Vzkaz (1. část)

Čekal jsem na našem rohu.
Co je? Zmeškáme první hodinu. Nezmeškám jenom první hodinu. Nejdeš do školy? Já a škola dneska nejsme
dobrá kombinace. Mluvila jsi s Vivian? Aster! Co?! Myslíš, že s ní nechci mluvit?
To je ten problém. Je pryč a já tady. Je půl hodinu odsud.

Nejde jenom o tu půl hodinu,
jde o vzdálenost. Žije teď beze mě v úplně jiném světě.
Jak do něj zapadám? Co mám dělat? Začni tím, že zvedneš zadek
a promluvíš si s ní. Aster, kde jsi? Snažím se s tebou
všemožně spojit. Prosím, zavolej mi. Sakra. Je všechno v pohodě? Jo, jo. Všechno dobrý. Neposlouchala jsem.

Jenom
se mi zdálo, že se něco stalo. Promiň. Mám uzávěrku. Zapomněla jsem se
podívat na hodiny. Napíšu ti omluvenku. Hele, pojeď s náma. Dobrý nápad. A to jsem se tak snažila,
aby to vyznělo správně. Čau. Jela bych busem, ale zdá se,
že jezdí jenom k obchoďáku. V pohodě. Jdem. Zdá se, že jsem tu sázku vyhrála. Sázku?

Kdysi jsme se vsázely, která bude
první řídit, a první, která... Bude dělat jiný věci. Jako malá jsem tu trávila hodně času. Jo, dělily jsme se o všechno. Až na tvý
Buffy věci. Měla jsi i kalhotky s Willow. Dělily jste se se Sophií
o spodní prádlo... paráda. Nedělily jsme se o spodní prádlo. Bylo nám jedenáct,
Jonathane, nech toho. Je to prostě typickej kluk.

Co se týče tý sázky, Sophie má sice
řidičák, ale tohle auto řídit nebude. Mám nové pravidlo. Lidi, kteří jedí
tady místo v jídelně, pro mě pracují. Nebudete litovat. Umím kopírovat,
sešívat. Budu vám i běhat pro kafe. To určitě budeš. Budu dělat cokoliv, co bude třeba. Co kdybys prozatím byl jen mé oči a uši?
Dáš mi vědět, když se objeví něco zajímavého. A nikam nechoď.
Pomůžeš s dnešním ranním oznámením. - Kurva!


- Doprdele! - Čau.
- Čau. Tak co mám říct? Jenom uveď tu hru. Mám pro vás oznámení. Pravděpodobně
víte, že dramatický kroužek uvede... Racka. Racka. A Elisabeth Matthewsová
vám teď sdělí podrobnosti. Jsem z naší první hry moc nadšená.
Jo, a není to o ptákovi. To je symbol. Je to o lidech, kteří řeší své vztahy,
a je to příběh o...

no, o lásce. Proč je to tak zatraceně těžký? Jdeš? Fakticky? Čau. Čau. Vidím, že tě ohákli
pro veřejný ponížení. Mohlo by to být horší? Ano, mohlo.
Neslyšela jsi ranní oznámení? Nebylo to zas tak strašný.

Jsem děsnej. V její přítomnosti
úplně ztrácím schopnost mluvit. Holky. Holky. Problémy? Nevím. Stalo se něco? Provedla jsi něco?
Provedla ona něco? Ne, nic takovýho. Myslíš si, že bych to
nedokázal pochopit?

Sama to nechápu. A náhle mám hlad. Jestli brzy nedostanu
dvojitej cheeseburger a hranolky, umřu. Což znamená, že tu je problém, protože
vždycky dostávám hlad, když se něco děje. Nechceš někam zajít?
Nijak domů nespěchám. Říkala jsi něco o cheeseburgeru? Fajn. Takhle to nejde. Kde je? No, neutekla.
Všechno oblečení má pořád tady. Máš pravdu.

Asi bude s kamarádkou. Nezkusíme
její mobil? Nebo to moderní rodiče nedělají? Jen si tak vzpomínám,
co procházelo mně. No, tys byla zlobivá holka,
v tom je rozdíl. Vždycky jsi mě z těch hloupých
průšvihů zachraňoval. Od toho jsou starší švagrové. Bože, byla jsem tak zabouchlá... Omlouvám se.
Ztratila jsem pojem o čase. Zlobíš se? Nechci se zlobit.

Potřebuješ
nezávislost, to chápu. Ale... Měla jsi zavolat. Nejsem na to zvyklá. Mívala jsem svůj
život a teď... nevím, už není můj. Můj také ne. Příště budu zodpovědnější. Ano, to budeš. Je tady, není opilá ani sjetá.
Ví, že udělala chybu. Tohle je pro mě nové. Tohle je nové pro všechny.

No tak, Aster.
Dostaň mě odsud. Můžeš si to nechat. Rozhodně si to nechám. Překlad: petrSF
www.videacesky.cz