Příšerná Penny

PŘÍŠERNÁ PENNY Podle Holly jsi spolehlivý. Jsi spolehlivý? Ano, pane. Velmi spolehlivý. Udělám, co se mi řekne, a mlčím o tom. Momentálně mám menší potíže, takže... Tvůj životní příběh mě nezajímá, synku. Jistě, pane.

Samozřejmě. Znáš tu holku? Jasně, znám ji. Tu školu znám taky. Dělal jsem tam školníka. Nebyl jsem tam dlouho, ale i tak... Tvůj životní příběh mě nezajímá, synku. Určitě do toho chceš jít? Ano, pane. Můžete mi věřit. Já ti nevěřím. Věřím Holly.

Jaký je plán? Zítra ji sebereme po cestě do školy. Pak ji odvezeme k nádrži a Hyrum zavolá jejímu otci. Peníze převezme Hyrum? Ne, to má udělat Randy. Hyrum se od toho bude držet co nejdál. Tohle je naše poslední šance, Dennisi. Ne že to poděláš.

Vidíš ji? Ještě ne. Až ji uvidíme, prostě ji... popadnu? Popadni ji. Jo. Jasný. To je ona? Asi jo.

Asi, nebo určitě? Je to ona. Má tu uniformu. Všechny mají tu uniformu! Je to ona. Jdu pro ni. - Mám ji popadnout? - Jo, popadni ji! Tak jo, jasný.

Promiň... Ty jsi... Penny, viď? Jo. Proč? Myslela jsem, že jedeme na hamburgery. A já myslel, že jsem ti řek, abys mlčela. Hezky tam seď a mlč, nebo tě hodím do kufru. Co ty na to? Jenom si s tvým tátou něco vyřídíme a pak můžeš jít domů, ano?

Co kdyby ses míň staral o tu holku a víc o náš úkol? Šlo by to? Jasný. Tak co uděláme teď? Zavoláme Hyrumovi, že ji máme. Co to je? - Na něco se zeptám, Dennisi. - Neříkej mi jménem. Jseš blbej, nebo jseš úplně blbej?

Cože? Ptám se, jestli jseš blbej, nebo jseš úplně blbej? To bude chyták... Zabav tý holce na zadním sedadle svou bouchačku! Tvrdil jsi, že pojedeme na hamburgery. Má... Má velkej hlad. - Odpověď je úplně blbej.

- Co to děláš? Polož ji. - Jenom jí koupíme hambáče. - Nebudeme kupovat hambáče! A koktejl. A koktejl! Jen jí koupíme hambáče a koktejl. Žádnej koktejl nebude! Jejda. Dennisi... - Nemůžu si dovolit svědky.

- Cože? Půjdu na Harvard, Dennisi. Nemůžu to mít ve složce. - Byla to nehoda. - Myslíš, že Harvard zajímají nehody? Nic neřeknu. Na to je pozdě, Dennisi. - Prosím. - Promiň. - Nedělej to! - Jenom sranduju! Měl bys vidět svůj výraz. Ani nechci na Harvard.

Jsi normální? Trpím chemickou nerovnováhou. Není zdvořilé se na to ptát. Sakra! Sakra! Sakra! Jak se jmenuje? Kdo? Randy? Hele, Randy, na něco se tě zeptám.

Jseš blbej, nebo jseš úplně blbej? Co tu děláš, Dennisi? Holly, musím ti něco říct, ale slib mi, že... To nemyslíš vážně. Tak jo, zlatíčko, tady máš citronové sušenky. A čerstvé mléko, do kterého si je můžeš namáčet, jestli chceš. Když budeš něco chtít, řekni si. Holly, kam jdeš?

- Měla jsem si vzít Chipa Conroye. - Nezačínej zas s Chipem. S Chipem jsme šli na školní ples a báječně jsme si to užili. Holly, tohle je vážný. Co s ní mám dělat? Ví, jak se jmenuješ, Dennisi. Ví, kde bydlím. Budeš se jí muset zbavit. To ji mám utopit ve vaně nebo tak něco? Ne, nemyslím utopit ve vaně nebo tak něco. Myslím odvézt ji a dostat výkupný.

Utopit ve vaně? Vážně? To bylo první, co tě napadlo? Ale jak mám teď to výkupný dostat? Je mi fuk, jak to uděláš, Dennisi. Čekám dítě. Buď se o něj postaráš, nebo si na to seženu někoho jinýho. - To je Hyrum. - Zvedni to. - Co mu mám říct? - Že je všechno v pořádku. Prosím?

Jo, máme ji. Všechno je v pořádku. Ne, Randy je tady. Teď zrovna nemůže. Vyřídím mu to. Ne, pane. Sbohem. Co říkal? - Zněl trochu nedůvěřivě.

- Co říkal? Randy má převzít od jejího otce výkupný. Bez těch peněz se nevracej, Dennisi. - Holly čeká dítě? - Jo, čeká dítě. - Kluka, nebo holku? - To nevím. Doufám, že holku. Mohli bychom jí říkat Jessica. Zůstaň dole. Nechci zůstat dole. Kde je moje dcera?

- To jsou ty peníze? - Jo. Kde je moje dcera? Dejte mi je a uvidíte ji. Hyrum věděl, že ty peníze dostane. Jenom jsem potřeboval víc času. To si vyřiďte s Hyrumem. Já přijel pro prachy. Tak kde je? To má být nějaký vtip? Cože? Kdo to je?

Jak to myslíte? To je vaše dcera. To teda není. - Jak to myslíte, že to není vaše dcera? - Tohle není moje dcera! Dennisi? Kam jdeš? Auto je tamhle. Dennisi! Proč jsi tvrdila, že jsi Penny? Já nevím.

Myslela jsem, že jí dáš cenu nebo tak. A proč bych jí dával cenu? Já nevím. Chceš teď vědět, jak se doopravdy jmenuju? Ne, nechci to vědět! Proč ne? Jsme nejlepší kamarádi. Nejsme kamarádi. Unesl jsem tě.

Jo. A teď jsme nejlepší kamarádi. Jsi normální? Říkala jsem ti to. Buď mám v mozku moc hormonů, nebo málo. Nepamatuju si co z toho, tak se mě pořád neptej! Holly! Holly?

Holly, sbal si věci, musíme vypadnout. Holly! Holly! Dennisi... Kam jako jdeš? Jdu s tebou. Ne, hned se vrať do auta. Kamarádi mají držet spolu, Dennisi.

Nejsem tvůj kamarád. Ani tě nemám rád. Rozumíš? Moje přítelkyně a dítě jsou v tom baráku s tím šíleným dědkem a můžeš za to ty! Zůstaneš tady! Holly! Ty pitomej debile. Myslel jsem, že je to Penny.

Penny nosí úplně stejnou uniformu. Všechny nosí stejný uniformy. Proto se tomu říká uniforma! S Chipem jsme byli šťastní. Měli jsme se vzít, to je celý. - Holly, Chip Conroy je gay. - Co to plácáš? Říkám, že Chip je gay. Nevzal by si tě. Když jsem ho znala, tak gay nebyl. Když jsem ho znala, šli jsme na ples. A věř mi, že jsme si to báječně užili. - Zpochybňuješ mou sexuální přitažlivost?

- Ne, nezpochybňuju. Sice mám břicho jako balon, ale mou sexuální přitažlivost nezpochybňuj. - Mohla bys přestat mluvit o sexu? - Mluvím o přitažlivosti, o ženskosti. Nemluvím o tom, odkud se berou děti. Já už vím, odkud se berou děti. Vidíš? Ona už ví, odkud se berou děti. - Rozvázala bys nás, prosím? - Ne. Ranil jsi moje city. Nevěděl jsem, že nějaký máš! Tomu říkáš výchova?

Řvát na dítě a zraňovat jeho city? Hyrume, poslouchejte. Celý je to nedorozumění. Co to děláte? Hyrume, ne... Co to děláte? Zbláznil jste se? - Kde jsou moje prachy? - Já je nemám. Nemám vaše peníze. Hyrume. Ty prachy jsme nedostali.

Unesli jsme špatnou holku. Není to Penny Andersonová. Jak se jmenuješ, holčičko? Penny Andersonová. Lže vám. Přijde mi, že je to správná holka. Není to Penny! Všechno je to její vina.

- Kde jsou moje prachy?! - Přísahám, že je nemám. Ne, Hyrume... Prosím ne! Prosím! Prosím ne! Ne. Ne... Panebože. Jsi celá? Jo.

Panebože. Jo. Rozvážeš nás, než... Co to děláš? Ranil jsi moje city, Dennisi. To jsem neměl a omlouvám se. Omluvy mě nezajímají, Dennisi. Na ty je pozdě.

- Říkal jsem, že je blázen. - Nemůže za to. Má stockholmský syndrom. Nechtěl jsem ranit tvý city. Jsme přece nejlepší kamarádi. Tvrdil jsi, že nejsme. Na mě dát nemůžeš. Já nevím, co plácám. Samozřejmě že jsme kamarádi. Na to je už pozdě, Dennisi. Už se s tebou kamarádit nechci. Prosím, nedělej to.

Jenom sranduju! Jasně že jsme nejlepší kamarádi. Jsi normální? - Naložíme věci a odvezeme ji domů. - Neřekne nám, kde bydlí. Musíš si prosadit svou. Ty jsi tu dospělej! To se lehko řekne. Princezno, musíme tě odvézt domů. Rodiče tě... Dennisi?

Co? Kam jedeme? Nevím. Můžeme se po cestě stavit na hamburger? Překlad: petrSF www.videacesky.cz