Koncept

Každý z nás už někdy hrál šarády. Vždycky se najde někdo,
kdo je chce hrát - třeba opilé tetičky. A my se podvolíme a zahrajeme si je,
i když bychom radši dělali něco jiného. Třeba jedli barvu nebo se
mlátili do ksichtu. Jak můžu vědět,
že lidi nemají šarády v lásce? Teda kromě toho nepříjemnýho
kluka, který je tak pozitivní, že si říkáte,
jestli nesnídal pervitin. Šarády nemá nikdo rád,
protože existuje tolik různých mutací.

I díky Pictionary nebo Cranium
existuje nespočet, nebo jen dva, různých způsobů, jak využít
hlavní hrací mechanismus šarád. Hráč musí jinému hráči netradičním
způsobem nastínit nějaké slovo nebo frázi. Dnes přijali naše pozvání
Rhett, Link a Joseph Scrimshaw a společně si zahrajeme tu nejnápaditější
a nejzábavnější verzi šarád, kterou jsem kdy hrál. Dozvíme se, kdo z nás
nejlépe chápe ostatní a pozná ten správný Koncept.

Koncept je nápaditá komunikační hra z dílny
Alaina Rivolleta a Gaëtana Beaujannota. Tato hra posouvá kreativitu a empatii
ze hry Dixit zase o krok dál. Hráči spolu komunikují pomocí jednoduchých
symbolů a skládání základních konceptů. Koncepte je něco jako Pictionary
pro spisovatele, a proto mě baví. Hráč, který je na tahu, si lízne kartu
a snaží se vyjádřit jeden z výrazů pomocí těchto prostých pomůcek. Dejme tomu, že jsem si líznul tuhle
kartičku a mám znázornit jedno slovo. Když umístím ukazatel hlavního konceptu
ve tvaru otazníku k obrázku se zvířaty, ostatní tuší, že základním
konceptem bude nějaké zvíře.

Začnou jmenovat zvířata.
Koťata, jednorožce, jednokoťata... V tu chvíli musím základní koncept dál
rozvést, abychom zbytečně neztráceli čas. Co dalšího můžu na hrací plán přidat,
abych jim hádání usnadnil? Důležitou roli hraje voda,
takže umístím zelenou kostičku vedle obrázku s kapkou vody. A než začnou zase střílet od boku,
umístím další kostičku k téhle divné šedivé louži, abych jim naznačil,
že má to zvíře obvykle šedou barvu.

Teď už mají dost informací
a snaží se hádat šedá vodní zvířata. "Medúza!" "Zombie chodec!"
"Co?" "Ne, ptakopysk!"
"Ptakopysk je hnědej. "Počkat, není to delfín?"
"Je, jeden bod." Uhodli jsme delfína
a náš tým získává bod. Některá zadání jsou snadná,
jiná složitá. A některá vypadají snadně,
ale nakonec naprosto naruší vaši telepatii.

Normálně se hraje na týmy,
které soupeří o body, ale to se mi nelíbí, protože jde o hru, při které vzniká
mezi hráči silné empatické pouto. Jak řekl jeden náš producent: "Hlavním
motorem deskových her je přátelství." A tak si zkusíme přátelskou variantu. Všichni budeme hrát spolu
a pokusíme se nasbírat co nejvíc bodů. "Má mysl tvé mysli.
Mé myšlenky tvým myšlenkám." Připravte se na mé vulkánské já.
Jdeme hrát Koncept. Jmenuji se Rhett a tvořím půlku
komediálního dua Rhett a Link.

Link je tu dnes taky. Jmenuji se Link, to je mé pravé jméno,
a jsem obrýlenou půlkou dua Rhett a Link. Jsme autoři pořadu
Good Mythical Morning. Jmenuji se Joseph Scrimshaw,
jsem spisovatel a komik a znát mě můžete díky
podcastu Obssesed. Tak jo, jdeme hrát Koncept.
Všechny vás tu vítám. Díky, že jste přišli. Už se těším. Dnes hrajeme novou herní
variantu zvanou přátelská výzva.

Na každé kartě jsou tři různě
obtížné skupiny zadání: jednobodová, dvoubodová
a samozřejmě i nejtěžší tříbodová. Budeme hrát na tři kola.
V misce máme celkem 36 žárovek, tedy maximální počet bodů,
které můžeme získat. Tak vysoký cíl by byl podle
mě příliš optimistický, takže nám bude stačit 30 bodů. Pokud získáme 30 bodů, všichni vyhrajeme,
získáme trofej a budeme spokojení. Pokud získáme 25 - 29 bodů,
půjdeme ke Zdi vítězů, ale bez trofeje.

- A přestaneme se spolu bavit.
- Přesně tak. - "Přátelská výzva."
- Jo. Pokud získáme míň než 25 bodů,
sedneme si na gauč poražených, kde jsem jako doma. - Vypadá moc hezky.
- Je fajn, už jsem se tam zabydlel. Mám pro něj slabost. - Josephe, začínáš.
- Dobře. - Tady máš kartičku.


- Jsme na jedné lodi. Tady máš kartičku zadání. Jsem rád, že hrajeme v týmu. Když to projedem,
můžu aspoň házet vinu na ostatní. Časovým limitem
pro nás bude hanba. Jakmile ucítíte, že z vašeho zoufalého
snažení leze hnusná a nepříjemná hanba, protože vás nikdo nechápe... Co když mám už teď
varlata někde v břichu? Páni.

Pocházím ze středozápadu,
takže mě hanba vždy žene kupředu. I v tuhle chvíli se cítím zahanbeně. Když hrajem přátelskou verzi,
mám rovnou začít něčím těžkým? Vyber si, co chceš.
Dobře si to prohlídni. - Pokud vidíš tříbodový zadání,
na který si věříš... - Jasně. Prohlásil jsem, že věřit si na 36
bodů by bylo asi moc, ale já osobně mám
odvážné výzvy celkem rád. Docela.

- Pokud ne...
- Tohle se tematicky skvěle hodí. - Jdem na to.
- 1. KOLO - Hlavním konceptem je...
- Úsloví. Jde o úsloví nebo nějaké rčení. Je to citát? - Jo, přidáme další...
- Kdo ho pronesl? - Jde o citát týkající se lidí?
- Nějaká konverzace? - Jde o citát o mužích a ženách.


- Takže genderový citát. Nový koncept... HRÁČI KONCEPT DÁLE UPŘESŇUJÍ
POMOCÍ VYKŘIČNÍKŮ A KOSTIČEK JINÉ BARVY SYMBOLIZUJÍMI VEDLEJŠÍ KONCEPT KOSTIČKY VEDLEJŠÍCH KONCEPTŮ
MOHOU BÝT POUŽITY NAPŘÍKLAD NÁSLEDOVNĚ: HODNĚ MUŽŮ / VYSOKÁ ŽENA Jde o něco studenýho? Dobře. Muži jsou z ledu
a ženy z... Havaje? - Jde v tom o zbožnost?


- Je to náboženský koncept? - Modlí se...
- K bohovi vody? - Uctívá slunce.
- Je tam vedro. - Studené počasí. - Jde o roční období?
- Až peklo zmrzne, ženy... Radši včas přestaň.
Nepokoušej to. Ne, dobrý. Dělíš teplo a studeno... Začínám cítit hanbu. Vážně?

Tvůj vnitřní
hanbametr už pípá? Tak tu hanbu potlač. Klídek, ustup od bazénu hanby.
Nikdo nechce, abys do něj zahučel. - Tak jo, dobře, dobře...
- Kdo co ustřihuje? Pojďme to verbálně zpracovat. Něco se dělí...
Dobře, jde o citát. Nemá to být konflikt? - Spíš nějaký odstranění.
- Odlučování. Jo.

- Jde o pár milenců.
- Dvě míjející se lodě. Odlučují se.
Jde o nějaký vztah. Žár a chlad. Jde o protichůdné
partnery, kteří se rozchází. Rozchod je těžký? Jsi žhavá kost, ale citově chladná,
takže se s tebou rozcházím. - Žhavá.
- Žhavá a chladná. Netuším. - Je žhavá a pak chladná.


- Snažím se rozpohybovat celý svý tělo. Dobrý, něco se tam dělí. Odlučuje se to. Bože. - Vztahy... - Pořád je mi hanba.
- Nečekaně. - Je chladno.
- Chladno. A taky mokro.
Chladné mokré tělo. - Pot.
- Vodní tělo? Jde o pocení?

- Pár, co se spolu zapotí?
- Jde o studený pot? Studený pot? Studený pot, žhavá noc. Polil mě studený pot! Konečně. Jo! - Jo!
- Tomu říkám hanebný začátek. Polil mě studený pot. Jako první jsem si vybral
rčení: "Polil mě studený pot," protože bylo tak trefný,
že se mu nedalo odolat.

Vybral jsem si ho, a hned nato
mě opravdu polil studený pot. Vzít si hned na začátek
takhle dlouhý rčení je odvážný, ale platí: "Všechno, nebo nic." Často se to říká ve sportu.
Jsem na něj odborník. Sport! Když jsem viděl chlapa a ženskou,
byl jsem myšlenkama úplně jinde. - Můžem.

- Dobře.
- Copak pro nás máš? - Hlavní koncept?
- Za kolik bodů? - Zase za tři?
- No jo. - Další rčení.
- Nebo citát. V jakém kontextu? - Jde o jídlo.
- Rčení o jídle. - Něco s koláčem! - Jde o koláč.
- Rčení s koláčem. - Nechť upečou koláč.
- Chci koláč. - Bez práce nejsou koláče.


- Hurá! - Jo!
- Páni. Páni! To bylo...
To bylo skvělý! Nemáte něco za čtyři body? 36 bodů? Klidně dáme 40,
i když je to matematicky nemožný. V tuhle chvíli jsme tak najetý,
že klidně porušíme přírodní zákony. - Odměna nás nemine.
- Dobrý, super. Vracím zpátky,
nesmí nám to stoupnout do hlavy.

Mohl jsi použít tohle. - Měl jsem to v plánu.
- Rád ti věřím. - Ale Link byl...
- Ten koláč byl jasnej. I když podle toho tvaru
to mohla bejt i plechovka. - Bez práce nejsou plechovky.
To říkám taky často. - Jasně. Jídlo plus válec
rovná se plechovka, ale taky může jít o koláč, pokud má Rhett při ukazování na válec
obočí nad pravým okem takhle vysoko.

Plechovka.
Koláč. Plechovka. Koláč.
Vidíte ten rozdíl? - Bude to za tři body.
- Dobře. - Tak jo. Hlavním konceptem je nářadí.
- Nástroj. Čí nástroj? Jaký nástroj? - Jde o nástroj používaný rodinami.
- Rodinný nástroj. Chlapský nástroj. - Používají ho ženy i muži.


- Je to kondom? Je to nástroj pro lidi. Buď ho používají muži i ženy,
nebo je to rodinný nástroj. Takhle nám moc nepomůžeš. - Používají ho všichni lidé?
- Zkusím to jinak. Jde o žhavý nástroj. - Rodinná silikonová pistole.
- Žhavý nástroj? - Silikonová pistole?
- Žehlička? Žhavý rodinný nástroj.

- Žhavý nástroj, dobře.
- Žhnoucí kladivo. - Mikrovlnka.
- Zkus nám to přiblížit. Používá se to venku,
když je vedro? "0" ZNAMENÁ "NE",
"1" ZNAMENÁ "ANO" Dobře, chápu. - Není to k přípravě pokrmů?
- Žehlička? Dobře, ještě přidám tohle. Dobře.

Ten vykřičník
je na ženský, nebo chlapovi? - Aha, uprostřed.
- Než můžeme ten žhavý nástroj použít, tak... - Něco pro bělochy?
- Běloši. - Žhavý bílý nástroj pro celou rodinu.
- Mají ho rádi běloši? Mají ho rádi lidé všech barev. Aha, není to... Ta věc na opalování! Opalovací krém!


Opalovací olej! - Opálení!
- Solárko! Jo! Rodinný solárko. "Pojďte, děti!" To opálení se ti fakt povedlo.
Paráda. Fakt jsem na to přišel sám.
Solárko bylo celkem snadný. Co umí solárko? Přece dělat z bílejch lidí hnědý lidi.

Jak vidíte, já do solárka
moc často nechodím. Mrkejte na to. Tady jo, tady už ne. Jdi do haj*lu, solárko. - To byla paráda. Bez vás bych to nedal.
- Bylo to tak jasný. Promiňte, ale nechtěl
jsem se vám přitom dívat do očí. Tak jo, tohle snad zvládnu. - Věříme ti.

My to zvládnem.
- Tak jo, můžem na to? - Dobrá. Společně to dáme.
- Tak jo. Je to nějaký místo.
Skutečný místo. - Nebo fiktivní?
- Těžko říct. Uvidíme. Je to město.
Není to Metropolitánie? Metropatolánie? Rudé město. - Petrohrad?
- Nový koncept. - To město...


- Postavil rock'n'roll? Možná, to nevím. V tom městě žijí
muži, ženy a rodiny. Je hodně všeobecný,
ale nikdo v něm nežije. Lidi žijí mimo to město. To město je opuštěné. Černobyl. - Rudé město.
- Opuštěné rudé město. Detroit? - Opuštěné rudé město.


- Lidi to město opustili? Nebo je zabili,
a nikdo tam nezbyl. - Červená je krev?
- Jakýkoliv město z Hry o trůny. Je to existující město. - Skutečné rudé město, které bylo...
- Evakuováno. - Rudá hvězda.
- Kvůli hvězdám. - Město červených hvězd.
- To bude... Je to asijské město,
které bylo evakuováno? Lidi do něj chodí...


Není v Severní Koreji? Není v Číně? Jedno čínské město. - Peking? - To se vlastně nesmí.
- Hrají tam muzikál? Je to město. Město... - Nikdo v něm není.
- Zapomenuté, ne, Zakázané město. Jo! Proč jsi to neřekl hned, Wile?

Jo, tři body jsou doma! Zatím si to dáváme,
takže to budou furt jen tři body. Nejsem odborník na basket, ale je to
jako hod té kulatý věci z velké dálky, za který dostanete tři body.
Takhle to bude až do konce. Pojedem dál po třech bodech,
ať překonáme očekávání. Jsem pln výčitek a hanby,
ale můžeme na to. - Dobrá. - Hlavní koncept.
- 2. KOLO Další úsloví, paráda.

Rčení jsou super.
Brnkačka. - Něco o tvém obličeji.
- Jde o obličej nebo mysl. - Mysl.
- Takže mysl. Myslí by se němelo plýtvat. Prázná hlava.
Je to prázdná hlava. Nejde o nějakýho blbce? Ne, nejde o blbce. Nepochopil jsem
ten obrázek se šipkou.

Nechápu to.
Nic tam není, jen prázdno. Ta hlava je prázdná, ale ne hloupá. Ale co ta hnědá barva? Nechápu to.
Zkus to upřesnit. Takže mysl... - Ta mysl...
- Ta mysl je černá. - Je to...
- Temná. Modročerná.

Modro-černo-zelená, má hodně barev. Člověk z reklamy na Benetton. Duha v mé hlavě? Ty barvy se týkají
vlasů, nebo mozku? Má barevný vlasy. - Vlasy.
- Ten týpek s cedulí John 3:16? Vlasy? V tom rčení je slovo vlasy.

- Dobře, výborně.
- Máme vlasy. - Vlasy...
- Nemá vlasy. - Plešoun?
- Dopředu a dozadu. Holí si hlavu? - Vlnité vlasy.
- Házím vlasama ze strany na stranu. Házím vlasama ze strany na stranu,
házím vlasama ze strany na stranu. Nestrkej vlasy do... blinkrů. - Ne, to asi nebude ono.
- Cítím se zahanbeně. - Minule jsi to nakonec zvrátil.


- Jo. Takže vlasy už víme. - Nějaká smrt?
- Mrtvá hlava? Tričko s lebkou? Muž, kterého se to týká... - Je to o...
- Vlasech. Rčení se slovem vlasy. Zkuste to. Ostříhej se, nebo chcípni. Ostříhej se? Nestříhej se.
Jdi k holiči, hipíku. - Doleva a doprava.

- Nějak nám
to zarůstá. - Nahoru a dolů. Holení? Krátké a dlouhé vlasy. Vzhlížení? - Externí vlasy.
- Hanba. - Načeš si vlasy nahoru.
- Poškrábej se. - Husí kůže!
- Levitovat... - Hrnec.
- Postavily se mi z toho vlasy. - Rčení s vlasama.

Venku?
- Postavený vlasy. - Něco venku?
- Hanba. - Hanba.
- Víte co? Co to bylo? Rvát si vlasy. Rvát si vlasy. - Tohle bylo to rvaní.
- Teď už mi to začíná docházet. V tu chvíli jsem si měl chuť vyrvat vlasy,
ale mám v nich dost drahej gel. Páni, to bylo těžký.


Nebylo tam něco lepšího? Tys měl v nabídce Mupety,
a nevybral sis je? Sedíš vedle mě
a nevezmeš si zas*aný Mupety? Protože bych se neuhlídal
a udělal bych... A to se nesmí. Josephe, jedním z největších potěšení
našich životů je hrát si na žabáka Kermita. Jupí! Jen vás chci upozornit, že pokud zkazíme ještě jednu
tříbodovou věc, prohrajeme.

- Dobrá.
- Jasně, jasně. - Byli jsme moc namyšlení.
- Pokud neuhodneme další tříbodové zadání, nesmíme pak
až do konce zaváhat. Jinak bychom nedali těch 30. Jdeme na dva body. - Tak jo, je to nástroj.
- Nástroj. Solárko! Koláče!

- Všichni ho používají.
- Muži i ženy. - Jo, jasně.
- Párátko. Hanba. Není to hanba? Není to záchod? - Nebo zvon?
- Že by tam byl i záchodovej zvon? - Hadice?
- Počkat. - Záchod, hadice...
- Něco se záchodem. Záchod.


Zůstaneme u záchoda. Záchodová štětka. - Prkýnko!
- Není to toaletní papír? - Prkýnko.
- Záchodové prkýnko. - Jo.
- Hezky. - Paráda.
- Dobrý, dobrý. - Tomu říkám pokrok. Za kolik bodů?
- Za dva. - Dva body. Asi vyberu dvojbodový. - Dobře.

- Podle mě jsme trochu
přestřelili. Musíme se uklidnit. Jo, to neva. Možná je trochu táhnu ke dnu,
ale zatím jim to nedochází. A to mě uklidňuje. My víme, že nás táhneš ke dnu. Sedíme pevně na záchodovým prkýnku. Jo, skoro bez práce. S plechovkou. - Přesně.


- Na okraji prkýnka. V Zakázaném městě. Tak jo, jdem na to. Hlavním konceptem je žena. Dobře. Pověz nám o ní něco. - Ta žena vážně existuje!
- Margaret Thatcherová! - Ne?
- Ne? Díky tobě se cítím jako přírodní žena.

Je to existující žena. Má ebolu. - To není ebola.
- Ale vypadá to tak. Gypsy Rose Lee,
nejslavnější striptérka na světě? Pěkně se nakrucuje. - Je to bič! Ženský z Indiana Jones.
- Kroutí se. - Bič?
- Má bič. Házím vlasama ze strany na stranu.

- Ne, musíme zpátky.
- Kroutí se. - Je ohebná?
- Už jsem to říkal. - Kroutím tělem.
- Sedí na záchodovém prkýnku. Dobře. Vy moc dobře víte,
co ten klikyhák znamená. Tys jen chtěl, abych se zakroutil.
Nijak mi to nepomůže, viď? Shakira? - Beyoncé?


- Jo, Beyoncé. - Vážně?
- Jo. Vážně. - Ty jo!
- To jsem nečekal. To bylo jak z Bootylicious. Uhádnout Beyoncé byla hračka,
mám svůj vlastní seznam nakrucovaček. A Beyoncé je na něm
na druhém místě. Takže máme 16 bodů a potřebujeme
získat ještě minimálně devět. - Takže bychom se měli vrátit k tříbodovým.
- Jo, musíme si zase začít věřit. Po tom incidentu s rvaním vlasů.

Tuhle kartičku si strčte do p*dele. Je plná hnusnejch s*aček. Měla by být za tisíc bodů. Nechtěl jsem jet na dva body,
ale bohužel budu muset. Fakt netuším, jak bych
vám ty trojkový ukázal. Je to píseň. Nebo úryvek z písně. - Je to úryvek z písně.


- Text o... You Shook Me All Night Long. Highway to Hell. Je to veselá písnička. - Šťastný jako blecha.
- Veselé ucho od Beyoncé. - Neslyšená.
- Aha, tichá písnička. - Píseň ticha!
- The Sound of Silence. Veselá verze Sound of Silence. Veselá písnička,
která není slyšet.

Není veselá ani smutná. - Je to...
- Veselá... - Jde v ní o ticho, viď?
- Dobře. Je to písnička s tichem, kluci. Tichá noc nebo Veselá tichá noc. Začíná znova od začátku,
ale dělá úplně to samý - to nám pomůže. Mně to u rvaní vlasů
vyloženě pomohlo. Veselá písnička. Je to píseň Happy od Pharrella.

- Pěkně kecá. Není to veselá písnička.
- Asi je, ale jiná. - Jsou v ní slova "veselá" a "ticho"?
- Smrtící ticho. Je to šu*ej mě jako zvíře,
a proto máš radost. Je to neslyšitelná píseň,
nebo píseň o tichu? Nic ho nedělá smutným. Třeba Neslyším negativismus. Znáte ten hit. - Neslyším negativismus.


- Neslyším negativismus. Neslyším žádný negativismus. Byla to největší hitovka v zemi, jejíž jméno si nevybavuju.
Byla to prostě Země. - Nevím, co mám dělat,
abyste to pochopili. - Dobře. Takže je to naše vina? Co je to za písničku?
To ticho nám tam nesedí. - Jde o slovo... - Nejdřív byla veselá,
pak ne-smutná, ale tichá. - Ta písnička má v názvu slovo "ticho"?


- Nepředvídatelná píseň. - Zvuk ticha.
- Jakého typu je ta píseň? - Z jaké doby?
- Tichá noc, svatá noc. - Je death metalová? To bych měl šanci.
- Ticho... - Tichý pán.
- Tichá hanba. - Ne! Nedělej to!
- Ne! - Ne. - Už jsem si nevěděl rady.
Bylo to Enjoy the Silence. - Od koho to je?
- Kolik členů štábu to vědělo? Všichni!

I tamhleten! I Dallas tu písničku poznal. - Co to je za písničku?
- Písnička, na kterou sis nevzpomněl. Vypadá to, že člověk musí
znát tvorbu Depeche Mode, aby dokázal uhodnout jméno jejich
největšího hitu z alba Violator! Fuj, hnusná kartička. - Užívám si to ticho.
- Neslyším negativismus. Máme 16 bodů a potřebujeme pořád
alespoň devět, pokud se chceme vyhnout soukromému doupěti Wila Wheatona,
ve kterém se vždy trápí.

Tentokrát ale nebude soukromé. Stačí nám dva, dva, dva, tři. - Nebo tři, tři, tři, nula.
- Jo. - A je to.
- Můžu si zabrat tu nulu? Něco ti řeknu. My dva jsme
na nulový body zatím nejlepší. - Jo.
- Pojď si na to plácnout. - Jo.


- Jsme největší ubožáci. Člověk se musí radovat i z maličkostí. Třebaže jde o zisk nula bodů. Dobře, myslím, že zvládnu trojkovou. - To se mi líbí.
- Jdeme na to. - Hlavní koncept?
- POSLEDNÍ KOLO - Úsloví. - Další úsloví!
Ať to není písnička od Depeche Mode. Baby Fish Mouth? Cože?

- Hrom.
- Hrom? - Blýskání.
- Bouřka? - Blíží se bouřka? Bouřka, hrom, blýskání.
Blýskání. Rychlý jako blesk. Měl jsem kliku, že je blesk přímo
na jednom obrázku na hracím plánu. Jinak bych to rčení nedal. Věděl jsem, že když dám na ten obrázek
kostičku, začnou střílet od boku. "Bleskový rajče!


Bleskovej losos!" Prostě začali chrlit slovní
spojení a za chvíli na to přišli. - Linku, mohl bys vzít...
- Rád nám naberu nějaké body. Raz, dva a tři! - Paráda. Dobrá práce, Josephe!
- Jo. - Do toho my!
- Teď nejsem vůbec pod tlakem. Tak jo. Tři body. - Tříbodový zadání?


- Určitě to dáte levou zadní. - Dobře, jdem na to.
- Je to film! Konečně. Nebo filmová kamera? Je točen digitálně,
nebo na klasický film? Panavision.
Je to žhavý a studený film. Voda a oheň. - Oheň a voda.
- Oheň a led. Film o vodě a ohni. Není to Píseň ledu a ohně,
Hra o trůny?

Raz, dva, tři, čtyři, pět. Pět ohně a pět vody. Pět plamenů.
Není tam nějaká vanilka? Pět ohně a... Asi bychom už měli vědět,
ale nějak nám to nedochází. Země, vítr, oheň. Počasí! - Živly.


- Pět živlů. Pátý element! Byla to jen otázka času. Když jsem viděl
na kartičce Pátý element, věděl jsem, že to uhodnou,
ale váhal jsem, jestli do toho jít, protože ten film dělí
lidi na dvě skupiny. Řeknu vám,
co si o tom filmu myslím já. Nesnáším ho. Bytostně ho nesnáším.

Je hroznej. S každým slovem Chrise Tuckera
jsem ho víc a víc nesnášel. Pátý element je boží. S každým slovem Chrise Tuckera
jsem si říkal: "Dejte mu Oscara." - Dobrá práce.
- Raz, dva, tři. - Otočíme hrací plán. - Pokud správně
počítám, máme momentálně 22 bodů. Teď se jen potřebujem
vyhnout gauči. Prakticky se teď už jen
snažíme neprohrát.

Nechcem na gauč. Z matematického hlediska
už nemáme na trofej nárok. Jsem na to zvyklý. Ale pořád se ještě můžeme
vyhnout gauči poražených. Rozdíl mezi výhrou a neprohrou
bych demonstroval pomocí štěňat. Když vyhrajete,
můžete si domů odnést štěňátko. Když neprohrajete,
zachráníte štěňátko před smrtí. Samozřejmě že by každý chtěl vlastní štěně,
ale pokud necháte štěně umřít, jste hovado.

Když dáme zadání za tři body,
máme jistotu... - Máme jistotu, že...
- Nepůjdem na gauč. - Přesně. Ale když nám získáš dva body,
stačí Wilovi získat jeden. Nabízím jen druhý pohled na věc. A jednobodový jsou snadný,
úspěch takřka zaručen. Chci to trochu zdramatizovat,
aby se Link musel rozhodnout, jestli slízne veškerou smetanu on,
nebo se o slávu podělí s Wilem. Znám ho už dost dlouho na to,
aby mi bylo jasný, že Wilovi nedá šanci.

- Jdu na tři body.
- Takže na výhru? - Jo. - Když to dáš, tak jsme...
- Dobře. Další úsloví. Dobře. - Nůžky. - Řez.
- Řez. Ne, počkat, nechte ho to dodělat. Řez na...
Zářez na pažbě? Jo!

- Jo! A je to!
- Vyhráli jsme. - Tři body. - Jo!
- Jo! VÍTĚZOVÉ! Pánové, vítám vás u zdi vítězů. Jak vidíte, gauči
poražených jsme se vyhnuli. Pro mě osobně je to
velmi příjemné překvapení. V první řadě TableTopu jsme
předávali vítězům nádhernou trofej. Ale byla tak drahá, že na ni padl celý
náš rozpočet, a lidé si nemohli nechat.

Proto jsme na ni lepili
žlutý papírek s jejich jmény, aby si aspoň ten papírek mohli odnést.
Za dnešek sice nemáme na trofej nárok, ale i tak dostaneme žluté
lepící papírky s našimi jmény, aby všichni až do večera
věděli, jak se jmenujeme. - Protože jsme neprohráli!
- Jo! - A mám na sobě své vlastní jméno! Všichni na sobě máme svá jména!
Jo! Díky za pozornost a hrajte hry! Na viděnou u dalšího
dílu TableTopu.

Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz