JourneyQuest - 2x03 - Ukňouraná opičí řeč

Pokračuj.
Můžeš utéct. Vezmi do zaječích.
Padavko. Ahoj. Jé, když ji zachráním,
určitě mě obejme a zulíbá. - Jdeme, jdeme, jdeme...
- Chtěli mě učesat. Chtěli mě jen učesat. Měli jste utéct. Ukňouraná opičí řeč Připojí se k nám Carrow?

Bude v pořádku.
Mrtví se o něj zajímat nebudou. Ticho. Možná je to cesta ven. Možná je to víc nemrtvých. Možná jsem řekla ticho. Běž první. Přesně to se mi na ni líbí.

Jsem v tom až po uši. - Je to ork. S brýlemi.
- Dobře. Bodni ho. To podle mě není moc dobrý nápad. Mně se líbí! Zabij mi orka. Tak tolik k momentu překvapení. Perfe... Perfe... já mám opravdu... moc ráda zimolez.

Tvůj otec kouří trpaslíky v pekle!
TRPASLÍKY v pekle! Má v ruce svitek! Radila bych ti, abys měla
pro tohle hodně dobré vysvětlení. - Necítím ani vánek.
- To nestačí. Dveře, kterými jsme přišli,
byly zamčené z venku. Kočky, zimo... lez. Což znamená, že přišel jinudy,
a já necítím ani vánek. Tudíž ho potřebujeme,
aby nám ukázal cestu ven.

Kých. Vždycky s ním můžu nakrmit nemrtvé. Ty překládáš, že?
Tak překládej zpátky. A také umím mluvit tím vaším
ukňouraným opičím jazykem. Tak to situaci podstatně ulehčuje. Už mě nepotřebujete. Co s ní je? To něco kouřila?

Ne, ne. Je jen nadopovaná. Tak honem, prasečí ksichte. Můžu si s sebou aspoň
vzít své věci? Nerad bych,
aby mi je tu ožíraly krysy. Ale poneseš si je sám. Takže abych to shrnul a abych si
byl jistý, že tomu dobře rozumím, dala jsi ten nejdůležitější epos
v historii podřadnému bardovi. Věštci nám zadávají
ročně několik set výprav.

To mám vytušit, která z nich je
důležitá a ukázat na ni prstem? Ano, přesně to máš v popisu práce. Nemůžeme s tím nic dělat. Epos už probíhá déle než rok. Což znamená, že jsem
propásl buhví kolik dějství. Budu muset vystavět celé zasazení. To vše by měla mít v poznámkách.
Vždycky si poctivě zapisuje. Ale já je od ní nezískám,
pokud se nerozhodne mi je dát.

Bohužel. Mohl bych ji ale přistihnout
při porušení pravidel. To by nemělo být těžké. Její záznam smrdí víc než vyvrhlá hyena. Omlouvám se. Jsem pod velkým tlakem. A nemám čas prověřovat si
každého studenta. Černý, stříbrná brož, pero, sebevědomý úhel.

Sebevědomý.
Ne rozmařilý. Povolala jsem čaroděje.
Brzy tě teleportují. Ne. Žádní čarodějové. Je to moc nepřesné. Netušíme, kde je ona ani její družina. Jsou to Pustiny. Miliony čtverečních mil
ruin a divočiny, prázdnější než bankéřovo srdce.

U všech bohů,
může být kdekoliv. Kdekoliv... Jak ji najdeme? Odpověď je přímo za tebou. Zbývá ti jedno přání, že? Ne, víš... Nejdůležitější epos v historii.

Ale to jsem si schovávala... Který jsi omylem přiřadila... Ale je moje! A budoucí generace
se dozví o tvé oběti. A předpovídám, že je to, jak jsi použila
poslední přání, ohromí natolik, že si nikdo nebude pamatovat,
jak jsi využila to první. Ven... Oba dva. Chci celou linii věnovanou
mé nesobeckosti.

Jímavý a srdečný příběh
začleněný do příběhu. Dám ti tematickou kapitolu
s občasným výstupem. - Ve více verších?
- Dva verše. Dobře, ale budu mít
odlišné schéma rýmování. - Dobrá.
- Bohové budiž pochváleni. Takže... Přej si, abych byl přenesen
k poslední osobě, se kterou mluvila. "To proto, že jsem ti ho neřekl."

Opravdu skvěle řečeno. Jsi chytrý, orku. Myslíš, že půjdeme do chrámu? To není na nás. Ale opravdu doufám, že ne. Takže... promluvíme si o... tom? Ne.

Proč bychom měli? Vždycky o tom chceš mluvit. Jaký je plán, seržante? Plán se nezměnil. Je to moudré? Už se blíží konec sezóny, bez Kurna... Kurn je mrtvý. Soustřeďme se na misi
a nenechme se ničím zneklidnit.

Už je to zase tady. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz