Bo Burnham: Jak se dělá countryStand-up okénko
28
Bo Burnham vám v tomto úryvku z vystoupení s názvem Make Happy názorně ukáže, jak lehké je složit chytlavý country hit a zároveň vám vysvětlí, proč už country není to, co bývávalo...
Přepis titulků
Jsou tu nějací fanoušci country? Jo. Někteří křičí mé jméno: "Booo."
To je taky souhlas. Podle mě má country hudba... špatnou pověst. Když zpívá Bruce Springsteen
o dálnici, je to hned umění. Ale když zpívá někdo o koni,
je to už ze zásady hloupé. Podle mě má country ty nejlepší textaře.
Dolly Parton, Willieho Nelsona... A když je text písně upřímný, jde o umění, které bych nikdy nehanil. Problém tkví v tom, že moderní country hudba, kterou hraje na vyprodaných stadionech například Keith Urban, není vůbec upřímná. Jde o pravý opak upřímnosti. Místo lidí s uvěřitelnými příběhy tu máme metrosexuální milionáře, kteří si nikdy neušpinili ruce prací, ale znají všechny oblíbené fráze, kterými se podbízí publiku.
Stačí náhodně tahat slova z rukávu a každá jejich píseň vytáhne z poctivě pracujících lidí miliony dolarů. Však to sami znáte. Takové ty fráze typu... Prašná cesta, studený pivko, modrý džíny a červenej pick-up. Vesnický podstatný, primitivní přídavný jméno. Žádný boty ani košile, žádný židi – to jste neslyšeli. To byl jen takový mentální překlep.
Chodím a mluvím jako zemědělec, ale moje boty stály tři tácy. Skládám písně o jezdění s traktorem z pohodlí soukromýho tryskáče. I kdybych zpíval v mandarínštině, stejně bych se vám jen podbízel. Lovím jeleny, chytám pstruhy, plechovku piva natáčím logem do kamery.
Slyšíte na pozadí tu mandolínu? Ukázkový podbízení. Mám soukromý ranč, na kterej nestíhám ani jezdit. A nemám rád špínu. První sloka a refrén za mnou. Teď ještě oslovit dámy. Doufám, že můj jižanský šarm přebije tu jemnou úchylnost, která ze mě vyzařuje. Hodná holka ve slamáku s upaženýma rukama uprostřed pole.
To je jen strašák. Já myslel, že je to ženská. Pardon. Studená noc, studený pivko, studený džíny – to poslední si škrtněte. Moc tě chci, doufám, že po mně prahneš. Podvědomě. Natáhnem se, ty vytuhneš, a tak ti sundám pracovní oděv.
Položím ruce na tvoje tělo, ale jsi jako ze slámy. Zase ten zasranej strašák! Jsem jako Mike Tyson v ringu. Ať vám upadnou uši, potřebuju si nahrabat. Skládám písně pro lidi, který pracujou ve městech, kam bych nikdy nepáchnul. Zlegalizujte překreslování hranic a tolerujte mou podbízivost.
Máte nádherná ústa a já krásnýho... Mám změnit tóninu, vy parchanti? Tematicky kličkuju, empaticky se podbízím. Svou cílovku držím pevně za koule, stačí říct "kamion" a všichni se udělaj do kalhot. Vy ani nevíte, kde bydlíte.
Já žiju v zemi podbízení. Budu k vám upřímnej. To, co dělám, dělám proto, že jsem stoprocentní vidlákokot. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz
Dolly Parton, Willieho Nelsona... A když je text písně upřímný, jde o umění, které bych nikdy nehanil. Problém tkví v tom, že moderní country hudba, kterou hraje na vyprodaných stadionech například Keith Urban, není vůbec upřímná. Jde o pravý opak upřímnosti. Místo lidí s uvěřitelnými příběhy tu máme metrosexuální milionáře, kteří si nikdy neušpinili ruce prací, ale znají všechny oblíbené fráze, kterými se podbízí publiku.
Stačí náhodně tahat slova z rukávu a každá jejich píseň vytáhne z poctivě pracujících lidí miliony dolarů. Však to sami znáte. Takové ty fráze typu... Prašná cesta, studený pivko, modrý džíny a červenej pick-up. Vesnický podstatný, primitivní přídavný jméno. Žádný boty ani košile, žádný židi – to jste neslyšeli. To byl jen takový mentální překlep.
Chodím a mluvím jako zemědělec, ale moje boty stály tři tácy. Skládám písně o jezdění s traktorem z pohodlí soukromýho tryskáče. I kdybych zpíval v mandarínštině, stejně bych se vám jen podbízel. Lovím jeleny, chytám pstruhy, plechovku piva natáčím logem do kamery.
Slyšíte na pozadí tu mandolínu? Ukázkový podbízení. Mám soukromý ranč, na kterej nestíhám ani jezdit. A nemám rád špínu. První sloka a refrén za mnou. Teď ještě oslovit dámy. Doufám, že můj jižanský šarm přebije tu jemnou úchylnost, která ze mě vyzařuje. Hodná holka ve slamáku s upaženýma rukama uprostřed pole.
To je jen strašák. Já myslel, že je to ženská. Pardon. Studená noc, studený pivko, studený džíny – to poslední si škrtněte. Moc tě chci, doufám, že po mně prahneš. Podvědomě. Natáhnem se, ty vytuhneš, a tak ti sundám pracovní oděv.
Položím ruce na tvoje tělo, ale jsi jako ze slámy. Zase ten zasranej strašák! Jsem jako Mike Tyson v ringu. Ať vám upadnou uši, potřebuju si nahrabat. Skládám písně pro lidi, který pracujou ve městech, kam bych nikdy nepáchnul. Zlegalizujte překreslování hranic a tolerujte mou podbízivost.
Máte nádherná ústa a já krásnýho... Mám změnit tóninu, vy parchanti? Tematicky kličkuju, empaticky se podbízím. Svou cílovku držím pevně za koule, stačí říct "kamion" a všichni se udělaj do kalhot. Vy ani nevíte, kde bydlíte.
Já žiju v zemi podbízení. Budu k vám upřímnej. To, co dělám, dělám proto, že jsem stoprocentní vidlákokot. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz
Komentáře (0)