka začala jako místní konflikt, ale brzy přerostla v něco mnohem většího. Nejvíce však netrpěly země ani vojáci, ale obyčejní lidé. Válka s sebou totiž přinášela nejen smrt, ale i sexuální násilí, mučení a drancování.
Vznik světa očima řecké mytologieO vzniku světa koluje mnoho mýtů a příběhů. Svůj vlastní příběh měla i řecká mytologie. Na počátku všeho byl pouze Chaos, nekonečný vesmírný prostor, z nějž postupně vzešlo všechno ostatní.
Třicetiletá válka je jedním z nejkrvavějších konfliktů v historii lidstva. Říká se, že má na svědomí až 8 milionů obětí, většina z nich byli civilisté. Těm musel takový konflikt připadat jako konec světa, začneme tedy prvním jezdcem apokalypsy – Dobyvatelem.
Zabije nás první horko, nebo chlad? A čím to je, že se lidské tělo může mnohem víc ochladit než ohřát, než dojde k jeho nenávratnému poškození, či dokonce smrti?
Proč v podstatě každý ví o porážce Řeků u Thermopyl, zatímco vítězství u Salamíny nebo u Platají jsou zapomenuta? A jaký význam tedy měla bitva u Thermopyl?
Hrstka řeckých městských států se spojila, aby čelila perské invazi u Thermopyl. V tomto osamělém průsmyku sice řečtí vojáci nalezli smrt, ale bitva znamenala obrovskou vzpruhu pro morálku Řeků a nalezení jejich národní identity.
Anglie je díky popkultuře silně spojená se špionáží. Toto spojení však sahá mnohem hlouběji do minulosti, než bychom čekali. Seznamte se s mistrem špionáže ve službách královny Alžběty I., Francisem Walsinghamem!
Marie Antoinetta je nechvalně proslulá svým výrokem „Ať jedí koláče“, který možná řekla… a možná ne. Francouzskému lidu se však už dříve znelíbila něčím jiným. Obvinili ji z krádeže náhrdelníku, který ale vlastně vůbec nechtěla.
Draci bezpochyby patří mezi nejpopulárnější mytické tvory. A z dobrého důvodu! Napříč kulturami se liší nejen jejich vzhled, ale také to, jak je lidé vnímají. Odkud ale tento mýtus o velkém, okřídleném plazovi vlastně pochází?
Éra samurajů se pomalu chýlí ke konci. Takamori Saigó se vrátil do své rodné země a odmítal se účastnit politiky, ale i to bylo samo o sobě politickým prohlášením. Poslední bitva ukončí éru samurajů jednou provždy… nebo ne? Poznámky: Bušidó – samurajský morální kodex
Když byla válka Bošin konečně u konce, mohl císař Meidži zahájit svou nenásilnou revoluci a modernizaci Japonska. No… možná ne tak úplně nenásilnou. Ukázalo se, že císař věřil, že nejlepší cesta vpřed vyžaduje osvojit si západní myšlenky, což je přesný opak toho, za co bojovali jeho stoupenci. Mezi ně patřila také třída samurajů, pro niž však v nově vznikající společnosti už nebylo místo.
Šógun měl předat svou moc císaři, což se ovšem neobešlo bez problémů. Obnovitelé požadovali, aby Tokugawové přišli o veškerou moc, aby jim byly zabaveny pozemky a aby v novém politickém systému nedostali místo. Když zavraždili vyjednavače mezi oběma stranami, nebylo cesty zpět. Začala válka Bošin.
Tlak na uzavírání nevýhodných dohod rostl a stejně tak i politický rozkol v Edu. Císař, jehož role byla doposud víceméně jen reprezentativní, se spojil s proticizineckou stranou Sonno joi. Narůstající útoky na šóguna poté vedly ke vzniku šinsengumi, obávané policejní jednotky, která měla chaosu v ulicích Kjóta učinit přítrž… Poznámky: Edo – starý název japonského hlavního města Tokia
