Zpět na seznamWendover Productions4.7 (26 hodnocení)
MithrilPublikováno: 8 let
Načítám přehrávač...
Proč továrny v Číně vítězí?
11:04
9.9K zhlédnutí
Made in China je nápis, který najdeme na většině výrobků kolem nás. Avšak Čína vždy nebyla výrobní velmocí, stala se jí teprve nedávno. Jak jsme se dostali do bodu, kdy se bez čínského zboží neobejdeme? A je to pro Čínu udržitelná strategie?
Na konci prvního tisíciletí,
kolem roku 1 000, byla Čína tím nejmocnějším státem na světě. Žila v ní více než třetina lidí, měla nejpokročilejší technologii a její ekonomika dosahovala
astronomických 50 % světového HDP. Západ bledl v porovnání s Čínou. Ale nakonec se Evropa vymanila z doby temna, důležitost Číny upadla
a Západ ovládl svět.
Dodnes to stále platí. Ale Čína je opět na vzestupu. V roce 1978 bylo HDP
Číny jen 200 miliard dolarů. Jen asi 4 % světového HDP. Nyní toto HDP narostlo
na 11 bilionů dolarů a tvoří 15 % veškeré
ekonomické aktivity na světě. Za tuto ekonomickou revoluci posledních
40 let může především jedno odvětví. Výroba.
Přijali jsme, že Čína je světovou továrnou. Ale vždy tomu tak nebylo. Na počátku 20. století bylo zboží
vyráběno tam, kde se prodávalo. Amerika vyráběla americké zboží
a Evropa evropské. Ale když se objevila levná námořní doprava, společnost mohla přesunou výrobu
na druhou stranu světa. Ale proč Čína vyhrála? Jak se tato země stala továrním obrem?
V roce 1978 se v Lidové republice Čína
dostal k moci Teng Siao-pching. Rychle navštívit Bangkok, Singapur
a další prosperující asijská města. Přesvědčil se, že aby Čína uspěla,
musí se otevřít světu. Aspoň částečně. Navrátil lidem farmy, zprivatizoval firmy a navíc po dlouhých desítkách let
dovolil zahraniční investice. Otevřel 4 ekonomické zóny
s daňovými pobídkami a nižším dohledem, kterému byl zbytek firem v Číně vystaven.
Tyto 4 zóny byly svobodným trhem Číny. Ale žádná nebyla úspěšnější než tato. Šen-čen v provincii Kuang-tung,
kam jsem se vydal. Před vytvořením speciální
ekonomické zóny v 80. letech byl Šen-čen jen malým městem
s 30 tisíci obyvateli. Nyní v něm žije téměř 18 milionů lidí. Velikostí soupeří z New Yorkem a Londýnem. Věří se, že Šen-čen může být
nejrychleji rostoucím městem v dějinách.
Ostatní ekonomické zóny byly zavedeny
už v existujících velkoměstech. Ale Šen-čen byl jako místo
k obchodu se Západem vhodný, protože ležel na sever od Hong Kongu, tehdejší britské kolonie. Není je Šen-čen hlavním
výrobcem elektroniky na světě. Je znám ze dvou důvodů. Je to výroba,
především spotřebitelské elektroniky. Zadruhé přitahuje talenty a lidské zdroje, především pokud
jde o vývoj produktů a výzkum.
Apple, Samsung, Microsoft, Sony i Canon vyrábějí produkty v Šen-čenu. 90 % elektroniky je alespoň
částečně vyráběno v tomto městě. V Číně je vše levnější, tudíž i práce. Zatímco továrna v USA by musela
platit 10 až 15 dolarů za hodinu, čínský zaměstnanec v Šen-čenu
rád přijme 3 až 4 dolary za hodinu. Při příjezdu jsem si z bankomatu
vybral hotovost v hodnotě 80 dolarů a o 4 dny později jsem odjížděl
se zbytkem peněz v kapse.
30minutová jízda taxíkem
stála jen asi 7 dolarů. Jídlo zde pořídíte asi za 3 dolary. Ale Čína není levná jen tak sama od sebe. Čína uměle potlačila hodnotu své měny. Do roku 2005 vláda určovala,
že směnný kurz je 8,27 jüanu za dolar, a tak tomu prostě bylo. Poté pár let dovolila lehký nárůst hodnoty, ale roce 2008 jeho hodnotu opět zamrazila,
aby zatraktivnila čínský export v době krize.
Nyní vláda mění kurz měny každý den a dovoluje jeho změnu až o 2 %. Proto západní společnosti
mohou nakupovat více za méně. Čína nezdaňuje vývoz, zatímco USA nezdaňuje dovoz. USA dokonce neaplikují clo
na zboží jako tablety a PC. Takže některé produkty se z továrny
v Číně do obchodů v USA dostanou naprosto bez zdanění.
V Šen-čenu jsem navštívil společnost Anker. Vyrábějí různou elektroniku, ale pokud od nich něco máte,
bude to nejspíš přenosná baterie. Zeptal jsem se jejich ředitele,
proč tolik společností sídlí v Šen-čenu. Výhodou je, že je tu celý dodavatelský řetězec,
takže je vše rychlejší. Takže místo toho, abyste udělali návrh a modelu se dočkali za 2 týdny, tak zde jim pošlete návrh
a prototyp dostanete o 3 dny později.
V Šen-čenu jsou trhy,
kde nakoupíte jakoukoliv součástku, továrny, které vám postaví
prototyp za pár dní a inženýři, kteří jsou schopni
pracovat bez přestávky. Veškerý vývoj je tu rychlejší. Americká společnost může využívat
továrny se sídlem v Šen-čenu, ale kvůli vzdálenosti
bude produkce pomalejší. Navíc se zde informace šíří rychleji.
Před pár lety Anker začala prodávat
baterie s technologií Power IQ, ktera umožňovala rychlejší nabití. Inženýři mi řekli, že to mohli do světa
vypustit dřív než společnosti ze západu, protože o tom slyšeli
od blízkých inženýrů a společností. Šen-čen produkuje zboží lépe a rychleji. Ale produktem není jen fyzické zboží. Upřímně, být v Šen-čenu je pro společnost, kvůli blízkému řetězci dodavatelů, výhoda, takže můžeme vyrábět produkty
za konkurenceschopné ceny.
Ale prosadit svou značku je výzva. V Šen-čenu se však nemusí vytvářet značky. Společnosti jako Ancher byly schopné
se prosadit díky chytrému marketingu, ale jiné společnosti se o to ani nesnaží. Bohatý západní zákazník
chce známou a přátelskou značku. Ale kulturní rozdíly a vzdálenost dělá z čínských společností něco neznámého.
Po celém Šen-čenu jsem viděl
tyto boxy s pronajímatelnými nabíječkami. Ukázalo se, že je vyrábí Anker. Tento čínský produkt
na západním trhu neuspěl. Pokud jde o Anker box,
původně byl vyvíjen pro západní trh. Ale naše zkouška
v Seattlu nebyla moc úspěšná. Uvědomili jsme si, že lidé tam do barů chodí pít
a ne se dívat na telefony. Ale pokud půjdete do baru v Číně, zjistíte, že se lidé u 20 stolů dívají do telefonu.
Pokud se designér nachází
tisíce kilometrů od spotřebitele, nemusí přesně vědět, co spotřebitel chce. Některé společnosti v Šen-čenu
vyrábí produkty bez jakékoliv značky. Říká se tomu white label zboží. Mohou vyrábět například sluchátka,
která prodají západní společnosti, která na ně umístí
svou značku a prodá je dráž. I přes obrovskou roli ve společnosti a přestože výroba zvýšila HDP Číny
za posledních 30 let 30krát, není to z dlouhodobého
hlediska udržitelné odvětví.
Ironií je, že ekonomický růst zažehnutý výrobou v Číně zvýšil ceny práce na tak vysoko,
že tyto výrobky jsou méně konkurenceschopné. Před příchodem výrobního odvětví byly
v Číně jen chudé farmy. Nyní má Čína střední třídu a náklady
na život ve městě jsou vysoké. Dříve se pracovníci
v továrnách stěhovali do měst jen na pár let,
aby zajistili rodinu u sebe doma.
Ale nyní se lidé do města stěhují natrvalo a chtějí prožívat plnohodnotný
městský život střední třídy. Průměrná cena nemovitosti
v centru Šen-čenu je téměř 13 tisíc dolarů za metr čtvereční. To je více než v San Franciscu a New Yorku. I když zaměstnanci žijí mimo centrum, potřebují vyšší platy,
aby svůj byt zaplatili.
Stejně tak se výroba
stává méně závislá na lidech, jak se zlepšuje
a zlevňuje automatizace a roboti. V roce 2015 Čína založila iniciativu,
kde investuje stovky miliard dolarů ročně, aby kvůli zachování ceny
byly továrny automatizovány. Ale to společnostem nejspíše nezabrání tomu,
aby se sbalily a odešly jinam. Výroba, která může být zautomatizována, se nejspíše přesune zpět
do USA a na západní trhy. Roboti stojí stejně v USA i v Číně.
Výroba v USA ušetří náklady na dopravu
a v očích zákazníků to vypadá lépe. Ale náročné práce, ze kterých
v posledních desítkách let Čína těžila, se přesunou do méně rozvinutých
a levnějších zemí, jako je Vietnam, Bangladéš a Indie. Čínská společnosti na to odpovídají tím,
že otevírají své závody všude po světě. Ať už jde o Afriku nebo samotné USA. Model, který může v Čína fungovat,
je ten co využívá Anker. Je to čínská firma využívající
blízkost produkčního řetězce, čímž šetří čas a náklady na vývoj.
Starupy se sídlem v Šen-čenu,
jako Anker, DJI a Oneplus, už uspěly a tento model využívají. Ale další vznikají každý den. Pokud se podíváte
na hardwarové kampaně na Kickstarteru, velmi pravděpodobně
budou sídlem v Šen-čenu. Před 10 lety by firma
jen těžko protlačovala vlastní značku. Prodejce byl bariérou
mezi výrobcem a spotřebitelem.
Ale s rozvojem Amazonu a podobných stránek je nyní možné, aby východní společnosti prodávaly zboží západnímu spotřebiteli, v systému,
který upřednostňuje kvalitu nad cenou. Pro čínské firmy se čas pomalu naplňuje. Silicon Valley může být
rodištěm softwarových starupů, ale Šen-čenu se ve vývoji
hardwaru a výrobě málokdo vyrovná. Musím poděkovat Ancheru, že mi umožnili
v Šen-čenu natočit toto video.
Bez nich by to nebylo možné
a při tvorbě videa mi dali úplně volnou ruku. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
kolem roku 1 000, byla Čína tím nejmocnějším státem na světě. Žila v ní více než třetina lidí, měla nejpokročilejší technologii a její ekonomika dosahovala
astronomických 50 % světového HDP. Západ bledl v porovnání s Čínou. Ale nakonec se Evropa vymanila z doby temna, důležitost Číny upadla
a Západ ovládl svět.
Dodnes to stále platí. Ale Čína je opět na vzestupu. V roce 1978 bylo HDP
Číny jen 200 miliard dolarů. Jen asi 4 % světového HDP. Nyní toto HDP narostlo
na 11 bilionů dolarů a tvoří 15 % veškeré
ekonomické aktivity na světě. Za tuto ekonomickou revoluci posledních
40 let může především jedno odvětví. Výroba.
Přijali jsme, že Čína je světovou továrnou. Ale vždy tomu tak nebylo. Na počátku 20. století bylo zboží
vyráběno tam, kde se prodávalo. Amerika vyráběla americké zboží
a Evropa evropské. Ale když se objevila levná námořní doprava, společnost mohla přesunou výrobu
na druhou stranu světa. Ale proč Čína vyhrála? Jak se tato země stala továrním obrem?
V roce 1978 se v Lidové republice Čína
dostal k moci Teng Siao-pching. Rychle navštívit Bangkok, Singapur
a další prosperující asijská města. Přesvědčil se, že aby Čína uspěla,
musí se otevřít světu. Aspoň částečně. Navrátil lidem farmy, zprivatizoval firmy a navíc po dlouhých desítkách let
dovolil zahraniční investice. Otevřel 4 ekonomické zóny
s daňovými pobídkami a nižším dohledem, kterému byl zbytek firem v Číně vystaven.
Tyto 4 zóny byly svobodným trhem Číny. Ale žádná nebyla úspěšnější než tato. Šen-čen v provincii Kuang-tung,
kam jsem se vydal. Před vytvořením speciální
ekonomické zóny v 80. letech byl Šen-čen jen malým městem
s 30 tisíci obyvateli. Nyní v něm žije téměř 18 milionů lidí. Velikostí soupeří z New Yorkem a Londýnem. Věří se, že Šen-čen může být
nejrychleji rostoucím městem v dějinách.
Ostatní ekonomické zóny byly zavedeny
už v existujících velkoměstech. Ale Šen-čen byl jako místo
k obchodu se Západem vhodný, protože ležel na sever od Hong Kongu, tehdejší britské kolonie. Není je Šen-čen hlavním
výrobcem elektroniky na světě. Je znám ze dvou důvodů. Je to výroba,
především spotřebitelské elektroniky. Zadruhé přitahuje talenty a lidské zdroje, především pokud
jde o vývoj produktů a výzkum.
Apple, Samsung, Microsoft, Sony i Canon vyrábějí produkty v Šen-čenu. 90 % elektroniky je alespoň
částečně vyráběno v tomto městě. V Číně je vše levnější, tudíž i práce. Zatímco továrna v USA by musela
platit 10 až 15 dolarů za hodinu, čínský zaměstnanec v Šen-čenu
rád přijme 3 až 4 dolary za hodinu. Při příjezdu jsem si z bankomatu
vybral hotovost v hodnotě 80 dolarů a o 4 dny později jsem odjížděl
se zbytkem peněz v kapse.
30minutová jízda taxíkem
stála jen asi 7 dolarů. Jídlo zde pořídíte asi za 3 dolary. Ale Čína není levná jen tak sama od sebe. Čína uměle potlačila hodnotu své měny. Do roku 2005 vláda určovala,
že směnný kurz je 8,27 jüanu za dolar, a tak tomu prostě bylo. Poté pár let dovolila lehký nárůst hodnoty, ale roce 2008 jeho hodnotu opět zamrazila,
aby zatraktivnila čínský export v době krize.
Nyní vláda mění kurz měny každý den a dovoluje jeho změnu až o 2 %. Proto západní společnosti
mohou nakupovat více za méně. Čína nezdaňuje vývoz, zatímco USA nezdaňuje dovoz. USA dokonce neaplikují clo
na zboží jako tablety a PC. Takže některé produkty se z továrny
v Číně do obchodů v USA dostanou naprosto bez zdanění.
V Šen-čenu jsem navštívil společnost Anker. Vyrábějí různou elektroniku, ale pokud od nich něco máte,
bude to nejspíš přenosná baterie. Zeptal jsem se jejich ředitele,
proč tolik společností sídlí v Šen-čenu. Výhodou je, že je tu celý dodavatelský řetězec,
takže je vše rychlejší. Takže místo toho, abyste udělali návrh a modelu se dočkali za 2 týdny, tak zde jim pošlete návrh
a prototyp dostanete o 3 dny později.
V Šen-čenu jsou trhy,
kde nakoupíte jakoukoliv součástku, továrny, které vám postaví
prototyp za pár dní a inženýři, kteří jsou schopni
pracovat bez přestávky. Veškerý vývoj je tu rychlejší. Americká společnost může využívat
továrny se sídlem v Šen-čenu, ale kvůli vzdálenosti
bude produkce pomalejší. Navíc se zde informace šíří rychleji.
Před pár lety Anker začala prodávat
baterie s technologií Power IQ, ktera umožňovala rychlejší nabití. Inženýři mi řekli, že to mohli do světa
vypustit dřív než společnosti ze západu, protože o tom slyšeli
od blízkých inženýrů a společností. Šen-čen produkuje zboží lépe a rychleji. Ale produktem není jen fyzické zboží. Upřímně, být v Šen-čenu je pro společnost, kvůli blízkému řetězci dodavatelů, výhoda, takže můžeme vyrábět produkty
za konkurenceschopné ceny.
Ale prosadit svou značku je výzva. V Šen-čenu se však nemusí vytvářet značky. Společnosti jako Ancher byly schopné
se prosadit díky chytrému marketingu, ale jiné společnosti se o to ani nesnaží. Bohatý západní zákazník
chce známou a přátelskou značku. Ale kulturní rozdíly a vzdálenost dělá z čínských společností něco neznámého.
Po celém Šen-čenu jsem viděl
tyto boxy s pronajímatelnými nabíječkami. Ukázalo se, že je vyrábí Anker. Tento čínský produkt
na západním trhu neuspěl. Pokud jde o Anker box,
původně byl vyvíjen pro západní trh. Ale naše zkouška
v Seattlu nebyla moc úspěšná. Uvědomili jsme si, že lidé tam do barů chodí pít
a ne se dívat na telefony. Ale pokud půjdete do baru v Číně, zjistíte, že se lidé u 20 stolů dívají do telefonu.
Pokud se designér nachází
tisíce kilometrů od spotřebitele, nemusí přesně vědět, co spotřebitel chce. Některé společnosti v Šen-čenu
vyrábí produkty bez jakékoliv značky. Říká se tomu white label zboží. Mohou vyrábět například sluchátka,
která prodají západní společnosti, která na ně umístí
svou značku a prodá je dráž. I přes obrovskou roli ve společnosti a přestože výroba zvýšila HDP Číny
za posledních 30 let 30krát, není to z dlouhodobého
hlediska udržitelné odvětví.
Ironií je, že ekonomický růst zažehnutý výrobou v Číně zvýšil ceny práce na tak vysoko,
že tyto výrobky jsou méně konkurenceschopné. Před příchodem výrobního odvětví byly
v Číně jen chudé farmy. Nyní má Čína střední třídu a náklady
na život ve městě jsou vysoké. Dříve se pracovníci
v továrnách stěhovali do měst jen na pár let,
aby zajistili rodinu u sebe doma.
Ale nyní se lidé do města stěhují natrvalo a chtějí prožívat plnohodnotný
městský život střední třídy. Průměrná cena nemovitosti
v centru Šen-čenu je téměř 13 tisíc dolarů za metr čtvereční. To je více než v San Franciscu a New Yorku. I když zaměstnanci žijí mimo centrum, potřebují vyšší platy,
aby svůj byt zaplatili.
Stejně tak se výroba
stává méně závislá na lidech, jak se zlepšuje
a zlevňuje automatizace a roboti. V roce 2015 Čína založila iniciativu,
kde investuje stovky miliard dolarů ročně, aby kvůli zachování ceny
byly továrny automatizovány. Ale to společnostem nejspíše nezabrání tomu,
aby se sbalily a odešly jinam. Výroba, která může být zautomatizována, se nejspíše přesune zpět
do USA a na západní trhy. Roboti stojí stejně v USA i v Číně.
Výroba v USA ušetří náklady na dopravu
a v očích zákazníků to vypadá lépe. Ale náročné práce, ze kterých
v posledních desítkách let Čína těžila, se přesunou do méně rozvinutých
a levnějších zemí, jako je Vietnam, Bangladéš a Indie. Čínská společnosti na to odpovídají tím,
že otevírají své závody všude po světě. Ať už jde o Afriku nebo samotné USA. Model, který může v Čína fungovat,
je ten co využívá Anker. Je to čínská firma využívající
blízkost produkčního řetězce, čímž šetří čas a náklady na vývoj.
Starupy se sídlem v Šen-čenu,
jako Anker, DJI a Oneplus, už uspěly a tento model využívají. Ale další vznikají každý den. Pokud se podíváte
na hardwarové kampaně na Kickstarteru, velmi pravděpodobně
budou sídlem v Šen-čenu. Před 10 lety by firma
jen těžko protlačovala vlastní značku. Prodejce byl bariérou
mezi výrobcem a spotřebitelem.
Ale s rozvojem Amazonu a podobných stránek je nyní možné, aby východní společnosti prodávaly zboží západnímu spotřebiteli, v systému,
který upřednostňuje kvalitu nad cenou. Pro čínské firmy se čas pomalu naplňuje. Silicon Valley může být
rodištěm softwarových starupů, ale Šen-čenu se ve vývoji
hardwaru a výrobě málokdo vyrovná. Musím poděkovat Ancheru, že mi umožnili
v Šen-čenu natočit toto video.
Bez nich by to nebylo možné
a při tvorbě videa mi dali úplně volnou ruku. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





