Problém s polohou Číny

Toto video je sponzorováno Squarespace. Vytvořte si vlastní stránky
s 10% slevou na squarespace.com/wendover. Čína má skvělou,
ale zároveň i mizernou zeměpisnou polohu. Na jednu stranu má území, které dovoluje
živit populaci čítající 1,4 miliard lidí, ale na druhou stranu
nemá nejlepší zeměpisnou ochranu. Počátek čínských dějin lidé
připisují civilizaci od Žluté řeky. Existuje dobrý důvod k tomu, proč se Čína dokázala rozrůst
v nejlidnatější zemi na světě.

Záplavové nivy v okolí Žluté řeky
patří k nejúrodnějším místům na světě. Celá východní Čína
je pro zemědělství dokonalá. To bylo a stále je důležité
pro úspěch země. Tato oblast je tak vlhká a tak teplá,
že umožňuje dvojitou sklizeň. Jakmile v červnu a červenci
sklidí hlavní sklizeň, mohou zasadit rostliny pro o něco
méně výnosnou sklizeň v říjnu. Takto získají až o 25 % více rýže. Čína může na jednom pozemku
vypěstovat více plodin.

V Evropě se pěstuje především pšenice, která vytvoří
4 miliony kalorií na akr půdy. Rýže vytvoří 11 milionů kalorií na akr půdy. Je tedy snadné pochopit,
proč žije v Čině taková spousta lidí. Ale Čína má i své zeměpisné problémy. Na jihu hraničí s Vietnamem, Laosem a Barmou. Hranice těchto zemí s Čínou
působí jako uměle vytvořené, protože tak trochu jsou.

Vietnamská hranice vznikla
po čínsko-francouzské válce, hranice Laosu po jeho zapojení
do vietnamské války a hranice s Barmou byla vstanovena
po krátké válce s Čínou v 60. letech. Nic z toho není přírodní hranice. Určili je lidé po svých válkách. Tyto země nejsou zanedbatelné. Dohromady mají kolem 1 milionu vojáků. Mnohem větší Čína
má jen asi 2 miliony vojáků.

Větší konflikt s jakoukoli
z těchto zemí by nebyl snadný. Čína by měla technologickou výhodu, ale všechny tyto tři státy by
měly obří výhodu ve svém terénu. Vietnam, Laos a Barma jsou plné džunglí, což je pro válčení velmi náročný terén. Je to jeden z důvodů,
proč válka ve Vietnamu trvala tak dlouho. V džungli se jednotky přesouvají
velmi pomalu, takže se vše zpomaluje. Bez jakékoliv přírodní ochrany na hranici by bylo pro Vietnam, Laos
a Barmu snazší napadnout Čínu než naopak.

Ale Čína má výhodu jinde. Čína a Indie spolu příliš nevycházejí. Mají spory ohledně hranic, proběhly
mezi nimi ozbrojené konflikty a mají odlišné politické názory. Jen těžko spolu vycházejí. Proto je Tibet tak důležitý. Tibet býval samostatným královstvím. Během posledních 300 let
ho většinou ovládala Čína.

Tibeťané se etnicky liší od Chanů
žijících na východě Číny. Nedává smysl, aby byl Tibet součástí Číny. Tedy až na bezpečnostní důvody. V Tibetu žije pouze 0,2 % populace Číny, ale přitom zabírá téměř 13 % území. Více lidí žije ve čtyřech
vnitřních částech Pekingu, než kolik jich žije v Tibetu. Je to pustá země,
ale svému účelu slouží.

Kdyby Tibetu nevládla Čína,
vládla by mu Indie. Možná ne formálně, ale existuje
jen malá šance, že by nezávislý Tibet nebyl ekonomicky
nebo kulturně závislý na Indii nebo Číně. Nemá dostatečnou ekonomickou
ani vojenskou sílu pro vzdorování. Ale Čína si uvědomuje, že nemůže dovolit,
aby Tibetu vládla Indie. Pokud by Tibetu vládla Indie,
neexistovala by žádná přírodní ochrana, která by oddělovala
lidnaté části Číny od Indie. Tou přírodní ochranou je právě Tibet.

Nejenže Tibet protahuje
hranice Číny až k Himalájím, ale je to neobydlená oblast
bez slušné infrastruktury, kterou by Indie využila k přesunutí
velkého množství jednotek na východ Číny. Ale také to znamená,
že zde není infrastruktura, která by Číně umožnila zaútočit na Indii. Ale to se v Číně snaží změnit. Nedávno zprovoznili nejvýše
položenou železnici do Tibetu, neustále staví silnice a také otevřeli velké letiště v Ňingthri,
jen pár kilometrů od hranic.

Cílem těchto projektů
je větší integrace Tibetu do Číny. Vládě se nepodařilo
na svou stranu získat Tibeťany, ale mohou změnit to, kdo v Tibetu žije. Stovky tisíc Chanů se do Tibetu přestěhovalo
a další tisíce ho každý rok navštěvují. Vláda ví, že užitečnost Tibetu pomine, když cizí vojsko obyvatelé považují
za osvoboditele, a ne za útočníky. Čína potřebuje Tibet i z jiného důvodu.

Kvůli vodě. Celá východní zemědělská oblast existuje díky vodě z Tibetu. Žlutá řeka a Jang-c’-ťiang
jsou dvě nejdelší řeky v Číně a obě pramení v Tibetu. V očích vlády by
cizí nadvláda nad zdrojem vody zasadila obří úder
potravinovému zabezpečení země. Kdyby existovalo pohoří,
které by oddělovalo Tibet od Východní Číny, pravděpodobně by byl stále svobodný.

Voda by pramenila v Číně a hory by nabízely ochranu,
kterou Čína potřebuje. Na severu se nachází Mongolsko. Je to obří, řídce osídlená
a přátelská země. S pouští Gobi
a dalšími opuštěnými místy je jen malá šance,
že by jakákoliv pozemní armáda dokázala Mongolsko efektivně překročit.

Zásobování by bylo složité. A kdyby se konečně dostali k hranici Číny,
ta by byla na útok dávno připravená. Ale kdo by je chtěl napadat tudy? Mongolsko dál sousedí jen s Ruskem, které je vojenským
i ekonomickým spojencem Číny. Dokud má Čína dobré vztahy s Ruskem,
nemusí se o severní hranice strachovat. Zbývá nám východní hranice. Může se zdát, že oceán
je nejbezpečnější hranicí.

Ale musíte zohlednit,
že jen kousek od Číny leží silné státy. Nejsilnějším jsou USA. USA mají silnou vojenskou
přítomnost v Pacifiku a mají základny v Jižní Koreji,
Japonsku a na Guamu. Jsou také spojencem Taiwanem,
Indonésie, Singapuru a Malajsie. Pokud by došlo
k vážné roztržce s Čínou, USA by neměly problém Čínu zablokovat a odříznout její přístup k oceánům.

Čína to samozřejmě ví. Proto věnovala tolik času,
energie a politického kapitálu do ovládnutí Jihočínského moře. Staví tu vojenské základny a umělé ostrovy. Ví, že tyto ostrovy potřebuje, aby měla nad oblastí nadvládu, a tak si zajistila cestu
do Pacifiku v případě války. Ale ironií je, že její jednání v oblasti narušuje vztahy s národy,
které Čína potřebuje na své straně.

Například Filipíny nemají
s USA naprosto dokonalý vztah. Sice jsou to spojenci, ale filipínská vláda
se od USA pokusila distancovat. Kdyby Čína nezničila vztahy
s Filipínami sporem o Jihočínské moře, mohla by je mít na své straně. To by Číně umožnilo
důležitý přístup k Pacifiku, kdyby se USA pokusily o námořní blokádu.

Celá ekonomika Číny závisí na exportu. Omezení přístupu k oceánu
by způsobilo ekonomický kolaps. Kvůli počtu obyvatel Čína
také spoléhá na import jídla. Většina se ho dováží loděmi. Bez práce nebo jídla by se mohli obyvatelé Číny
brzy postavit vládě a svrhnout by současný režim. Čína se dříve nesnažila
být světovou mocností, která by chtěla upevňovat
svůj vliv všude ve světě.

Chtěla být hlavní mocností
celého regionu – Asie. V minulosti se zajímala jen o dění v regionu. Nikdy nekolonizovala oblasti mimo Asii a po většinu doby neměla loďstvo,
které by umocňovalo jejich sílu ve světě. Ale to se díky její velikosti změnilo. Čína je natolik velká, že už sama
svou obří populaci nedokáže uživit. Soběstačnost v produkci jídla byla
dlouhé roky hlavním tématem domácí politiky.

Ale stát našel způsob,
jak tento problém překonat. Z Afriky se stala jakási Čína Číny. Zásobuje zemi, která zásobuje svět. Čína do tohoto kontinentu
napumpovala tolik peněz, že to někteří popisují jako neokolonismus. Čínské společnosti nakoupily
obří pozemky v Africe, kde těží minerály, ropu a pěstují jídlo. Čína dováží víc ropy a jídla,
než kolik vyváží.

To je znakem rozvoje jejich ekonomiky, ale také to znamená,
že je nyní závislá na cizích státech, což je nevýhodná pozice pro zemi,
která je často ve při s cizími mocnostmi. Čína nemá špatné zeměpisné podmínky. Má jedny z nejlepších na světě, což jí umožnilo stát se
nejlidnatějším státem na světě. Ale jak se stává čím
dál mocnější a rozvinutější zemí, musí si být vědoma svých slabostí, pokud chce udržet současný režim.

Je jasné, že díky své pozici je země
v nepříjemnější situaci, než si někteří myslí. Pokud by někdy existoval
důvod pustit se do války s Čínou, je z jihu a východu obklopena zeměmi, které by se přidaly k silám NATO. Ze západu a severu je Čína
obklopena zeměmi a oblastmi, které nemají potřebnou
infrastrukturu k podpoře Číny.

Čína je jadernou velmocí,
takže přímá válka je nepravděpodobná. Ale kdyby se to událo, nedá se popřít,
že jejich hlavní nevýhodou je zeměpisná poloha. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz