Perseus: Medúsa

Vracíme se k našemu příběhu, kdy Perseus spěchal ke Graiím veden samotným Hermem, aby našel nymfy ze severu. Když dorazil do země stínů, kde Graie žily, Perseus se schoval a vyčkával, jak mu poradil Hermés, dokud si jedna z nich nevyloupla oko z hlavy a nepodala ho sestře. V tu chvíli vyskočil z úkrytu a vyrazil jí oko z ruky. Nejprve byly zmatené, každá myslela, že ho má ta druhá.



Pak ale Perseus promluvil, řekl, že jim oko nevrátí, dokud mu neprozradí, kudy se dostane k nymfám ze severu. Zavřískly a roztřásly se, měly strach, že o své jediné oko přijdou. Bez otálení začaly mluvit a ihned mu prozradily cestu, aby své oko získaly zpět.



Nymfy byly v Hyperborei, kouzelné zemi za severním větrem, kde se jen slavilo a tančilo. Ukázaly mu tajnou cestu, jíž se před ním vydalo jen málo lidí, a on s Hermovou pomocí vyrazil. V Hyperborei pro něj uspořádali velkou uvítací hostinu a dali mu dary, o něž požádal: Okřídlené sandály, aby byl rychlejší, pytel, který měnil velikost podle toho, co bylo uvnitř, a čepici neviditelnosti, aby se mohl ke Gorgonám dostat bez povšimnutí.



Když tyto dary získal, přišli za ním Hermés a Athéna, aby mu každý dali ještě jeden dar. Hermés mu daroval meč, který se nikdy nezlomí, aby prosekl Medúsinu šupinatou kůži.



Od Athény dostal štít z dokonale naleštěného bronzu, aby se do něj mohl dívat a orientovat se podle odrazu, takže bude moci přijít ke Gorgonám a vyhnout se přitom jejich smrtícímu pohledu. Hermés mu poté prozradil, že celou dobu věděl, kde Gorgony žijí. Tak. Jen to Perseovi neřekl rovnou, protože chtěl, aby šel nejprve do Hyperborei, místo toho, aby se ihned vrhnul na Gorgony.



Když teď byly karty vyloženy, vydali se na ostrov, kde tyto hrůzné bytosti žily. Perseus se tiše vznášel nad zemí ve svých okřídlených sandálech a objevil jejich doupě. Našel je spící, roztažené na lůžku s jejich obludnými křídly a zlatou, šupinatou kůží. Athéna a Hermés mu ukázali Medúsu, jedinou z nich, která se dala zabít.



Celou dobu se díval do štítu a tiše přiletěl ke svému terči. Když byl těsně nad ní, skočil a jedním máchnutím jí usekl hlavu. Pak se stalo něco úžasného, z její krve vylétl okřídlený kůň jménem Pegas a okřídlený obr Chrýsáór. Ale tyto divy Persea nerozptýlily, kdepak. Pořád se díval jen do štítu, když dával hlavu do pytle, který ji v sobě uzavřel.



Na chvíli si připadal v bezpečí, ale hluk probudil zbývající dvě Gorgony. S pomstychtivým křikem prohledávaly ostrov, ale Persea najít nemohly, protože ho jeho čepice dělala neviditelným. Prchal pryč ve svých okřídlených botách. Úkol byl hotový, nebezpečí zažehnáno a bohové zmizeli. Persea však čekalo ještě jedno dobrodružství.



Cestou domů totiž přistál v Etiopii, ale když tam dorazil, našel krále ve velkých nesnázích. Jeho poddané požírala mořská nestvůra, protože o sobě jeho žena prohlásila, že její kráse se nymfy nemohou rovnat, a jediný způsob, jak nestvůru uklidnit, byl obětovat jí jeho dceru Andromedu. Přestaňte kroutit hlavou, vždyť víte, že takhle to tehdy chodilo. Ale Perseus se cítil skvěle, byl pořádně v ráži.



Právě zabil Gorgonu, pořád měl kouzelnou výbavu a byl připravený vrhnout se na věc. A tak řekl králi: „Podržte mi pivo, Výsosti, jdu na to.“ Ale když uviděl Andromedu připoutanou ke skále a čekající na nestvůru, rozhodl se, že se s ní ožení. Král mu řekl: „Proč ne?“ Jí se nikdo zeptat neobtěžoval.



Odbíhám. Perseus tedy vytasil svůj božský meč a vznesl se na svých okřídlených sandálech. Když nestvůra uviděla jeho stín, myslela si, že se topí, a vrhla se na něj, aby ho sežrala. Zatímco byla rozptýlená, Perseus se na ni vrhnul a vší silou jí zasadil obrovskou ránu.



Ještě pár úderů a nestvůra byla mrtvá. Andromeda byla osvobozena a mohli začít chystat svatbu. Problém byl v tom, že Andromeda už byla zasnoubená s někým jiným, a když ten snoubenec přišel a řekl: „Hele, to je nefér,“ Perseus odpověděl: „Tak se koukni, co mám v pytli!“ A pak, no páni, chlápek zkameněl.



Už byl jen jeden snoubenec. Problém vyřešen. A tak se i s Andromedou konečně vrátil domů. Tam to ale nešlo tak úplně dobře. Jeho matka a adoptivní dědeček se schovávali v chrámu před výhrůžkami a hněvem jeho prastrýce, místního tyrana, pokud by odešli. Jeho matka totiž tyranovy návrhy odmítala.



Perseus se tedy vydal do prastrýcova sídla, protože po předchozích zkušenostech už se s takovou situací uměl vyrovnat. Dveře se otevřely a tyran se svými přáteli očekával pomstychtivého Persea. Ten však měl plán. Sáhl do svého pytle a bum! Překvápko. Tyran a jeho sebranka všichni zkameněli.



Poté prohlásil svého adoptivního dědečka králem ostrova, vrátil vybavení bohům a dal Athéně hlavu Gorgony, kterou od té doby nosila na svém štítu. Když se doslechl o proroctví, podle nějž měl zabít otce, vylekal se, že by mohlo jít o adoptivního dědečka, a řekl si: „Tak počkat, teď přijde opravdové rozčarování.“ Vydal se s Andromedou na sportovní utkání na pevninu, kde hodil diskem a trefil svého otce, který náhodou seděl na tribuně.



Osud. A to je konec. Mysleli jste, že si s tím rozčarováním dělám srandu, co? Přeložila: Marky98 www.videacesky.cz