David Eagleman o násilí a dehumanizaci #1

Thumbnail play icon
91 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:296
Počet zobrazení:8 170

Texaského neurovědce Davida Eaglemana jste u nás mohli vidět například v přednášce o tom, jak je svobodná vůle podmíněna fyziologií mozku. Tentokrát s ním ale zabrousíme do trochu temnějších vod. Čeká nás první část přednášky, ve které se zabývá schopností lidstva oprostit se od těch nejzákladnějších morálních pravidel a dopouštět se neskutečného násilí na druhých.

Nikdo z nás si asi neumí představit, že by někdy dokázal chladnokrevně zabít nevinného člověka. Už od úsvitu dějin jsme ale byli svědky bezpočtu masakrů a, v nejhorším případě, genocid. Jak je tedy možné, že k podobným událostem mohlo dojít? Odpověď najdete v této zhruba hodinu dlouhé přednášce o dehumanizaci, která je rozdělena do šesti částí. V prvních dvou se dnes dozvíte, co je to syndrom E, a připomenete si dilema tramvaje, které jste mohli vidět v tomto videu o morální stránce vraždy.

 

 

Přepis titulků

Děkuji vám za pozvání. Moc si toho vážím. Zvlášť, když má moje přednáška tak ponurý název. Je to ale něco, co považuju za velmi důležité a chtěl bych o tom dnes mluvit. Hodně jsem o tomto problému uvažoval. Různé skupiny lidí se v průběhu dějin opakovaně dopouštěly násilí na ostatních členech populace. Tohoto násilí se za souhlasu autorit dopouštěly na společenských skupinách, které pro ně nepředstavovaly žádnou hrozbu a které byly bezbranné.

Proč k tomu tedy došlo? Jak si tento aspekt lidského chování můžeme vysvětlit? Pokud tomu totiž chceme zabránit v budoucnu, je zásadní, abychom tomu porozuměli. Všichni víme, že nacisté z náboženských, etnických a politických důvodů pozabíjeli miliony lidí. Toto je nankingský masakr z roku 1937, při kterém Japonci napadli Čínu, zabili stovky tisíc neozbrojených civilistů a systematicky znásilnili 80 000 - 100 000 lidí.

Toto je z roku 1915. Otomanští Turci tehdy systematicky vyvražďovali arménskou populaci. Odhaduje se, že bylo zabito 1 - 1,5 milionu Arménců. V roce 1994 stihli během pouhých sta dní Hutuové ve Rwandě povraždit 800 000 Tutsiů.

Dosáhli toho pomocí mačet. Ve dnech, kdy násilí dosáhlo vrcholu, stíhali mačetami zabíjet rychleji než nacisté plynovými komorami. Otázkou je, jak k tomu došlo. Všechno je to velmi dobře zdokumentované. Historici poukazují na politické důvody, občanské války a hospodářské problémy. Skutečným problémem je ale to, že k podobným událostem může dojít pouze v případě, že dojde k výrazné změně v chování jednotlivců.

Jak takovou změnu v chování můžeme chápat? Dnes chci mluvit o tom, jak se na to dívá věda, a chci dát dohromady nový rámec, abychom viděli, jak se něco takového dá chápat a co se s tím dá dělat. Vezmu to od začátku.

Když uvažujeme o lidské evoluci, všichni z Darwinovy teorie víme, že přežijí jen ti nejsilnější. Abyste přežili a aby se vám dařilo, musíte být zdatným soupeřem. Je to poměrně dobrá teorie. Lidé si ale začali uvědomovat, že menší problém představuje problematika altruismu. Jak ta teorie vysvětluje, proč si lidé pomáhají? Čistě individuálním výběrem se to nevysvětlí.

To lidi přivedlo k příbuzenskému výběru. Existuje teorie sobeckého genu. To, že sdílím genetickou informaci se svým bratrem a bratranci, možná vysvětluje, proč jim chci pomoct. Nazývá se to příbuzenský výběr. Evoluční biolog J. S. Haldane jednou řekl: "Milerád bych skočil do řeky, abych zachránil dva svoje bratry nebo osm bratranců." Takto biologové nahlížejí na příbuzenský výběr.

Ani to ale podle všeho nestačí. Lidé se totiž seskupují a spolupracují bez ohledu na to, zda jsou příbuzní. To lidi přivedlo k myšlence skupinového výběru. To znamená, že pokud jste někdo, kdo spolupracuje s ostatními, výběrem projde celá skupina jako celek. Jako skupině se vám bude dařit lépe než lidem, kteří se svými sousedy nespolupracují.

O problematice skupinového výběru byla napsána spousta knih. Tyto tři knihy vyšly jen za minulý rok. Říká se tomu eusocialita. "Eu" znamená dobrý nebo pozitivní. Je to pozitivní sociální jev, který lidi stmelí nezávisle na tom, zda si jsou příbuzní. Umožní jim vybudovat kmeny, skupiny a národy. Autor Jonathan Haidt to popsal pěknou analogií.

Řekl: "Když se v důsledku evoluční historie zamyslíte nad lidmi, z 90 % jsme primáti, což znamená, že nám záleží na individuální konkurenci, a z 10 % jsme včely." Včelou má na mysli to, že se občas všichni spojíme pro dobro úlu. Něco takového nelze vysvětlit pouze individuálním výběrem. To, že chceme spolupracovat, je záležitost výběru celých skupin. Jedním z nákladů je vznik členských a cizích skupin.

Na chvíli se zaměřím na členské skupiny. Lidé v členských skupinách si říkají: "Všichni budeme spolupracovat a budeme těžit z výhod, které to přináší. Všichni budeme spolupracovat a v důsledku nám to všem přinese užitek." Ukázalo se, že to nedělají jen lidé. Nedávná studie prokázala, že to můžeme vidět například i u makaka rhesuse. Má členské a cizí skupiny. Toto je z jednoho ostrova v Portoriku. Vy všechny makaky vyfotíte a pak jednotlivým makakům ukážete fotky ostatních.

Podle jejich výrazu a reakce můžete měřit, kdo z jejich tlupy patří do členské a kdo do cizí skupiny. Funguje to i u makaků, kteří právě přešli do jiné skupiny. Před dvěma týdny patřili do členské skupiny a teď patří do cizí. Můžete vidět změnu v jejich reakci. Je to rychlé a neustále se to mění. Ukazuje to, jak makakům záleží na tom, kdo je v jejich členské a cizí skupině.

Je tu i problém náboženství. Vím, že neoateisté někdy náboženství označují za patologický virus. To ale není správný způsob, jak o něm uvažovat. Z evolučního hlediska věci hodnotíme podle toho, k čemu lidi přiměly. Díky náboženství lidé utvářeli skupiny a byli eusociální. V rámci náboženství tedy definujete skupinu, koordinujete její chování a stimulujete ji k tomu, aby spolupracovala.

Jak řekl jeden evoluční biolog v pozdním 19. století: "Náboženství je jen další zbraní v darwinovském boji o přežití." Kdyby jinými slovy bylo maladaptivní, vymizelo by. Ono ale adaptivní je, protože se díky němu setkávají skupiny, které pak spolupracují. Co to má společného s mozkem? Mozek se tradičně zkoumal tak, že jsme se zaměřili na jeho jednotlivé části.

Řekli jste si: "Dobře. Takhle funguje zrak, takhle sluch, takhle funguje rozhodování..." Až v posledních letech si lidé začali uvědomovat, že se na eusocialitě podílí velká část mozkových obvodů. Velká část souvisí s tím, jak na sebe působíte s ostatními mozky. Důvěra, pověst, aliance... To vedlo ke vzniku nového oboru, zvaného sociální neurověda, který se tím zabývá.

Dnes večer budu mluvit právě o něm a o tom, co nám říká o skupinovém chování.

Komentáře (37)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Rád se dozvídám nové věci o lidském myšlení a konání, prosím více takových to videí.

Jen bych nesouhlasil že lidé se syndromem E by byli schopni strčit tlouštíka z mostu. Na takovou věc by podle mě naopak člověk potřeboval velkou dávku empatie, aby si uvědomil že buď může 5 rodin přijít o manžela (otce,...), pokud nezasáhne oproti jedné rodině, ale takoví lidé by spíše pod tu tramvaj skočili sami pokud by věděli že ji to zastaví.
Naopak člověk se syndromem E by neudělal nic ani v tom případě s výhybkou, pokud by mu to nebylo přikázáno, protože člověk je tvor od přírody líný, pokud si to může dovolit a on by neměl důvod cokoliv udělat protože by nic k těm lidem necítil. Jen jsem se chtěl podělit o názor.

96

Odpovědět

Stojite u vyhybky, kdyz ji neprehodite vlak zabije 5 tloustiku, kdyz ji prehodite vlak zabije jednoho delnika. Co udelate ted?

63

Odpovědět

poslu to na tloustiky

93

Odpovědět

Půjdu si lehnout.

81

Odpovědět

Dojdu pro popcorn.

111

Odpovědět

To bych si i natočila na mobil.

81

Odpovědět

Začnu tancovat waltz ve zběsilém rytmu.

30

Odpovědět

Ta tramvaj a výhybka je problematická v tom, že jakmile pohnu pákou, tak jsem já zodpovědný za smrt člověka. Dokud budu pouze koukat na smrt pěti lidí, tak je vina "někde jinde". Někdo by mohl namítnout, že "nepohnutí" pákou je taky rozhodnutí, ale stále do toho nejsem aktivně zapojen a tím pádem by byl výsledek stejný i kdybych u nehody vůbec nebyl... Samozřejmě jsem v první chvíli taky uvažoval nad tím, že bych pákou pohnul, ale ve finále by to byla stejná vražda, jako shazování tlouštíka z mostu - za smrt obou bych byl zodpovědný přímo já svým zásahem - byl bych vrah. Za smrt pěti jiných lidí by byl zodpovědný strojvedoucí, nebo člověk, který má na starost správnou funkčnost brzd.

225

Odpovědět

Tak s tím bych si dovolil nesouhlasit. Pokud jsem u páky a mám dostatek času na vyhodnocení situace a rozhodnutí, tak jsem do situace aktivně zapojen tak jako tak.

To je jako když bych byl svědkem zranění člověka, který by byl zraněn tak, že by bez první pomoci určitě umřel a já mu nepomohl. Myslet si, že tím, že jsem se do dané situace nijak aktivně nezapojil, jsem tak se zbavil jakékoliv odpovědnosti, je prostě nesmyslné. Jistě, kdybych tam nebyl, tak by stejně zemřel. Ale protže jsem tam byl a měl možnost něco udělat a neudělal to, tak moje nečinost byla rozhodnutím, které v konečném důsledku způsobilo smrt toho člověka.

177

Odpovědět

v prvom rade tu vobec nejde o to kolko ludi zomrie...ale o to akou ucastou sa ten dotycny pricini o to ci neumrie nikto alebo 123 ludi.../priklad/...je to to iste ako ked vieme o niektorych veciach ktore mozme zmenit a doslova zachrania ludske zivoty ale nezmenime to lebo niesme jednak povinny a hlavne ochotny tomu venovat svoju vlastnu ucast...v jednoduchsej verzii pomohli ste vzdy niekomu kto nieco potreboval ? ci uz je to malickost alebo "velka" vec...a takto polemizovat by sme mohli neustale ;)

40

Odpovědět

Zvlastni je ze tomuhle syndromu E a dehumanizaci nepodlehnou vsichni, zajimalo by me jestli dnesni neuroveda dokaze i zjistit kdo ma jaky predpoklady k tomu aby podlehnul a podle ceho se to ridi.

140

Odpovědět

Když jsem loni se spolužákem dělal seminárku na téma Psychologie sériových vrahů, tak jsme se dostali k závěru, že ač mají sérioví vrazi mnoho společného, nelze provést sérii testů a říct "Ano, tenhle člověk bude sériový vrah". Dokážeš říct, že ten člověk má chování podobné tomu, jaké měla většina těch vrahů předtím, ale to ti nedává žádnou garanci, že se z něho vrah stane

120

Odpovědět

Když vezmete člověka, který má nějakou běžnou duševní chorobu, a soustavně ho bijete a znásilňujete a mučíte (rodiče nebo spolužáci), takže má potřebu zadostiučinění, a navrch ještě přidáte poškození mozku (jako pád ze stromu atd.), máte skoro určitě seriového vraha. Mohlo by se přeložit nějaké video na tohle téma, je to docela zajímavé

22

Odpovědět

no nevim, ja kdybych mohl zmenit smer aby to zabilo 1 delnika misto 5 tak bych to neudelal, protoze chudaci cestujici by jeli nekam jinam nez meli jen kvuli lidem co si nevsimli jedouciho vlaku...

218

Odpovědět

Pro jistotu: psychopat != zločinec, vrah, násilník, zrůda a podobně...

811

Odpovědět

Minusáři, já jsem "psychopat" (=části mého mozku zodpovídající za emoce nefungují normálně) a nejsem zločinec, vrah, násilník ani zrůda. A nejsem v tom výjimka. Psychopati jsou třeba docela hojně zastoupení mezi chirurgy a hasiči...

92

Odpovědět

+SriberPresne tak. Rovnako som psychopat, a to neznamená že budem zabíjať ľudí. V poslednom čase ma trochu štve ako sa snažia média vykresliť psychopatov, respektíve ľudí s asociálnym chovaním ako nejaké príšery z vesmíru. Presne ako si napísal, ľudstvo potrebuje psychopatov ako chirurgovia, hasiči, ľudí ktorí sa vedia odpútať od emócií a rozhodovať s čistou hlavou. Mrzí ma že média v poslednom čase vykresľujú psychopatov ako nebezpečných jedincov čo žerú malé deti, a ako príklady uvádzajú nejaké extrémne prípady ľudí, ktorí okrem toho že sú psychopati trpia inými psychickými poruchami. Štatisticky sú 4% ľudí osoby s asociálnym chovaním, a z nich 4tina, teda 1% sú psychopati v užšom slova zmysle. to znamená že len v českej republike je 10 000 vyslovene psychopatov. A nežerú malé deti.

42

Odpovědět

+Sriberpardón 100 000*

11

Odpovědět

+SriberJá jsem těžký schizoidní psychopat, mě věci neštvou ani nemrzí...

01

Odpovědět

Super video, vďaka, teším sa na ďalšie diely. Len taká malá výtka k prekladu - "survival of the fittest" by som preložil skôr ako prežitie najschopnejších, príp. najadaptibilnejších, ale určite nie ako najsilnejších, to je častý omyl (2:48 v prvom videu).

181

Odpovědět

Dobrý postřeh. Někdy se taky říká "přežití nejzdatnějších".

70

Odpovědět

Jen drobnost k té tramvaji - "správně" se to používá s tím, že na mostě s vámi stojí také dělník, aby to opravdu byla etická otázka "mám právo zabít 1, abych zachránil 5?". V druhém případě můžu být vysazen na tlouštíky, což může vážně změnit rozhodování... :-D

95

Odpovědět

Tlouštík je volen proto, aby se dalo racionálně vysvětlit, proč tam dotyčný neskočí sám. Myslím, že i když by ji téměř nikdo nezvolil, rozhodování by ovlivnila. Proto je třeba vyřadit ji nějak objektivně. Rozhodující nemůže skočit, protože není dost těžký na zastavení tramvaje. V některých verzích jsou dokonce termíny "extrémně tlustý" velmi, velmi tlustý" atp.

Tak mě napadá, možná jenom žertujete, potom se omlouvám za vysvětlování banalit.

102

Odpovědět

+komunardJenže pak musí být tlouštík i v té první variantě, protože se na tomto příkladu vysvětluje rozdíl ve 2 druzích morálky, takže by nebyla první a druhá varianta z hlediska morálního rozhodování stejná. Takže by to porovnání bylo bezpředmětné, protože by to nebylo 5:1. Podrobněji k tomu český logik a právní teoretik Tomáš Sobek, ale z hlavy neřeknu, v které knize o tom píše.

32

Odpovědět

+komunardMimochodem ne tak schématické případy, ale přesto aplikovatelné se dějí a je na ně několik zajímavých judikátů. Ty se liší právě v tom, jakým morálním systémem se řídí soudci - pointa je, že pokud něco uděláte, i pokud nic neuděláte, tak můžete být souzen. :-)

12

Odpovědět

+komunardProblém v tomto příkladu s tramvají a dělníky, je v tom že se nejedná o stejné morální rozhodnutí, i když to tak na první poslech vypadá.

V prvním případě se jedná o dilema mezi tím, jestli necháme umřít jednoho dělníka nebo pět. Neposunutí výhybky neznamená, že jsme mimo odpovědnost. I to je rozhodnutí, v tomto případě tedy takové, že necháme umřít pět lidí.
Nechat umřít jedno člověka je lepší než pět a podle toho vypadali i zvednuté ruce.

V druhém případě je rozhodování jiné. Zabiju jednoho člověka nebo žádného?
I tady je morální rozhodnutí jasné, nejlepší je nezabít nikoho. A to dokonce i za předpokladu, že pak těch pět lidí umře. V tomto případě na tom nebudu mít vinu. A jestli z toho chcete někoho vinit, tak toho tlustého člověka, který měl možnost je zachránit, pokud by se rozhodl skočit sám. Já ale nemám právo se rozhodovat za něj.
A i tady to odpovídá hlasování v sále.

Významné mi přijde to, že ač lidi pravděpodobně nejsou schopni za tak krátkou dobu ty situace správně analyzovat a pochopit rozumem, tak podvědomě a automaticky toho schopni jsou, nebo alespoň drtivá většina.

34

Odpovědět

+komunardMá tu jednu malou chybičku... jak mam asi shodit člověka, kterej je tak tlustej, že zastaví vlak??? Ta druhá možnost prostě neni reálná - nemam šanci tam toho tlusťocha hodit, tak ani nemá cenu zvažvat, jestli bych to udělal, nebo ne.

26

Odpovědět

+komunardValakord: ten druhý případ je spíš zabiju jednoho, nebo nechám umřít pět lidí?

nejde o "vnější" vinu, to že ostatní ti budou vyčítat, že jsi nic neudělal, nebo že jsi neobětoval svůj život pro ostatních pět lidí, ale o to co ti řekne tvoje svědomí a rozum na rozhodnutí mezi dvěma možnostmi

doporučuju si pustit tu odkazovanou přednášku, tam je to lépe podané a trochu i vysvětlené

00

Odpovědět

Uděláme kompromis, v druhé variantě se na mostě nachází velmi tlustý dělník :)

10

Odpovědět

7:17 "auto jede s/z kopce"

50

Odpovědět

Nesouhlasim s vetou z uvodu "Nikdo z nás si asi neumí představit, že by někdy dokázal chladnokrevně zabít nevinného člověka." Jakozto clovek co uz nejakej ten patek hraje hry jsem hral i par kousku kde je mozne zabijet nevinne klidne i hromadne. Obcas mi to bylo proti srsti a obcas jsem si udelal takovou obecni genocidu. Ja vim srovnavat realitu a hry what a bullshit jen chci rict dejte mi do realneho sveta moznost Load a garantuji ze mezi zlociny co bych spachal by byla i vrazda nevinneho. Ja jen ze za takovych podminek by podle mne byl schopny kdokoliv zavrazdit nevineho uz jen kvuli te moznosti rozsirit si obzory kdyz ted mate nekonecne casu ze:D

866

Odpovědět

what the f*ck did i just read ...

642

Odpovědět

Odpovědět

Vklidu. Ale kameraman by si mohl povolit závitek na stativu, aby se mu to tak netrhalo. :)

těším se na další díly. Ale myslím si, že dehumanizace ve válce, proti vojákům, ne civilistům, je třeba. Jakože, když chcou zabít tebe, tak je zabij dřív. Ale ty shity na civilistech to je o hovně.

115

Odpovědět

Dehumanizace ve válce není vůbec samozřejmou věcí. To, že se snažíš eliminovat někoho, kdo tě momentálně ohrožuje, neznamená, že ho nutně přestaneš vnímat jako člověka. Tohle lze vidět na první světové válce, kdy o vánocích 1914 je ještě slavili spolu při v podstatě spontánním příměří. Naopak je třeba, aby nedocházelo k dehumanizaci v konfliktu, protože se to neomezí jen na vojáky, ale vede to ke katastrofám.

221

Odpovědět

+TceldMáte pravdu, ale je nutno říci, že se mnozí generálové snažili eliminovat toto:
http://www.montyjawa.cz/zpevnik/index.php?akce=vypis&Soubor=p0791.txt
a uvažovali stejně jako DinoCop. Válka je svinstvo.

00

Odpovědět

Jak zajistíš dehumanizaci pouze vojáků, ale nikoliv civilistů?

41