O čínském útoku na Tchaj-wan se sem tam mluví. Otázkou není, jestli ho Čína bude schopná dobýt, ale jak bude takový útok probíhat?
A pokud toho chcete o Číně vědět více, určitě se podívejte na tato videa, která jsme o ní dříve přeložili: Proč Čína buduje ostrovy v Jihočínském moři – Tu a tam v médiích proběhne něco oČíně a sporech v Jihočínském moři. Toto video vám vysvětlí, o co vlastně jde, čeho chce Čína docílit a jaké následky může toto chování mít. Problém s polohou Číny – Čína je moderní mocnost, která se snaží expandovat do světa. Co ji k tomu nutí? A proč jí tolik záleží na víceméně pustém Tibetu a Jihočínském moři? Jak chce Čína ovládnout světový obchod – Čína investuje velké finanční prostředky v Asii, Evropě a Africe. Proč to všechno ale dělá? A bude to fungovat? Hedvábná stezka současnosti – Čína investuje do obnovení hedvábné stezky neskutečné množství peněz, ale proč to vlastně dělá? Tajné zajatecké tábory v Číně – Čína se dlouho snažila tyto tábory tajit, ale důkazy se množily, a nakonec už Čína jejich existenci nemohla popírat. Proč zavírá čínská vláda statisíce Ujgurů v internačních táborech, co se v těch táborech děje a jak jsme se o nich dozvěděli? Čína se snaží vymazat hranici s Hongkongem – Čínská vláda se i přes svůj slib snaží zvyšovat svůj vliv v tomto městě, které si prozatím mohlo ponechat demokratický systém zděděný z doby, kdy bylo britskou kolonií. Tyto snahy ale naráží na protesty místních.
Přes 70 let je Tchaj-wan
oddělen od pevninské Číny. Obě země snily o sjednocení. Avšak obě měly jinou představu,
jak by ke sjednocení mělo dojít. To mezi nimi
samozřejmě vyvolalo napětí, které se může reálně přelít
v ozbrojený konflikt. A jak všichni víme,
Čína bleskově posiluje svoji armádu. Zvláště námořnictvo a obojživelné síly. Spustila na vodu
dvě nové výsadkové lodě navržené pro vysazení
vojsk na nepřátelské území.
A staví další. Takže může Čína dobýt Tchaj-wan? K dnešnímu tématu se skvěle
hodí náš sponzor World of Warships. Ujměte se kontroly nad jednou
ze 300 lodí od počátku 20. století. Ať už známých jako USS Iowa, nebo méně známých
jako USS Sampson a dalších. Je to jedna z her,
kterou si opravdu užívám.
A hrají ji všichni, koho jsem se ptal. Akce je skvělá,
ale víc se mi líbí strategická složka. Není to jen o velikosti lodě, někdy je lepší být rychlejší
a obratnější než mít velká děla. Neustále hru rozšiřují. Například o letadlové lodě,
jejichž letadla můžete ovládat. A nyní o ponorky. Také přibývají nové mise a další výzvy.
Hra se neustále zlepšuje
a je čím dál zábavnější. Takže jí dejte šanci. Pokud použijete odkaz v popisku, získáte 700 doublonů,
1 000 000 kreditů, prémiový účet na 7 dní
a 2 nové prémiové lodě, které se nováčkům budou hodit. Jděte si zahrát, čímž zároveň
podpoříte můj kanál. Díky. Tchaj-wan je pro Čínu
ze strategického hlediska ohromně cenný.
Jeho ovládnutí by jí poskytlo
lepší přístup do Tichého oceánu, který je nyní blokován Jižní Koreou,
Japonskem, Tchaj-wanem a Filipínami, které tvoří takovou zeď,
nazývanou první ostrovní řetěz. Čínští generálové a představitelé psali
o důležitosti Tchaj-wanu desítky let. A také o tom,
jak jej mohou získat. Diplomatickou
nebo vojenskou cestou. V roce 2013 tchajwanské
ministerstvo obrany zveřejnilo čínský plán napadnout
Tchaj-wan do roku 2020.
Plán byl velice podrobný. Věnoval velkou pozornost
povětrnostním podmínkám v oblasti, kde se objevují tajfuny,
silné větry a vysoké vlny, které mohou ohrozit pokusy o vylodění. Nejdůležitější pro jakýkoliv útok
jsou informace o nepříteli a jeho obraně. Tchaj-wan má relativně silnou armádu,
která je ale mnohem menší než čínská. Tchaj-wan má asi 24 milionů obyvatel,
Čína skoro 1,5 miliardy, takže to není překvapující.
Tchaj-wan dává na armádu
větší podíl HDP než Čína, asi 3 %, ale Čína, jejíž ekonomika je větší,
dává na obranu mnohem více peněz. Ročně přes 200 miliard dolarů
v porovnání s tchajwanskými 13 miliardami. Ale na rozdíl od Číny
se Tchaj-wan může soustředit na obranu ostrova
proti jediné hrozbě – Číně. Tchaj-wan vybudoval
působivou síť protivzdušné obrany soustředěné kolem
protivzdušných systémů Sky Bow. Sky Bow 1 a 2 se soustředí
především na protiletadlovou obranu, zatímco Sky Bow 3 na balistické rakety.
Z USA má také několik
systémů Patriot a Hawk. K tomu připočtěte tisíce přenosných
a jiných systémů s krátkým dosahem, které mohou způsobit značné problémy
helikoptérám nebo nízko letícím letadlům. Má i působivé letectvo. Přes 100 F-16, více než 100 vlastních F-CK-1, 50 Mirage-2000 a několik průzkumných kusů
a letadel brzkého varování pro kontrolu bitevního prostoru.
Tchaj-wan má také
značný počet leteckých základen. Všechny s vyztuženými letadlovými kryty
a některé s podzemními hangáry. Má také celkem velké
a schopné námořnictvo. Asi 25 torpédoborců a fregat, několik desítek raketových člunů
a 4 ponorky. Námořnictvo může invazní flotile způsobit
značnou škodu, pokud zůstane bez povšimnutí.
A nakonec pozemní armáda. Armáda má nějakých 1 000 tanků,
i když většinou starších, a dostatek protitankových,
ze země odpalovaných protilodních a řízených střel. Dohromady čítá 170 000 mužů, přičemž může povolat
desetkrát tolik rezervistů. Čína během let svou armádu
značně rozšířila a stále rozšiřuje. Má pravděpodobně
přes 1 000 balistických raket spolu se stovkou řízených raket,
přes 1 000 letadel, včetně letadel stealth
5.
generace J-20, masivní námořnictvo
s letadlovými loděmi, ke kterým brzy přibudou
velké výsadkové lodě, nemluvě o masivním počtu tanků,
vojáků a podobně. Čína se nejdříve zaměří na letecké
základny, radary a velicí střediska. Musí se vypořádat
také s protivzdušnou obranou, se systémy Sky Bow a Patriot.
Toho nejlépe dosáhne
balistickými raketami. Jsou neskutečně rychlé,
obránce má na reakci velice málo času. Raketa může zasáhnout cíl za 10 minut. Omezený počet tchajwanských
systémů proti balistickým raketám bude mít se sestřelením
stovek hlavic problémy. Kvůli nedostatku času a neodmyslitelným problémům
balistickou raketu vůbec zasáhnout. Tyto rakety budou mířit
na velicí střediska, aby ztížily tchajwanskou
snahu zorganizovat obranu, letecké základny,
aby uzemnily jejich letadla, a protivzdušné systémy, aby vyčistily
cestu stíhacím a bitevním letounům.
Tchajwanské námořnictvo je další složka,
která musí být ihned neutralizována. Čína má na to skvělé prostředky. Má slavné protilodní balistické střely DF-21, ale také masivní počty střel
odpalovaných z lodí nebo letadel. Ony čtyři ponorky
budou muset být nalezeny a potopeny.
Pravděpodobně jsou kdykoliv
nasazeny jen 1 nebo 2, maximálně 3. Zbytek prochází údržbou. Tyto ponorky mohou poklidně
čekat v Tchajwanském průlivu a ohrožovat výsadkové lodě. Avšak průliv je velice mělký,
má asi jen 60 metrů, což detekci ponorek usnadní
a jim ztíží únik po útoku. Poté začne Čína
útočit na pozemní cíle. Na základny, vysílače,
důležitou infrastrukturu a další obrany, např.
na pozemní protilodní stanoviště,
na která zaútočí bombardéry. Jak jsme během
historie mnohokrát viděli, letecká kampaň válku nevyhraje,
potřebujete vojáky na zemi. Čína už má masivní námořnictvo
a nyní se soustředí na výsadkovou flotilu. Dokončila dvě a staví další lodě typu 75. Ty s desítkami dalších mohou rychle
dopravit velké množství vojáků, vybavení a zásob k útoku na Tchaj-wan. Přes průliv bude třeba dostat
stovky tisíc vojáků.
V této úloze bude asistovat
početná námořní milice složená z rybářských a dalších lodí,
které mohou přepravovat vojáky. Otázkou je, kam se vylodit. Tchajwanská geografie počet míst
k vylodění a zformování předmostí omezuje. Jednou z možností je Tchao-jüan na severu, Tchaj-čung ve středu
nebo Tchaj-nan na jihu. Teoreticky se může Čína
vylodit i na východním pobřeží. To by však bylo obtížné,
protože by potřebovala obeplouvat ostrov a také je tamní oblast velice hornatá.
Ať už přistane kdekoliv, musí zabezpečit námořní dopravu
a neustále vojáky zásobovat. Je neuvěřitelné, kolik zásob
spotřebuje jakékoliv uskupení. Natož uskupení
čítající přes 100 000 mužů. Základní věci jako munice a palivo,
ale také jídlo, vybavení, stany, provizorní kryty, léky
a podpůrný personál a jeho vybavení, náhradní díly a mnohem více.
Poté začne pozemní válka. Pokud Čína zvládne
zničit tchajwanské letectvo, bude pro ni letecká nadvláda
velkou výhodou. Ale tato fáze se může táhnout
dny, týdny, dokonce měsíce. Tchaj-wan bude bojovat za své přežití. A každý muž, žena a dítě
se může do jeho obrany zapojit. Klíčem k úspěchu bude rychlost. Čína bude muset dobýt předmostí
ne v řádu dnů, ale hodin.
A pozemní válka
bude trvat mnohem déle. Čas nebude na čínské straně. Každá další minuta,
hodina a den poskytne Tchaj-wanu čas na posílení obranných pozic. Každá mobilizace sil pro útok
bude skoro jistě dobře viditelná. Čína může být schopná zaútočit rychle, aniž by se prozradila,
pod rouškou vojenského cvičení. Ohlásí, že se budou
konat rozsáhlé vojenské hry, což dělá celkem často, a využije to jako možnost
pro nahromadění sil.
Může také hypoteticky vytvořit
krizi, která povede k válce. V oblasti již existují územní spory a jeden z nich může využít
jako záminku k invazi. Ať už to udělá jakkoliv,
rychlost bude naprosto klíčová. Rychlost také omezí pomoc
od tchajwanských spojenců. Nejviditelnějším jsou USA.
Budou Spojené státy bránit Tchaj-wan? To je zajímavá otázka. Zákon o vztazích s Tchaj-wanem
je neváže k vojenské pomoci. A vyžaduje, aby takovou pomoc
schválil Kongres, ne jen prezident. To by jakoukoliv pomoc z USA
zcela jistě zpozdilo. Obecně se však má za to,
že by USA zasáhly. Problémem je, že USA
nepovažují Tchaj-wan za stát kvůli politice jedné Číny.
Nepovažuje ho za stát ani OSN. Nebyla by lehká volba, jestli stojí za to jít
kvůli Tchaj-wanu do války s Čínou.
V době míru je jednoduché věřit,
že si spojenci přijdou na pomoc, ale když boje skutečně vypuknou,
situace dostane zcela nový rozměr a rozhodnutí zasáhnout
má mnohem větší dopady. Podpora od USA by pravděpodobně
přišla po začátku pozemní války. Mohla by zahrnovat boje
s čínskými letadly nad ostrovem a letecké údery
proti vojákům na zemi. Ale ne útoky na letecké základny
nebo jiné cíle v pevninské Číně.
Aby se předešlo eskalaci války
do většího a možná jaderného konfliktu. Avšak bez ohromné intervence
Spojených států a dalších zemí Čína nakonec skoro určitě zvítězí. Ale za jakou cenu? Útok na Tchaj-wan bude mít
pro Čínu nedozírné politické důsledky. A Čína to ví.
Útok by proti ní obrátil mnoho zemí. Bojkoty, sankce a rezoluce OSN
mohou mít vážné ekonomické dopady a zanechat Čínu v horší pozici,
i když by ostrov dobyla.
Tak či tak se datum
v čínském plánu rychle blíží. Pokud dojde k invazi,
tak až se uklidní počasí. Po konci sezóny tajfunů,
v září nebo v říjnu. Neříkám, že k invazi dojde. Plán 2020 mohla být meta stanovená
pro obranný průmysl a armádu. Nehledě na to napětí existuje. A v nadcházejících letech
skoro určitě nepoleví. Překlad: Viktor Horký aka InkCZ
www.videacesky.cz
Dr. Ink
