Trevor Noah – Děsí mě ruský přízvuk

Děkuji.
To je příliš potlesku. Může to být sračka, ale děkuju. Děkuju, že jste přišli.
Jak se máte? Dobrý večer.
Dobrý večer všem. Nebo jak to říkají Francouzi:
Dobchrý večcher. Bonjour.
Bienvenue. Snažím se pocvičit si francouzštinu. Montreal má asi tu nejvíce sexy hraniční
kontrolu, které jsem se kdy podrobil.

Necítil jsem se, jako by se mě na
něco ptali, ale jako by se mnou flirtovali. Je to sexy:
"Co plánujete dělat v Montrealu?" "Plánuju tu zůstat." Francouzština.
Ta francouzština! Je to nejromantičtější jazyk na světě. Ten přízvuk je také romantický. Je vtipné, jak každý přízvuk
v lidech vzbuzuje něco jiného. Mluvíte s francouzským přízvukem?


Jste sexy! "Jak se máte, dámy?" Ale některé přízvuky
nejsou ani vzdáleně sexy. Třeba ruský přízvuk. Není vůbec sexy. Vše, co Rusové řeknou,
zní nebezpečně a výhružně. Nezáleží, co říkají, jde o ten přízvuk. "Jsem Rus, zabiju tě a zničím!" "Zničím tvou rodinu!"

I když říkají něco hezkého,
zní to nebezpečně. "Jo, chlupatí králíčci a medvídci." Cože? Je zvláštní, jak je ruský přízvuk... Šílené na Rusech je,
že se jich bojí všichni na světě. Všichni na světě. Víte, že Rusové jsou děsiví. Je to jediná země, jejíž názor
USA zváží, než něco udělají.

Kdekoliv se něco stane, USA zasáhnou. Když něco udělá Rusko...
"Zvážíme to." Víte, jak sestřelili
to letadlo malajských aerolinií? Ukrajinští rebelové ho zasáhli
a letadlo se zřítilo. Amerika hned přispěchala
a Barrack Obama spustil: "Zjistíme, kdo to udělal!" "Dopadne na ně naše železná pěst." "Budou vědět, že jejich čas nadešel."

Teda ne doslova. Pak se zjistilo, že raketami ukrajinské
rebely zásobovali Rusové. Najednou Obama otočil. "Ale pozor na unáhlené závěry." "Raději si to promysleme
a neukazujme prstem." "Hlavně ne na Rusy." "Jedu domů, děkuji vám." Na těch Rusech je něco...

Na Rusech, Rusech... Zvláštní je, že podle mě
je děsivý ruský přízvuk, ale ne ruština jako jazyk. Je to velmi zvláštní. Jsou jazyky, které jsou děsivé,
a jsou přízvuky, ze kterých mám husí kůži. Například arabština mě děsí jako jazyk. Má to v sobě. Může říkat cokoliv.

Může mluvit o Candy Crush. To kvůli těm filmům a seriálům. Kdykoliv uslyšíte arabštinu,
stane se něco hroznýho. Nikdy nenásleduje
nic hustýho nebo sexy. Nic takovýho. Ten jazyk je děsivý.
Ale ruština mě nijak neděsí. Uvědomil jsem si to
na ulici v New Yorku. Vedle mě šel nějaký Rus,
který telefonoval.

Znělo to jako předání drog. Ten chlap šel vedle mě
a přešel z ruštiny... Přešel z angličtiny
s ruským přízvukem do ruštiny. Ze strachu ke klidu.
Bylo to podivné. "Vlade, kluci tam budou ve tři odpoledne. Sejdeš se s nimi
a pak mi zavoláš, že máš ten balíček. Ne, hele, Vlade, poslouchej...
Vlade! Vlade!" Byla to nejšílenější věc na světě.


Z mezinárodního zločince se stal imigrant. Bylo to divný.
Vůbec jsem se ho nebál. Nebojím se ruštiny, jen toho přízvuku. Mně ruština zní, jako by někdo pustil
vinylovou desku pozpátku. Zní to, jako by tam byl anglický DJ. Zjistím to, neboj,
Vlade, budou tam ve tři. Přines ten balíček, neboj,
pak mi hned zavolej. Ne, ne, Vlade, Vlade!

Tohle slyším. Pokud jsou tu dnes Rusové,
tak si dělám legraci. Prosím, nechci mít po vystoupení problémy. Vyjdu z divadla a uslyším:
"Jo, vtipálek. Proč neuděláš dýdžeje i tady? No tak, udělej to znova." Díky, užijte si tenhle krásný večer. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz