Blízká setkáníSNL – Saturday Night Live

Já jsem agentka Morrisová z NSA a toto je speciální agent Kirkpatrick. Plně chápeme, čím jste si prošli a velmi si proto ceníme, že jste dorazili do Whashingtonu takto narychlo. Ano, vy tři jste jako první zažili potvrzený únos mimozemšťany. Přirozeně jste tak pro vládu Spojených států velmi zajímaví. To je šílený, kámo. Chci říct... Jsme kámoši z malýho města, co viděli UFO v lese. Nikdy jsme nikoho z vlády nepotkali.

Ok. Co dalšího si pamatujete potom, co vás modrý paprsek vtáhl do lodi? Přišla jsem k sobě a viděla krásnou bytost stvořenou jakoby z uklidňujícího světla. Já taky. Ta bytost se dotkla mé hlavy a já cítil každou emoci v její nejčistší podobě. Bylo to úžasné. Brečel jsem, pane. Dobře. A Vy, paní Rovertyová? Páni! Na jakým patře jste byli, lidi?

Probudila jsem se ve špinavém, kovovém sále a... čtyřicet malých mimozemšťanů mě sledovalo, jak močím do ocelové mísy. Vzali mísu a odešli. Zajímavé. Byly tyto bytosti také obklopeny světlem? Ne, ne. Ony byly... šedý, s velkýma tlustýma očima a malou pusou. Jen zírali, jak jsem čůrala.

Nemyslím, že bych narazila elitu. A jak Vás instruovali, abyste močila? Použili telepatii? Ne, ne. Probudila jsem se a potřebovala čůrat jako velbloud. Takže... začala jsem čůrat a jeden z těch šedých mimozemšťanů bouchl do zdi a ukázal na mísu. Dostala jsem povel, tak jsem jak kačena došla k míse a vymočila se do ní.

Ano, rozumím. A ještě - když jste se probudili, byli jste oblečeni? Já jsem byla zabalená jakoby do županu. Do hřejivé, zářící energie. Přesně, jako do přikrývky utkané z čisté lásky. No, u mě to bylo jinak. Měla jsem tričko, ve kterém jsem přišla, ale kalhotky byly pryč. Takže moje frnda tak trochu koukala... Ohoz jsem měla jak komiksová postavička, navíc v obřím sále s průvanem.

Teď ještě - byli jste všichni po celý čas na stejné lodi, nebo...? No... Moje tělo ano, ale mému vědomí se ukázalo, co leží mimo čas a prostor. Bylo to překrásné. Omlouvám se, rozbrečím se, jenom na to pomyslím. Potřebujete kapesníček? Oh, ne, použiji svou košili.

Ten mimozemšťan mi v mysli ukázal tvůrce všeho stvoření, které bychom nazvali Bohem. Cože?! Tyhle šťastlivci koukali na Boha, zatímco já jsem přecházela do fáze dvě. Ta spočívala v sezení na stoličce a čtyřicet šedých mimozemšťanů se střídalo, aby mi jemně plácali po kozách. Taky jste měli to s těma kozama?

Ne, nic s kozama, promiň. Cítila jste se ohrožena, paní Ruvertyová? Ne, ne, ne, ne... Oni byli... Byli ohledně toho velmi uctiví. Byli... Byli v řadě za sebou a po jednom přistupovali, plácli prso a pak šli na konec řady, aby počkali na další kolo. Nebolelo to, bylo to jako...

Dovol, Sheron. Asi nějak takhle, žádná bolest, žádnej problém. Trochu to bolí... Bolí to. Možná sbírali biologická data? Ne... Ne, tohle rozhodně nebylo podle příručky. Přísahám bohu, byl tam jeden šedej u dveří, kterej... Nakukoval dovnitř a ven. Řekla bych, že hlídal.

Heleď, nebyla to moje nejhorší středeční noc... A jak vás mimozemšťané vrátili zpět na Zem? Já byla přenesena... jemně... On pláče. Byla jsem jemně přenesena v kolébce ze světla a uložena do měkké postele s lučním kvítím. Ehm, no...

Jo... Světlo mě položilo jako dítě - na louku za mým domem. Smál jsem se, vzlykal, slzy štěstí, pane. Dobře, tohle mě trochu minulo... Jelikož můj východ byl jako jeden velkej záchod v letadle, jasný? Já... Kurňa. Spadla jsem ze dvou metrů na střechu McDonaldu.

Kalhotky vyhodili samostatně. Netrefili ale střechu. Moje tepláky skončily na zasrané borovici deset metrů daleko. Takže jsem tam musela počkat, dokud neotevřou. Moje podrbaná frnda mezitím zářila všude okolo. Páni! -Páni, tebe ale podrbali. -Hm, neříkej, Todde. Dobře lidi. Teď bychom vás rádi vzali na fyzickou prohlídku. Bude tam to s těma kozama?

Pravděpodobně, promiňte. Nebuď, jen buď jemná, protože jsem pořádně domlácená. Řekni mi o Bohu, co má za lubem? Překlad: JohnSorrow www.videacesky.cz