BeetlejuiceAngry Video Game Nerd

Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo Nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Beetlejuice. Skvělá filmová klasika od Tima Burtona z 80. let s Michaelem Keatonem. V té době to byla asi jedna z nejtemnějších a nejdivnějších komedií, která měla pozornost mainstreamu. Bylo to vážně něco. Mělo to kreslený seriál a samozřejmě i videohru na staré dobré NES.

Film, který tolik využívá představivost, a ve kterém se může stát cokoli, dává hodně možností pro hru. Takže by to mohlo stát za to. Ledaže... No tak! Proč, proč, proč? No jasně! Udělalo to LJN! Udělalo to LJN...

V tomhle se mě pořád všichni snaží opravovat. LJN nebyl vývojář her, byli vydavatelem, pro kterého jiné společnosti vyvíjely hry. Vím o tom, ale to nic nemění na tom, že pokaždý, když se tohle logo objeví na hře, bude to zaručená hnědka! Pokud to LJN vydalo, tak to pořád udělali. Je to hra od LJN. Technicky vzato tohle vyvinulo Rare, což znamená, že je to fakt kurva rarita, když LJN udělá hru, která není horou psích hoven!

Rare byla stejná společnost, která udělala Donkey Kong Country a Killer Instinct. Takže možná můžeme mít vysokou naději, že tohle bude ok. Ale na druhou stranu, Rare vyvinulo i další klasiky od LJN jako Roger Rabbit, Nightmare on Elm Street a Battletoads, což je jedna z nejhorších her pro dva hráče všech dob. Takže jak je na tom Beetlejuice? Pustíme tam šťávu a uvidíme, co to hodí! Musím říct, že jsem rád, že hrajete za samotného Betelgeuse, potrhlého ghůla, a ne za jednu z hlavních lidských postav.

Ale na chlápka, kterej má být duch non plus ultra, stojí fakt za ultra hovno. Umí akorát skákat na nepřátele, ale na rozdíl od slavného italského instalatéra to jen nepřátele omráčí a odhodí vás sto kiláků zpátky, jako byste se odrazili z trampolíny. Co to s tím vším podělaným odrážením je? Nemůžete v týhle hře nic udělat, aniž by to s váma všude neházelo.

Musíme to nějak nazvat. Nazveme to jednoduše "odskakující hovadina". A jak to, že můžu skočit skrz pevnou zeď? Vím, že Betelgeuse je duch, ale po zemi chodí v pohodě. Pravidlem asi bude, že horizontální roviny jsou pevný, ale vertikály jsou pasti. Nazveme to "vertikální čurákovina". Není to fajn, že pokaždý, když chcete pohnout obrazovkou dolů, tak zemřete?

Ve většině her běžně padáte do děr. Spadnete a zemřete, to je fér. Ale tady, pokud posunete obrazovku nahoru a skočíte zpátky dolů, kde jste předtím byli, tak pořád zemřete. Aby se obrazovka posunula zpátky dolů, musíte klesat postupně skákáním na nižší plošiny. Jednoduše řečeno, okraj obrazovky znamená smrt! Je to dobrý způsob, jak hráče uvěznit jako krysu, nutit je pohybovat se tím nejneobvyklejším způsobem a zároveň urážet jejich inteligenci.

Tohle bude známo jako "děvkobariéra". a tou děvkou je hráč. Sakra! Kurva! Do hajzlu! Ne, ne!

Nebaví mě to. Hra stojí za hovno. Víc vědět nemusíte. Zkurvenej Beetlejuice! Víte, co bych radši dělal? Ulovil pár brouků do zavařovačky, rozmašíroval je odšťavňovačem na citróny a nalil jejich šťávu do panákovky. Ne, o vypití jsem nic neříkal. To mě jako fakt zabijou i pochodně? Ty by tam měly být jen na ozdobu. Jak je Betelgeuse vůbec trefí?

Já myslel, že jsou v pozadí. To jako skáče proti zdi? I když je pochodeň mimo záběr, tak vás zabije. A nezavedli jsme si už pravidlo, že co je mimo obrazovku, to neexistuje? Ta hra porušuje svoje vlastní pravidla. Pokud je to k vaší nevýhodě. "Na nic nešahej." Vaše pohyby musí být fakt přesný, jinak vás zamorduje každá malá věc v dohledu. Tohle nazveme "neživé anální atentáty".

Jsou tu obchody, kde se kupují powerupy. Tohle jsou vaše jediný zbraně ve hře. Ale vyčerpáte je během sekund. Nestojí ani za tu námahu sbírání bodů na jejich koupi. Tohle nazveme "neplodné prdy". Až pochopíte, že stisknutím šipky dolů a A skočíte do díry, najdete tyhle malý bonusový jeskyně, kde můžete získat body skákáním na nepřátele.

Jo, tohle je jediný místo, který jsem našel, kde skákání na ně opravdu funguje. Zkuste to kdekoli jinde, a shodí vás to ze zasranýho útesu! A zkuste zmáčknout dolů a A jinde než nad dírou, a spadnete do své záhuby! Máte i útok dupnutím, ale funguje to jen na mrňavý brouky. Ne na ty velký. A mimochodem ty díry, jediné místo, kde můžete spadnout dolů, jsou hluboký jen jednu obrazovku.

Myslíte si, že máte jít dál dolů? Ne, chcípnete. Takže musíte vyjít zpátky ven z díry. Jo, co takhle ven z mojí díry, vy zmrdi? Hele, žába. Můžu na ni skočit? Můžu ji omráčit nebo zabít? Radši si s tím nebudu zahrávat. Týhle hře se nedá věřit. Nemá žádný pevný pravidla.

Všem těm zavádějícím hovnám a klamům dáme název "sračkové rozptýlení". Nikdy nevíte, co máte udělat! Přijdete ke zdánlivě slepé uličce, jen abyste si později uvědomili, že máte odjet na tomhle mraku. Pohne se jen, až zničíte včelí úl. A jediný způsob, jak to udělat, je získat power-up kostlivce a s jeho pomocí na něj vystřelit ohnivou kouli. Taková hovadina by v jiným kontextu nikdy nedávala smysl. Řekněte to někomu ve větě.

Abych pohnul s mrakem, musel jsem sehnat kostlivce, abych vystřelil ohnivou kouli na včelí úl. Kde se tohle ve filmu stalo? A to mluvíme o filmu, kterej je totálně šílenej! Ale díky tomuhle ten film vypadá jako něco normálního. Většina her se drží určitých tradicí a ignoruje všechno podivné a nezvyklé. Ale tahle hra samotná je podivná a nezvyklá. Je tu pár meziscén, ale jsou hodně stručný.

Jako by se skoro pokusili držet filmu. Ale no tak. Betelgeuse nemůže v NES hře říct "kurva pěknej model" a zahoukat na rozkrok? Myslím, že hra víc souvisí s tou hvězdou než s filmem. Myslím hvězdu na obloze, opravdového Betelgeuse. Je to červený veleobr, který jednoho dne exploduje. Nepopisuje to přesně ten pocit, jaký máte z hrání tohohle kusu hovna? Tahle konkrétní hvězda neustále pulzuje.

Je tak nestálá, že je někdy nazývána devátou nejjasnější hvězdou na obloze, obvykle však desátou. Tohle kolísání a nestálost jsou přesně to, o co jim šlo s nepředvídatelnou povahou téhle hry. Když lítáte všude okolo jako pružinou vystřelený hovno v pinballu, je to úplně jako ta hvězda, o které se spekuluje, že kdysi změnila směr pohybu, možná v důsledku blízké hvězdné exploze, nebo v tomto případě, zpičeného brouka.

Máme tady hru, kde to, co existuje mimo okraj obrazovky, může mít vliv nebo ne. Absence viditelnosti má za následek smrt, zatímco existence něčeho nebezpečného, ale neviditelného, bude mít taky vliv. Je to náhoda, že by hra bez definovatelných hranic měla tak zřetelnou spojitost s hvězdou s optickými emisemi, které kolísají a komplikují určení fotosféry? A co to, jak je hvězda obklopena okolohvězdnou obálkou tvořenou hmotou, která byla z hvězdy vyvržena.

Trochu jako, když velký včely vylítávají z úlu a vytvářejí okolo něj vnější pole. Betelgeuse je součástí souhvězdí Orion. Takhle ho viděli starověcí Řekové, ale dnes samozřejmě víme, že je to vlastně kostlivec střílející ohnivou kouli. Proč je Betelgeuse na rameni? No, to je jasný, kdokoli to hrál jako děcko, se nasere, jakmile mu šáhnete na rameno.

A nakonec byla hra vydaná v květnu. To je měsíc, kdy lze Betelgeuse vidět nad západním horizontem po krátkou dobu po západu slunce. Podobně to byli hráči na západě Ameriky, kteří tohle hráli hned po západu slunce a udělaných úkolech, a bylo to jen na krátkou dobu, než tím mrštili o zem, za horizontem. Takže ano.

Jsem přesvědčenej, že hra je udělaná podle hvězdy, a ne filmu. Nebo prostě můžete říct, že to zkurvili a až moc volně zacházeli s předlohou. Nazveme to "mrdkovina volné formy". Jak jsem říkal, ve hře je dost částí, kde musíte získat body, abyste si koupili kostlivce nebo jiný powerupy. Nejčastější způsob, jak ty body získat, je dupání na brouky. Nikdy nevíte, kolik máte bodů, dokud nevejdete do obchodu. Co teda máte dělat? Počítat si svoje vlastní body? Musíte být vážně přesní, abyste na ty brouky dupli.

Musíte jen trefit takovou prťavou skvrnku. Ale nejhorší částí je, že se na brouky nemůžete soustředit, protože si zároveň musíte hlídat většího brouka. Pokaždý tam je a neustále se pohybuje tam a zpátky. Takže správná metoda je dupnutí, skok, dupnutí, skok. A dávejte bacha. Pokud vám omylem sklouznou prsty, je hodně snadný seskočit z plošiny vstříc smrti. Tenhle druh přesnosti nazveme "chcaní uchem jehly".

Až se dostanete k prvnímu bossovi, nemáte ho jak zabít. Ne bez kostlivce, to je jediný způsob. Ale pokud se tam dostanete bez kostlivce, jste v piči. Nemůžete ani jít zpátky ven. Přímo tady jsou zasraný dveře, ale nemůžete je použít! Nemáte jinou možnost, než se nechat zabít. A pak vás to buď pošle zpátky o několik částí, který musíte hrát celý znovu, nebo začnete znovu hned u bosse.

Nevím, jestli je tu nějaký důvod nebo je to úplně náhodný, ale jakmile vás to jednou vrátí k bossovi, tak to bude dělat pořád. Jste tam natrvalo zaseklí. I když se dostanete na obrazovku s pokračováním, budete dál začínat u bosse! Takže musíte resetovat hru, jen abyste získali kostlivce. Když dorazíte k bossovi s kostlivcem, musíte se ujistit, že jich máte spoustu, protože hodně rychle odezní.

Nemůžete dostat ani ránu, jinak ztratíte kostlivce. Boss ani nemá žádný ukazatel energie nebo zásahů. Abyste ho porazili, musíte ho zasáhnout tolikrát, aby ho to zatlačilo ke zdi napravo. Jenže střílí svojí zbraní tak často, že máte čas jen na jeden útok, než musíte tu zatracenou věc přeskočit. A pokud vůbec skočíte, skončíte na římse nad dveřmi. Tímhle ztratíte tolik času a pokaždý se o něco přiblíží.

Nikdy ho nestřelíte tolikrát, aby se posunul doprava, a pokud se dostane moc doleva, jste naprosto v piči. Nemůžete ho zasáhnout zezadu. Jediný způsob výhry, o kterým vím, je pomocí glitche, kdy to musíte udělat hodně rychle na začátku, když blikáte. Tohle je ten nejvíc vadnej, neférovej a nepředvídatelnej boj s bossem první úrovně, jakej jsem kdy viděl. Nazveme to "hra s pastí na krysy".

A nakonec si povíme o hudbě. Nečekejte, že uslyšíte známou temnou zlomyslnou znělku od Dannyho Elfmana. Ne. Dle tradice všech her od LJN, dostanete něco originálního. Co za koňskou sračku je tohle? Vůbec to nenavozuje atmosféru. Bylo by to fajn v jiných hrách. Tohle byste měli slyšet, pokud poskakujete s bublifukem v magickým pohádkovým světě. Ne v temné noční můře Tima Burtona. Bylo by to jako poslouchat, nevím, soundtrack k Mary Poppins při sledování Requiemu za sen.

Takto nevhodný herní soundtrack nazveme "špatná hudba". Na závěr bych mohl říct, že ta hra je hovadina, že je to smradlavá kupa kozích hoven, strašná ohavnost. Ale perfektní způsob, jak to shrnout, je, že je to hra od LJN. Nezáleží na tom, kdo to skutečně vyvinul.

Byli najati LJN. Uvítací dopis nejspíš obsahoval něco takovýho: "Vítejte v našem týmu Lemplů Jebajících Nintendo. U nás v LJN usilujeme o vytváření přední světové přehlídky hoven a pro naše zákazníky znásilňujeme všechny jejich oblíbené filmy. Oceňujeme vaše přispění k rozšiřování černého moru dnešní generace her. Přikládáme naši příručku zásad a postupů ve vyvíjení her s odskakující hovadinou, vertikální čurákovinou, děvkobariérou, neživými análními atentáty, neplodnými prdy, sračkovým rozptýlením, mrdkovinou volné formy, chcaním uchem jehly, hrou s pastí na krysy a špatnou hudbou.

Jsme hrdí, že vás máme na palubě. Takže, mrdat tuhle hru! Dívejte se! Betelgeuse, Betelgeuse, Betelgeuse! Dem na to! Viděl jsem Vymítače ďábla 176krát a pokaždý se bavím ještě víc!

Šťastnej Halloween, sráči! Překlad: Frix www.videacesky.cz