SpolujízdaSuricate

Budu v Le Havru za 2 hodiny. Naberu spolujezdce a jedu, dobře? Stihnu tam pak zajít i do čistírny, bude ještě otevřeno. Počkej chvilku. Dobrý den. Jste tu kvůli spolujízdě? - Ano. - Moment. Už dorazili. Měj se, lásko. Super, přesně na čas. Přesnost máme rádi.

- Těší mě, Yann. Mám vám vzít tašku? - Ne! Raději bychom si ji nechali u sebe. V pohodě. Tak jedem! Znáte Le Havre dobře? - Je to krásné město. - Ani ne. Známe to jen v přístavu. Napsal jsem tam "zákaz kouření"!

Tohle je vaše první spolujízda? Zapomněli jsme vybrat peníze. Můžeme pak udělat zastávku? Ale pospěšte si, jestli chcete přijet včas. Nebojte se, budeme tam jen chviličku. Jednu minutu šest sekund. Á! Ta vaše přesnost. - Zaparkuj tady.

- Takže si tykáme? - Může se tu parkovat? - Bude to hned, jen skočíme pro peníze. A ty se ani nehni. Hned jsme zpět. To znělo jako rozkaz. Je to moje auto. Víte, že vás můžu negativně ohodnotit? Tak za chvíli, borče. Jo, taky je kontaktní. Četník potřebuje zdravé nohy, ale to není vše.

Taky potřebuje prozíravost a důvtip, ale to není vše. Především totiž potřebuje taktiku, kterou uplatní v praxi. Hodinky mají svoje tiktak, četník má svoji taktiku. Hned vám povím, o co jde. Taktika četníka, to je bedlivě a nenápadně pozorovat okolí.

Taktika četníka, to je především vidět věci jasně. Pokuta! No tak, žádné odmlouvání. Pohyb! Hotovo. Jeď! Tos zpíval Funèse? - Ne. - Fajn, můžeme jet? Jeď! Vám je zima?

Můžu zapnout topení. Ne, řekli nám, že v Le Havru bude zima, tak jsme se dobře oblékli. Aha, tak to je kravina. Řekněte, když vás budu štvát. Lidi bývají otravní, ani o tom neví. Jednou jsem vezl tři spolujezdce a jeden z nich vystupoval dřív. Ten nám tak lezl na nervy! Těšili jsme se, až konečně vypadne. Jo, to znám. - Chcete zprávy?

- Ne! Ne, budeme si povídat, to bude přátelštější a živější. Dobře. Hm... Proč zpomalují? Do hajzlu. Zátaras. No, hoši, nebudu vám lhát.

Nejdřív malá zajížďka, pak zastávka a teď zátaras... Přijedeme pozdě. To nevadí. Já jen, že máte rádi přesnost, tak jsem si říkal, že musím přijet včas. - Dobrý den. - Dobrý den. - Vaše doklady, prosím. - Ano. - Tady. - Díky. Co se děje? - Hledáme pachatele loupeže.

- Aha. Tak to hledáte nás! Kam jedete? Do Le Havru na víkend. Do Le Havru? Všichni čtyři? Ano, proč? Závidíte? Neposlouchejte ho, strážníku.

Dělá si srandu. Je to vtipálek. No, smích ho brzy přejde. Vystupte z auta. A když to neudělám? - Prosím? - Je nahluchlý. Když to neudělám, co uděláte? Zastřelíte mě? Vystupte z auta. Tohle si platím z daní. Dal jsem ti doklady.

Myslíš, že zdrhnu? Okamžitě vystup z auta! Hned! - Tak střílej! - Vystup! Střílej! A pak řekni ségře, jak přišla o manžela. Sakra, Yanne! Ty jsi vtipálek. A magor. Podívej, jak se tváří. Byl to jen vtip. Tenhle nevypadá nejlíp. Ne, takhle vypadá pořád.

Promiňte, je to super, - ale můžeme teď už jet? - Jasně. - Díky. - Měj se. - Uvidíme se v neděli. - Ahoj! Ahoj. To je Yann, pusťte ho. Jeď už. Blbec jeden!

Netvařte se tak. Byla to sranda. Jsem nejen z jeho rodiny, ale taky z policejní rodiny. Poručík Amard. Jinak bych schytal kulku. Moc tomu nechybělo. Bourvil. Cože?

Taktika četníka. Nezpívá to Funès, ale Bourvil. Mám ji pustit? Překlad: Snoopadoop www.videacesky.cz