Jak jsem slíbila minulý týden, i dnes si budeme v Hudebních klenotech 20. století připomínat „den, kdy zemřela hudba“. 3. února 1959, kdy došlo k leteckému neštěstí, při němž zahynul Buddy Holly spolu s Ritchie Valensem a J. P. Richardsonem, bylo Donu McLeanovi 13 let. O dvanáct let později o této události napsal píseň, která mu obrátila život na ruby. Text písně fascinuje fanoušky i kritiky, sám McLean se však k textu a jeho významům a interpretacím jako správný poeta nechce vyjadřovat. Na internetu však existují desítky až stovky analýz a interpretací, včetně vysvětlení různých narážek, které do titulků bohužel nelze převést (např. hra se jmény Lenin a Lennon nebo se slovy birds a Byrds, narážky na Beatles, Rolling Stones apod.). Proto doporučuji si nějaký takový rozbor této písně najít a přečíst. Na některé rozbory můžete mrknout sem: http://genius.com/Don-mclean-american-pie-lyrics http://www.songfacts.com/detail.php?id=1193
Píseň Englishman in New York, další hudební klenot 20. století, napsal Sting v roce 1988. V témže roce se objevila na albu …Nothing Like the Sun. Angličanem v textu písně je myšlena slavná britská gay ikona - spisovatel Quentin Crisp, který si také zahrál v klipu. Sting napsal píseň krátce poté, co se Crisp odstěhoval z Londýna do New Yorku. Zajímavostí je, že klip natočil režisér David Fincher, který proslul například filmy Sedm, Klub rváčů nebo Zodiac. Skladba však překvapivě nebyla v době svého vydání příliš úspěšná, v žebříčku Bilboard Hot 100 se usadila až na 84. místě, v Británii byla jen o kousek výš, na 51. místě.V písni hostují saxofonista Branford Marsalis a perkusionista Manu Katche. Sting, vlastním jménem Gordon Matthew Thomas Sumner, narozený roku 1951, začal svou hudební kariéru jako zpěvák a basák v kapele The Police. V roce 1981 poprvé vystoupil sólově a o čtyři roky později vydal své první sólové album The Dream of the Blue Turtles, ovlivněné především jazzem. Sting vydal do roku 2010 celkem 10 alb a v roce 2010 se nakrátko spojil s bývalou kapelou The Police, s níž jel světové turné. Kromě hudby se také aktivně věnuje charitě a je nositelem Řádu britského impéria.
Už ani na kalkulačce bychom nespočítali, po kolikáté píšeme úvod k Hudebním klenotům 20. století. Tato rubrika je tu s vámi už přes rok a nemá v plánu vás opustit. Dnešní díl vám přinesl písničku, z jejíhož klipu doslova sálá tajemno a hippie atmosféra. Vychutnejte si Somebody to Love od Jefferson Airplane! Info o skladbě a skupině později během dne.
Píseň Layla napsali Eric Clapton a Jim Gordon na album Layla and Other Assorted Love Songs z roku 1970. A nebyl by to Eric Clapton, aby se i s touhle skladbou nepojil nějaký příběh. Clapton byl v době psaní písně zamilovaný do modelky Pattie Boyd, v té době vdané za George Harrisona. Pattie nebyla z písně nadšená, protože nechtěla, aby se o Claptonově náklonnosti k ní vědělo. Nicméně nakonec se s Harrisonem skutečně rozvedla a v roce 1979 se vdala za Erica Claptona. A aby toho nebylo málo, George Harrison jim spolu s Ringo Starrem a Paulem McCartneym zahrál na svatbě. Pikantní na Claptonově vyznání v Layle je i to, že v té době žil s Pattiinou mladší sestrou Paulou, která po vydání písně věděla, odkud vítr vane, a hned se s ním rozešla. Název skladby pochází z perské básně Layla a Majnun, která vypráví o nešťastné lásce. Layla je na 27. místě v žebříčku Nejlepších písní všech dob časopisu Rolling Stone a akustická verze získala v roce 1993 Grammy za nejlepší rockovou skladbu. Video pochází z koncertu na podporu výzkumu roztroušené sklerózy z roku 1983. První koncert se uskutečnil v Royal Albert Hall a poté následovalo ještě několik dalších v USA. Kapelou nejsou Derek and the Dominos, nýbrž výběr nejlepších britských hudebníků té doby, který se během koncertování různě měnil. Sestava ve videu je pravděpodobně následující: U bicích Charlie Watts (Rolling Stones), Kenney Jones (The Who) a Ray Cooper, u kláves Steve Winwood a Chris Stainton (The Who), kytaristé Eric Clapton, Jimmy Page (Led Zeppelin), Jeff Beck (Yardbirds), Mark Knopfler (Dire Straits) a Andy Fairweather Low. Derek and the Dominos byli kapelou, která fungovala pouze jediný rok a vydala jen jedno album. Skupinu zakládali Eric Clapton, Jim Gordon, Bobby Whitlock a Carl Radle, později se připojil Duane Allman. Deska Layla and Other Assorted Love Songs vznikala především během jam sessions a texty vycházely takřka výlučně z Claptonovy lásky k Pattie Boyd. Ačkoli album nebylo zprvu příliš úspěšné a veřejnost jej spíše přehlížela kvůli nedostatečné propagaci vydavatelstvím, postupně se díky šíření skladby Layla dostalo do povědomí. Až když se Layla objevila na albu History of Eric Clapton, konečně se z ní stal hit. Existenci kapely a možnost budoucí spolupráce však ukončilo několik tragédií – Clapton byl zdrcen smrtí Jimiho Hendrixe a v kombinaci s prvotním neúspěchem alba upadal do depresí, z nichž se léčil drogami. V 80. letech navíc zemřel Carl Radle a Jimu Gordonovi byla diagnostikována schizofrenie.
Sám tomu nevěřím, že již podvanácté jsou tu naše Hudební klenoty 20. století! Dnes vám neseme sakra chytlavý hit od americké kapely Bon Jovi, který vám zajisté spraví náladu a dodá trochu energie do dne - Livin' on a Prayer! Příjemný poslech, jako obvykle je pro vás shrnuto pár informací o kapele a songu od Adama Karase. Livin' on a Prayer byla vydána a natočena roku 1986 jako druhý singl na albu Slippery When Wet. Skladba byla již od vydání hojně hrána na rockových a popových radiích a na MTV. Verze na albu je zkrácena o kytarové talkbox sólo (talkbox viz Wiki), celou verzi uslyšíme ve hrách Guitar Hero World Tour a Rock Band 2. Text písně je o smyšleném páru dělnické třídy, Tommym a Gině. Ti se snaží vyjít s penězi a udržet jejich vztah. Někteří lidé text volně interpretují tak, že je zaměřen proti práci, což odvozují od toho, že stávkující odborové organizace jsou příčinou problémového řetězce událostí Tommyho a Giny. Sám Bon Jovi vysvětlil, že píseň napsal během éry Ronalda Reagana, která je k psaní písní opravdu inspirující. Po teroristických útocích skupina zahrála akustickou verzi písně na koncertě pro New York. Mezi největší úspěchy skladby patří bezpochyby 1. místo v hitparádě 100 nejlepších rockových písní 80. let na hudební stanici VH1. Bon Jovi je hardrocková kapela, která byla založena roku 1983 v americkém New Jersey. Skupina hraje ve stálém složení: Jon Bon Jovi (zpěv), Richie Sambora (kytara), David Bryan (klávesy), Tico Torres (bicí) a Hugh McDonald (basa). Kapela prodala celosvětově přes více než neuvěřitelných 125 000 000 alb! Jedná se zejména o stadiónovou kapelu, jejíž koncerty mohli zhlédnout fanoušci po celém světě na všech kontinentech. Skupina je mimo jiné průkopníkem hudebního "stylu" unplugged (pouze akustické nástroje, nic elektrického, viz tato verze), který měl svou premiéru na již zmiňované hudební stanici MTV. Zakládajícím členem je John Francis Bongiovi (Jon Bon Jovi), který skupinu pojmenoval podle svého příjmení. Potupně nabíral další členy, Richie Sambora se dostal na post kytaristy velmi kuriózně. Jon o něm řekl: "Jednoho večera jsem byl na velkém koncertě, který pořádala jedna rozhlasová stanice. Když jsem šel z jeviště, jeden týpek mezi diváky mi řekl: 'Budu tvůj kytarista.' Já jsem se mu smál a šel jsem dál. Později jsem ho slyšel hrát a bylo vše jasné." Bon Jovi dobyli rockový průmysl především vysokým počtem vydaných a prodaných alb a lehce zapamatovatelnými melodiemi písní. V roce 2004 vydali box-set 100,000,000 Bon Jovi Fans Can't Be Wrong k 20. výročí trvání kapely. Na 4 CD a 1 DVD se k fanouškům dostalo nad 50 nikdy nepublikovaných "šuplíkových písní", které se nevešly na předchozí alba nebo tématicky nezapadaly k ostatním písním. Ve zmiňovaném složení hraje skupina obrovské množství koncertů dodnes.
Nepříliš známá kapela Bell, Book & Candle vydala v roce 1998 hit, který dodnes zaznívá v rádiích. A díky výrazné podobnosti hlasů je pro mnohé s podivem, že píseň nezpívá Dolores O’Riordan z kapely Cranberries. Tato německá alternativní rocková skupina vznikla roku 1995 a jejími členy byli zpěvačka Jana Gross, kytarista a bubeník Andy Birr a baskytarista Hendrik Röder. V roce 1998 jim vyšlo první album Read My Sign právě s hitem Rescue Me a cover verzí písně Destiny od Sheryl Crow. Do roku 2005 jim pak vyšla ještě čtyři alba.
Středa, dalšího dílu Hudebních klenotů třeba! Tak tímto heslem už se řídíme nějaký ten pátek. Minulý díl za nás sice převzal Ninjer (za což mu děkujeme), ale dnes se nacházíte opět ve společnosti bakeLita a Kariho. A hned přinášíme výborný a notoricky známý hit s názvem Born to Be Wild od skupiny Steppenwolf! Song Born to Be Wild byl vydán jako singl v roce 1968 a napsal ho Mars Bonfire. Téměř ihned po vydání se skladba stala obrovským hitem, obsadila 2. místo žebříčku americké hitparády Billboard Hot 100 a proslavila skupinu Steppenwolf po celém světě. Píseň popisuje vzhled a vlastnosti motorkářů a tvrdí se, že se stala vůbec prvním heavy metalovým songem, ačkoliv ji Bonfire napsal původně jako pomalou baladu. Skladba se hraje v rádiích dodnes. Objevila se v mnoha filmech, reklamách a seriálech. Mnoho kapel nahrálo její cover, namátkou například kapely Slade, Status Quo či Black Sabbath. Steppenwolf je kanadsko-americká rocková skupina. Společně se skupinami Blue Cheer, Iron Butterfly a dalšími přispěli k založení hudebního stylu heavy metal. Skupinu založili v roce 1967 v Los Angeles zpěvák John Kay, kytarista Michael Monarch, basák Rushton Moreve, klávesista Goldy McJohn a bubeník Jerry Edmonton po odtržení od svých předchůdců The Sparrows. Kapela za svoji kariéru prodala celosvětově více jak 25 milionů desek, z toho 9 zlatých. Steppenwolf se těšili z celosvětového úspěchu především v letech 1968-1976, ale poté se kvůli neshodám základní sestava rozešla. Kapela funguje dodnes, ale jediný člen, který vydržel od jejího vzniku, je zpěvák John Kay.
Je 7:30, středa, ladíte stanici VideaČesky.cz a s ní i další díl Hudebních klenotů 20. století! Krále popu tu již máme, a tak je naší povinností uvést i krále Rock and rollu. Je tu Elvis Presley a já jsem si pro vás zkusil ve verších přichystat jeho vypalovačku Jailhouse Rock. Píseň Jailhouse Rock byla nahrána roku 1956 a vydána o rok později, dne 24. září 1957. Ten samý den byl vydán také Presleyho stejnojmenný film, ve kterém tato skladba zazněla poprvé. Prakticky ihned po vydaní se tato píseň dostala na 1. místa téměř všech hitparád po celém světě. Videoklip této písně je znám jako první hudební videoklip na světě. Některé z postav uvedené v této písni jsou skuteční lidé. Například slova "Crack, boom, bang" byla přezdívkou bubeníka Williama Thomase Fairbankse, Chytrák Henry byl známý hudebník z Los Angeles, žádný trestanec, a "Gang Purple" byl skutečný gang. Časopis Rolling Stone poznamenal, že část textu, ve které tancují vězni flirt dance, může narážet na homosexuální vztahy mezi vězni. Inspiraci na tento text si Elvis vzal pravděpodobně z filmu "The Girl Can't Help It", konkrétně z písně "Rock Around the Rockpile". Píseň hrála na svém koncertě také spousta kapel, namátkou uvedeme Queen či ZZ Top. Skladba je v pořadí 67. v žebříčku 500 nejlepších písní všech dob a byla jmenována do Rock and rollové síně slávy. Celým jménem Elvis Aaron Presley, známý pod přezdívkou The King, se narodil roku 1935 v Tupelu, stát Mississippi. Jeho rodiče pocházeli z velmi chudých poměrů, ačkoliv to Elvis později popíral. Svou první kytaru dostal k jedenáctým narozeninám a první akordy ho naučil jeho strýc. Svou první skladbu nahrál v roce 1953, nesla název My Happiness and That's When Your Heartaches Begin a nahrál ji "prý" jako dárek pro svoji matku - což ovšem není tak úplně pravda, jelikož malou desku Elvis nahrál v srpnu 1953, tedy čtyři měsíce od narozenin jeho matky. Pravý důvod byl ten, že Elvis chtěl otestovat sám sebe, jak vlastně zní. Jeho kariéra začala vzkvétat díky jeho přechodu k velké nahrávací společnosti RCA Records a jeho nezapomenutelným pohybům v různých televizních show. V prosinci roku 1957 obdržel předvolání k nástupu na vojnu a během vojny poznal svou budoucí manželku Priscillu Beaulieu, se kterou se později rozvedl. 16. srpna 1977 byl nalezen svojí snoubenkou Ginger Aldenovou mrtev na podlaze koupelny ve svém domě nazvaném Graceland v Memphisu. Mnozí lidé věří, že zemřel na předávkování drogami. Oficiální verze se však přiklání k tomu, že příčinou smrti byl srdeční infarkt. Po jeho smrti se sídlo Graceland proměnilo v muzeum a stalo se druhým nejnavštěvovanějším domem v USA hned po Bílém domě. Každoročně se sem sjíždějí davy fanoušků, Elvisovi napodobitelé a dvojníci. Jeho písně vycházejí stále znovu a mnozí lidé dodnes věří, že nezemřel a jednou se vrátí. Informace sepsal Adam Karas, za což mu opětovně děkuji.
Zdravím posluchače Hudebních klenotů 20. století. Dnes jsem pro vás přeložil jednu z mých nejoblíbenějších písní. More Than a Feeling je singl ze stejnojmeného alba od kapely Boston. Umístil se jako pátý v prestižním hudebním žebříčku Billboard Hot 100. Tato skladba je jedním z pilířů klasického rocku. Můžete ji znát z trailerů k filmu Muži, co zírají na kozy a z filmu samotného.
Konečně mezi Hudení klenoty 20. století zařazujeme notoricky známou pecku, která se mezi vašimi přáními objevila vícekrát, než bylo zdrávo. Při poslechu tohoto songu vám určitě naskočí záběry z filmu Forrest Gump, konkrétně tedy scény z Vietnamu. O další info o kapele a písničce se postará během dne Kari. Fortunate Son mohli poprvé fanoušci skupiny slyšet na albu Willy and the Poor Boys v roce 1969. V tomtéž roce vyšla také jako singl a umístil se na 14. místě americké hitparády. Píseň se stala díky svému textu velmi populární během války ve Vietnamu. Objevila se také v mnoha počítačových hrách (Battlefield, Call of Duty), filmech (hlavně Forrest Gump) a reklamách (Wrangler Jeans). Díky popularitě této písně si můžeme pustit také spoustu jejích coverů. Creedence Clearwater Revival byla americká rocková skupina, která existovala od prosince 1967 do června 1972. Vznikla ve městečku El Cerrito ve státě Kalifornie. Skupinu tvořili sólový zpěvák, kytarista a textař John Fogerty, jeho bratr a doprovodný kytarista Tom Fogerty, baskytarista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Jejich hudební styl zahrnoval rock and roll i rock. Navzdory jejich původu ze sanfranciského zálivu, jsou někdy zmiňováni jako skupina, která ovlivnila southern rock. CCR jsou stále hráváni v rozhlasových stanicích po celém světě a často figurují v různých médiích. Skupina prodala 26 milionů alb jen v samotných Spojených státech. CCR byli v roce 1993 uvedeni do Rokenrolové síně slávy.
Době, kdy bylo u rockových muzikantů módní roztřískat během koncertu své nástroje (a nejen je) a nechat na pódiu duši, vládli britští The Who. A ačkoli jejich skladba My Generation zcela propadla v americkém hudebním žebříčku a nedobyla ani ten domácí, nakonec ji docenil jak tisk, tak hudební stanice. Pete Townshend napsal My Generation v roce 1965, kdy mu bylo dvacet let. Původně byla jen odrazem Townshendova vlastního strachu z dospělosti a všeho, co přináší, ale nakonec se stala hymnou celé jeho rebelující generace. Píseň je v současné době na 11. místě mezi 500 nejlepšími skladbami všech dob časopisu Rolling Stone, je součástí rock’n’rollové síně slávy, objevila se ve dvou žebříčcích nejlepších rockových skladeb stanice VH1 a patří jí ještě mnoho dalších ocenění. Info o kapele se dočtete u písně Baba O’Riley.
Po dlouhé době máme v Hudebních klenotech 20. století další cover. Píseň Do Wah Diddy původně v roce 1963 nazpívalo americké seskupení The Exciters. Mezinárodní hit z ní však udělala o rok později londýnská kapela Manfred Mann.
Doufám, že dnešní Hudební klenot udělá radosti i těm z vás, co si neustále stýskají po metalovém okénku. Alice Cooper započal svou rockovou kariéru v šedesátých letech. V roce 1989 vydal již své 18. studiové album Trash, které získalo nominaci na cenu Grammy a ze kterého pochází i skladba Poison. Jedná se o jeden z jeho nejúspěšnějších singlů, který se v americkém žebříčku umístil na sedmém a v britském žebříčku dokonce na druhém místě. Příjemný poslech!
Opět po týdnu vás vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů 20. století! Dnešní den volna jsme se vám rozhodli zpříjemnit jednou peckou, kterou zná snad každý. Dnes se vrátíme zpět do doby, kdy světu vládly „květinové děti“. A jelikož song San Francisco od Scotta McKenzieho tu již máme, nezbývá nám nic jiného než píseň California Dreamin' od skupiny The Mamas & the Papas! Informace sepsal jako vždy Kari, dobře se bavte! California Dreamin' poprvé vyšla v roce 1965 na albu If You Can Believe Your Eyes and Ears. Píseň je o muži, který žije v chladné zimní krajině a touží se dostat do slunné Kalifornie. Song byl napsán roku 1963 Johnem Phillipsem a Michelle Phillipsovou, když žili v New Yorku. John měl o této skladbě sen a probudil Michelle, aby mu pomohla s psaním. V tu dobu byli manželé Phillipsovi členy folkové skupiny The New Journeymen, která se později přejmenovala na The Mamas & the Papas. Mnoho lidí určitě zná cover této písně od skupiny Global DJ's, ale tato verze nemá s původní téměř nic společného. The Mamas & the Papas byla vokální skupina 60. let, která vznikla v New Yorku. Složení kapely bylo takovéto: Cass Elliot, John Philips, Denny Doherty a Michelle Phillips. Skupina vystupovala a nahrávala od roku 1965 do roku 1968, později se nakrátko sešla v roce 1971. Vydala pět alb a měla 11 hitových singlů v Top 40. Prodala téměř 40 miliónů desek po celém světě. Zvuk skupiny byl založen na čtyřhlasé mužsko-ženské vokální harmonii, aranžovanou Johnem Phillipsem (Scott McKenzie), který byl také autorem většiny skladeb z jejich repertoáru. Po ukončení činnosti skupiny dělala Cass Elliot úspěšnou sólovou kariéru. V roce 1998 byla skupina The Mamas & the Papas uvedena do Rockandrollové síně slávy.
Skladba Dreams byla v roce 1993 prvním singlem kapely The Cranberries. V době svého vydání s ní však skupina velkou díru do světa neudělala, nejlepším umístěním v žebříčku bylo deváté místo v Irské hitparádě. Ovšem následné turné po USA se setkalo s úspěchem a druhé album No Need to Argue a hlavně singl Zombie už kapele přinesly vytoužený věhlas. Skladbu Dreams složila zpěvačka Dolores O’Riordan a kytarista Michael Hogan. S úspěšnou cover verzí této písně s názvem Dream to Me přišla v roce 2001 skupina Dario G. The Cranberries vznikli roku 1989 v Limericku v Irsku. Když zakládající členové pořádali konkurz na zpěvačku, přišla teprve šestnáctiletá Dolores, která zazpívala vlastní skladbu Linger, později úspěšný hit. První album Nothing Left at All vydali v nákladu 300 kusů ještě pod názvem The Cranberry Saw Us. Poté změnili název na The Cranberries a vydali desku Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?, které se dočkalo přísné kritiky. Druhé album, zmiňované No Need to Argue však už bylo nesmírně úspěšné a skladba Zombie dokonce vynesla cenu MTV za nejlepší skladbu roku. Kapela poté vydává ještě další tři alba a kompilaci největších hitů. V roce 2003 se kapela rozpadla, aby se její členové mohli věnovat svým sólovým kariérám. V roce 2009 se však dali znovu dohromady, vyjeli na turné a v roce 2012 vydali zatím poslední desku Roses.
Dobré ráno, je 7:30, někteří z vás vstávají do práce, jiní zase do školy a my vám přinášíme další hudební klenot 20. století! Dnes prozkoumáme naprosto odlišný hudební žánr, než s jakým jsme se vídali doposud. Řeč je o žánru zvaném Jazz a představíme si nádhernou píseň What a Wonderful World od nejznámějšího jazzového muzikanta, neboli jazzmana - Louise Armstronga. What a Wonderful World byla vydána jako singl v roce 1968. Text této písně je myšlený jako protijed na rasově a politicky nabité prostředí každodenního života ve Spojených státech, je konkrétně o naději a optimistickém výhledu na budoucnost. Píseň se ve Spojených státech původně vůbec neprosadila, jelikož ji šéf ABC Records neměl rád, a proto ji sám ani neprosazoval. Zato ve Velké Británii dosáhla prvního místa na žebříčku UK Singles Chart. Skladba zazněla v mnoha filmech či seriálech, například ve filmu Good Morning, Vietnam. Za zmínku stojí také dvě povedené předělávky, v punkové verzi od Joeyho Ramona a v „havajské hudbě“ od Israele Kamakawiwo'ole. Nahrávka What a Wonderful World byla také uvedena v Grammy síni slávy v roce 1999. Celým jménem Louis Daniel Armstrong se narodil roku 1901 v chudé černošské čtvrti v New Orleansu ve státě Louisiana. Jak už to u jazzmanů bývá zvykem, i on dostal přezdívku. Jeho přezdívka byla Satchmo, kterou ostatně uslyšíte na konci klipu sami, a v překladu znamená něco jako Velká huba. Zajímavostí z Armstrongova života je, že údajně neexistoval jakýkoliv doklad o jeho existenci do jeho osmnácti let. Jeho otec se s ním vůbec nestýkal. Již jako osmnáctiletý začal hrát na trumpetu v různých jazzových kapelách. V Praze ho jeho fanoušci mohli vidět v roce 1965. Kromě hudby se věnoval i herectví, hrál například ve filmech "High Society" či "Hello Dolly!". Byl jednou z osobností, jež předurčily hudební tvář celého století. Vyrůstal v dost primitivním prostředí, a proto věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří to, co cítí, je to v pořádku a nemusí se nijak ospravedlňovat. Někteří kritici mu vyčítali přílišnou podbízivost bělošskému obecenstvu. Jeho posunky, grimasy a výstřední přehánění „černošství“ však byly především doplňky jeho představení. Armstrong byl dokonalý profesionál, takže kromě mistrovského zvládnutí hudebního nástroje musel být i showmanem, poskytujícím zábavnou podívanou. Zemřel na infarkt roku 1971 a říká se, že když umíral, na své smrtelné posteli se smál. I on má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. O popisek se opět postaral můj spolužák Adam Karas, za což mu náleží obrovské díky!
V neděli 27. 10. informoval časopis Rolling Stone o úmrtí rockové legendy Lou Reeda. Reed se proslavil zejména provokativními texty, které psal pro svou kapelu Velvet Underground. V 70. letech se Lou Reed vydal na sólovou dráhu, na jejímž samém začátku vydal svůj bezesporu nejznámější hit Perfect Day (1972).
Možná jste zaregistrovali zprávu o tom, že v pondělí 24. 2. zemřel Harold Ramis, kterého si nejspíš pamatujete z legendárního filmu Krotitelé duchů (1984). Dnes si tedy v Hudebních klenotech připomeneme právě tento film a jeho titulní píseň v podání Raye Parkera, Jr.
