Problém s polohou ČínyWendover Productions

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 33
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:126
Počet zobrazení:6 917

Čína je moderní mocnost, která se snaží expandovat do světa. Co ji k tomu nutí? A proč jí tolik záleží na víceméně pustém Tibetu a Jihočínském moři?

Přepis titulků

Toto video je sponzorováno Squarespace. Vytvořte si vlastní stránky s 10% slevou na squarespace.com/wendover. Čína má skvělou, ale zároveň i mizernou zeměpisnou polohu. Na jednu stranu má území, které dovoluje živit populaci čítající 1,4 miliard lidí, ale na druhou stranu nemá nejlepší zeměpisnou ochranu. Počátek čínských dějin lidé připisují civilizaci od Žluté řeky. Existuje dobrý důvod k tomu, proč se Čína dokázala rozrůst v nejlidnatější zemi na světě.

Záplavové nivy v okolí Žluté řeky patří k nejúrodnějším místům na světě. Celá východní Čína je pro zemědělství dokonalá. To bylo a stále je důležité pro úspěch země. Tato oblast je tak vlhká a tak teplá, že umožňuje dvojitou sklizeň. Jakmile v červnu a červenci sklidí hlavní sklizeň, mohou zasadit rostliny pro o něco méně výnosnou sklizeň v říjnu. Takto získají až o 25 % více rýže. Čína může na jednom pozemku vypěstovat více plodin.

V Evropě se pěstuje především pšenice, která vytvoří 4 miliony kalorií na akr půdy. Rýže vytvoří 11 milionů kalorií na akr půdy. Je tedy snadné pochopit, proč žije v Čině taková spousta lidí. Ale Čína má i své zeměpisné problémy. Na jihu hraničí s Vietnamem, Laosem a Barmou. Hranice těchto zemí s Čínou působí jako uměle vytvořené, protože tak trochu jsou.

Vietnamská hranice vznikla po čínsko-francouzské válce, hranice Laosu po jeho zapojení do vietnamské války a hranice s Barmou byla vstanovena po krátké válce s Čínou v 60. letech. Nic z toho není přírodní hranice. Určili je lidé po svých válkách. Tyto země nejsou zanedbatelné. Dohromady mají kolem 1 milionu vojáků. Mnohem větší Čína má jen asi 2 miliony vojáků.

Větší konflikt s jakoukoli z těchto zemí by nebyl snadný. Čína by měla technologickou výhodu, ale všechny tyto tři státy by měly obří výhodu ve svém terénu. Vietnam, Laos a Barma jsou plné džunglí, což je pro válčení velmi náročný terén. Je to jeden z důvodů, proč válka ve Vietnamu trvala tak dlouho. V džungli se jednotky přesouvají velmi pomalu, takže se vše zpomaluje. Bez jakékoliv přírodní ochrany na hranici by bylo pro Vietnam, Laos a Barmu snazší napadnout Čínu než naopak.

Ale Čína má výhodu jinde. Čína a Indie spolu příliš nevycházejí. Mají spory ohledně hranic, proběhly mezi nimi ozbrojené konflikty a mají odlišné politické názory. Jen těžko spolu vycházejí. Proto je Tibet tak důležitý. Tibet býval samostatným královstvím. Během posledních 300 let ho většinou ovládala Čína.

Tibeťané se etnicky liší od Chanů žijících na východě Číny. Nedává smysl, aby byl Tibet součástí Číny. Tedy až na bezpečnostní důvody. V Tibetu žije pouze 0,2 % populace Číny, ale přitom zabírá téměř 13 % území. Více lidí žije ve čtyřech vnitřních částech Pekingu, než kolik jich žije v Tibetu. Je to pustá země, ale svému účelu slouží.

Kdyby Tibetu nevládla Čína, vládla by mu Indie. Možná ne formálně, ale existuje jen malá šance, že by nezávislý Tibet nebyl ekonomicky nebo kulturně závislý na Indii nebo Číně. Nemá dostatečnou ekonomickou ani vojenskou sílu pro vzdorování. Ale Čína si uvědomuje, že nemůže dovolit, aby Tibetu vládla Indie. Pokud by Tibetu vládla Indie, neexistovala by žádná přírodní ochrana, která by oddělovala lidnaté části Číny od Indie. Tou přírodní ochranou je právě Tibet.

Nejenže Tibet protahuje hranice Číny až k Himalájím, ale je to neobydlená oblast bez slušné infrastruktury, kterou by Indie využila k přesunutí velkého množství jednotek na východ Číny. Ale také to znamená, že zde není infrastruktura, která by Číně umožnila zaútočit na Indii. Ale to se v Číně snaží změnit. Nedávno zprovoznili nejvýše položenou železnici do Tibetu, neustále staví silnice a také otevřeli velké letiště v Ňingthri, jen pár kilometrů od hranic.

Cílem těchto projektů je větší integrace Tibetu do Číny. Vládě se nepodařilo na svou stranu získat Tibeťany, ale mohou změnit to, kdo v Tibetu žije. Stovky tisíc Chanů se do Tibetu přestěhovalo a další tisíce ho každý rok navštěvují. Vláda ví, že užitečnost Tibetu pomine, když cizí vojsko obyvatelé považují za osvoboditele, a ne za útočníky. Čína potřebuje Tibet i z jiného důvodu.

Kvůli vodě. Celá východní zemědělská oblast existuje díky vodě z Tibetu. Žlutá řeka a Jang-c’-ťiang jsou dvě nejdelší řeky v Číně a obě pramení v Tibetu. V očích vlády by cizí nadvláda nad zdrojem vody zasadila obří úder potravinovému zabezpečení země. Kdyby existovalo pohoří, které by oddělovalo Tibet od Východní Číny, pravděpodobně by byl stále svobodný.

Voda by pramenila v Číně a hory by nabízely ochranu, kterou Čína potřebuje. Na severu se nachází Mongolsko. Je to obří, řídce osídlená a přátelská země. S pouští Gobi a dalšími opuštěnými místy je jen malá šance, že by jakákoliv pozemní armáda dokázala Mongolsko efektivně překročit.

Zásobování by bylo složité. A kdyby se konečně dostali k hranici Číny, ta by byla na útok dávno připravená. Ale kdo by je chtěl napadat tudy? Mongolsko dál sousedí jen s Ruskem, které je vojenským i ekonomickým spojencem Číny. Dokud má Čína dobré vztahy s Ruskem, nemusí se o severní hranice strachovat. Zbývá nám východní hranice. Může se zdát, že oceán je nejbezpečnější hranicí.

Ale musíte zohlednit, že jen kousek od Číny leží silné státy. Nejsilnějším jsou USA. USA mají silnou vojenskou přítomnost v Pacifiku a mají základny v Jižní Koreji, Japonsku a na Guamu. Jsou také spojencem Taiwanem, Indonésie, Singapuru a Malajsie. Pokud by došlo k vážné roztržce s Čínou, USA by neměly problém Čínu zablokovat a odříznout její přístup k oceánům.

Čína to samozřejmě ví. Proto věnovala tolik času, energie a politického kapitálu do ovládnutí Jihočínského moře. Staví tu vojenské základny a umělé ostrovy. Ví, že tyto ostrovy potřebuje, aby měla nad oblastí nadvládu, a tak si zajistila cestu do Pacifiku v případě války. Ale ironií je, že její jednání v oblasti narušuje vztahy s národy, které Čína potřebuje na své straně.

Například Filipíny nemají s USA naprosto dokonalý vztah. Sice jsou to spojenci, ale filipínská vláda se od USA pokusila distancovat. Kdyby Čína nezničila vztahy s Filipínami sporem o Jihočínské moře, mohla by je mít na své straně. To by Číně umožnilo důležitý přístup k Pacifiku, kdyby se USA pokusily o námořní blokádu.

Celá ekonomika Číny závisí na exportu. Omezení přístupu k oceánu by způsobilo ekonomický kolaps. Kvůli počtu obyvatel Čína také spoléhá na import jídla. Většina se ho dováží loděmi. Bez práce nebo jídla by se mohli obyvatelé Číny brzy postavit vládě a svrhnout by současný režim. Čína se dříve nesnažila být světovou mocností, která by chtěla upevňovat svůj vliv všude ve světě.

Chtěla být hlavní mocností celého regionu – Asie. V minulosti se zajímala jen o dění v regionu. Nikdy nekolonizovala oblasti mimo Asii a po většinu doby neměla loďstvo, které by umocňovalo jejich sílu ve světě. Ale to se díky její velikosti změnilo. Čína je natolik velká, že už sama svou obří populaci nedokáže uživit. Soběstačnost v produkci jídla byla dlouhé roky hlavním tématem domácí politiky.

Ale stát našel způsob, jak tento problém překonat. Z Afriky se stala jakási Čína Číny. Zásobuje zemi, která zásobuje svět. Čína do tohoto kontinentu napumpovala tolik peněz, že to někteří popisují jako neokolonismus. Čínské společnosti nakoupily obří pozemky v Africe, kde těží minerály, ropu a pěstují jídlo. Čína dováží víc ropy a jídla, než kolik vyváží.

To je znakem rozvoje jejich ekonomiky, ale také to znamená, že je nyní závislá na cizích státech, což je nevýhodná pozice pro zemi, která je často ve při s cizími mocnostmi. Čína nemá špatné zeměpisné podmínky. Má jedny z nejlepších na světě, což jí umožnilo stát se nejlidnatějším státem na světě. Ale jak se stává čím dál mocnější a rozvinutější zemí, musí si být vědoma svých slabostí, pokud chce udržet současný režim.

Je jasné, že díky své pozici je země v nepříjemnější situaci, než si někteří myslí. Pokud by někdy existoval důvod pustit se do války s Čínou, je z jihu a východu obklopena zeměmi, které by se přidaly k silám NATO. Ze západu a severu je Čína obklopena zeměmi a oblastmi, které nemají potřebnou infrastrukturu k podpoře Číny.

Čína je jadernou velmocí, takže přímá válka je nepravděpodobná. Ale kdyby se to událo, nedá se popřít, že jejich hlavní nevýhodou je zeměpisná poloha. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (21)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

To, že je Čína závislá na exportu a přišla by o něj není podle mne ve válce tak důležité. Protože jakmile by se objevila velká válka, Čína stejně bude téměř veškerý průmysl a továrny přeorientovávat na vojenské využití a pro závody ve vyrábění zbraní. A v tom by se mohla stát rychle kolosem, který by okolní země prostě uzbrojil.

20

Odpovědět

Hra o trony

00

Odpovědět

Čína má zálusk na Ruskou jižní sibiř kde je většinová populace právě čínanů, dál jsou tam nerostné zdroje. Proto například Rusko modernizuje infrastrukturu pro přesun vojsk napříč Sibiří. Ale největším nepřítelem je USA? Myslíte že by liberální neomarxisti to dovolili? Překonat Mongolsko by bylo pro moderní armádu problém? V 16. století asi jo.. USA nemají dobrej vztah s Filipínci? A proto u nich trénuje jejich armáda? Podporuje je ve válce s islamisty?

54

Odpovědět

mas pravdu, ako vzdy, levicacke dezinformace

26

Odpovědět

Duarte (nový prezident filipín) sa rozhodol zrušiť spojenectvo s USA, čo využilo Rusko, ktoré dodalo Filipínam protiraketovú obranu a nové kalashnikovi. Áno, nejaké väzby s USA ešte majú avšak Šojgu už dosť pravidelne navštevuje Filipíny a prebehla už aj debata o tom, že na Filipínach budú kotviť ruské lode. Čo znamená, že Rusko tak zasiahne do ovládnutia tichomorského regiónu. Čo sa týka Ruska, Čínu nezaujíma nejaká neúrodná sibír. Čína má iba jedného spojenca, a tým je Rusko. Pokiaľ Rusko a Čína budú držať spolu, tak ani India, ani Vietnam a ani USA si s Čínou nič nezačnú. A to platí aj pre Rusou. Tieto dva národy proste musia držať pri sebe, ak sa teda nechcú ovládnuť zvyškom sveta. Taktiež Rusko dováža do Číny plyn a technológie. Logicky teda, išla by Čína do vojny s Ruskom kvôli zopár tisícom číňanom žijúcich na sibíri? Neišla, nestojí o to. Taktiež video sa mýli aj v tom, že v prípade nedostatku potravín by ľud zvrhol vládu. Žil som v ázii niekoľko mesiacov, ani nevieš ako sú tunajší ľudia rozdielny oproti nám európanom. Disciplína je tam na vysokej úrovni. Ďalšia vec, Čina disponuje 2 000 000 armádou, a zálohy nikto nepočíta? Každý 5 obyvateľ je v Číne cvičený pre boj a ďalší nezmysel, že Čína je závislá na námornom importe a exporte, 80 svetovej populácie je na tomto importe závislá, v prípade vojny neskolabuje iba Čínska ekonomika, ale Svetová dostane tiež poriadny úder. Vďaka hipotekárnej kríze v USA sa dostal celý svet do sračiek, čo by sa stalo, keby z číny prestali prúdiť produkty a technológie? A to nehovorím, že Čína vlastní obrovské množnostvo amerických dlhopisov. Čína nemá nepriateľa ako bolo vo videu prezentované. Mjanmarsko, Vietnam a Laos, majú ekonomické problémy ktoré im nedovoľujú začať nejakú vojnu, sami maju dosť problémov aby si vyrobili ďalšie. India je členom Brics (Brazília, Rusko, India, CIna, South Africa) toto združenie udržuje veľmi dobré vzťahy, pre indiu je práve toto spoločenstvo dôležité ak sa chce ekonomicky rozvíjať, a nakoľko je to druhá najľudnatejšia krajina, tak potrebuje pomoc ako soľ, nemá totiž takú geografickú výhodu ako spomínaná Čína. Ak to zhrniem, mýliš sa vo všetkom čo si napísal, Môj skromný názor. To je odomňa všetko

50

Odpovědět

Tohle povedené video mi připomnělo, jak důležitou úlohu EU v Evropě má. Jsem rád, že aspoň uvnitř Evropy už neřešíme přípravy na případnou válku mezi členskými zeměmi. Což je dost důležitý faktor, vzhledem k tomu, že epicentrum obou světových válek byla právě Evropa. Stačí se podívat kamkoliv do světa, abysme si uvědomili, jak dobře se tady v současné době máme.
Bohužel lidská blbost je schopná takovou unii rozbít na základě pomíjivých krizí.

4412

Odpovědět

Jo nebo díky neomarxistických pseudohumanistických sociálním experimentům

1125

Odpovědět

A jaká tedy byla úloha Japonska, když už v roce 1937 Japončíci házeli bomby na Šanghaj, či 13. prosince 1937 začali s masakrem v Nankingu?

30

Odpovědět

Války v Evropě jsou velmi omezené kvůli NATO, nikoliv kvůli EU.
A taky kvůli náladě ve společnosti. Prostě tu chybí imperialistická nálada ve společnosti a tak vlády nemohou vést války. Což třeba neplatí pro Rusko.

Německá nebo třeba francouzská společnost by nevydýchali nasazení vojsk v sousední zemi.

291

Odpovědět

+TarylinNo nevím, vojenské koalice jsou dost nestálé, a kdyby se teoreticky v USA změnil režim, rozpadla by se. Evropská Unie nespojuje evropské státy jen politicky, ale hlavně ekonomicky a kulturně.
Za pár generací už možná trapné třídění lidí podle národů vymizí úplně.
Tím samozřejme nechci sesadit úlohu NATO, ta je mnohem důležitější z globálního hlediska.

27

Odpovědět

+TuvokAno, trapná individualita do multikulturního světa přece nepatří.

21

Odpovědět

+TaanPokud se má lidstvo posunout dál, tak nepatří. Multikulturní Evropa nemusí nutně znamenat smíchání všech ras a náboženství světa. To je v současné době nemožné.
Nacionální smýšlení je užitečné maximálně v době dobývání. A v době atomových velmocí už není co dobývat. Pokud teda "šlechta" nechce vládnout radioaktivním kráterům.

47

Odpovědět

+TuvokJá tedy doufám, že podle tebe "trapné" dělení lidí podle národů nevymizí. Nacionální (či národní) smýšlení není užitečné pouze pro dobývání, ale především pro udržení kultury, jazyka, myšlení, tradic apod. Multikulturní Evropa by pak takové dědictví zničila (nebo alespoň silně poškodila a rozmělnila).

103

Odpovědět

+TaanZatímco národ je tvojem vesmíru " individualistický" ? :D

11

Odpovědět

+420Stejně jako to, že jsem Češi, zničilo různou kulturu, jazyk, myšlení, tradice apod. v jednotlivých regionech, že? *facepalm*

edit: mířeno na cvaldu

00

Odpovědět

+machlikA tvůj argument je kde? Můžeš to rozvést?

00

Odpovědět

+cvaldaNikde, jen poukazuju na absurditu tvého výroku, protože regionální kultura (veškeré zvyky, jazyky, způsob myšlení a života) se nezmění jen tím, že Evropa bude multikulturní, muselo by se změnit hodně, ale opravdu hodně, nehledě na to, že se tak děje od počátku civilizace... Hlavně jsem tím ale chtěl naznačit, že multikulturní Evropa by s největší pravděpodobností dopadla stejně, jako multikulturní Česko - ano, i my tady máme různé kultůry, které se liší region od regionu a všechny se nám hromadně mísí v Praze, čímž vzniká další kultura, přičemž další nezanikají...

21

Odpovědět

+machlikMy tady ale nemáme multikulturní Česko. Dominantní kultura tu je česká, přičemž ostatní se jí podřizují a postupně se asimilují (přijímají české svátky, dávají dětem česká jména apod.). Všechny regiony mají svá specifika, ale opět se jedná o českou kulturu s (více méně) stejným modem uvažování a stejnými tradicemi.
Jde o to, že vždycky bude nějaká kultura dominantní. Pokud by i do naší země začalo proudit velké množství lidí jiné vzdálené kultury, přestali by se asimilovat a naopak by podporovali svoji kulturu (na úkor převažující), což by vedlo ke střetům a oslabení té dominantní. Multikulturalismus nevede ke klidnému soužití kultur, ale k rozkolu.

20

Odpovědět

A právě proto Čína potřebuje železnici mezi (Madridem-) Volhou a Urumči, prostě kvůli jídlu a přístupu k přístavům.

20

Odpovědět

Skvele video. Hodne souvislosti. Dobra prace.

211

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK