Horko, nebo chlad – co vás zabije první?MinuteEarth

Ahoj, tady Kate z MinuteEarth. Moje tělesná teplota je lehce pod 37 °C, to je 98,6 °F, což je pro člověka běžné. Na tělesné teplotě je však něco zvláštního. Nejvyšší teplota, kterou člověk přežil, není tak moc nad normálem. Ta nejnižší však sahá více než dvakrát dále opačným směrem. Proč nám může být mnohem větší zima než horko, než to naše tělo nevydrží?

Ukázalo se, že si vlastně hrajeme s ohněm, co se týká procesů v našem těle. Proteiny, které vykonávají důležité biologické procesy, lépe pracují v teple, teplo totiž uvolňuje jejich spletitou strukturu a činí je flexibilními pro interakci s jinými molekulami. Vyšší teploty navíc povzbuzují imunitní systém, což brání bakteriím v tom, aby se uchytily.

Existuje však limit, který teplota molekul v těle nesmí přesáhnout, aby se nezničily. Při teplotě okolo 40 °C se některé proteiny uvolní natolik, že se rozvinou úplně. Nejenže už pak nemohou plnit svou funkci, ale začnou se natěsno shlukovat, což může poškozovat buňky.

Můžete to zpozorovat, když smažíte vajíčko. Proteiny ve vajíčku ovšem snáší mnohem vyšší teploty než křehké proteiny v našich buňkách. Teploty nad 40 °C škodí i dalším věcem. Membrány z tukových molekul zkapalní a kanály v buňkách a mezi nimi začnou selhávat, takže látky prosakují, kam nemají. Ve chvíli, kdy teplota těla dosáhne zhruba 47 °C, zničí se tolik důležitých částí, že se z nás stane topinka.

Kvůli výhodám, které teplo poskytuje, se lidské tělo, stejně jako těla dalších teplokrevných tvorů, naučilo fungovat velice blízko této hranici, což znamená velice málo prostoru pro případnou horečku či přetížení. Daleko více prostoru lze nalézt v opačném směru. Když se molekuly ochladí, působí na sebe navzájem méně, což zpomalí chemické reakce.

Tělo nedokáže tak dobře trávit potravu, elektrická aktivita mozku se sníží a tělem proudí méně krve. Toto zpomalení neznamená vždy smrt, může být naopak prospěšné, protože čím pomalejší jsou reakce, tím méně kyslíku a energie je potřeba. Proto se orgány před transplantací ochlazují a u lidí s poraněním mozku se vyvolává podchlazení. Takto vlastně medvědi a další zvířata přežívají velký pokles tělesné teploty během zimy.

Existuje však hranice, kterou zpomalení ani ochlazení nesmí překročit. I zpomalené a ochlazené orgány potřebují cirkulaci krve, aby zásobila životně důležitými zdroji a odváděla nebezpečné toxiny. Bez toho zemřeme. Dokud však teplota člověka nebo spícího medvěda zůstane dost vysoká, aby orgány fungovaly, můžeme škody způsobené chladem snadno napravit.

Jen se pomalu znovu zahřejeme a všechno se víceméně vrátí do normálu. Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz